České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

[hank]

Pokračujeme přehledem českých lokálek se státní garancí a s jinou formou podpory než garancí.



Za zmínku stojí karlovarské lokomotivy ř. 60.5 se sušičem páry, tj. s jedním parním dómem - u ČSD však byly sušiče odstraněny. V "lázeňských" osobních soupravách, které vozily na trati spojující obě největší západočeská lázeňská města, jsou doloženy i vyhlídkové vozy.

Také na uvedených tratích narazíme na zajímavé zápůjčky. Pro první jízdy z Vimperka do Volar byla zapůjčena karlovarská 97.146, z Prachatic do Volar taktéž karlovarská 97.147, pro úsek ze Želnavy do Volar zapůjčily kkStB lok. 99.27 z výtopny České Budějovice.

Výtopna kkStB Č. Budějovice měla na želnavské trati (původně vystavěné Rakouskou společností místních drah ÖLEG r. 1891 a zestátněné r. 1894) dost práce, především kvůli rychle rostoucím objemům nákladních přeprav a zátěžím na kájovském úseku. Volarský úsek se svými přepravami dříví však nezůstával pozadu. Důvodem byl intenzivní rozvoj papírny Ignaz Spiro und Söhne v Pötschmühle (Pečkovský mlýn, dnes JIP Větřní) a potřeba obsluh tamější vlečky z přípojné stanice Gojau (Kájov) o délce 5,5 km, s úvratí na rozvodí mezi Kájovským potokem a Vltavou a s vražednými sklony - na vltavské straně přes 40‰. Vlečka byla uvedena do provozu v r. 1896 a lokomotivy ř. 97 se svou normou hmotnosti 75 t na ní brzy přestaly stačit. V r. 1905 už byl roční obrat vozů na vlečce asi 4000 a jízdní řád Mn vlaků od Budějovic, jejichž náležitosti ji obsluhovaly, umožňoval až 6 párů vlečkových vlaků denně. Zátěže pro vykládku tvořily především uhlí, vlákninové dříví (i když více dříví se plavilo po Vltavě), suroviny pro celulózku (vápenec, pyrit apod.), nakládaly se - jak jinak - hotové papírenské výrobky. Proto se tam běžně už dlouho před 1. sv. válkou objevovaly lokomotivy ř. 99 i 178. Spiro postupně v závodě vybudoval normálně rozchodné kolejiště o délce asi 3 km a pro manipulační jízdy z dřevoskladu do celulózky a pro mezioperační manipulaci i 5 km dlouhou síť o rozchodu 760 mm a v r. 1909 obě části vlečky uvnitř závodu elektrifikoval. Postupně zde jezdily 2 normálně rozchodné a 3 úzkorozchodné elektrické lokomotivy od fy GANZ. Pečkovská papírna tak byla na špici elektrifikace průmyslové výroby i drážního provozu v c. a k. Rakousku - její loučovická vodní elektrárna z r. 1903 byla svého času se svým instalovaným výkonem 5,1 MW (r. 1911 zvýšeným na 8,8 MW) nejvýkonnější hydroelektrárnou v celé monarchii a vlečková lokomotiva č. 1 byla první drážní elektrickou lokomotivou v Rakousko-Uhersku (nepočítají se Křižíkovy vozy v Bechyni ani tramvaje v městských dopravních podnicích). Ale to už je jiná historie... Uvádím to hlavně proto, abyste viděli, že není lokálka jako lokálka a že třeba želnavská trať se svým dynamickým rozvojem vymyká představě ospalé c. k. místní dráhy z toho idealizovaného poklidného secesního období let 1900-1914 - byla to "la belle époque", krásná epocha, jak na ni později vzpomínali ti, kdo měli to štěstí a přežili 1. světovou válku...

zdraví
hank

[radeksindy]

Jen pár poznámek k probíraným tématům.

ad Katalog vozů - opravdu první verze vznikla v roce 1890, byla však postupně doplňována, některé listy vznikly ve více verzích. Nákladních vozů vznikly do roku 1912 skoro dvě stovky, ale rozhodně to není vyobrazení všech, ba ani většiny všech vozů. Z dnešního pohledu je trochu záhadou proč vznikl a podle jakého klíče byly vybrány typy vozů v něm zobrazené. Některé vozové skupiny v nich prostě nejsou.

Jen nevypadly tam VIII, XXIII, XXVIII

- VIII: je Arlbergská dráha a její vozy byly od počátku objednány podle normálií a jsou tedy stejné jako voz. sk. Ia. , velice často nejsou tedy od vozů objednaných pro kkStB v materiálech k odlišení a zvlášť se neudávají
- XXIII: také odpovídá normáliím kkStB, pouze nápravy mají zesílenou osu
- XXVIII: neobsazena

Já tu mám třeba typák nějakého uhláku a tam je ... Gruppe I, Ia, III, IV ,VIII ,IX, XIV - stejný typ u více společmostí.

