Les v TT

[mizl]

Barbucha: Prosím s uctivostí k tobě. Pokud nemáš věcné nápady či rady, tak sem prosím nepiš. Nechci se té nikterak dotknout jen tě slušně požádat bez dalších nedorozumění a zbytečných hádek. Chápu že humor je na místě a oceňuji ho. Jsem prostě magor, který je od přírody detailista a nepřizpůsobiví společenský omezenec. Za což se ti omlouvám.

Po dalších zkouškách se pomalu dopracovávám k požadovanému výsledku.

Michal

[jafobe]

i v tom čaji co jsem sejtoval já byla část vláken, ale poměrově malá , podle to stejně nebude moc vidět, vrstva jehličí bývá stejně jen pod stromy (pokud se nevykácí) a tam se skoto ztratí že to nejsou vlákma ale spíš ploché útvary (skrz dobrej strom toho podloží steně nebude asi moc vidět), taky záleží na jemnosti je rozdíl i mezi nejjemnějším kovovým sítkem a tím plastovým co mám, to plastové je o dost jemnější
jinak vlákna budou spíš ve stopkách a žilkování listů a ne v celé jeho ploše, takže záleží co vše do toho čaje nadrtí
pokud ale chceš vlákna možná by se dalo nastříhat koudel nejsnáze ji seženeš v železářství nebo vodoinstaletérství jako těsnění ... ale nevím jak so to bude tvářit po zalití lepidlem, asi bych to spíš smíchal v nějakém poměri s tou drtí z čaje

[mizl]

Já teš testuji kůru stromu. Ukradl jsem přítelkyni struhadlo a kůru nastrouhal na nejjemnějším strouhátku. Poté jsem kůru přesál přes sítko s oky cca 1mm a smíchal s přesátou hlínou v tom samém sítku. Teď celou směs cedím ještě přes jemnější ocelové sítko. Bohužel kůra je lehčí než hlína, tak jí musím přes sítko pomoct násadkou z žiletkové pilky. Ale výsledek je uspokojiví. Sice je celá procedura pracná, ale já potřebuji jen trochu na malé dioráma. Pokud bych dělal les na kolejišti, tak bych to vše celé až tak podrobně neřešil.

Michal

[jafobe]

vlákýnka by se spíš dali udělat ze samotného dřeva než kůry, otázkou je jestli to bude správná cesta honit se za vlákýnky?
nakolik je na modelu nutné znázorňovat všechny detaily v měřítku, jestli se nezaměřit spíš víc na barevnost a strukturu ... znázornit běžné smrkové jehličí v TT které má v reálu do 2 cm, je pomalu na hranici měřitelnosti běžné šuplery, v měřítku by nělo jehličí pod 0.2 mm ... 2 mm statikou by jsi znázornil leda tak některé druhy borovice s 15 - 20 cm jehlicemi
taky kdo to bude studovat lupou? jestli to i na nodelu vypadá jako jehličí (vlákýnka), ani v reálu když vejdeš do lesa nevnímáš pořádně samotné jehličky ale spíš celkový povrch, v jehličnatém lese spíš uhlazený jemně strukturovaný v listnatém trochu víc načechraný a z hrubších částí pokud to není slehlé po zimě, sem tam nějakou spadlou větev, místy nějaký podrost (tráva, borůvčí, keříky ...)

pokud nějaké věci nejdou spolu míchat a sítovat, pak by se mohlo použít jiné řešení, nanést nejdřív to težší (hlínu) které tomu dodá hlavně zemitou barevnost, a pak až tu kůru sejtovat na v nalé vrstvičce navrch na tu hlínu napuštěnou lepidlem, nebo jen přestříknutou lepidlem ve spreji ... slabá vrstva nezmění tolik barevnost ale na povrchu zanehcá žádanější strukturu ... pak už to jen něčím vhodně uhladit ... ano nebude to asi rychlá záležitost, ale záleží na tom k jakým postupům a materiálům se dopracujene ... tak to můžu třeba urychlit, v kovovém sítku třeba materiál drtit a jemnějším plastovým z toho jen sítovat to jemnější ...

pro doplnění ještě foto plastového sítka které jsem použil, a detail pokusného výsledku na sluníčku i s mírou a figurkou zhruba ve velikosti TT, a detail toho co jsem ještě po pokusu vysejtoval

[hank]

Jestli do toho ještě můžu vstoupit, tak ne každá smrková monokultura je tzv. černý les s podložím, které tady rozebíráte. V okolí jednoho z mých četných minulých bydlišť a pracovišť, totiž na tzv. Malé Šumavě mezi Vyšším Brodem a Lipnem, byl běžný docela řídký smrkový les zřejmě už těsně před těžebním věkem a jeho podrost byla tráva, místy i dost vysoká, s bylinami, borůvčím a mraky hnědých hřibů...

