Otázky z železniční historie ČSD

Skutečná železnice, odkazy na fotografie, zajimavá místa, setkání apod.

Moderátoři: Michal Dalecký, Jarda H., radekkrupka

Re: Otázky z železniční historie ČSD

Příspěvekod hank » pon 08 lis, 2021 7:38 am

Zippich píše:Jen drobná, genderově-jazyková poznámečka, pánové, zcela bez vlivu na označení vozidel. Ta slepice je sameček. Orlice je moravská. Tady to byl der Reichsadler...


V němčině. V českém heraldickém názvosloví se používá pojmu orlice, když to má jednu hlavu, zatímco orel je to, co má dvě hlavy. Takže když se o tom píše/mluví česky, Němci měli/mají orlici, zatímco Rakušáci orla.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6074
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: Otázky z železniční historie ČSD

Příspěvekod radeksindy » pon 08 lis, 2021 10:51 am

Zippich:
Vlastní přeznačování starších vozidel se dělo až od roku 1926.


Jeden z důvodů proč třeba FREMO ve II. epoše jezdí období do roku 1927 je, že vedle sebe existovala různá provedení nátěru a nápisů.

hank:
Jak už jsem napsal minule, pořád z mé strany byla řeč o osobních vozech.


To si napsal pozdě :) V každém případě to ani tak jednoduché není. Výroba běžných osobních vozů v podstatě rokem 1942 skončila, jen se dostavěly C4üp apod. Později se z vozů řazených k osobním dodávaly Pwgs-41, které se vyráběly s platnými nápisy, tj. nahoře nad sloupcem údajů malý nápis. Pwg-44 už mají tento celý nápis nahrazený zkratkou DR. Z osobních vozů se MC4i-44 začaly asi dodávat s orlicí, resp. existuje fotka prototypu s orlicí, ale brzy je to přešlo a už začalo se psát jen DR, MCi-43 se vyrobily většinově jen s velkým nápisem DR stejně jako nákladní vozy. Takže i na osobních vozech existovalo velké bezpatkové DR už před rokem 1945.
radeksindy
 
Příspěvky: 2511
Registrován: stř 25 dub, 2007 12:50 pm

Re: Otázky z železniční historie ČSD

Příspěvekod texco » pát 03 pro, 2021 9:48 am

Pridam se k tematu. Delam historickou nakladni nemeckou soupravu z doby valky. Uz mam nashromazdeny nejaky historicky obrazky, nakladni vagony mely oznaceni Deutsche Reichsbahn, misto registrace, cislo a typ vagonu .... Objednal jsem si nejaky obtisky z https://www.modellbahndecals.de/ ale nejsem moc nadsenej, ta folie je jedna z tech silnejsich. Ani nedrzi moc dobre. Jinak nabidka je OK, sortiment celkem siroky, samozrejme - nemci - takze hakovy kriz netisknou (asi nesmi?) a je nahrazen ctvereckem. Ale to se tyka parnich masin a mozna osobaku ... na nakladech Deutsche Reichsbahn je OK. Verim ze po zalakovani to bude OK. Presto ... pokud budu jeste rozsirovat vozovy park, nevite o nejaky jiny nabidce obtisku DRG ep. II ...?
texco
 
Příspěvky: 3
Registrován: ned 14 lis, 2021 5:56 am

Re: Otázky z železniční historie ČSD

Příspěvekod radeksindy » pát 03 pro, 2021 10:40 am

Třeba tady: https://www.gassner-beschriftungen.de/

Ale Andreas ( https://www.modellbahndecals.de/) udělá podle přání i jiné verze, pokud je nemá v trvalé nabídce.
radeksindy
 
Příspěvky: 2511
Registrován: stř 25 dub, 2007 12:50 pm

Re: Otázky z železniční historie ČSD

Příspěvekod Střelec » sob 04 pro, 2021 11:47 am

Když jsme ještě u DRG a druhé epochy - zajížděly někdy na naše území (třeba v rámci peáže) stroje zvané "Glaskasten"?
Střelec
 
Příspěvky: 1620
Registrován: pon 29 bře, 2010 8:03 am
Bydliště: Plzeň

Re: Otázky z železniční historie ČSD

Příspěvekod radeksindy » sob 04 pro, 2021 1:28 pm

Střelec: Ne, nikdy. Nejblíže našemu území byly ve Weidenu odkud jezdily na lokálkách směrem k našim hranicím. Před 1. sv. válkou byly ještě v Hofu, ale ani odsud se nevydávaly na naše území. Poměrně podrobná historie bavorských lokálkových lokomotiv s dislokacemi a provozní historií je ve dvoudílné knize Die Baureihe 98, autor Steffen Lüdecke, Band 1 a 2. Vydal Eisenbahn Kurier v letech 1999 a 2005, celkem výživných 700 stran.
radeksindy
 
Příspěvky: 2511
Registrován: stř 25 dub, 2007 12:50 pm

Re: Otázky z železniční historie ČSD

Příspěvekod Střelec » sob 04 pro, 2021 8:09 pm

Díky! Do Chebu se sice zatoulalo leccos, ale tohle jako na potvoru ne.
V publikaci o krušnohorském semmeringu jsou zmiňovány německé "lázeňské" vlaky, které jezdily ze Saska do Varů. Docházelo u nich k přepřahu na c. a k./naše stroje, nebo je i na naší straně tahaly saské?
Střelec
 
Příspěvky: 1620
Registrován: pon 29 bře, 2010 8:03 am
Bydliště: Plzeň

Re: Otázky z železniční historie ČSD

Příspěvekod Vicki » čtv 24 bře, 2022 9:53 am

Ahoj, chci se zeptat, jsou vozy na těchto fotografiích totožné?
Bi.jpg
Donnerbuechse Bi.jpg
Donnerbuechse Bi.jpg (38.34 KiB) Zobrazeno 3504 krát
Vicki
 
Příspěvky: 66
Registrován: čtv 14 říj, 2010 7:19 pm

Re: Otázky z železniční historie ČSD

Příspěvekod Pavel 152 » čtv 24 bře, 2022 10:11 am

Dá se to říci, určitě bylo více typů. Pamatuji si je na jednom páru vlaků Valašské Meziříčí-Kojetín, pravděpodobně v okolí B.p.H. Holešova Hulína. Období okolo 1960- 64.
U nás na Jičínce nějaký měsíc v té době. V Hostašovicích-Hodslavicích se odstavovaly Be, Bi pro vojenskou přepravu, ty se občas zařazovaly do kmenové soupravy.
Uvnitř byly lavice z borových latí, střídavě tmavé/světlé. A opravdu duněly při jízdě.

Pavel
Pavel 152
 
Příspěvky: 419
Registrován: ned 09 led, 2011 5:24 pm

Re: Otázky z železniční historie ČSD

Příspěvekod mnet33 » stř 13 dub, 2022 2:07 am

Tieto nemecké dreváky boli na ČSD asi všetky. Tu je niečo na fotkách zo 60tych rokov:

csd-60-0025662.jpg
csd-60-0025662.jpg (31.26 KiB) Zobrazeno 3179 krát

CSD-00000254126.jpg
mnet33
 
Příspěvky: 89
Registrován: čtv 31 led, 2019 11:04 pm

Re: Otázky z železniční historie ČSD

Příspěvekod mnet33 » stř 13 dub, 2022 2:14 am

Tiež mám otázku - Prosím, kedy sa začala výroba presne tejto Raj 495 ? - Všimnite si ten spodok, dole ta rakva a rám pod ňou, je to tam trochu inak, týchto bolo asi menej:

Raj-495a.jpg
mnet33
 
Příspěvky: 89
Registrován: čtv 31 led, 2019 11:04 pm

Re: Otázky z železniční historie ČSD

Příspěvekod hank » stř 13 dub, 2022 6:03 am

mnet33 píše:Tieto nemecké dreváky...

...jsou ve skutečnosti celokovové konstrukce.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6074
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: Otázky z železniční historie ČSD

Příspěvekod cer.t » čtv 14 dub, 2022 2:40 pm

Tento clanek zodpovi veskere dotazy k Raj495
http://parostroj.net/katalog/nv/clanky/Raj/Raj.php
cer.t
 
Příspěvky: 299
Registrován: stř 13 úno, 2008 10:17 pm

Re: Otázky z železniční historie ČSD

Příspěvekod Čouda » sob 16 dub, 2022 8:10 am

Ahojda!

Rodi se mi v hlave projekt mensiho TT kolejiste. Mela by to byt lokalkova trat s budovami dle normalii kkstb nebo zvkc. Ty dve planovane stanicky nebudou dle predlohy, ale rad bych zachoval "soubor" staveb, byt cast jako zchatrane objekty. Pomerne dost veci jsem si jiz nastudoval a rohledl spoustu fotografii. A ted k memu dotazu:

V takovych stanicich se nachazela vypravni budova, sklad, vodarna, topirna, zachodky. Stavela se treba i vyhybkarska stanoviste, vechtrovny, zavorarske stanoviste? Jak to bylo s navestidly? Prechazelo hodne takovych trati na zjednodusene rizeni dopravy (D3) jiz po 2'sv valce? A mohl by mi nekdo vypsat v uvahu pripadajici normalie staveb a zda u nich dochazelo v hojne mire k mistnim upravam a jakym? Muj dotaz setyka i nakladist. Velkou inspiraci mam v tratich Trutnov -Teplice, Rakovnik - Blatno - Becov, apod. Cele by to potom melo byt zasazeno do 4. epochy s moznosti provozu i v 5. Vim, je to celkem komplexni problematika, ktera by dala pomalu na clanek..

