Diskuzní fórum železničních modelářů

Jaký je rozdíl mezi depem,vítopnou a remízou

Matasss píše:Jaký je rozdíl mezi depem,vítopnou a remízou

Chce to trochu vlastní snahy a než aby se tu někdo rozepisoval a na to padala další a další dotazy, podívej se třeba na stránky

http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana

a do vyhledávacího okénka vlevo postupně napiš DEPO nebo DEPO KOLEJOVÝCH VOZIDEL (potom VÝTOPNA a REMÍZA) ! Základní informaci a popis se tam dozvíš

Stavím dílové kolejiště nádraží s depem bude na třech dílech plocha depa s toho zabírá cca třetinu plochy přemýšlím zdali mám depo oplotit co Vy na to? Jsou všechna depa ve skutečnosti oplocená?

Nevím jak jinde, ale depo ve F-M je oplocené po celé zadní straně.
http://www.mapy.cz/#x=142137520@y=13466 ... _149899137

dan píše:Stavím dílové kolejiště nádraží s depem bude na třech dílech plocha depa s toho zabírá cca třetinu plochy přemýšlím zdali mám depo oplotit co Vy na to? Jsou všechna depa ve skutečnosti oplocená?

Co vím, tak je to tak napůl. Třeba v Rakovníce (nebo v Rakovníku?) jsem si žádného plotu nevšiml, ale tam jsem šel právě od stanice, v Plzni depo od ranžíru taky není oplocené, ale z druhé strany sousedí s teplárnou, a tam plot je (jenže ten patří spíš teplárně, ve Zdicích směrem ke kolejím taky nic, na druhou stranu jsou budovy, tak nevím.
Myslím, že od stanice plot nebývá, ale z druhé strany bych plot udělal (směrem třeba k lesíku, nebo k zástavbě) Občas směrem do "volné přírody" depo končí nesekanou plchou, kde se povalují různé zbytky a kde kdysi možná plot byl, ale dnes už je tam maximálně pár sloupků.

No to je asi nejvýstižnější stav, plot jen někde (ne ke stanici. ale k "civilnímu" sektoru), případně plot-neplot, částečně chybějící nebo po něm jen ty sloupky, .... to bych řekl že je nejbližší realitě

To jsem chtěl slyšet bude pletivo nepletivo a dřevěný shnilý plotek od model scene

dan píše:To jsem chtěl slyšet bude pletivo nepletivo a dřevěný shnilý plotek od model scene

A nebude někde vzadu mezi šrotem a odstavenými stroji i prošlapaná cestička cik - cak, kudy se utíkalo z práce dřív nebo kudy odcházel pivař Pepik (snad nikoho neurazím !) na jedno či dvě orosené během směny ?! Ten plot - neplot k tomu přímo svádí

A když si promítnu tu "průchodku" plotem k nádraží u nás v Sázavě, určitě bych na tu cestu a kolem poházel bordýlek - prázdné lahve, plechovky, papíry, rezavý rám od kola atp. Díky za inspiraci s tím plotem u depa! Už to mám v hlavě, jen to hodit na papír... Snad najdu čas...

LD Depo Brno Dolní Nádraží

Mapy: http://www.mapy.cz/?query=#mm=ZP@x=1381 ... 64336@z=16
Samozřejmě si mapu přibližte, oddalte, změnte na fotomapu atd.

Popis:

