Magnetický pohon kolejiště

[Matys]

Dovolím si založit toto téma jako prostor k prezentaci a diskuzi nad řekněme poněkud raritním způsobem tvorby kolejiště, respektive nad způsobem pohonu.
Jak již název naznačil, jde o pohon magnetem.

Dějství prvé - jak to vše začalo aneb MRS v1.0:

Jako všechny bláznivé myšlenky, přišla i tato poměrně nenápadně a za vším stojí běžný nerudovský problém, tedy kam s ním (myšleno je kolejiště).
Po všech předcházejících peripetiích jsem jednoho dne dospěl k názoru, že snad jediné kolejiště, které se mi domů vejde je papírový komplex Skalka, mezi papíráky (a myslím že nejen mezi nimi) známeho Milana Weinera a jeho řady minibox v měřítku 1:300. Velikostně je to opravdu nenáročné a stavebně jednoduché. Jen je to poněkud statické.
A tady zavrtal červík nahlodalík, který vnuknul myšlenku, že by to rozpohybovat šlo, však je to jen jednoduchý ovál.(Skalka jako taková je vlastně 2,5x zmenšené kolejiště ve velikosti TT s geometrií starých plechových kolejí BTTB, jedná se o jednoduchý ovál s odbočkou ke stanici a na "hlavní" trať, nicméně jako hlavní je zde ten ovál, takže v rámci rozhýbání to bylo jasné.)
Jenže jak?
Ono to měřítko 1:300 je krásně skladné, to ano, ale když pomineme papírové modely, tak si na něj nikde nic nekoupíte a navíc je to tak malé, že uvažovat o klasických pohonech s motorem a převodovkami je poněkud z oblasti hodinařiny a neurochirurgie.
Inspirace přišla náhodou a to v podobě pohonu magnorail. Ten je používán jako doplněk do kolejiště a to k rozýbhání vozidel, lidí a jiných elementálů Jeho použití jako pohonu samotných vlakových souprav jsem ho zatím nezaznamenal, ale nevylučuji, že už tak byl také použit.
Jelikož není přímo určen na takto malé věci jsou jeho jednotlivé komponenty poněkud velké a tedy ne zcela vhodné.
Stačila ovšem chvíle toho malování a vznikl vlatní pohon, který jsem si pracovně nazval MRS (magnetic railway system) v první verzi.

Zde můžete mrknout, jak se to nakonec povedlo:

https://youtu.be/41I9AvwXUjo

Možná už jste zahlédli.....podobné video už se chvíli pohybovalo na facebooku

A teď o co tedy jde a jak to vlastně všechno funguje:

Základ tvoří vedení s pevně danou geometrií plánované trasy pohybu přichycené k podkladové desce, umístěné pod úrovní terénu. V tomto případě 4 obloukové a 2 rovné segmenty přilepené k desce extrudovaného polystyrenu, na který pak byly přidány další vrstvy. Vedení má výšku 6mm, takže byla použita deska styroduru na vyrovnání do nuly.


Ve vedení jsou umístěné články, které jsou vystřídaně pospojovány do řetězu a tvoří tak uzavřenou smyčku. Každý článek je opatřen otvorem pro magnet průměru 4mm, výšky 3mm, takže magnety lze umístit v podstatě kamkoliv po celé trase vedení, v poču jaký je potřeba. Rozteč článků je 12,5mm a v tomto okruhu je jich umístěno 96 ks. Celé vedení je následně opatřeno krytkou, aby byly vymezeny správné výškové vůle a retěz neměl tendenci se v tahu rozpojovat.
Je nutné podotknout, že veškeré částí vedení je potřeba umístit co nejrovněji a jednotlivé spoje co nejlépe zahladit, protože i v případě malých zubů ve spoji mají články pohybující se ve vedení tendenci zaseknout se na hraně spoje a blokovat se. Proedení zkrátka musí být ideální.



Přes takto připravené vedení se již dá umístit co potřebujeme. V mém případě to byly podkladové dílce vystřihovánky nalepené na 1mm strojové lepence.
Vedení bychom měli. Jen to ještě rozpohybovat.

