Sunuté vlaky

Skutečná železnice, odkazy na fotografie, zajimavá místa, setkání apod.

Moderátoři: Michal Dalecký, Jarda H., radekkrupka

Re: Sunuté vlaky

Příspěvekod tomkanka » ned 11 bře, 2018 3:06 pm

Nákladišť a vleček odbočujících z širé trati, k jejichž obsluze bylo třeba vlak sunout, bylo mraky, takže zde se nejedná zas až o takové rarity.
Já bych doplnil příklady sunutí Os resp. Sv vlaků, které končily nebo začínaly v zastávce. Např. Zruč n. S. - Zruč n. S. zast., Vysoké Mýto - Vysoké Mýto město, ale třeba i Davle - Petrov-Pikovice, apod. Dále sunutí nákladních vlaků mezi jednotlivými částmi uzlů, např. Česká Lípa - Česká Lípa město. Mezi kuriozity patřily např. přestavovací vlaky Mníšek u Liberce - Liberec, sunuté z důvody obsluhy nz Stráž nad Nisou. Dále tzv. "zaměstnanecké vlaky" ve vršovickém ranžíru určené pro rozvoz zaměstnanců na jednotlivá stanoviště. Ty byly sunuté zpět od St.1 do osobního nádraží.
Na závěr bych připomenul ze současnosti sunutí souprav v úseku Vršovice - hlavní nádraží na/od rychlíky směr České Budějovice přes Zdice, a to z důvodu usnadnění provozní situace na hlaváku (tyto vlaky jezdí do šturcu). A úplně na závěr ještě poznámka, že omezení rychlosti sunutých vlaků na 30km/h platí dodnes.
tomkanka
 
Příspěvky: 24
Registrován: ned 17 lis, 2013 9:48 pm

Re: Sunuté vlaky

Příspěvekod hank » ned 11 bře, 2018 3:17 pm

tomkanka píše:... omezení rychlosti sunutých vlaků na 30 km/h platí dodnes.


Aha, tak to jsem (už zase :? ) zaspal dobu: Vlaky s řídicím vozem v čele a lokomotivou na konci nejsou považovány za sunuté? Které předpisy to upravují a jak?
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 2304
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: Sunuté vlaky

Příspěvekod tomkanka » pon 12 bře, 2018 6:34 am

hank píše:... Které předpisy to upravují a jak?

Předpis SŽDC D1:

31. Vedoucí hnací vozidlo je činné hnací vozidlo (i speciální) nebo řídící vůz, ze kterého se
ovládá jízda vlaku (PMD).
U vlaku (PMD) s hnacím vozidlem v čele je vedoucím hnacím vozidlem první hnací vozidlo
(bez ohledu na počet činných hnacích vozidel v čele).
U sunutého vlaku (PMD) je vedoucím hnacím vozidlem poslední hnací vozidlo (bez ohledu
na počet činných hnacích vozidel na konci nebo na případné zařazení vloženého hnacího vozidla).
U vlaku (PMD), který je částečně sunut a částečně tažen (tj. nemá činné hnací vozidlo
v čele ani na jeho konci), je vedoucím hnacím vozidlem první hnací vozidlo od čela.

32. Je-li jízda vlaku (posunového dílu) ovládána z řídícího vozu, je tento vůz považován za
hnací vozidlo; jeho strojvedoucí má veškeré povinnosti strojvedoucího hnacího vozidla příslušné
trakce. Je-li řídící vůz v čele vlaku (posunového dílu), není takový vlak (posunový díl) pro účely
předpisů pro provozování dráhy sunutým vlakem (posunovým dílem).
tomkanka
 
Příspěvky: 24
Registrován: ned 17 lis, 2013 9:48 pm

Re: Sunuté vlaky

Příspěvekod hank » pon 12 bře, 2018 7:54 am

tomkanka: Děkuji. :wink:
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 2304
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: Sunuté vlaky

