Diskuzní fórum železničních modelářů

pjp: Ve směru do Německa bývala nalevo od trati, ± naproti té točny, velká celnice s byty. Zbylo z ní ještě něco? Na tvé fotce jsou v tom místě vidět jen stoleté stromy.

michal_n_cz píše:Točna bývala v koncové stanici Sobotín - dráha bratří Kleinů - určitě v 1. epoše - nevím do kdy a jestli tam byla i remíza.

pokud by byl zájem, opravdu aktuální stav Sobotína za dnešního (2017-07-27) zamračeného dne...
netuším, ve kterých místech hledat točnu, ale teď tam určitě není

Ta remíza prý sloužila pro odstavování salónního vozu rodiny Kleinů, kteří měli v Sobotíně své hlavní sídlo.

Jestli/až se zase dostanu do archívu, zkusím se podívat po dobových dokumentech. V podkladech, které mám tady, se o točně v Sobotíně nic neuvádí.

Hank - Za těmi stromy byl nějaký obývaný barák, moc jsem na něj nekoukal, nepředpokládal jsem že je něčím zajímavý a taky tam v místě bývalé kusé koleje je/byla džungle, tedy kromě těch stromů ...
Evidentně se budu muset nejdřív zeptat, než zase někam vyrazím na průzkum ...
Pavel

hank píše:Ta remíza prý sloužila pro odstavování salónního vozu rodiny Kleinů, kteří měli v Sobotíně své hlavní sídlo..

Docela bych tomu věřil...
Sobotínská větev Kleinů vlastnila železárny, proto původně i vznikla žel.trať Šumperk - Sobotín. Takže proč by nemohli mít "osobní kočár" na koleje
Loučenská byla spíš obchodnická a stavařská, hlavně v Brně.
Trať do Koutů nad Desnou, ač dnes uváděna jako hlavní, byla dostavěna až dodatečně, především kvůli těžbě dřeva.
Nemám na to žádné podklady, ale takto mi to už v dětství říkali prarodiče. Jsme tu sice "pováleční přistěhovalci", ale i moje máti mi potvrzuje dobrosrdečnost bratru Kleinů při odsunu, kdy místním rozdávali osobní majetek, který si nemohli odvézt. Tím chci jen poukázat na určitou míru spolehlivosti zde podaných informací/bájí
A že to tu dřív jezdilo jak na Václaváku, tak to vím spolehlivě, neb prach z uhlí odstaveného ranní Barčou končil za mým oknem Uhlí si složili chlapy se Zetorem z Velamosu pomocí pásového dopravníku. Ještě si pamatuji, jak se půlka fabriky přišla podívat, když dostali krtka - takovou tu šnekovou potvoru, aby to nemuseli celý vyhrnovat radlicí na řetězu
Omlouvám se za OT, nějak jsem se zavzpomínal...

Ta remíza prý sloužila pro odstavování salónního vozu rodiny Kleinů, kteří měli v Sobotíně své hlavní sídlo.

U dráhy Hohenstadt - Zöptau ovšem žádný salónní vůz nebyl, ani jiné stopy o salónním voze Kleinů nesvědčí. U MGB, se kterou se dráha v roce 1872 spojila, byl jediný salónní inspekční vůz. Ale vzhledem k další angažovanost Kleinů (podíl v BWB atd.) mohli využívat i jiné vozy.

Ještě jednou Jindřichovice pod Smrkem:

https://www.k-report.net/presmerovani/? ... ek=3781520

hank píše:pjp: Ve směru do Německa bývala nalevo od trati, ± naproti té točny, velká celnice s byty. Zbylo z ní ještě něco? Na tvé fotce jsou v tom místě vidět jen stoleté stromy.

Vyfotil jsem si celnici (spíše omylem) v roce 2013...Je až úplně na hraně konce stanice.

Michal Vaniš píše:Vyfotil jsem si celnici (spíše omylem) v roce 2013...Je až úplně na hraně konce stanice.

Děkuji. A v tom křoví fakt někdo bydlí?

V roce 2013 jsem zaznamenal bydlení pouze ve nádražní budově, v pravém křídle(směr Frýdlant). Na celnici jsem bohužel nezkoumal přítomnost bydlících.To "roští" bylo rozbujelé okolo zbytků plotu, okolo domu vysoká tráva.

Dobrý den

prosím nemáte někdo rozměrový výkres rozsochy nápravy tohoto typu viz. obr.
http://vytopna.hekttor.biz/textimg.php?cisloclanku=2012080001&dimg=214.jpg
Předem děkuji za případné poskytnutí.
Petr

Rtep píše:prosím nemáte někdo rozměrový výkres rozsochy nápravy tohoto typu

Ze kterého je to vozu?

Dobrý večer
Jedná se o pivovarský vůz Moravia, který je v MDC Bratislava.

Pokud by se z nějakého důvodu nezachoval konkrétní výrobní výkres, tak ho nehledejte. Ačkoli se to může zdát jako standardizovaná součást, tak úplně tomu nebylo. Její mnotváronost je daná velkým počtem různých používaných ložisek, typem vozu, způsobem provedení celého pojezdu (např. délka pružnic atd.) Vzdálenost vrtání v podélníku pro jednu vidlici se u nákladních vozů pohybovala od cca 250 mm do 350 mm, a to nezahrnuji rozsochu s přímým ramenem. Dokonce i na velkých sestavných výkresech bývá rozměr málokdy kótován. Teprve s vozovou skupinou Ib přišla nějaká standardizace.

Sám to dělám tak, že si dám fotku nebo výkres jako podklad a ze známého rozměru (průměr kola) to překreslím. Jeden okótováný příklad, ale nemusí nutně vůbec souhlasit s vozem na fotce

Jedna normáliue rok 1901: