nádraží Hora sv. Šebestiána (Sebastiansberg)

Skutečná železnice, odkazy na fotografie, zajimavá místa, setkání apod.

Moderátoři: Michal Dalecký, Jarda H., radekkrupka

Re: nádraží Hora sv. Šebestiána (Sebastiansberg)

Příspěvekod hank » sob 07 zář, 2019 2:49 pm

Fotky nemám, ale pamatuju to naživo... Celkem jednoduše: Asi tak 5 - 10% materiálu starého štěrkového lože bylo uhlí. Ani ne tak mezi kolejemi jako vně kolejí. Víc ne, protože chudší lidi tam chodívali paběrkovat a kusy uhlí ze štěrku vybírali.

Bohužel už máte zaštěrkováno... Kdyby ses byl zeptal předem, poradil bych ti, abyste štěrkovali směsí drceného uhlí a štěrku 1:10. Jenže teď to už pro vás je knížecí rada, tak se omlouvám, že mě nic lepšího nenapadá. :|
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 3761
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: nádraží Hora sv. Šebestiána (Sebastiansberg)

Příspěvekod ladiznet » ned 08 zář, 2019 10:19 am

hank : díky ... tak to budu muset "dosypat" dodatečně :)
www.usTTi.cz - ústečtí modeláři
Uživatelský avatar
ladiznet
 
Příspěvky: 634
Registrován: sob 25 črc, 2009 4:04 pm
Bydliště: Ústí nad Labem

Re: nádraží Hora sv. Šebestiána (Sebastiansberg)

Příspěvekod Střelec » pon 09 zář, 2019 4:55 pm

Nejdřív zkus práškovej pigment nanášenej opatrně štětcem (černej, nebo směs černého a rzi). Možná nebude třeba dosypávat.

Jinak co se týká ukončení provozu trati, zkoušel ses v archivu podívat do odboru dopravy KNV? Mohly by tam teoreticky bejt i křížení tratě se silnicí, přejezdy, zřizování a likvidace zastávek, nebo vlečková agenda. Vycházím z toho, na co narážim u ZKNV Plzeň, ale tady jsou od dráhy jen zlomky a většina dokumentace je silniční. Ukládací znaky jsem tady uváděl v jiným vláknu.
Střelec
 
Příspěvky: 909
Registrován: pon 29 bře, 2010 8:03 am
Bydliště: Plzeň

Re: nádraží Hora sv. Šebestiána (Sebastiansberg)

Příspěvekod ladiznet » ned 22 zář, 2019 5:16 am

Na sociálních sítích padl velmi zajímavý dotaz.

Jednomu návštěvníkovi se zdá, že pražce na naší trati jsou moc "nahuštěné".

A tak se ptám, jaká byla vzdálenost pražců na buštěhradské dráze? Existovala nějaká norma, tj. počet pražců na 1km nebo něco takového?
www.usTTi.cz - ústečtí modeláři
Uživatelský avatar
ladiznet
 
Příspěvky: 634
Registrován: sob 25 črc, 2009 4:04 pm
Bydliště: Ústí nad Labem

Re: nádraží Hora sv. Šebestiána (Sebastiansberg)

Příspěvekod JanoH0e » ned 22 zář, 2019 6:11 am

Stále existuje. Počet pražcov, ich veľkosť a upevnenie sa odvíja od zaťažiteľnosti trate. Boli lokálky, kde boli "medzery" až 90 cm, boli trate s 50 cm. Keďže trať bola uhoľná, typujem, že boli "nahustené". Ale trať napr. do Kolešovic alebo Kyselky patrila medzi ľahké. Takže aj v rámci siete boli rozdiely. V dokumentácii trate by mali byť udávane počet pražcov buď na km alebo na koľajnicu alebo zaťažiteľnosť v tonách.
JanoH0e
 
Příspěvky: 1248
Registrován: ned 31 srp, 2008 10:25 pm
Bydliště: Michalovce

Re: nádraží Hora sv. Šebestiána (Sebastiansberg)