Legenda:
1. motorárna: dílny mechaniků a elektromechaniků, vyvazování podvozků, seřizování vstřikovačů, osmóza na destilku, baterkárna a pískovna.
2. nová hala (po listopadu 89)
3. pomocné provozy - truhlář, sedlář, svářeč, nářaďovna apod.
4. odstavná hala na provádění provozní údržby, styl stavby pamatuje začátky parního provozu.
5.přesuvna
6. káčka, jestli mně pamět neklame, tak v tomto ikdyž se to nezdá poměrně velkém prostoru i tankovací stojan
7. přípravné oddělení, dílčí opravy mechanických části (výfuky, turba, dekarbon apod) dále elektro (trakční motory - kompletní repase)
8. diagnostika, elektronika
na devítku jsem zapomněl
10. vrátnice, jídelna, kantýna, chemická laboratoř
11. ředitelství, mzdová účtárna:)
12. sklady všeho menšího za tím pak dále mimo foto závodní lékař a tzv mukec - ubytovna - nejstrašlivější vlhký špinavý a smradlavý pajzl na světě
13. šatny, strojmistři a provozně pomocní lidi od vyhýbek a posunu
14. nevzpomínám si, ale jednou jsem tam byl pro kýbl červené vazelíny, který jsem nechtěně vysypal do písku. Pak to dávali do ložisek, bez legrace. Takže to asi bude mazivárna olejárna.
Neoznačené objekty si nepatuju.
BVV je kolej vedoucí na Výstaviště

Nevzpomínám si na zásobování čímkoliv. Prostě to šlo mimo mně. Káčka byly dvě skoro zasypané neuvěřitelným bordelem. Všude byla špína a bordel. Jako baterkáři jsme jímku s louhem z baterek neutralizovali hácéelkou přiveženou na panváglu ze skladu. Žádná míra když se něco rozlilo. Kontrola neutrality v jímce (děravý betonový septik) se prováděla lakmusákem získaným v chemické laboratoři a míchali jsme to hadicí tlakovým vzduchem. Když se to přeťáplo s kyselinou, šuplo se do toho pár lopatek šupinkového hydroxidu. Neutralizovaná jímka se pomocí ponorného čerpadla vypouštěla vedle do prohlížecí jámy, na jejímž dně byl rastl. V něm to mizelo, ale kam, to netuším a mistr říkal, že se raději nemáme ptát.
Po revoluci, když jsem přišel z vojny, jsem jim jen oznámil, že končím a jdu si po svejch. V té době baterkárna už neexistovala. Půlka lidí byla pryč. Novou halu mělo pronajaté nějaké eseróčko na opravy lokomotiv a tím to zkončilo.

Úsměvná událost se stala těsně po revoluci, kdy se vedení rozhodlo jet na družbu do depa někam do Rakous. Přifičeli celí nadšení zpátky a postavili tu novou halu, pěknou, čistou, s průmyslovou podlahou a hlavně s obřími květináči s oleandry a jinýmy palmami, protože to občíhli v Rajchu. Chvilku se hráli na "západ". Mašiny se čistili a foukali venku a vevnitř se dělali jen takové práce, aby se to tam nezašpinilo a nezničilo. Budiž, ale ty palmy byl úlet zcela nemožný přežít vedle českého mechoše. Do tří měsíců vše pochcípalo. Velké vyšetřování ze strany vedení depa i květinářství. Složité rozbory ovzduší. Měření množství a kvality slunečního svitu. A na co přišli? Chlapi do toho chodili chcávat. Poznalo se to až podle zápachu.
(znám pouze z vyprávění, tou dobou jsem byl na vojně, ale ty uschlý stromy jsem viděl).

Zajímavé čtení...takže jestli jsem to pochopil tak na Dolním se dělaly disely? Protože vím,že motorárna je i v H.Heršpicích..a i v Maloměřicích se dělají opravy