[Barbucha]

On to nebyl pokus o humor. Připravuju kousek lesa, takže jsem vlezl do skutečného lesa, vzal jsem trochu hrabanky, trochu listí, trochu klacíků a to všechno jsem vrazil do mlýnku na kafe (elektrického, tříštivého). Pak jsem to prosil sadou sít co prodávají v Model Scene. Výsledná hmota vypadala celkem slušně. Asi před měsícem jsem to patlal na kus polystyrenu. Jenže já mám les listnatý. Nicméně jsem si říkal, jestli by podobný postup nešel aplikovat na trochu jehličí a hrabanky. Toť vše z mých postřehů. Nanovlákna byla vtip, jasně, reakce na vláknitou strukturu materiálu.
Až se vyhrabu z drátovávání, tak se to pokusím popsat i s nějakou fotkou.

[jafobe]

proč by jsi do toho nemohl vstoupit, je to vlákno které jsi založil ty a navíc jeho problematika souvisí i s tím co tě v modelaření čeká ...
ano máš pravdu hanku, není les jako les, ale není ani les dnešní jako les před 30, 50, 100 lety ...
místa podobná šumavským hvozdům kde je skoro souvislý travnatý podrost se najdou i jinde, třeba i na Jizerkách, i když na foto je v podrostu dost kapradí

dnešní lesy v mém okolí ... vytahakj se klády (pokud možno jen ty čerstvě sťaté, a zbytek s tím jak se to rozvoře tam zůstane ležet, takže pro samé větve pomalu není ani vidět jehličí, a projít lesem či lesní cestou je dneska skoro o zdraví, a někteří se diví že když jdu do lesa tak jedině s mačetou za opaskem

jsou místa kde je v podrostu borůvčí, ale časteji to je skoro neprůchodná směsice trav a ostružiní a malého náletového stromoví ... co si pamatuji ze svého mládí byli o dost víc uklizené lesy, místy borůvčí, místy plochy trávy v níže se dalo ležet aniž by se někdo napíchl na větev, plochy jen s opadným jehličím bez podrostu, sem tam nějaká hromádka větví ... co bylo před 50, 100 lety nevím, ale naše prababičky chodili běžně do lesa na chrastí, takže byli asi daleko uklizenější a průchodnější než dnes ...
co se lesního podrostu týče, záleží na oblasti, podnebí, udržovanosti lesa, na tom jak je hustý či řídký ...

Barbucha: tvým postupem se vyřeší spíš reálná barevnost bez nutnosti dobarvování, než vlastní struktura povrchu, tu vytváříš pak použitím různě hrubých částí co jsi prosítoval s případným užitím dalších drobností jako třeba molitanová posyp statiská tráva, keře atd

taky není od věci lesní hrabanku či hlínu apod prohnat před použitím alespoň troubou (tepelně sterilizovat od různého podhoubí a plísní které jsou nejen v lesní hrabance běžně přítomné ale vidět je není, ale teplem se většina z toho zahubí, jinak se časem mohou vlivem vlhkosti projevit a vyroste nám to) u použitého čaje či logru z kafe je materiál většinou dostatečně sterilizovaný spařením ... pokud si někdo vedělá nějaký lepší zelený čaj kterému na louhování stačí voda i kolem 20 stupňů (třeba čaj Lu Xue Ya, ale je pomerně drahý a dostupný jen sypaný v podobě sušených listů, takže se dá předpokládat že moc lidí ho používat nebude) ale já jsem trochu na čaje ujetý

[Barbucha]

Podrost ve smrkovém lese souvisí se světlem. Čím hustší a tmavší les, tím víc jednotvárného jehličí. Jak les roste, tak se dole objevuje zeleň, mech a náletové stromky. Pochopitelně i nějaké maliny, černý bez a podobně. Borůvčí většinou bývá v lesích, kde je i nějaká borovice. Ve smrkovém jsem ho ještě nepotkal. Lesů, kde je ne zemi jen jehličí už je dost málo.
Jinak v úklidu lesa jsem si všiml, že buď na to kašlou a nechají všechno tak jak to odpadne od pily, protože trendem je nechávat co nejvíc hmoty v lese. U těch slušnějších se to buď dává na hromady nebo do pásů. Dokonce jsem viděl i řezačku, kterou tyto pásy rozšmelcovali a nechali v lese, vypadalo to jak velké brázdy bramborového pole.
S lesem se dá dobře vyřádit, jenže to pak není skoro vidět. Všechny lesy kolem tratí bývají svým okrajem uzavřené, protože trati jsou starší jak jakýkoliv les, přes které procházejí. Když udělám uzavřený okraj lesa, tak je pak "škoda práce" dělat nějaké velké detaily uvnitř lesa.

[hank]

Vzhledem k tomu, že jsem tu asi nejstarší, tak k tématu, které nastolil jafobe, tj. jak vypadal les před 50 nebo 100 lety, ještě jeden postřeh z mého dětství: Dřív byl poznat i rozdíl mezi lesy státními (tam počítám i bývalé panské včetně církevních, i když já jsem je všechny už zažil jen jako státní, ale např. v bydlišti mé babičky v Orlických horách byly názvy lesních částí jako Kněžství nebo Království, což ukazovalo na jejich bývalé majitele...) a selskými včetně obecních. Selské lesy byly při stejném věku (když se ho dožily) nižší a bylo v nich lépe tzv. uklizeno, protože sedláci zvlášť v dobách nouze jako třeba za válek do lesů běžně vyháněli dobytek včetně prasat na pastvu a tím pádem pod stromy nezůstalo skoro nic - tzn. ani ta vrstva rozkládající se vegetace, ze které se jinak vytváří živiny pro stromy.