Příspěvekod hank » ned 22 zář, 2019 6:45 am

Podle dnešních norem je počet pražců na 1 km normálně rozchodné koleje 1360 - 1850 ks, záleží na únosnosti tratě, druhu kolejnic, druhu pražců, druhu upevňovadel, zatížení tratě, zda je kolej stykovaná nebo bezstyková, zda je kolej v přímé nebo v oblouku, jestli jsou pražce uprostřed předmontovaného kolejového pole nebo na jeho konci apod. Viz třeba tady: http://projekt150.ha-vel.cz/node/82. Jestli nemáš z archívu lepší informace, myslím, že neuděláš chybu, když se budeš držet té nejnižší hodnoty nebo někde blízko ní.

Ottův slovník naučný z roku 1903 udává 90 cm. :D

Jinak za přečtení stojí např. tohle:
http://www.litomysky.cz/drahy/prazcerozdel.htm

Jo, a ještě: Norma NEM 123 uvádí pro vzdálenost pražců v TT hodnotu 5 mm.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 3761
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: nádraží Hora sv. Šebestiána (Sebastiansberg)

Příspěvekod JanoH0e » ned 22 zář, 2019 7:36 am

V 50. rokoch je udávana zaťažiteľnosť 15,5 ton. Pričom väčšina koľajníc Xa , poprípade nad 30 kg/m. To znemená, že pražce boli na husto. Spočítať sa dajú v km 30,8. :D
JanoH0e
 
Příspěvky: 1248
Registrován: ned 31 srp, 2008 10:25 pm
Bydliště: Michalovce

Re: nádraží Hora sv. Šebestiána (Sebastiansberg)

Příspěvekod ladiznet » sob 19 říj, 2019 11:29 am

Jak dříve vypadaly výstražné kříže u jednoduchých přejezdů? Barva? Období 2 epocha.
www.usTTi.cz - ústečtí modeláři
Uživatelský avatar
ladiznet
 
Příspěvky: 634
Registrován: sob 25 črc, 2009 4:04 pm
Bydliště: Ústí nad Labem

Re: nádraží Hora sv. Šebestiána (Sebastiansberg)

Příspěvekod milan ferdián » sob 19 říj, 2019 12:36 pm

hank píše:Břevno závory bylo bílé a uprostřed byl jeden černý pruh dlouhý zhruba 1/3 délky břevna.

Jinak bílé výstražné kříže s černým olemováním byly zavedeny v květnu 1931. Někde ve starých diskusích tady je jejich rozměrový výkres z příslušné normálie. Z výkresu taky vyplývá, že se dělaly ve dvou velikostech. Vlevo se jezdilo do 15. března 1939, ale Šebík byl v odtrženém pohraničí, takže tam jenom do října 1938. Tabulka Pozor na vlak/Achtung auf den Zug se používala do zavedení křížů, v pohraničí byla dvojjazyčná.

radeksindy píše:Břevno závory bylo bílé a uprostřed byl jeden černý pruh dlouhý zhruba 1/3 délky břevna.

Nejméně od roku 1937 platí, že břevno bylo bílé s černými pruhy šířky 30-50 cm, na obou koncích muselo vyjít 20 cm černého pruhu. Zbytek černý. (viz kniha o dopravní službě P.Štěpánka). Předtím byl pruh na obou koncích a uprostřed, ale délky průhů přesně neznám. Tipuji tak cca kolem 50 až 60 cm, to nejčastější stav k vidění na fotkách z období mezi válkami.
-Železniční normálie-
----------VIP----------
milan ferdián
 
Příspěvky: 10738
Registrován: ned 30 pro, 2007 5:48 pm

Re: nádraží Hora sv. Šebestiána (Sebastiansberg)

Příspěvekod ladiznet » sob 19 říj, 2019 2:12 pm

Milan : :o :roll: :mrgreen:
www.usTTi.cz - ústečtí modeláři
Uživatelský avatar
ladiznet
 
Příspěvky: 634
Registrován: sob 25 črc, 2009 4:04 pm
Bydliště: Ústí nad Labem

Re: nádraží Hora sv. Šebestiána (Sebastiansberg)