V letech 88 až 91 bylo Dolní o vysloveně brejlovcové depo na čtverkovou řadu. Trojkový tam zabloudily jen málo. Občas se vyskytl pilštyk nebo kocour. Jinak tam občas zabloudila raněná veselská berta a podobní nebožtíci vyskytující se poblíž na trati. Motorový osobní vůz jsem tam snad neviděl ani jednou, ale nedokážu si vzpomenout odkud vím, že na M152 rády upadávaly přípojky k bateriím pro napájení přístrojů. Na většině loko byla síť 110V SS z baterií a na M152 byla odbočka na 24, nebo snad 48V, ale odkud to mám, to nevím. Asi ještě z Břeclavi. V tom 88 byly v H.Heršpicích jen panťáky. Krásný zážitek mám z čištění izolátorů na střeše. Byl tam takovej nebojácnej super machr, kterej uměl vystřílet pohybem táhla střešního odpojovače zbytkový stlačený zhášecí vzduch z výkonového vypínače, který byl zařazen hned za pantografem. Jde o takovou tu strašlivou detonační ránu předcházející stažení sběrače u elektrik. Tenhle borec to uměl rukou s ksichtem poměrně blízko toho zařízení a taky byl jedinej ochotnej tuhle činnost provádět. Jako učni jsme tam lezli s ním, ale čučeli jsme na to radši z dálky. Až ten vzduch vystřílel ven, pak jsme na to vlítli mi a začli leštit izolátory. Šlo to docela dobře, protože po čištění se izolátor natřel takovým jakýmsi sajrajtem, aby pak šel znovu dobře čistit. U této činnosti jsem se naučil jedno základní opravárenské pravidlo, které platilo všude ve všech depech na všech mašinách: "tohle udělej pořádně, protože když to vojebeš, ten co přijde po tobě se z toho pojebe, tak si dávej bacha, abys to nebyl ty"

MirekTT píše:V letech 88 až 91 bylo Dolní o vysloveně brejlovcové depo na čtverkovou řadu. V tom 88 byly v H.Heršpicích jen panťáky.

Motorové vozy jsou v Heršpicích skoro 100 let - to jsi tam nikdy nebyl v motorárně ? Je o patro výš, než jsou panťáky, vjezd do ní je od hlavního vpravo do kopce.
Mrkni se na MAPY.cz

Nomálně jsem tohle pracoviště nezaznamenal. Fakt jsem tam nikdy nebyl. Panťáky byly dole u nádraží, co je ta točna. O tom deou za plotem a stromy jsem nevěděl. Prostě učeň ve věku 17let, chodící převážně s taškou do krámu chlapům pro svačinu, což byl tehdy náš nováčkovský úděl. V Heršpicích jsme se zdrželi asi 3 měsíce. Pak přišly prázdniny a závěrečky (přesněji fraška/chlastačka) a pak nás rozeseli po všech depech v okolí.

Když jsme načli ty pantografy, řekl bych k nim, co si tak vzpomenu, tedy pokud vás to zajímá, že strašně trpěli na znečištění izolátorů v trakčácích. Tuhle jinde zpravidla učňovskou činnost si tam ti chlapy raději dělali sami. Totiž izolátor trakčního motoru - takový tlustý kovový šteft uprostřed elektricky přerušený keramickým tělesem nesl držáky uhlíků komutátoru. Provozem se vnitřek trakčáku zanášel prachem a velmi rád ulpíval na těchhle izolátorech. U nových izolátorů se čistilo hadrem, u starších šmirglem. Čím starší, tím hrubější, tím špinivější, tím větší dřina, tím větší chuť to ošidit. A to se nesmělo. Průraz znamenal zničení izolátoru a zpravidla tím vývaz podvozku. Ty co byly v dosahu revizních otvorů, se čistili dobře a šly měnit i bez vývazu, ale ty špatně dosažitelné se také i špatně čistili a tím i častěji odcházely. Vývaz pro brejlovce není taková tragedie - na skladě furt nějaký náhradní brejlovec byl. U panťáku to znamenalo zpravidla týdenní odstávku celé soupravy. Za to se stínaly hlavy, braly premie, černé puntíky, stranické důtky apod. zajímavý, že jiný mašiny tenhle nešvar neměly tak závažný, i když tlapový TE05 byl skoro ve všech podvozcích.

Nedá mi to se ohledně těch panťáků nezeptat na to proč se při průrazu na trakčáku musely vyvazovat podvozky když je motor umístěn mimo podvozek a podvozek je hnán přes kardan a nápravové převodovky. Aspoň teda z dokumentace to tak vypadá, rozdělaný panťáky jsem nikdy neviděl. Nestačilo by pouze zvednout motorový vůz a motor nějak vyndat? Nebo ho ani nezvedat a pouze motor shodit a odjet?