A taky se dřív nekácelo holosečemi, ale to už je zase další téma.

[hank]

Ještě k tomu srovnání lesa dřív a teď.

Na starých fotkách - dají se najít na internetu na serverech nabízejících na prodej staré pohlednice, dále na stránkách jako třeba http://www.zanikleobce.cz/ nebo http://edata-base.net apod. a případně na nostalgických stránkách odsunutých sudetských Němců - je při porovnání s dnešním stavem zřetelně vidět, že v takových horách jako jsou třeba Jeseníky les po vysídlení Němců po II. sv. válce zabral pozice, ze kterých byl předtím v průběhu stovek let od feudální kolonizace postupně vytlačen pastevectvím a horským zemědělstvím. Dobrá pomůcka je také http://kontaminace.cenia.cz/, kde lze srovnat letecké snímky z 1. poloviny 50. let se snímky aktuálními z let 2009-11. Příklad, který znám: Na západním svahu Černé stráně, nad úsekem ramzovské dráhy v okolí Branné zhruba mezi km 10 a 14, tj. v oblasti kolem bývalých lichtenštejnských lesních nákladišť (Františkov - km 10,1 - 10,4, Banja Luka - km 13,971) a gravitační lesní železnice, zaniklo několik osad (Alojzov, Josefová...) a jejich místo nekompromisně zabral les, dílem vysázený, dílem náletový. Dá se říct, že dnes je hranice lesa více "zaokrouhlená", navíc bylo tehdy v krajině vidět spoustu remízků a zarostlých mezí, které se dnes postupně vracejí (většinou na stejných místech, protože jejich umístění v krajině mělo svoji logiku) a na místa bývalých osad uprostřed horských luk (pokud nebyly zalesněny) dnes ukazují jen výskyty skupin přestárlých ovocných stromů (nejdéle vydrží hrušně a královské ořešáky) doprovázených nálety bříz, jeřábů, borovic a smrků, které už za těch skoro 70 let od konce války taky docela zmohutněly. Podívejte se třeba sem: http://www.rychleby.cz/index.php?id=hranicky.html .

Nakonec píšu víc o krajině obecně a o vzájemném vlivu osídlení a krajiny než jen o lese, ale v našich pohraničních horách to lze jen těžko od sebe oddělit. A tady se taky prakticky ukazuje, že přemýšlení o kolejišti člověka - když to chce dělat pořádně - dřív nebo později přivede k obecnějšímu poučení o povaze a vzhledu a také o vlivech na vývoj naší krajiny.

[paveltt]

[quote="Barbucha"] Jinak v úklidu lesa jsem si všiml, že buď na to kašlou a nechají všechno tak jak to odpadne od pily, protože trendem je nechávat co nejvíc hmoty v lese. U těch slušnějších se to buď dává na hromady nebo do pásů. Dokonce jsem viděl i řezačku, kterou tyto pásy rozšmelcovali a nechali v lese, vypadalo to jak velké brázdy bramborového pole.

Tady u nás pod Javořicí se i při běžné probírce z lesa vyveze veškerý odpad po těžbě(větve , úlomky -prostě vše). Buď slisují do velkých otepí , anebo naštěpkují a odváží v kontejnerech. Když jsem se ptal hajného, končí to ve spalovnách . Snad je prý v zákoně povinnost ve velkých spalovnách pálit i určité procento paliva z obnovitelných zdrojů. V

[Tomáš]

Tak jsem vám všem přivezl z dovolené obrázkový dárek.Nevím kam to přesně šoupnout tak to dám sem. Třeba to někomu poslouží,kdo má do pořádnýho lesa daleko. Pro mě určitě super inspirace
PS: a teď se dohadujte jestli jehličí,nebo podrost

http://tauvec.rajce.idnes.cz/ZEL

[hank]

Tomáš: Byls na té dovolené na Šumavě nebo někde v severní Evropě?

[Tomáš]

Tomáš: Byls na té dovolené na Šumavě nebo někde v severní Evropě?

No je to Šumava. Lesy jsou tam fakt nádherný.

[KaRei]

Já si říkal, že to vypadá na horský les

Možná je to kravina, ale není podrost spíše právě u horských lesů, zatímco u nížinatých lesů by byl podklad z napadaného suchého jehličí?
Něco mi říká, že v nižších polohách by les (koruny stromů) byl hustší a nepouštěl tolik světla k podrostu, kterému se v něm pak méně daří. Ve vyšších, chladnějších polohách by řidší koruny pouštěly více světla na zem a poskytovaly podrostu lepší podmínky k životu.