Dekuji, Mira.
TT V. epocha // H0 IV. epocha.
Uživatelský avatar
Čouda
 
Příspěvky: 222
Registrován: sob 11 říj, 2008 8:59 am
Bydliště: Trutnov

Re: Otázky z železniční historie ČSD

Příspěvekod hank » sob 16 dub, 2022 2:38 pm

Čouda: Já té otázce úplně přesně nerozumím. Tím, že to má být lokálka, už sis vlastně na 90% odpověděl...

Na tratích, budovaných podle lokálkových zákonů, původně nebyla žádná návěstidla, žádní závoráři, žádná výhybkářská stanoviště, nerozlišovaly se dopravní a manipulační koleje... Jak tu jednou napsal jeden kolega: Do stanic na lokálkách se za císařpána a za I. republiky jezdilo jako do chlíva, křižování bývala památná událost, o které se mluvilo ještě další rok na vánoce. (Periodickou výjimkou byly kampaňové přepravy především na řepných lokálkách.) Lichoběžníkové tabulky zavedli až Němci za protektorátu. Předpis D3 vznikl až po válce (začátkem 50. let), jeho předchůdcem byl předpis D9a, ale každá lokálka měla navíc svůj vlastní předpis, podle kterého se provoz řídil. Ještě v roce 1962 existovaly stanice s výpravčími bez jakýchkoli - tj vjezdových i odjezdových - návěstidel. Nebo se stanice obsazovaly výpravčími a montovaly se - někdy i dočasně jenom na dobu zvýšených přeprav - tzv. vojenské přivolávačky, které jsme tady v diskusích taky už víckrát probírali. (To btw platilo i pro vojenské přepravy do VVP Doupov na lokálce Rakovník - Bečov a Protivec - Bochov.)

Výpavní budova... Co to je? Ve spoustě personálem obsazených stanic na lokálkách plnil funkci "výpravní budovy" strážní domek s čekárnou. K nim se pak často dostavovaly různé přístavky, takže dnes už se ani nepozná, že to byl původně strážní domek (napadají mě jako typický příklad Hvězdonice na Pacifiku).

Záchody pro cestující... Jak kde. Budovaly se podle očekávané frekvence a mluvili do toho okresní lékaři, kteří za císařpána plnili i úkoly hygienické služby.

Sklad... Ne vždy, ne všude. Často stačil příruční sklad bez rampy přistavěný k budově nebo stojící zvlášť. (Krásný příklad je ve Všeradicích na lochovické lokálce.) Rampa a/nebo volná skládková plocha ale byla všude, kde bylo to, čemu se dnes říká VNVK (=všeobecná nakládková a vykládková kolej).

Vodárna... Na co? Většina lokálkových lokomotiv si uměla nasát vodu injektorem ze studánky, potoka nebo rybníka, případně někde v šachtě u koleje bylo pulsometrovací zařízení. Jejich pozůstatky se dochovaly dodnes (Slatina nad Zdobnicí, Černíčský rybník mezi Telčí a Dačicemi, Albeř). Někde se časem doplňovala čerpadla s elektromotorem.

Remíza... Už jsem tu víckrát psal, že "domeček pro mašinky" není a nebyl ani za parní trakce nutným zařízením služebny lokomotivního hospodářství, ať už se jí říkalo nebo říká jakkoli. I v poměrně velkých strojových stanicích (Skalice nad Svitavou, Tanvald) se po požárech nebo po zřícení budov pod tíhou sněhu tyto objekty neobnovovaly a veškeré činnosti běžné údržby i menších oprav se prováděly pod širým nebem, třeba i desítky let... Jinak ty objekty byly tam, kde hnací vozidla nocovala, a v pozdějších epochách, pokud nezchátraly, je přebíraly složky traťového hospodářství.

Závory... Skoro všechny přejezdy na lokálkách byly původně nechráněné.

Výhybkářská stanoviště... Proč, když tam nebyli výhybkáři? V řadě obsazených lokálkových stanic všechno dělal jeden "přednosta" (ať už se ta funkce v různých dobách jmenovala jakkoli), nanejvýš měl k ruce jednoho "sluhu" (dnes bychom řekli staničního dělníka), výhybky si při křižování/předjíždění a/nebo při posunu většinou obsluhovaly vlakové čety samy.

Urči si frekvenci a charakter provozu a jestli budeš jezdit podle D3 nebo D2. Z toho a z epochy vyplyne potřeba zabezpečení a způsob obsluhy potřebných zařízení.

A zkus sem nakreslit plánky těch stanic/dopraven, které chceš budovat.
Naposledy upravil hank dne sob 16 dub, 2022 10:29 pm, celkově upraveno 1
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6074
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

PředchozíDalší

Zpět na Podklady ke stavbě

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 návštevníků