mnitka píše:S názorem na "kytičky" BUSCH souhlasím.
Podrost lze jednoduše vytvořit drceným molitanem, a to buď jako první vrstvu zeleně nebo lze molitan s travními vlákny prostě smíchat. Kombinací různých barev vláken a molitanu se dá dosáhnout moc pěkných efektů. Navíc, aplikovaná směs vláken a molitanové drti vytváří drny, které nejsou tak plné (méně vláken).
hmm, ty mi zase dáváš
S tou svojí silnicí taky ještě něco musím udělat.
Jen takové slovo do pranice. Efektně tráva vypadá super, ale nejsem úplně přesvědčen, zda je travnatá plocha tvořená jen z trsů. Někdy před týdnem, jak jsem měl služebku na jich a zrovna flokoval tu vlečku, tak jsem hodně koukal, a není to v takovém měřítku, Na té vlečce jsem zkusil nejdřív udělat takové koláče ale bez "bobků" lepidla a naflokovat barevné směsi 2 mm a pak až do toho udělat ty drny. Zkus to Martine taky, nebo jinak, určitě něco vymyslíš, ale podle mne je dobré mít jakýsi základ a pak až místy doladit trsy.
Co se týče těch květů, tak BUSCH jsem měl v ruce jen jednou a přišlo mi to strašně umělý a tak jsem to dal zase do šuplíku. V poslením pokusu vlečky jsem úplně upustil od molitanu a trsy dělal jen pomocí lepidla. Důvod je asi moje lenost a hlavně strašný přístup ke kolejišti, protože jsem buď ohnutej, zkoucenej nebo se všude nedostanu a velké problémy mi dělá šikmý strop. Jednoduše, flokuju to tak, aby to nějak bylo, ale molitan mi někde pod řidčí vrstvou prosvítá a nevypadá to hezky. Stačí to udělat hodně nahusto, ale jak jsem psal, je to fuška a trochu to odflakuju.
Jak už kolega zmínil, kytičky a různé takové hovadiny jsem dělal tím, že jsem do plochy statiky nasypal bud samostatné listí nebo květy jako zbytky od Polákových balení. Ale ty květy myslím i někdo samostatně prodává. Zde bych ale rád podotknul, že je dobré si uvědomit na co to vlastně je. Bavíme se tu o drobnostech, maxidetailech atd, ale to je dobré na moduly, dioramata a do popředí kolejiště. Detail pampelišky vzadu na kolejišti už vypadá jako pěst na oko. Osobní zkušenost mám doma na kolejišti, jak jsem výše vyvěsil fotku se štítovou stěnou půdy, tak třeba tyhle lesy ze vzdálenosti 1,5 m a více vypadá naprosto úžasně a identicky za minimálních nákladů (celé to možná stálo tak 400,-), ale z blízka už to tak pěkné není. Jenže kdo se na to bude dívat z kratší vzdálenosti, když se k tomu už nikdy nedostanu. Je dobré si uvědomovat i tento fakt. Stejné to máte se stromy. Ten mertlík z blízka a 1 ks hrůza děs, ale ve větší hmotě a ve větší vzdálenosti podle mne nenahraditelný mnohem hezčí, než třeba stromky od Romana Bezuchy nahusto nasázené ve Žďáru. Naopak samsotně vytvořené stromy, co třeba zkoušel Martin nebo úžasně umí Norbert jsou jako jeden kus úžasné, ale do lesa absolutně nepoužitelné. .. To jsme se dostali asi někam jinam, ale je dobré si toto uvědomit. Naprosto se třeba shoduju s názorem Tomáše Samohýla, že člověk vnímá kolejiště jako celek a jako celek musí trochu působit. Když tam budu mít miliony detailů, na které budu chtít nějak upozornit, tak to dopadne strašně. Dobrým efektemje zmenšování staveb atd co jsou vzdálené od kraje kolejiště. Kolejiště tím dostane hloubku a dělá dojem více prostorného. Kolejiště je jako kulisy v divadle, ostatně je to taková krajinová scéna