Překladiště dřeva v III. epoše

[hank]

Tady

https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q= ... AijZOBimuw

je k tématu zajímavá diplomová práce, kde se mj. píše, proč v poslední době těch dřevoskladů kvapem ubývá... za pár let asi nebude co fotit ani pokud jde o stávající stav. Ale je tam odkaz na učebnici projektování dřevoskladů z r. 1986, tak třeba by ti pomohla.

Tady

http://www.kzmliberec.wz.cz/foto/koleji ... klad01.jpg
http://www.kzmliberec.wz.cz/foto/koleji ... nel06b.jpg

jsou obrázky dřevoskadu na kolejišti, těžko říct, jestli se to aspoň blíží realitě...

Na větších dřevoskladech se v době, o které je řeč, mohly používat i tyhle jeřáby:
http://stroje.slusne.cz/inz/prodam-slou ... 98566.html
https://i.ytimg.com/vi/MW7zr-eNWNI/maxresdefault.jpg

[Michal Vaniš]

dvě fotky překladiště v Želnavě
https://books.google.cz/books?id=t9gVlG33W_oC&lpg=PA83&ots=J03_rghwS8&dq=salnau%20holzplatz&hl=cs&pg=PA88#v=onepage&q&f=true

...pozor pro místně neznalé na zeměpisné označení . To co je postraru nazýváno Salnau(Želnava) je pouze odvozený název od místně vzdálené 5km obce Želnava.Ty fotky jsou defakto z prostoru dnešní žst.Nová Pec/část Nové Chalupy a to na břehu Vltavy před zatopením stavbou přehrady Lipno.
Za nížších stavů vody v Lipně jsou pozůstatky překladiště na dráhu viditelné.
Jeřáb na fotce byl přemístěn při stavbě Lipna proti proudu Novopeckého potoka na nové 2km vzdálené shromaždiště/dřevosklad kde okolo roku 1991 zkolaboval(následující stránky ve výše uvedeném odkazu)

P.S:Kdo by jsi to zatím neuvědomil, tak šlo překladiště dřeva které umožňovalo nakládat na vagony dříví, které připlulo po Vltavě nebo po Želnavském smyku (součást Schwarzenberského plavebního kanálu)
Foto mapa - z webu kontaminace

[Radek]

Jsem ještě mladý a nezkušený, pamatuju si to až od 80. let .
Taky by mě zajímal historický vývoj, ale to už asi budou jen těžko dohledatelné informace.

Manipulační linka na fotce z Hankova odkazu vypadá zhruba stejně jako před třiceti lety, jen v mojí paměti zůstala masívnější, vyšší a širší. Kládu dopředu posunovaly řetězové dopravníky. Občas se někde zastavila a masívní řetězová pila ji zkrátila a jednotlivé výřezy jeli dál, až je výkyvné rameno shodilo na příslušnou hromadu. Jako učni jsme na to hleděli jak puci. Ale jak to chodilo o dalších dvacet let dříve?
Ale nepletu-li se, tak takhle se vyřezávala jen kulatina a ty horší sortimenty. Cenné sortimenty chtěly lidský faktor.
Taky se tu dělalo palivo, takže hráně plnometrů a v štípačka.
V té době se ještě dřevo odkorňovalo, takže potkat klády v kůře nebylo obvyklé.
Ještě jeden odkaz: http://mareniceaokoli.blog.cz/1402/broumov-cast-57

[hank]

V té době se ještě dřevo odkorňovalo, takže potkat klády v kůře nebylo obvyklé.

Tak tohle je zajímavé, já naopak pamatuju od konce 70. let, kdy jsem byl vyvržen ze škol do života , že se papírenská vláknina většinou odkorňovala až po pokrácení na "metrovicu", a to často ručně nebo jen s primitivní mechanizací - odkorňovacím kotoučem, což býval vítaný zdroj brigádnického přivýdělku pro obyvatelstvo obcí, kde se papírny nacházely. BTW, vyzkoušel jsem si to taky, problém (aspoň tehdy pro mě jako papírenského greenhorna s inženýrským titulem ) nebylo ani tak samotné "loupání" jako nabroušení a nastavení nožů na tom kotouči...

