sidlo píše:Zřejmě to má důvod v historii, kdy se na některých tratích u nás jezdilo vlevo.
U ČSD byly takové tratě jenom dvě, a to ferdinandka (Břeclav - Bohumín) a podkrušnohorská část buštěhradky (Chomutov - Cheb). Zřejmě se tehdy dospělo k závěru, že měnit to by vyšlo příliš draho. Když bývali na mašinách dva, stejně si vždycky všechny návěsti nahlas opakovali, takže na páře se fíra při levostranném provozu musel spolehnout na to, že mu topič nekecá. (Totéž ovšem platilo při pravostranném provozu v levostranných obloucích.) Dneska, kdy už jsou všechny tratě banalizované, už je to z hlediska ZZ jedno. I tak se ale jízda po jiné koleji než obvykle v předpisech nazývá "jízda proti správnému směru", zatímco dřív, když se jezdilo na telefon, se tomu říkalo "jízda po nesprávné koleji".
Edit: A zase jsem to napsal nepřesně.
Dnes se všechny - i banalizované - tratě považují za pravostranné.
A těch levostranných tratí bylo za císařpána víc (třeba Benešov - Praha), takže ten rozpor mezi označením návěstidel L/S a číslem vlaku resp. lichým/sudým směrem nastává i jinde než jen na těch dvou, o kterých jsem psal a které zůstaly levostranné i za ČSD.
A ještě aby to bylo složitější, tak za starých časů se běžně čísla stejných vlaků "lámala", tj. měnila z L na S a naopak, když ty vlaky přecházely mezi různými tratěmi z L do S směru (a naopak). Například rychlík Liberec - Cheb měnil za ČSD číslo na své trase čtyřikrát. Tenkrát se to lomení dodržovalo dost důsledně, a to dokonce i u Mn vlaků. Dnes se naopak dává přednost tomu, aby jeden vlak měl pokud možno v celé trase stejné číslo.
Ještě by mohl padnout dotaz, jak to je s označováním kolejí/výhybek/návěstidel v přípojné stanici, když do takové stanice do stejného zhlaví ústí jedna trať z lichého a jedna ze sudého směru. V takovém případě má přednost důležitější ("hlavnější") trať.