Příspěvekod hank » sob 19 říj, 2019 3:14 pm

Já jsem tu někde dával i výkres - normálii těch křížů z r. 1931, ale teď to fakt nemám čas hledat...
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 3761
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: nádraží Hora sv. Šebestiána (Sebastiansberg)

Příspěvekod U37.002 » sob 19 říj, 2019 5:30 pm

Našel jsem ve svém arcichlívu ony zmíněné, mohlo by pomoct (děkuji dědku Hankovi a ostatním badatelům za zveřejnění)
Výstražný kříž.jpg
976094.jpg
U37.002
 
Příspěvky: 10
Registrován: úte 01 říj, 2013 8:24 pm

Re: nádraží Hora sv. Šebestiána (Sebastiansberg)

Příspěvekod radeksindy » sob 19 říj, 2019 6:21 pm

ladiznet:

Přehlédl jsem dotaz na pražce BEB, takže zpětně trochu obsáhlejší odpověď. Nikdy a nikde nebyla dána přesná míra, protože ta vychází z použitého kolejiva, jeho opotřebení, požadované rychlosti a nápravového tlaku. V podstatě to jsou takové komplikované vícerozměrné tabulky. V závěru své existence používala Buštěhradská dráha zejména dva typy svršku označované písmeny B a D. D byl novější svršek s váhou 35,65 kg/m, který teoreticky dovoloval až 9 t na kolo, tedy 18 t na nápravu. Při novém nebo malém ojetí dovoloval svřek až 90 km/h rychlost, ale jen při maximálním nápravovém tlaku 15 t. Na trati do Reitzenhainu byl v roce 1933 nápravový tlak 16 t, což bylo na hlavních tratích běžné. Při tomto nápravovovém tlaku už bylo povoleno pouze 70 km/h, při ojetí 14 mm už jen 40-60 km/h právě podle vzdálenosti mezi pražcema. Tabulky uvádějí dvě vzdálenosti 72 cm a 81 cm. Právě při 81 cm klesala maximální rychlost rychle a pří vyšším ojetí už byla jen 40 km/h, proto se používalo ve vedlejších kolejích. Druhá menší vzdálenost pražců byla používana v hlavních kolejích a na trati.

A ještě dodatek. Modelové kolejivo si bere za vzor obvykle svršek typu K používany u DRG od roku 1926. U něj se pro nejvyšší zatížení a rychlost předpokládalo tak 60-65 cm, takže je opticky opravdu hodně husté.
radeksindy
 
Příspěvky: 1910
Registrován: stř 25 dub, 2007 12:50 pm

Re: nádraží Hora sv. Šebestiána (Sebastiansberg)

Příspěvekod ladiznet » sob 07 bře, 2020 6:17 pm

Zkoumám drátovody. Na geom plánu z roku 1892 je na přejezdu vidět závora (pravděpodobně dřevěná) a drátovot vede od přejezdu směrem k vjezdovému návěstidlu.

otázka : opravdu se ovládala vjezdová návěstidla z železničního přejezdu?

otázka2 : existuje někde nějaký hezký přehled toho, jak drátovody fungovaly? Příp. přehled příslušenství pro drátovodný mechanismus?

Obrázek
www.usTTi.cz - ústečtí modeláři
Uživatelský avatar
ladiznet
 
Příspěvky: 634
Registrován: sob 25 črc, 2009 4:04 pm
Bydliště: Ústí nad Labem

Re: nádraží Hora sv. Šebestiána (Sebastiansberg)

Příspěvekod OndraFíra » ned 08 bře, 2020 12:01 am

Něco o ovládání mechanických návěstidel je k přečtení zde:
http://vlaky.bestsite.cz/zeleznice/vyvo ... 39-2-1.htm