Uvedení více vozových skupin obvykle neznamená, že tento typ vozu byl u více společností. Většinou vyobrazení představuje vůz podle normálie, který se dostal na pozice vyřazených vozů převzatých voz. skupin. Souvisí to s tehdy existujícím číslovacím plánem a vztahem vznikajících kkStB k provozovaným drahám. Některé z těchto náhrad se dají objevit ve výrobě mezi roky 1883 až 1891. Bohužel je to ukázka velice častého míchání významu vozových skupin, který má zpočátku význam původu vozu, později začíná hrubě rozlišovat konstrukční hledisko a ke konci se to pěkně smíchá.

[Rtep]

Přehled lokálek z pamětního spisu

[Rtep]

Tabulka finančních údajů.

[Rtep]

část kapitoly Oberbau a Hochbau jenom ukázka

[radeksindy]

Rtep: Myslím, že je škoda tady tapetovat fórum nečitenými texty a obrázky. Přimluvil bych se za kvalitní naskenování a nasdílení chtivým zájemcům přes nějakou velkokapacitní schránku. Vzhledm ke stáří knihy autorská práva nebudou problém. Knihu jsem měl zapůjčenou v dobách, kdy nebyla možnost skenování a mám z ní okopírované jen některé obrázky, takže bych to přivítal. Díky.

[Rtep]

Já je večer stáhnu je to jenom na ukázku rozhodně to tu nezaplácám zkoušel jsem jenom čitelnost, ale je to při zobrazování velmi špatné jinak mi vychází velikost dvojstrany cca 1MB TIFF a u PDF cca 0,5 MB. Až to budu mít hotové tak to samozřejmě bude k dispozici ona se mi ale ta kniha po 1/3 skenování už začíná dost ve hřebu rozjíždět.

[Myšpulín]

Ještě k tomu scanování. Doporučil bych stránku podložit černým papírem. Není pak vidět text prosvítající z druhé strany stránky.
Je možné zkomprimovat soubor do GIFu s šestnácti stupni šedé.

[hank]

Dnes pokračujeme přehledem moravských a moravskoslezských lokálek.



Vypustil jsem přehled tratí stavěných i provozovaných státem - dohledat první nasazení hnacích vozidel na nich je téměř neřešitelný úkol. Později se k tomu vrátím, ale informace budou jen kusé.

Ještě bude jedna tabulka, úplný přehled všecvh lokomotiv a vozů úzkorozchodných drah, ale na příště nejdřív připravím to, na co někteří asi netrpělivě čekáte - kopie normálií pozemních staveb.

zdraví
hank

[hank]

Než sem začnu dávat kopie výkresů - normálií - lokálkových pozemních staveb, je potřeba aspoň stručně se zmínit o tom, že v pojednávaném období se při výstavbě drah provozovaných kkStB, tj. státními dráhami, v podstatě vycházelo z těchto souborů normálií.

1. z výkresů kreslených příslušnými odděleními ředitelství st. drah a určených původně pro st. dráhy;
2. z výkresů kreslených pro jiné než české/moravské/moravskoslezské lokálky a schválených generální inspekcí drah (GI);
3. z výkresů kreslených přímo pro železniční oddělení Zemského výboru království českého (ZvKČ), určených pro české lokálky se zemskou garancí a schválených GI;
4. z výkresů kreslených velkými soukromými společnostmi původně pro použití na jejich tratích.

Jakmile však GI nějakou normálii schválila, nic nebránilo jejímu použití i na jiné dráze, než pro kterou byla původně určena.

Na českých lokálkách bylo běžné kombinovat především normálie sub 3 a sub 1, případně 2, na Moravě a ve Slezsku častěji vidíme stavby podle 1 a 2. Normálie ZvKČ se od ostatních na první pohled poznají podle toho, že jsou označeny římskými čísly.

Pokračování za chvíli.

zdraví
hank

[hank]

Staniční budovy lokálek garantovaných ZvKČ jsou přízemní a většinou se skládají ze služebního a veřejného křídla rovnoběžného s kolejemi a obytného křídla s jedním bytem kolmého ke kolejím. V důležitějších stanicích se na opačnou stranu kolmého křídla přistavoval ještě jeden byt rovnoběžně s kolejemi. Služební a veřejná část byla většinou na dvě až čtyři okna/dveře, byty měly ke kolejím vždy dvě okna.

Jak už bylo řečeno, normálie se označovaly římským číslem, např. LVIa/H nebo LVIb/H. H znamená Hochbau (pozemní stavba), a nebo b vyjadřovalo, zda je služební část zleva nebo zprava vzhledem k bytu/bytům.

Mám sem dát přepis římských čísel? Snad radši jo.

LV - 55
LVI - 56
LVII - 57
LVIII - 58
LIX - 59
LX - 60

Zřejmě nejčastěji v Čechách najdeme staniční budovy podle normálie LVI/H.



