Při koukání na různá mikro- a mini- a pidikolejiště, s nimiž se v poslední době roztrhl pytel, mě napadlo, že pro umístění strážních domků nebo malých staničních budov některým stavitelům nezbývá dost místa a tak jejich poloha vzhledem ke kolejím občas dost tluče do očí.
Polohu strážních domků a vedlejších objektů vzhledem ke traťovému tělesu řešila za císařpána normálie c.a k. státních drah (kkStB) 103/H. Jednalo se sice o strážní domky podle normálie 101/H (laserové modely tohoto objektu vyrábí Karel Barták), ale některé zásady se dají přiměřeně zobecnit.
Takže: Čelní stěna domku je 5,5 m od osy koleje. Kde se počítá se zdvojkolejněním trati, musí to být nejméně 9 m. Když stojí domek na okraji zářezu, musí být čelní stěna nejméně 2 m od horní hrany zářezu. Pozemek je široký 12 m a dlouhý nejméně 26 m (kde se počítá s budoucím zdvojkolejněním, tak 29,5 m) a je situován kolmo ke trati. Vedlejší budova se záchodem, chlívkem a dřevníkem je umístěna za strážním domkem. Mezi zadní stěnou domku a přední stěnou vedlejší budovy jsou 3 m. Umístění vedlejších budov se v normáliích jiných společností nebo v normáliích ZvKČ - Zemského výboru Království Českého - pro svépomocné lokálky sice řešilo jinak, nicméně ten třímetrový odstup je rozumné dodržet pokaždé; stejně tak je nutno bezpodmínečně dodržet průjezdný profil, tj. tu vzdálenost domku 5,5 m od osy koleje.
Tož tak. Snad to někomu pomůže.