Pro modeláře z těch viditelných částí platí asi pár základních věcí:
- drátovody jsou vedeny pouze rovně, případně do mírného oblouku např. podél koleje. Všechna ostřejší odbočení jsou za pomoci řetězu. Tedy například u kladky o 90 stupňů, je přes kladku veden řetěz a ten je připojen k vlastnímu drátovému táhlu. Důvod je ten, že drát jako takový se při prudkém ohnutí přes kladku láme (vlastní zkušenost).
- každý ovládaný prvek je ovládán jednou dvojicí drátových táhel. Tedy například vedou-li od dopravní kanceláře drátovody pro odjezdové návěstidlo, vjezdové návěstidlo, a předvěst, tak na nich jsou 3 páry drátových táhel. První pár jde k odjezdovému návěstidlu, dále vedou dva páry, druhý pár končí u vjezdového návěstidla, a poslední pár vede až k předvěsti. Existovaly případy, kdy návěstidlo i předvěst byly ovládány společně jednou ovládací pákou a nikoli každé samostatně. Ale toto řešení narozdíl například od Německa bylo u nás spíše rarita a mohlo se použít pouze nebylo-li návěstidlo a předvěst příliš vzdáleny od ovládacího stavědla/kozlíku. V takovém případě pak k rozdvojení návěstních táhel došlo až u hlavního návěstidla (tedy od ovládacího místa vede jen jedna dvojice drátových táhel a u návěstidla se rozdvojují, odbočka ovládá návěstidlo a dvojice táhel dál pokračuje k předvěsti).
- dvouramenná návěstidla jsou stejně jako jednoramenná ovládaná jen jedním párem drátových táhel pro celé návěstidlo, nikoli pro každé rameno zvlášť. Ovládání ramen a tedy to zda-li se zvedne jen jedno, či obě ramena je řešeno směrem otočení kladky na návěstidle, tedy směrem chodu drátových táhel.
- před vjezdová návěstidla, předvěsti, případně i další návěstidla, která jsou více vzdálená od místa obsluhy se do drátovodů umisťuje pákový dotahovač. Zpravidla se umisťuje 50m před návěstidlo směrem k místu ovládání. Otočený je závažím směrem k místu ovládání. Mezi pákovým dotahovačem a návěstidlem už nesmí být žádný odbočný bod (žádná kladka s řetězem), aby nemohlo dojít k zaseknutí řetězu při porouchání táhla. Pákový dotahovač slouží k vyrovnávání ztrát v chodu drátovodů a tím k docílení správného chodu, který potřebuje návěstidlo pro správné návěštění. Také napomáhá správné činnosti pojistného zařízení, které napomáhá přestavení návěstidla do polohy stůj (předvěsti do výstrahy, atd.) při přetržení drátovodných táhel. Pojistné zařízení je součást přímo návěstidla, alespoň u nejčastějších návěstidel u nás rakouského typu. (Drátovod netahá přímo za rameno, ale za rozvěšovací páku, která teprve hýbe ramenem. A to jen za předpokladu, že jsou obě táhla pevně natažená, jinak dojde k jejímu rozvěšení a rameno spadne do polohy stůj).

O ovládání návěstidel od přejezdu jsem zatím neslyšel. Stavěcí kozlík s pákami na návěstidla býval v menších stanicích nejčastěji v dosahu výpravčího. Tedy většinou někde na peroně před přijímací budovou s dopravní kanceláří. Později se umisťovaly dovnitř do budov. Případně mohly být návěstní páky na stavědlech na zhlavích stanice. Ale pokud se nepletu, návěstidla směl obsluhovat pouze výpravčí, nebo pověřený zaměstnanec pod jeho přímým dozorem. Něco jiného pak byla až elektromechanika, kdy výpravčí měl v DK řídící přístroj a na stavědle na závislém přístroji signalista mohl "zvednout" jen to návěstidlo, které mu výpravčí povolil z řídícího přístroje. Moc se mi nezdá, že by výpravčí chodil až na zhlaví stanice k přejezdu, aby obsloužil návěstidlo. Napadá mě možnost, že přes stanici vedly drátovody ve žlabu pod zemí a až za přejezdem a závorami, kde už dále nepřekážely, šly drátovody nad povrchem a to je ta část zakreslená v plánku.
Uživatelský avatar
OndraFíra
 
Příspěvky: 68
Registrován: sob 26 čer, 2010 12:26 pm
Bydliště: Praha

PředchozíDalší

Zpět na Podklady ke stavbě

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník