Diskuzní fórum železničních modelářů

Můj dotaz bude možná znít amatérsky, ale šlo by vypsat jaké vozy (ať už lokomotivy či vlečné vozy, osobní i nákladní) mohly být nejčastěji a nejpravděpodobněji k zastižení na některé ze stanic tratí Štíty-Dolní Lipka a Mittelwalde - Lichkov v září 1938? Z lokomotiv jsem vypátral snad např. série 310 či 354.
Děkuji za jakoukoliv pomoc

Do Štítů (tehdy Šilperk) jezdily v r. 1938 lok. 422.0 a motory M 120.213, M 120.214, M 120.406 (vše čísla vozů předaných v říjnu 1938 v Dolní Lipce DR), mohly se výjimečně objevit i M 222.006, 7, 8. Do Mittelwalde jezdily tytéž motory M 120.2 a 4, fotograficky je doložena lok. 354.0131 (osobní vlaky měly jeden vůz, přetahovaly se i kurzovní rychlíkové vozy - většinou taky po jednom), ale v nákladní dopravě to mohla být kterákoli kyšperská, především tedy 524.1 (25, 77, 100, 101, 102...), 434.0 nebo z Hradce Králové 524.2 .

Díky za radu. A jak s nákladními vozy?
A ještě jsem se chtěl zeptat na dvě věci ohledně Dolní Lipky:
1) železniční ocelový most západně od nádraží v Dolní Lipce (přes silnici od Boříkovic k Polským hranicím) je původní konstrukce, nebo prošel poválečnou rekonstrukcí - myslím tím vlastní mostovku a konstrukci mostu - pilíře jsou viditelně sanované?
2) dva drobné objekty (stavědla) na začátku a konci nádraží mohou být původního vzhledu (tedy již z kýženého roku 1938)?

Co by tam mohlo jezdit za nákladní vozy??? Určitě různé typy Z-etek, na přepravu čehokoliv, nějaký ten uhlák. Jistě i dříví a kulatina. Dalo by se to zjistit podle vleček podniků, které přiléhaly k této trati, podle toho co vyráběly a co k výrobě svých produktů potřebovaly.

Mittelwalde bylo sice do r. 1938 nejfrekventovanější ze všech přechodů, které Prusko vnutilo Rakousko-Uhersku po válce r. 1866 (Seidenberg, Liebau, Friedland, Mittelwalde), ale ani tak tam nebyla nákladní doprava nějak extra hustá, a v r. 1938 už vůbec ne; nicméně čekal bych tam - ve srovnání s vnitrozemím - větší výskyt nákladních vozů DR.

Já bych to řekl takhle: nedá se vyloučit žádný typ vozů (s povolením do zahraničí) správ ČSD a DR. Už neexistuje většina soukromých drah, tedy ani zábrany proč by to nešlo. Nebyla náhodou tahle trať ženijně zničena orbou při ústupu naší armády před odtržením Sudet? Do konce léta provoz všeho a kvapný přísun materiálu na stavbu opevnění, po Mnichovu kvapný ústup a evakuace materiálu, likvidace, oprava a pak jen DR (příp. tranzit ČMD) a časem sílící vojenské transporty vítězných armád...

Vladimír_B píše:Nebyla náhodou tahle trať ženijně zničena orbou při ústupu naší armády před odtržením Sudet?

Řekl bych, že se oralo spíš v severních Čechách - na Rumbursku, Českolipsku a Děčínsku...

Vladimír_B píše:...pak jen DR (příp. tranzit ČMD) a časem sílící vojenské transporty vítězných armád...

Válečnou specialitou zdejšího přechodu pod správou DR byly tranzitní dovolenkové rychlíky pro vojáky wehrmachtu Vídeń - Königsberg (dnes Kaliningrad) a Vídeň - Berlín přes Breslau (dnes Wroclaw). Dlouhé soupravy německých vozů (se zákazem přepravy protektorátních občanů) jezdily přes Wildenschwert/Ústí nad Orlicí, Geiersberg/Kyšperk (dnes Letohrad) a Mittelwalde a na území protentokrátu to vozily lokomotivy ČMD 387.0. (Někde bych měl mít k jejich provozu další podrobnosti, mám to hledat?)