[jirka 15]

Tak pokud se nejednalo o nějaký supermoderní velkosklad, v 50tých a 60tých letech se určitě dříví na vozy nakulovalo ručně, popřípadě natahovalo pomocí lan. A to nejen na skládce v lese, ale i na manipulačním skladě, který býval většinou u nějaké stanice a součástí byla samozřejmě rampa. Hydr. ruka, čelní nakladače apod. jsou záležitostí až tak 70tých let, kdy se dříví jak krácené v sortimentech, tak v celých délkách se vagonovalo pomocí auta s HR nebo LKT s drapákem. Na pile je jiná situace, řezivo se nakulovat nedá, tam byly jeřáby běžné.
Zajimavě řešenou manipulaci jsem viděl na jedné pile. Auto dovezlo dříví v c.d. k rampě, kde se rozkulilo a zmanipulovalo pomocí jmp na sortimenty. Ty se pak nakulily na malou úzkou dráhu (el. mašinka a klanicové vozíky), pomocí které se rozvezly po skladě a podle sortimentu z vozíků složily do příslušné hráně...

[Radek]

.. já naopak pamatuju od konce 70. let, kdy jsem byl vyvržen ze škol do života , že se papírenská vláknina většinou odkorňovala až po pokrácení na "metrovicu"...

V lese se loupalo se hlavně z důvodu získání tříslové kůry a to asi hlavně ze silnější části kmene, teda z těch lepších částí, než je vláknina. Taky sem párkrát ručně odkorňoval a moc rád na to nevzpomínám

[jihous]

Tak já přispěji svou troškou do mlýna, co se týče překládky dřeva ve Volarech na Šumavě. Tam se ve stanici manipulovalo už od konce 60-tých let HR na TATRÁCH 138-148 a to celkem ve velkém množství (šlo to do Německa). V roce 1979 rozjeli Šumavské dřevařské závody novou linku ze Švédska na dřevotřísky a součástí technologie byl i MAGIRUS s HR (v zelené barvě, ruka žlutá) - ten překládal hlavně polínka. My (10-12 let) se na to chodili dívat jako z jara - speciál za valuty, co umí jen překládat dříví.

[Michal Vaniš]

Ještě doplnění - našel jsem foto portálového jeřábu v "novém" překladišti Nová Pec
P.S: K přejmenování stanice Želnava na Nová Pec došlo okolo roku 1964

Ještě jsem narazil na literárně - dokumentační pramen k jeřábu, upřesňující historii, respektive, že se jedná o jeřáby DVA!!!
http://www.kohoutikriz.org/data/w_meink.php (nutno pročíst celé, je k tomu i jiný balast...)

Další info http://www.lipno-online.cz/2010060001-cast-15-od-zelnavy-ke-zvonkove
Schwarzenberská lesní správa postavila na dřevoskladě Želnava v květnu 1926 pojízdný kabelový jeřáb, který se pohyboval po kolejích, jež byly od sebe vzdáleny 84 metrů a byly dlouhé 150 metrů. Rameno 20 m dlouhé sahalo až nad Vltavu a používalo se jak k vytahování kulatiny z Vltavy i z plavebního kanálu. Jeřáb byl poháněn elektricky stejnosměrným proudem 440 Volt, který vyráběl parní stroj, jehož kotel byl vytápěn odpadem z odkorňování dřeva. Při jízdě s nákladem a zvedání měl jeřáb výkon 50 PS, vážil 780 tun a měl nosnost 5,4 tuny. K jeho obsluze bylo třeba 11 mužů proti dřívějším 220 lidem, kteří stejnou práci vykonávali ručně. Tento jeřáb zcela zničila vichřice 4. července 1929. Nový portálový jeřáb byl dán do provozu 29. října 1930. Jeřábem byly z kanálu vytahovány kmeny a ukládány do hrání až 8 metrů vysokých, z nichž byly nakládány jeřábem na vagony.