Příspěvekod Vaclav86cz » úte 13 bře, 2018 11:09 am

Sunuté vlaky jsou taky v úseku Brno hl.n. - Brno - Židenice a naopak a to v případě kdy vlak jede směr Vlárský průsmyk/Nezamyslice. Jsou takto sunuty jak Os vlaky tak i Rychlíky. Většinou z důvodu malé kapacity komárovské spojky. Nicméně i pár vlaků je takto sunuto pravidelně.
Pak ještě v úseku ŽST Rakšice - zast. Bohutice v případě nasazení nevratné soupravy. Já jsem to nezažil, ale vím alespoň o 2 případech za posledních 5 let, kdy to tak bylo potřeba.
Vaclav86cz
 
Příspěvky: 284
Registrován: pon 03 lis, 2014 9:33 pm
Bydliště: Brünn

Re: Sunuté vlaky

Příspěvekod Kajinek11 » úte 13 bře, 2018 2:04 pm

Přikládám jeden důkaz focený v lednu 2018. Je to na širé trati mezi stanicemi Lipová Lázně a Lipová Lázně jeskyně.
Přílohy
ScreenHunter_225 Mar. 13 14.59.jpg
sunutí vápna - Lipová Lázně
Kajinek11
 
Příspěvky: 292
Registrován: stř 07 pro, 2011 11:12 pm

Re: Sunuté vlaky

Příspěvekod breiter » čtv 15 bře, 2018 4:23 pm

[quote="hank"]Jako příklad použitelný v modelu sem dám plán dopravny Skovice.

K příkladu stanice (dnes dopravny) Skovice a z ní sunutých vlaků mohu dodat několik detailů:
1. Stanice měla původně pouze dvě koleje, dnešní kolej 1 a 3, a tři výhybky. Byla zde dřevěná přízemní staniční budova, stejná jako v Toušeni nebo Lamperticích. V dobové terminologii byla označována jako "Rangierstation", což znamenalo, že se zde nenakládalo, a velmi pravděpodobně zde ani nebyly prodávány jízdenky. Stanice sloužila výhradně dopravním účelům (=křižování) a přestupu cestujících mezi vlaky "hlavní trati" Čáslav-Žleby a vlaky odbočky. K nakládce zejména zemědělských plodin sloužilo cca 0.5 km vzdálené nákladiště Skovice-dvůr. Doprava do Vrdů probíhala tak, že první raní vlak z Čáslavi přijel do Skovic, odtud sunul do Vrdů, vracel se lokomotivou vpřed do Skovic a to se opakovalo až do večera. Po posledním příjezdu do Skovic lokomotiva objela vlak a v jeho čele od odjela do Čáslavi. Meti Čáslaví a Skovicemi se nikdy nesunulo, protože trať zde vedla a stále vede po krajnici silnice a hrozila zde kolize s povozy/auty.
2. Po roce 1900 osobní doprava zhoustla a pro lepší návaznost vlaků do Třemošnice a Vrdů vlaky "hlavní" trati křižovaly ve Skovicích. Proto zde byla postavena třetí dopravní kolej (nynější kolej č.2), nikolov však ještě ten šturc.
3. Zmiňovaný šturc má povahu odvratu. Je dlouhý pouze několik metrů, tak maximálně na MUVku. Rozměry v oficiálním plánku z internetu jsou chybné. O tom se lze přesvědčit jednoduchým nahlédnutím do leteckých snímků, např. na mapy.cz. Ten šturc vznikl za války nebo těsně po ní, nemám přesný údaj. Dle ústního podání proto, že se zde během války, při zatemnění a husté mlze stalo neštěstí - strojvedoucí jedoucí z Vrdů si neuvědomil že už je ve stanici, nezastavil, a na žlebském zhlaví se střetl s protijedoucím vlakem. Proto potom ten odvrat.
4. Dnešní vlečkové vlaky jezdí s lokomotivou v čele do Skovic a odtud sunou do Vrdů. Zpět z Vrdů opět sunou do Skovic, a s lokomotivou v čele do Částavi. Manipuluje se pravidelně ve Vrdech, protože vlaky bývají delší než je užitná délka kolejí ve Skovicích.
Na závěr ještě jedna spekulace speciálně pro modeláře. V 50. a 60. letech byly Skovice sídlem dirigujícího dispečera pro celé čáslavské lokálky. Taková stanice měla být vybavena vjezdovými návěstidly. Doklad o nich se nezachoval, alespoň mi není znám, ale... Vjezd do místního nádraží v Čáslavi byl ještě v 90. letech kryt tzv. vojenskou přivolávačkou. Je tedy docela možné, že tyto přivolávačky byly ve své době i ve Skovicích (podobně byla např. vybavena odbočná stanice Protivec). Tak se nabízí zajímavý detail pro model situovaný do 3. epochy.
breiter
 
Příspěvky: 7
Registrován: čtv 08 zář, 2011 12:37 pm

Re: Sunuté vlaky

Příspěvekod Radek Strnad » čtv 15 bře, 2018 5:01 pm

Běžně se sunulo mezi Starkočí a Václavicemi. Sunul se i rychlík ještě po roce 2000. Byl to ten, co jezdil ráno z Prahy a v Týništi n. O. se dělil na Hanušovickou(Jesenickou) větev a na Meziměstskou. Meziměstské křídlo dojelo do Starkoče, vlakvedoucí si vlezl na konec a vysílačkou?(mobilem) komunikoval se strojvedoucím. Nevím jak to teď probíhá na R949/950, ale soudím, že stejně.
KYKLOP68
Uživatelský avatar
Radek Strnad
 
Příspěvky: 879
Registrován: čtv 21 led, 2010 5:44 pm
Bydliště: Kostelec n.Čern.lesy

Re: Sunuté vlaky

Příspěvekod hank » čtv 15 bře, 2018 5:54 pm

breiter píše:Byla zde dřevěná přízemní staniční budova, stejná jako v Toušeni nebo Lamperticích.


Dřevěná...? Měl jsem za to, že v Lamperticích byla původní budova hrázděná.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 2304
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: Sunuté vlaky

Příspěvekod breiter » pon 19 bře, 2018 11:11 am

hank píše:
breiter píše:Byla zde dřevěná přízemní staniční budova, stejná jako v Toušeni nebo Lamperticích.


Dřevěná...? Měl jsem za to, že v Lamperticích byla původní budova hrázděná.



Trvalo mi trochu déle než jsem dohledal staré informace. Celá historie staničních budov na čáslavských lokálkách je složitá a špatně dokumentovaná.
Zlomek projektu dochovaný ve fondu "České místodržitelství" předpokládá ve Žlebech a ve Vrdech typické budovy OLEG, tedy kombinaci zděné přijímací budovy a hrázděného skladiště jako jediné stavby. Ve Skovicích nemělo být nic. Druhá verze přiložených plánů ve Skovicích uvádí "telefonní boudu".
Reportáž z otvírací jízdy uvádí (bohužel jsem ten dokument nedohledal, tak cituji jen volně z paměti): během zastávky ve Skovicích, než se lokomotiva připravila k jízdě do Vrdů, si panstvo prohlédlo staniční budovu a chválilo její účelné vybavení. Tedy nějaká budova zde stála...
Do třetice staniční kronika ze Žlebů uvádí, že "současná budova byla postavena v roce 1902, kdy nahradila původní dřevěnou".
A současný stav je: ve Vrdech a Žlebech budovy dle normálií ONWB, ve Skovicích strážní domek ONWB.
Z výše uvedeného mi vychází pravděpodobný scénář: trať byla stavěna ve velkém spěchu, akcionáři tlačili na připojení cukrovarů ve Žlebech a Vrdech ještě před řepnou kampaní. Do podzimu byly koleje dotaženy do Žlebů a Vrdů, a ve Žlebech, Vrdech a Skovicích byly postaveny provizorní dřevěné budovy. Na jaře pokračovala stavba kolejí ze Žlebů do Třemošnice, a v Ronově a v Třemošnici již byly postaveny, v souladu s projektem, typické zděné budovy+skladiště podle normálií OLEG. Dřevěné prozatímní stavby vydržely asi 20 let a protože v té době dopravu provozovala ONWB, byly náhradní stavby podle jejich normálií. Ve Skovicích to byl současný strážní domek, ale bez kancelářského přístavku. Ještě evidenční mapa z 30. let ten přístavek neuvádí. Takže už poslední spekulace: kancelář byla nejspíše přistavěna počátkem 50. let, když zde byly zavedena nepřetržitá dopravní služba dirigujícího dispečera.
K úvaze dřevěná vers. hrázděná: obojí je asi možné. Zachované projekty z Lampertic a Toušeně ukazují trámovou konstrukci z obou stran pobitou dřevem. Jaký výplň nebo izolace byla mezi trámy, není uvedeno. Zachovaná fotografie z Toušeně ukazuje bednění svislými prkny na celou výšku budovy. Fotografie z Lampertic dokládá pobití několika řadami šindelů. Ze Skovic žádný přímý doklad není (není mi znám).
breiter
 
