rawen píše:...nevím, od kdy se používají jistící sítě, ale vzhledem k letopočtu 1875 by asi byly nepatřičné...
Tak samozřejmě letopočet říká něco o době vybudování tunelu, ale epocha je daná návěstidlem a to už se sítě určitě používaly.
Od toho roku 1875 se takové místo určitě x-krát opravovalo a dnes jistě vypadá úplně jinak než před těmi 140 lety. Včetně dodatečných sanačních opatření.
Ještě jsem zapomněl napsat, že před betonovými plombami se používaly kamenné... a co vlastně? Neznám odborný název takového zpevnění skály, kde se zvětralá část nebo převis přezdí/podezdí lomovým kamenem. Při celkovém pohledu na skálu to vypadá jako záplaty. Jinak skalní převisy se pokud možno odstřelovaly rovnou při stavbě tunelů a zářezů. Takový útvar jako je skalní věž u Pikovic na posázavském Pacifiku by byl pro jistotu - kdyby se to stavělo dnes - zřejmě taky nemilosrdně odstřelen. A ještě jeden důležitý detail: Ani "svislá" skalní stěna poblíž trati nikdy není svislá. Požadovaný sklon stěn zářezů v "rostlé" skále se obvykle uvádí nejméně 5:1, ve zvětralé skále až 2:1 a doporučuje se používání "laviček" - stěna zářezu do výšky schodovitě ustupuje od trati. Ani čelní stěny nad tunelovými portály se nenechávají svislé.
Kdybychom pojednávali o tratích v alpských zemích, ještě by zřejmě přišly na přetřes různé galerie proti sněhovým a kamenným lavinám a sesuvům půdy, ale to už je v našich podmínkách opravdu OT.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.