Diskuzní fórum železničních modelářů

Ahoj,
nemáte někdo informace o tom, jak probíhalo překládání dřeva na železniční vagony u ČSD v 50.-60-. letech? Mohl na překladišti stát takovýto jeřáb nebo spíš "vejtřaska" či "tatrovka" s nástavbou autojeřáb?

Nebo se dřevo do vagonů nakládalo z nějaké speciální rampy?

A co se týká vagonů, je reálné, aby se dřevo převáželo převážně ve vagonech typu Vtr a Vtu?

Mirek

Nejdřív prosím definici: Co to je dřevo? Dlouhé dříví = celé odvětvené kmeny? Jak dlouhé? Kulatina ve výřezech? Jak dlouhé výřezy? Jaký účel? Papírenská vláknina, pilařské výřezy, důlní/stavební dříví? Palivo? Odpad z lesa? Pilařské výrobky? Jaké? Pilařský odpad?

Omlouvám se za nedostatečnou definici. Jedná se mi o nakládání odvětvených kmenů a kulatiny (délka cca 2,5 m a 4 m) a jejich odvoz k dalšímu zpracování.

Já bych to řešil tímhle... Pokud to v TT někdo dělá. V HO je to k sehnání od ICARa

Záleží, koľko toho chceš naložiť. Ak 1-2 vagóny denne, teda modelový deň, v reále to bolo možno 2 x týždenné, tak sa nakladalo ručne z rampy, dodnes. Žiadne veľké stroje, hydraulické ruky boli bežné až tuším od 70. rokov. Prekladiskový žeriav sa staval až o väčšieho objemu dreva, tam kde sa to vyplatilo. Takže ak ho tam dáš, tak ucelenka vagónov na drevo, zložisko dreva pri nákladisku a podobné veci podľa konkrétnej situácie.

vzhledem k té SPZ malované na korbě je tohle III epocha... Ten UNHZ 500 je typický právě pro šedesátý léta...
Jinak zde manual http://www.agportal.cz/files/user/Humpo ... HZ-500.pdf

Nakladač T-174 se v TT dělá s jinou rukou. Začal se vyrábet v roce 1965.

Dřevo by se tím asi nakládat nedalo.
UNHZ-500 se v TT nedělá, ale vyráběl se až od roku 1968, takže se hodí spíše do 70. let.
Spíše jsem uvažoval o nakládce pomocí Tatry T138 s hydraulickou rukou. Ale nedokázal jsem zjistit, od kdy se lesovůz T138 vyráběl. Tatra T138 jako typ se vyráběla od roku 1959 do roku 1971.


Vzhledem k tomu, že nakládku dřeva chci situovat jako samostatnou vlečku, kde bude i složiště dřeva, tak by mohl mít smysl i ten jeřáb.

Mirek

prostuduj si : nádraží Chřibská , http://opocno.wz.cz/?soubor=fotky_j.html
http://mapy.cz/zakladni?x=14.5238013&y= ... ophoto&q=nádraží%20chřibská

Portálové jeřáby na dlouhé dříví byly tam, kde se to díky objemu nakládky vyplácelo, už dost dávno - např. Schwarzenbergové v Černé v Pošumaví jeden (poháněný elektřinou) měli už ve 20. letech minulého století. (Ten areál je od konce 50. let pod hladinou lipenské přehradní nádrže.) Známý byl i jeřáb v Hronci používaný při překládce z lesní železnice na vagóny normálního rozchodu snad už od 50. let. Takže kdybys měl na kolejišti u nakládkové koleje normálního rozchodu rampu s naznačeným třeba už nefunkčním pozůstatkem lesní železnice, klidně by tam ten jeřáb mohl být jako památka na ty doby, kdy ještě jezdila. Jinak, jak správně píše Jano HOe: Většinou se dlouhé dříví, několikametrové pilařské výřezy i "metrovica" na vagóny nakládaly ručně. Což platilo i pro dřevo přiblížené z lesa nákladními auty - už v 50. letech se kromě koní a tehdejších kolových i pásových traktorů obecného užití (Zetor 50, Stalinec) používaly na přibližování dlouhého dříví soupravy ve složení Praga V3S se zkráceným spodkem a klanicovým oplenem + jednonápravový přívěs s klanicemi. Ale taky se často vyskytovaly i specializované pásové traktory pro přibližování kmenů z lesa, už od 50. let se dovážel ze SSSR tzv. Oněžec. Takže pokud chceš na kolejišti znázornit nějakou lesáckou mechanizaci nesouvisející přímo s nakládkou vagónů, můžeš uvažovat tímto směrem.

