Diskuzní fórum železničních modelářů

Zdravím, hledám nějaké podklady jako fotografie a typy k realizaci výsypky kamenolomu a dalšího příslušenství. Různě po webu jsem jsem posbíral zatím následující soubor fotografií:
http://michal-n-cz.rajce.idnes.cz/Kamen ... y_-_vlecky
Na celou vlečku je tento prostor:

Celé je to situované do svahu, podobně jako tady:
http://www.rajce.net/a13322845
Takže na segmentu bude jen vlastní vlečka, výsypka k nakládce do vozů + naznačená další technologie jako drtič, síta, násypka nad drtičem adt. s tím že vlasní areál lomu na segmentu nebude. Nechci použít přesně tu stavbu z Hrubé vody, protože se mi zdá moc moderní - vrchní část je svařovaná ocelová konstrukce. Mělo by to znázorňovat období III Epochy, s tím že technologie a použíté prvky jsou z II cca 30-tá léta. Nejsem si jistý zdali v té době se již v takových lomech používaly třeba pásové dopravníky, jestli už mohl být drtič na elektřinu, nebo spíš nějaký parní pohon s příslušnou strojovnou. Pak ta doprava - zdali už v té době něde mohli být nějaké těžké náklaďáky jako Tatra 147 DC5, nebo to k výsypce dopravu naznačit úzkou malodráhou či lanovkou. Líbilo by se mi něco jako toto:

Tuhle stavebnici drtičky kamene znáš? https://obchod.resinovemodely.cz/Drtick ... e-d187.htm. Je to podle plánku, který je i někde tady na fóru. Dělá se v H0, TT a N.

Tohle znáš?

MkTT byl rychlejší. Budiž tedy doplněno, že jím zmíněný výrobce/prodejce modelu na fotografii si jako předlohu modelu vypůjčil ten výkres z modelářské publikace Ivo Tvarůžek: Modelová kolejiště - stavby a doplňky I., NADAS Praha 1970, pravděpodobně bez souhlasu dědiců autorských práv...

Ahoj, nejdříve se podívej na tyhle stránky: http://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/5 ... prevadzke/ konkrétně 6. fotka, takhle by to odpovídalo zadání. Akorát tvoje zadání je tak do 50. let, protože do samovýsypných vozů už by si tímhle nenaložil (mají výše hranu).
Pasovky a drtič na elektřinu ve 30.letech? Ano. Leč po dalších třiceti letech bych očekával trochu inovace.
DC5 ano, záleží na provozovateli - JZD by mohlo nasadit i Zetor 50 a 3 tunovou vlečku, jiní S5T, PV3S, RND, Š706R... Kombinace úzké a náklaďáků je také možná. Úzká končila většinou v 60. letech.
Nakonec bych Ti doporučil udělat tu Hrubou Vodu, jen tu konstrukci udělej místo kovu ze dřeva.

MkTT píše:Tuhle stavebnici drtičky kamene znáš? https://obchod.resinovemodely.cz/Drtick ... e-d187.htm. Je to podle plánku, který je i někde tady na fóru. Dělá se v H0, TT a N.

To MkTT a hank:

díky za připomenutí. Rozhodně vypadá celkem přesně zpracovaná dle toho náčrtku. Díval jsem se na ty rozměry v modelu a výška stavby 26 cm v H0 vypadá dostatečně. Celkem je škoda, že výrobce se striktně držel toho plánku p. Tvarůžka - některé detaily jsou takové divné - jednotlivé kameny té kamenné části jsou jeden jak druhý, dost nepravděpodobné, že by takto pečlivě zpracovaný materiál byl použit na stavbu výsypky. Ano, vím je dost obtížné a pracné to nakreslit podklady, tak aby vylaserované kameny a jejich spáry vypadaly odpovídajícím způsobem. Pak ty ohlodaná prkna - v některých místech je vidět, že se "ohlodanost" opakuje. Podle mne prkna mohou mít především různé šířky, ale délkově stejná, snad sem tam nějaká nejednotnost, určitě v H0 do +-0,5mm. No a pak ty trychtýře té výsypky jsou takové zjednodušené, vypadá to dost chatrně.
Já si to dokážu představit v nějakém jiném místě kolejiště 1m od od hrany, kde to není úplně v popředí na očích, ale tady má být defakto hlavní motiv segmentu.