Další budovy s jedním bytem:
LVII/H



LV/H



Budovy se dvěma byty:
LIX/H



LVIII/H



LX/H



Dalším vývojem se mohly objevit i osově souměrné budovy s druhým bytem v křídle kolmo ke kolejím na opačné straně od prvního bytu nebo služební/veřejná křídla delší než na 4 okna/dveře. U služebních/veřejných křídel se mohly měnit počty oken a dveří i jejich pořadí. Byt mohl také zasahovat do prostoru služební/veřejné přístavby. (A později, už za ČSD, se v některých staničních budovách byty naopak rušily ve prospěch rozšiřování služebních prostorů - např. tam, kde se na lokálkách zaváděla běžná návěstní a zabezpečovací zařízení, se v bývalých bytech zřizovaly standardní dopravní kanceláře se službou výpravčích. Ale nepředbíhejme.)

Byty sloužily podúředníkům (der Unterbeamter) a/nebo staničním dělníkům/sluhům (der Diener), dráha jim poskytovala veškeré vybavení včetně nábytku. O velikosti bytů - dnes bychom zřejmě řekli 2+1, 4. kategorie - si uděláte obrázek z výkresů. V bytech byly kuchyňské sporáky na tuhá paliva a suché záchody, voda se brala z venkovní studny. Svítilo se petrolejem, který se fasoval z drážních zásobovacích skladů, někde až do konce 50. let 20. století. Stejně tak uhlí na topení poskytovala dráha.

Ve služebních prostorech byly pokladny, telefonní nebo telegrafní kanceláře a čekárny, někde byly čekárny dvě - 2. a 3. třídy.

Pro modeláře je jistě výhodou, že přísně modulový charakter budov mu umožňuje ze známých normálií odvozovat jejich další varianty, aniž by musel mít po ruce originální výkresy.

Fasády budov byly původně zřejmě žluté nebo okrové, vystupující nároží bílá. Krytina podle místních zvyklostí - azbestocementové šablony nebo pálená krytina. Dveře a okenní zárubně většinou původně hnědé, rámy okenních křídel krémové. Někde se krytinou obkládaly i severní stěny budov. Písmo názvu stanice bylo černé plastické v bílém černě orámovaném poli. Komíny z neomítnutých cihel, původně vždy osmiboké.

Kapitolou samou pro sebe byly nápisy na budovách. Šlo o to, že úředními jazyky v Čechách a na Moravě byly němčina a čeština. (V Moravském Slezsku k tomu ještě leckde přistupovala polština.) V německojazyčných regionech to bylo jasné, nápisy byly jen německy. Na smíšených územích se jako první měl uvádět název stanice v jazyce většinového obyvatelstva, v čistě českojazyčných krajích vždy jako první název v češtině. Někdy bylo vidět i to, že ve směru od českojazyčného území byl na stěně kolmo ke kolejím nápis jen česky, v opačném směru jen německy. Stavební firmy to občas nedodržovaly, někdy z lajdáctví, jindy pod tlakem příliš horlivých nebo zlomyslných místních orgánů samosprávy, což se po stížnostech různých spolků nebo samospráv často řešilo až ve Vídni - nutno však přiznat, že většinou objektivně. I tak docházelo ke komickým situacím - třeba stanice Rovensko (dnes pod Troskami) na trati Jičín - Turnov se česky jmenovala Rovensko, německy Rowensko.

Příště si povíme o staničních budovách lokálek stavěných podle normálií kkStB.

Součástí stanic na lokálkách však byly i další pozemní stavby, především skladiště pro nákladní zboží, suché záchody pro veřejnost a vedlejší stavby sloužící obyvatelům staničních budov - různé chlívky, dřevníky apod. O nich zase jindy, stejně jako o strážních domcích mimo stanice, čekárnách na zastávkách, různých služebních stanovištích, studnách, venkovním osvětlení a jiných náležitostech. A taky se snad dostaneme i k vodárenskému zařízení, remízám pro lokomotivy a zauhlování.

zdraví
hank

[hank]

Přehled normálií pozemních staveb lokálek kkStB nelze začít jinak než proslulou normálií 16/H.



Desítky těchto budov lze ještě dnes najít od Itálie až po Ukrajinu. Na serveru K-report jim je tady

http://www.k-report.net/budova-16h/

věnována samostatná stránka, kde se o nich dozvíte úplně všechno.

Jako model byla tato stavba průmyslově zpracována nejméně dvakrát, v obou případech ve velikosti TT. Poprvé už v 90. letech jako nepříliš povedená plastová stavebnice, podruhé loni jako vynikající papírový model z dílny Ondřeje Hejla dostupný například tady:

http://www.mpg-modely.cz/www-webareal-c ... Bezdruzice

zdraví
hank

[milan ferdián]

Takže ,když vše shrnu.Byl zájem o publikace s těmito tématy.

"LOKÁLKA V OBRAZECH 1895 - 1910" autoři-hank,střelec,já
"VÝVOJ NÁVĚSTIDEL 1918 - 1989" autoři- lajblt,hank
"PLÁNY KOLEJIŠŤ_II" autoři -já,Michal Šuhajda
"SEDMIČKA" autoři - já,Lubomír

No ,je toho dost....

[hank]

Milan Ferdián: No, vždyť přece nehoří...

zdraví
hank

[Ferda]

Sakra! Já nestihnul hlasování!
A to bych byl pokaždé "PRO NÁVRH".

Jak tohle vysvětlím u Helbicha mi není jasné