Příspěvky: 7
Registrován: čtv 08 zář, 2011 12:37 pm

Re: Sunuté vlaky

Příspěvekod hank » pon 19 bře, 2018 12:52 pm

breiter píše:[Zachovaná fotografie z Toušeně ukazuje bednění svislými prkny na celou výšku budovy. Fotografie z Lampertic dokládá pobití několika řadami šindelů.


Děkuji. Šlo by sem prosím dát ty dvě fotky?

(Případně to admin může přesunout do tématicky vhodnějšího vlákna nebo vytvořit nové, ať nejsme moc OT...)
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 2304
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: Sunuté vlaky

Příspěvekod RadekH0 » čtv 22 bře, 2018 3:22 pm

Další z příkladů sunutých vlaků:
http://lokomotivy.net/zobraz2.php?rada= ... loko=76702

Radek
měřítko H0, epocha: III-IV
DCC
RadekH0
 
Příspěvky: 258
Registrován: ned 03 bře, 2013 11:37 am

Re: Sunuté vlaky

Příspěvekod breiter » pát 23 bře, 2018 1:18 pm

hank píše:
breiter píše:[Zachovaná fotografie z Toušeně ukazuje bednění svislými prkny na celou výšku budovy. Fotografie z Lampertic dokládá pobití několika řadami šindelů.


Děkuji. Šlo by sem prosím dát ty dvě fotky?

(Případně to admin může přesunout do tématicky vhodnějšího vlákna nebo vytvořit nové, ať nejsme moc OT...)


Nevlastním originály fotografií a tedy je nemohu publikovat. Ale asi jediná fotka z Toušeně je v galerii historických fotografií na www stránkách městyse Toušeň a jedna z fotografií z Lampertic se objeví po zadání hesla "Lampertice" do Google.
breiter
 
Příspěvky: 7
Registrován: čtv 08 zář, 2011 12:37 pm

Re: Sunuté vlaky

Příspěvekod hank » pát 23 bře, 2018 3:20 pm

breiter píše:
hank píše:
breiter píše:[Zachovaná fotografie z Toušeně ukazuje bednění svislými prkny na celou výšku budovy. Fotografie z Lampertic dokládá pobití několika řadami šindelů.


Děkuji. Šlo by sem prosím dát ty dvě fotky?

(Případně to admin může přesunout do tématicky vhodnějšího vlákna nebo vytvořit nové, ať nejsme moc OT...)


Nevlastním originály fotografií a tedy je nemohu publikovat. Ale asi jediná fotka z Toušeně je v galerii historických fotografií na www stránkách městyse Toušeň a jedna z fotografií z Lampertic se objeví po zadání hesla "Lampertice" do Google.


Neobjeví. A odkazem na existujíci internetové kopie starých pohlednic apod. by žádná autorská práva porušena nebyla.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 2304
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Předchozí

Zpět na Podklady ke stavbě

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků