od hank » sob 16 dub, 2022 2:38 pm
Čouda: Já té otázce úplně přesně nerozumím. Tím, že to má být lokálka, už sis vlastně na 90% odpověděl...
Na tratích, budovaných podle lokálkových zákonů, původně nebyla žádná návěstidla, žádní závoráři, žádná výhybkářská stanoviště, nerozlišovaly se dopravní a manipulační koleje... Jak tu jednou napsal jeden kolega: Do stanic na lokálkách se za císařpána a za I. republiky jezdilo jako do chlíva, křižování bývala památná událost, o které se mluvilo ještě další rok na vánoce. (Periodickou výjimkou byly kampaňové přepravy především na řepných lokálkách.) Lichoběžníkové tabulky zavedli až Němci za protektorátu. Předpis D3 vznikl až po válce (začátkem 50. let), jeho předchůdcem byl předpis D9a, ale každá lokálka měla navíc svůj vlastní předpis, podle kterého se provoz řídil. Ještě v roce 1962 existovaly stanice s výpravčími bez jakýchkoli - tj vjezdových i odjezdových - návěstidel. Nebo se stanice obsazovaly výpravčími a montovaly se - někdy i dočasně jenom na dobu zvýšených přeprav - tzv. vojenské přivolávačky, které jsme tady v diskusích taky už víckrát probírali. (To btw platilo i pro vojenské přepravy do VVP Doupov na lokálce Rakovník - Bečov a Protivec - Bochov.)
Výpavní budova... Co to je? Ve spoustě personálem obsazených stanic na lokálkách plnil funkci "výpravní budovy" strážní domek s čekárnou. K nim se pak často dostavovaly různé přístavky, takže dnes už se ani nepozná, že to byl původně strážní domek (napadají mě jako typický příklad Hvězdonice na Pacifiku).
Záchody pro cestující... Jak kde. Budovaly se podle očekávané frekvence a mluvili do toho okresní lékaři, kteří za císařpána plnili i úkoly hygienické služby.
Sklad... Ne vždy, ne všude. Často stačil příruční sklad bez rampy přistavěný k budově nebo stojící zvlášť. (Krásný příklad je ve Všeradicích na lochovické lokálce.) Rampa a/nebo volná skládková plocha ale byla všude, kde bylo to, čemu se dnes říká VNVK (=všeobecná nakládková a vykládková kolej).
Vodárna... Na co? Většina lokálkových lokomotiv si uměla nasát vodu injektorem ze studánky, potoka nebo rybníka, případně někde v šachtě u koleje bylo pulsometrovací zařízení. Jejich pozůstatky se dochovaly dodnes (Slatina nad Zdobnicí, Černíčský rybník mezi Telčí a Dačicemi, Albeř). Někde se časem doplňovala čerpadla s elektromotorem.
Remíza... Už jsem tu víckrát psal, že "domeček pro mašinky" není a nebyl ani za parní trakce nutným zařízením služebny lokomotivního hospodářství, ať už se jí říkalo nebo říká jakkoli. I v poměrně velkých strojových stanicích (Skalice nad Svitavou, Tanvald) se po požárech nebo po zřícení budov pod tíhou sněhu tyto objekty neobnovovaly a veškeré činnosti běžné údržby i menších oprav se prováděly pod širým nebem, třeba i desítky let... Jinak ty objekty byly tam, kde hnací vozidla nocovala, a v pozdějších epochách, pokud nezchátraly, je přebíraly složky traťového hospodářství.
Závory... Skoro všechny přejezdy na lokálkách byly původně nechráněné.
Výhybkářská stanoviště... Proč, když tam nebyli výhybkáři? V řadě obsazených lokálkových stanic všechno dělal jeden "přednosta" (ať už se ta funkce v různých dobách jmenovala jakkoli), nanejvýš měl k ruce jednoho "sluhu" (dnes bychom řekli staničního dělníka), výhybky si při křižování/předjíždění a/nebo při posunu většinou obsluhovaly vlakové čety samy.
Urči si frekvenci a charakter provozu a jestli budeš jezdit podle D3 nebo D2. Z toho a z epochy vyplyne potřeba zabezpečení a způsob obsluhy potřebných zařízení.
A zkus sem nakreslit plánky těch stanic/dopraven, které chceš budovat.
Naposledy upravil
hank dne sob 16 dub, 2022 10:29 pm, celkově upraveno 1
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.