Nicméně dotaz byl na rok 1938...

Ještě mě napadlo, že naopak před rokem 1938 se těchto sudetských přechodů intenzivně využívalo pro dovoz slezského černého uhlí do tehdejší ČSR. Jeho boom začal už koncem hospodářské konjunktury na konci 20. let a pokračoval i ve 30. letech. V olomouckém archívu ČD jsem našel dokumenty, z nichž vyplývá, že se uhlí dováželo v ucelených soupravách německých uhláků osazených tlakovou brzdou už v době, kdy se u nás v nákladní dopravě teprve nesměle zaváděla, takže ŘSD Olomouc muselo do výtopny Šumperk (pod olomoucké ředitelství spadaly i tratě Hanušovice - Dolní Lipka - Šilperk a přechod Lichkov - Mittelwalde) přednostně dirigovat lokomotivy (nejdřív 434.0, od r. 1931 623.0) vybavené výstrojí tlakové brzdy. Později ve 30. letech přešla oblast pod ŘSD Hradec Králové, tj. provoz na přechodu zajišťovaly především výtopny Hradec Králové a Kyšperk, ale z Hanušovic sem šumperské lokomotivy zajížděly s nákladními vlaky i nadále. Šumperské malletky byly v r. 1938 všechny předány DR, za války spadaly pod RBD Breslau a jejich vozební ramena se rozšířila až po Friedland (dnes Mieroszów) a Halbstadt (dnes Meziměstí); prokazatelně se objevovaly i na tratích přes Mittelwalde a Lichtenau (dnes Lichkov).

Abych tedy přispěl do mlýna:
1) Jde nám právě o ten krátký úsek jednoho týdne mezi mobilizací 23.9.1938 a 30.9. 1938. V centru zájmu jsou pak především nádraží Králíky, Dolní Lipka, Červená Voda.
2) Co se rozorání tratí týče cituji: "...Došlo i ke zničení jednokolejné železniční tratě v úseku Lichkov - zastávka Mladkov v délce 2,5 km. Ve zmíněné oblasti to byla jediná akce, ke které vydal rozkaz velitel hraniční oblasti 35 generál Karel Kutlvašr. Z Olomouce byl potřebný pluh č. 151 předisponován do Kyšperka (dnes Letohradu) a do akce se dostal již v neděli 25. září 1938 za účasti dvaceti železničních zaměstnanců traťové správy. Podle podmínek potupné mnichovské dohody musela být ale trať opravena, což se ukázalo jako životně nutné ve dnech 7.-8. října 1938, kdy bylo možné evakuovat z postupovaných pohraničních území nejenom státní úřady, ale hlavně české rodiny a jejich majetky do vnitrozemí." (Zvláštní zařízení na komunikacích v letech 1936 - 1938 - Pevnosti sv. 31 - Jaroslav Beneš, Jan Lakosil, Martin Nič, Jan Škoda).
3) S výše uvedeným souvisí otázka - jaká lokomotiva mohla být použita k tažení háku při vlastní demolici svršku?

johnie hopper píše:...jaká lokomotiva mohla být použita k tažení háku při vlastní demolici svršku?

Tak jestli se to nedochovalo v záznamech, ze kterých cituješ, tak jinde asi taky ne. O tom, které stroje měla koncem 30. let ve stavu výtopna Kyšperk, už jsem tady psal; přesnější data se bohužel nedochovala. Nejvíc tehdy měli lok. řady 524.1, tak je největší pravděpodobnost, že to mohla být některá z nich, možná i ve dvojspřeží.

Ještě ti můžu poradit, ať nakoukneš do zdejších uživatelů a najdeš si spojení na uživatele vystupujícího pod nickem Alf. Je to strojvedoucí z Letohradu, aktivní člen Letohradského železničního klubu a autor několika historických publikací. Jestli nemá víc informací on, nemá už je nikdo.