Jinak metrová a dvoumetrová vláknina, důlní dříví, palivo a občas i delší výřezy menšího průměru se vozily v běžných 2- i 4nápravových vysokostěnných vozech, delší výřezy (hlavně ty většího průměru) a dlouhé dříví na vozech plošinových a oplenových, dlouhé dříví často i na dvojicích oplenů, ale způsob dopravy běžný ještě za 1. republiky, tj. na dvojicích oplenů krátkého rozvoru (2,5 - 4,5 m) spojených jen nákladem, postupně zanikal s rozšiřováním tlakové brzdy, takže já, který jsem bral rozum na přelomu 50. a 60. let , už jsem to na vlastní oči neviděl - dvojice oplenů Otdr (rozvor 6 m) ano, ale spojené normálně šroubovkami. A ještě - po válce se první podvozkové nízkostěnné vozy určené přednostně k něčemu jinému než k dopravě tanků začaly vyrábět až v roce 1957 a masové série vozů Res/Na, které se běžně používaly k přepravu dlouhého dříví i delších pilařských výřezů (a taky samozřejmě řeziva) za mého mládí, se objevily až na přelomu 60. a 70. let.

Něco už se taky na fóru probíralo tady:
viewtopic.php?f=31&t=3247&start=105

Na hydraulické ruky je v 60 letech ještě brzo. Tzv DAMS, tedy dopravně manipulační středisko Státních lesů je jistě zajímavý námět a mám za to, že v 50. - 60 letech na ně není brzo. Nešlo jen o pouhou překládku dříví. Dovezlo se v odvozních délkách - tedy maximum, co véeska pobrala - a tady se rozřezalo na jednotlivé sortimenty a ty se následně vagonovaly a vozily k odběratelům. Nevím kdy došlo k rozvoji čelních nakladačů, ale co já pamatuju, tak ty se na vagonování používali nejvíc.

MkTT píše:Vzhledem k tomu, že nakládku dřeva chci situovat jako samostatnou vlečku, kde bude i složiště dřeva, tak by mohl mít smysl i ten jeřáb.Mirek

Mluvíme-li o samostatné vlečce, pak je to ve třetí epoše právě ten DAMS, neboli dřevosklad, nebo jak se objevuje na Milanových pláncích "vlečka státních lesů".
Každý lesní závod měl svůj vybudovaný někde blízko nádraží. Rampa byla samozřejmostí. Objem dříví byl takový, že se mechanizace nakládky vždy vyplatila. Jde jen o to, co to ve své době bylo. Co se týče sortimentů, tak ty se na dřevoskladech nakládaly všechny (6 tříd dle ČSN), protože sortimentace byl hlavní účel damsu. Traktor na přibližování dříví bys tam ale potkal jen těžko, to je jiný - samozřejmě taky moc zajímavý - námět. Dams žil svým životem a měl svou mechanizaci a zázemí a k nádražím rozhodně patří.

Díky moc všem za odpovědi. Nemáte informace, kde nalézt dobové fotografie DAMS? Na Googlu jsem moc nepochodil.

dvě fotky překladiště v Želnavě
https://books.google.cz/books?id=t9gVlG33W_oC&lpg=PA83&ots=J03_rghwS8&dq=salnau%20holzplatz&hl=cs&pg=PA88#v=onepage&q&f=true

MkTT: Zkus se podívat sem, fotky bohužel nejsou moc jasné. Ale třeba by tě do vzorového školního podniku pustili na exkurzi Na obvyklé poměry tam mají vzorný pořádek, řekl bych...
http://www.slp.cz/dms/foto/4.html
Třeba nám odborník řekne, jak moc se ty kráticí linky (nebo jak se tomu správně říká) na fotkách liší od těch používaných před 50 lety. Na pohled mi připadají stejné.