Vlakotvorná stanice?

[_lt_]

Ano, Jihlava-město by byla i levnější volba, protože by odpadla vozidla pro jízdy z Cerekve do Tábora a depo u stanice. Takhle by stačili téměř jen laminátky od Pika. Jihlava město sloužila něco jako předsunutá seřaďovací stanice Jihlavy, tak že se 6ti párama Pv vlaků zátěž do/z směr Kostelce navezla na město a tam se rozposunovala do 3 párů Mn + jedno Pn vlaků do Horní Cerekve, nebo do 2 Pn vlaků do Českých Budějovic. Dál se tam prováželi 4 Pn vlaky Havlíčkův Brod - Jihlava město pro roztřídění směr Kostelec. Opačně se Pn vlaky z Č. Budějovic prováželi až do Jihlavy a tak se zátěž na městě předávala jen z vlaků z Cerekve. K tomu ještě tedy jezdil zkrz i tranzit především uhlí do Lince.

No jo, jenže tahle pohádka o mašinkách končí rokem 89. Pokud by platilo, co má Radek napsáno u sebe pod příspěvkem "TT, epocha: V./VI.", tak to bude platit jen to co uvedl Hank, tedy vlakotvornou zůstala jen Jihlava a Veselí. Po propadu železničních přeprav v 90tých letech stačila Jihlava na řazení všech vlaků sama a význam Jihlavy města poklesl na pouhé předávání zátěže Mn/Pv Cerekev - město - Jihlava. Posléze zaniklo i toto a město se tak stalo obyčejnou průjezdnou stanicí.

Na přelomu V/VI je už i Jihlava pomalu obyčejnou odbočkou, protože tudy jezdí jen tranzit a těch pár průjezdných Pn dobere místní zátěž a zátěž od Mn z Okřišek a Cerekve. Na těchto Mn jezdí už jen 742 a Jihlava město se už ani nevyužívá k odstavování zrušených vozů jako v devadesátých letech. Zase to je ale levná varianta provozu na kolejišti. Na Os Cerekev - Jihlava byla sice turnusovaná řada 242, ale dalo by se předstírat nasazení laminátky se zdejší soupravou jednoho modrého patráku a půlhytláku k tomu. Na okrajových Os jezdí 810 a na průjezdné R se může zase místo plecháče nasadit lamina. Na průjezdné Nex/Pn/Vn... by mohli stačit třeba dvě dvojčata 230 a je to hotovo. Ještě abych nezapoměl, tak jedna 742 na Mn do Cerekve (jezdil až do Obrataně) a zpět + Mn do Rantířova. Pak už bude stačit hodně statiky na zatravnění většiny kolejí na městě. Na druhou stranu, co dřív nejezdilo a je specialitou vyloženě tohoto období jsou tudy vedené Nex vlaky plné aut z TPCA Kolín do Rakouska a Itálie.

[RadekH0]

Díky za krásný popis.
Tato kombinace stanic Jihlava- město a Rantířov by mohla být zajímavá. Jen podotýkám, že se jedná o všeobecnou studii možností s hledáním zajímavých příkladů (pro všechny). Rozhodně nechci stavět stanice přesně podle reálné předlohy včetně dobových oběhů vozidel.

[Bw_Ig]

Pan _It_ to popsal hezky, asi má místní znalost z let minulých.
Tak to vše zasadíme do reálného prostoru a času. Raději bych modeloval něco menšího a ne velkou stanici Jihlava město.
Kdo neví a nezná minulost, tak zde ji máte.
Všechno o řazení nákladních vlaků na síti ČSD se dozvíte ze dvou knih vydávaných každý rok při změně GVD.
První znich je "Plán řazení vlaků nákladní dopravy", ten ke dni změny GVD vydávala každá Správa dráhy a příslušný PO.
Pak to je "Rozkaz o zavedení grafikonu vlakové dopravy", opět vydávaný každou SD a příslušným PO.
Pokud ani toto nemáte, musíte mít souhrn všechno v jedné knížečce s názvem "Technologické postupy a úkony železniční stanice XY" v tomto případě stanice Jihlava + Jihlava město, opět vydávaný při kažné změně GVD, vydaný příslušnou železniční stanicí.
Tak se na tuto knížečku podíváme, platná 28.5.1989.
Má hodně moc stran tak jenom výtah z důležitých stránek vlakotvorby a seřadovací práce. Pěkné čtení.
Bude to na několik dílů, protože dají vložit jen 3 přílohy.

[Bw_Ig]

Dále:

[Bw_Ig]

A ještě dvě stránky.
pěkné čtení a studování.