Vladimír_B píše:Ahoj, nejdříve se podívej na tyhle stránky: http://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/5 ... prevadzke/ konkrétně 6. fotka, takhle by to odpovídalo zadání. Akorát tvoje zadání je tak do 50. let, protože do samovýsypných vozů už by si tímhle nenaložil (mají výše hranu).
Pasovky a drtič na elektřinu ve 30.letech? Ano. Leč po dalších třiceti letech bych očekával trochu inovace.
DC5 ano, záleží na provozovateli - JZD by mohlo nasadit i Zetor 50 a 3 tunovou vlečku, jiní S5T, PV3S, RND, Š706R... Kombinace úzké a náklaďáků je také možná. Úzká končila většinou v 60. letech.
Nakonec bych Ti doporučil udělat tu Hrubou Vodu, jen tu konstrukci udělej místo kovu ze dřeva.

Díky za příspěvek. Co se týká těch automobilů, šlo mi o to zdali bylo i např. 2. pol. 30-tých let už nějaké vhodné vozidlo k dispozici k případnému využití v kamenolomu. Např. u té RDN jsem nějaký robustnější sklápěč nenašel.
Co se týká konstrukce - dřevěná by se mi líbila nejvíce, ale pro to umístění do svahu bude asi nejvhodnější betonový případně kamenný sokl s výsypkami a na to dřevěná nástavba, čelní stěna cca tom profilu co jsem tu dával ten Ramholz. Zároveň to má i vhodně konstruhované ty pohyblivé "skluzavky" - jsou asi dvojité - takže i pro vyšší vozy:

Pak jsem někde na ntu našel docela zájímave schéma, co jakože by se mohlo-mělo vejít dovnitř. Je tak sice asi drobná chybka za tím prvním sítem, ale tak nějak to chci navrhnout, aby se to tam jakože mělo vejít i když dovnitř vidět nebude:

michal_n_cz píše:Co se týká těch automobilů, šlo mi o to zdali bylo i např. 2. pol. 30-tých let už nějaké vhodné vozidlo k dispozici k případnému využití v kamenolomu.

V Pragomodelu pořád ještě nabízejí za pouhých Kč 45,- tuto letitou publikaci:
Martinek, Zeman, Šnábl, Novotný: K.B.K. Malodráha Králův Dvůr - Beroun - Koněprusy

Z ní se dá udělat docela dobrý přehled o technologiích používaných v lomech v 1. polovině 20. století. Já si myslím, že sklápěčky se začaly v lomech (totéž platí pro zemní práce na velkých stavbách) ve větší míře používat až v 50. letech, s nástupem slavné Tatry 111, později Tatry 147 i jiných nákladních vozidel. Do té doby absolutně převládaly nejrůznější kolejové systémy.

hank píše:V Pragomodelu pořád ještě nabízejí za pouhých Kč 45,- tuto letitou publikaci:
Martinek, Zeman, Šnábl, Novotný: K.B.K. Malodráha Králův Dvůr - Beroun - Koněprusy

Z ní se dá udělat docela dobrý přehled o technologiích používaných v lomech v 1. polovině 20. století. Já si myslím, že sklápěčky se začaly v lomech (totéž platí pro zemní práce na velkých stavbách) ve větší míře používat až v 50. letech, s nástupem slavné Tatry 111, později Tatry 147 i jiných nákladních vozidel. Do té doby absolutně převládaly nejrůznější kolejové systémy.

Díky za tip, knížku jsem kdysi určitě v rukách měl a už jsem si dohodl s kolegou zapůjčení. S těma autama jsem to tak nějak tušil. No ještě pořešit ten pohon. Nějaký parni stroj a transmise. Zatím jsem našel jen takové "parní" drcení kamenů spíš tak pro sedláky :
https://www.youtube.com/watch?v=ho5vcrAkhwg

michal_n_cz píše:No ještě pořešit ten pohon. Nějaký parni stroj a transmise.

Ve 30. letech už i elektrika. Historický vývoj býval takový, že nejdřív se parní stroj nahradil jedním velkým elektromotorem a transmise zůstala zachována. Teprve až od 50. let přicházely vícemotorové pohony s různě sofistikovanou regulací, ale jejich nástup byl pomalý, v některých nemodernizovaných fabrikách byly transmise v provozu ještě i začátkem 90. let.

Anebo si půjč z knihovny tuhle knížku: Stroje na stavbách, Zdeněk Bauer, Gradis Bohemia, 2014

Ve 30. letech se nákladní auta používala jen na odvoz štěrku z lomu k odběrateli. Na nějaké ježdění po lomu byla příliš drahá.