Diskuzní fórum železničních modelářů

Na schematech skutečných stanic (viz třeba Čachnov v příloze) jsou zhlaví a návěstidla označována L a S, přičemž třeba návěstidla L1 a L2 jsou na straně zhlaví S. Můžete vysvětlit co to značení L a S znamená, z čeho se odvozuje?

Vlákno by se možná mělo jmenovat Označování směru L a S

Tento materiál je dost dobrý - http://www.342.vsb.cz/dan10/TD_4_1.pdf

Zajímavé je, že na dvoukolejné trati se jede po sudé koleji proti návěstidlům L a opačně. Zřejmě to má důvod v historii, kdy se na některých tratích u nás jezdilo vlevo.

sidlo píše:Vlákno by se možná mělo jmenovat Označování směru L a S

Tento materiál je dost dobrý - http://www.342.vsb.cz/dan10/TD_4_1.pdf

Zajímavé je, že na dvoukolejné trati se jede po sudé koleji proti návěstidlům L a opačně. Zřejmě to má důvod v historii, kdy se na některých tratích u nás jezdilo vlevo.

Ano, ono to L a S původně znamená Lichý a Sudý směr.

Pro modeláře (pokud nemodelují konkrétní stanici včetně číslování objektů) to znamená, nejprve si určiti kudyma se jede za Císařem Pánem. Podle toho pak označit směry a čísla kolejí ...

Ono to vypadá jako nepodstatný detail, ale je to důležité.
Já používám následující postup. U stanice na modulovce se zvolí místo obsluhy. Potom je pro danou stanici začátek tratě vlevo. Od toho se odvíjí vše co je uvedeno ve výše zmíněném materiálu: doprava jsou návěstidla L, doleva S. První výhybka vlevo má č. 1. Vlevo ve směru od začátku ke konci jsou liché koleje, vpravo sudé.

Děkuji za poskytnutá vysvětlení. V modulovce může být tatáž stanice umístěna různě, takže je těžké stanovit kde je začátek tratě, také ovládací stanoviště se umisťuje podle potřeby. U mnoha modulů je možné umístit ovládací stanoviště z kterékoli strany, není problém ho otočit aby schema stanice odpovídalo kolejišti, bude jen nutné se smířit s tím, že písmena a číslice mohou být vzhůru nohama, jsou-li řešena potiskem panelu.

Ceduli je možno (několik jsem jich viděl) natisknout z druhé strany v zrcadlovém postavení.
V modulovce nelze dodržet ve všech stanicích orientaci k začátku trati té které konkrétní sestavě layoutu. Tady je třeba respektovat rozhodnutí majitele/stavitele stanice, který se může a nemusí držet reálné předlohy.

HonzaM píše:... bude jen nutné se smířit s tím, že písmena a číslice mohou být vzhůru nohama, jsou-li řešena potiskem panelu.

To by se dalo vyřešit dvojím potiskem (normální + otočený "vzhůru nohama"), stejně občas někdo očumuje i z opačné strany.
Koukám, že Miloš mne předběhl.

Miloš Pavlát píše:Ceduli je možno (několik jsem jich viděl) natisknout z druhé strany v zrcadlovém postavení.
V modulovce nelze dodržet ve všech stanicích orientaci k začátku trati té které konkrétní sestavě layoutu. Tady je třeba respektovat rozhodnutí majitele/stavitele stanice, který se může a nemusí držet reálné předlohy.

Natisknout ceduli není problém, horší je to s potiskem panelu, jestliže je tvořen formou celoplošné folie, kterou není možné podle okamžité potřeby měnit.

sidlo píše:Zřejmě to má důvod v historii, kdy se na některých tratích u nás jezdilo vlevo.

U ČSD byly takové tratě jenom dvě, a to ferdinandka (Břeclav - Bohumín) a podkrušnohorská část buštěhradky (Chomutov - Cheb). Zřejmě se tehdy dospělo k závěru, že měnit to by vyšlo příliš draho. Když bývali na mašinách dva, stejně si vždycky všechny návěsti nahlas opakovali, takže na páře se fíra při levostranném provozu musel spolehnout na to, že mu topič nekecá. (Totéž ovšem platilo při pravostranném provozu v levostranných obloucích.) Dneska, kdy už jsou všechny tratě banalizované, už je to z hlediska ZZ jedno. I tak se ale jízda po jiné koleji než obvykle v předpisech nazývá "jízda proti správnému směru", zatímco dřív, když se jezdilo na telefon, se tomu říkalo "jízda po nesprávné koleji".

Edit: A zase jsem to napsal nepřesně.

Dnes se všechny - i banalizované - tratě považují za pravostranné.

A těch levostranných tratí bylo za císařpána víc (třeba Benešov - Praha), takže ten rozpor mezi označením návěstidel L/S a číslem vlaku resp. lichým/sudým směrem nastává i jinde než jen na těch dvou, o kterých jsem psal a které zůstaly levostranné i za ČSD.

A ještě aby to bylo složitější, tak za starých časů se běžně čísla stejných vlaků "lámala", tj. měnila z L na S a naopak, když ty vlaky přecházely mezi různými tratěmi z L do S směru (a naopak). Například rychlík Liberec - Cheb měnil za ČSD číslo na své trase čtyřikrát. Tenkrát se to lomení dodržovalo dost důsledně, a to dokonce i u Mn vlaků. Dnes se naopak dává přednost tomu, aby jeden vlak měl pokud možno v celé trase stejné číslo.

Ještě by mohl padnout dotaz, jak to je s označováním kolejí/výhybek/návěstidel v přípojné stanici, když do takové stanice do stejného zhlaví ústí jedna trať z lichého a jedna ze sudého směru. V takovém případě má přednost důležitější ("hlavnější") trať.

sidlo píše:
Zajímavé je, že na dvoukolejné trati se jede po sudé koleji proti návěstidlům L a opačně. Zřejmě to má důvod v historii, kdy se na některých tratích u nás jezdilo vlevo.

To souvisi s cislovanim koleji, v hlavnim, lichem smeru, jsou vpravo od 1. koleje, koleje sude a vlevo koleje liche.
Pokud by na dvoukolejce byla prava kolej v lichem smeru kolej c. 1, musela by byt protismerna kolej c. 3.

Proto se po dvoukolejce v hlavnim smeru jezdi po 2. koleji