[JanoH0e]

V odkaze http://nasziar.sme.sk/c/8010372/foto-hr ... nicku.html , celkom dole, je fotka zaujímavého mechanizmu. A fotka z Bezdružic s nákladiskom rok 1959 http://www.bezdruzickalokalka.cz/?p=pop ... trati.html

[Radek]

.. natahovalo pomocí lan...

To bych viděl jako nejpravděpodobnější způsob. Modelové ztvárnění je např tady: viewtopic.php?f=5&t=9962

.. až tak 70tých let, kdy se dříví jak krácené v sortimentech, tak v celých délkách se vagonovalo pomocí auta s HR ...

Ano, až od 70. ale v rámci dřevoskladu to ani tehdy nedává smysl. Možná snad mimořádně, ale žádný standart. Je to spíš vidět dnes, když už dřevosklady nejsou a kulatiny se dělají přímo v lese.

... se vagonovalo pomocí LKT s drapákem....

Tak to je hodně smělá teorie

[Michal Vaniš]

.....
Zajimavě řešenou manipulaci jsem viděl na jedné pile. Auto dovezlo dříví v c.d. k rampě, kde se rozkulilo a zmanipulovalo pomocí jmp na sortimenty. Ty se pak nakulily na malou úzkou dráhu (el. mašinka a klanicové vozíky), pomocí které se rozvezly po skladě a podle sortimentu z vozíků složily do příslušné hráně...

http://www.pshzd.cz/archeo/rokytnice/priblizovadlo.jpg

[rkwa]

určitě se nakládalo vším čím to šlo - i ručně stručně za pomocí trošky fyziky

zdroj fotoarchív čtk

[Radek]

Ještě k tomu odkorňování.
Člověk žasne, kolik toho neví. Všechny fotky z dotazovaného období a starší - včetně filmu plavecký mariáš - ukazují, že se odkorňovalo snad všechno. Možná to bylo i tím, že cesta dříví od pařezu po zpracování trvala déle než dnes a tak to byla nutnost kvůli broukům. Tedy důvod, který už v 70tých přestal být aktuální. Ať už byli důvody jakékoli, dříví na modelu by mělo být bez kůry, což je pro modelové ztvárnění vlastně výhoda

[hank]

Našel jsem nějaké obrázky "grániků", ručních nebo i elektrických jeřábků používaných při nakládce dlouhého dříví na opleny na některých slovenských lesních železnicích. Fotky jsou z knih Tomáše Haviara Lesná železnica Kľakovskou dolinou (první dvě) a Hriňovská lesná železnička a pocházejí z 50. nebo nejpozději z 1. poloviny 60. let - žarnovická LŽ byla zrušena v r. 1966 a hriňovská v r. 1962.

granik_1.jpg

granik_2.jpg

granik_3.jpg

[MkTT]

Ještě jednou díky všem za poskytnuté informace. Nečekal jsem, že toho bude tolik.
Vzhledem k prostoru, který budu mít na vlečku, tak asi víc než rampu u kusé koleje pro ruční nakládání nepostavím, víc se mi tam nevejde. Ale připravím modul na možné budoucí rozšíření vlečky státních lesů.
O víkendu jsem vyráběl náklady dřeva na vagony a samozřejmě jsem všechny udělal s kůrou. Takže budu evidentně muset tento víkend vyrobit další, ale bez kůry...
Německé nakladatelství VGB vydalo před nějakou dobou publikaci o nakládce a transportu dřeva po železnici. V publikaci je spousta zajímavých fotografií z 50. a 60. let (ale i z moderní doby) z Německa.

Ladegut Holz