Pohon řetězu ve vedení je zajištěn tím nejjednoduším způsobem a to třecím převodem. V jedné obloukové části oválu (ta která je schována pod terénem) je umístěna pohoná jednotka sestávající z obyčejného čínského elektromotoru s převodovkou, usazeného v krabičce nad kterou je mezideska, ve které jsou umístěna dvě ozubená kola s náhonovými čepy. Jeden čep je v tomto případě spojen přímo s převodovkou elektromotoru, druhý je hnaný přes ozubení. Na obou čepech je nasazena dvojice O kroužků, které z boku tlačí na řetěz a pohybují jím.


Rychlost posunu (jízdy) a směr je řízen rychlostí a volbou směru otáček elektromotoru. Zde je možností nespočet. Použitý motor má při 5V odběr cca 250mAh, takže nic zásadního co by se nedalo uřídit.

Po tom co se sestaví a odzkouší pohon už vlastně nic nebrání tomu začít jej provozovat. Na kolejiště, kdy v tomto případě jsou koleje pouze namalované jako součást papírového modelu, lze umístit jakýkoliv vláček, který je ze spodní strany opatřený čímkoliv magnetickým, či magnetem otočeným správným polem, tak aby se k řetezu pod podložkou přitahoval. Na obrázku je velké lego do kterého jsem umístil kousek styroduru se zapuštěnými dvěmi mini magnety. Je dobré říci, že pokud je umístěn pouze jeden magnet a lokomotiva se tak chytá jen k jednomu článku pod úrovní kolejí, nedrží směr a rotuje kolem osy magnetu. Je proto potřeba chytat se na dva články.
V mém případě jsem umístil 20ks magnetů do článků za sebou (pozor na správné otočení) a mohu tak chtit na větším úseku, případně větší soupravu.

Dalo by se říci tradá a hotovo......Ano i ne.
Tento typ pohonu má svá úskalí. Tím hlavním je fakt, že je potřeba dobře vyladit přídržnou sílu magnetů. Pokud se to přežene a magnet drží opravdu hodně, pohyb lokomotivi bude při nízké rychlosti trhavý (sleep stick jev), pokud bude držet málo, tak se nám při každé větší nerovnosti lokomotiva odpojí. Nehledě k tomu, že pokud si nedáme pozor, můžou se nám články ve vedení kousnout ve spoji.
A pak je tady spousta dalších ale.
1.Stavba je poněkud pracná. Alespoň já jsem si s tím hrál docela dlouho, protože bylo potřeba vychytat jednotlivé díly, tolerance a vše tak aby to sedělo. Měřítko je to opravdu malé a každá desetina může znamenat problém. Mě pomáhala 3D tiskárna, ale jsem přesvědčen, že lze realizovat i bez ní. Ovšem bude to asi ještě maličko pracnější.
2.Je to poněkud hlučnější. Články, které se pohybují ve vedení samozřejmě nejsou úplně tiché, takže se dokáží i trochu ozvat.
3.Tento pohon se hodí jen pro kolejiště typu vlakodrom, tedy tam kde nám bude jedna souprava obíhat smyčku daného tvaru stále dokola, nebo případně ze stanice do stanice a zpět. Prostě zde chybí možnost použít výhybky, či jinak přestavět vlakovou cestu.

Nicméně, přes všechna negativa a komplikace je to docela zábava. Profil vedení je v tomto případě poměrně nízký, takže nám umožní vést vlakovou cestu i přes nějaký ten mostík a pokud se použije vhodná geomerie, či sestupná spirála vedení, není problém ani nějaké to výškové rozvržení, takže není potřeba se omezovat na pouhou jednu rovinu.

No......ale co s tou absencí výhybek?
Na to se mrkneme v druhém dějství......máme totiž před sebou ještě minimálně další tři příspěvky na toto téma, ve kterých se pustíme do těch spropadených výhybek, přestavníků a nakonec i do celého velkého kolejiště
Napoprvé toho dnes myslím bylo dosti......nechci tu trhat rekordy v délce příspěvku, mám obavu, že by polovina čtenářů mohla usnout už v půlce

[Matys]

žena a dcera šly spát po večerníčku, pojďme si dát pokračování

Dějství druhé - MRS LINEAR

Po tom co jsem dokončil Skalku, která byla koncipována jako čistostavba, bylo dalším logickým krokem provedení kolejí ve 3D.
Pro první pokus jsem použil koleje tak jak jsou k dispozici od miniboxu a jednoduše nasílil pražce podlepením, říznul jsem kolejnice, polepip dohromady a hurá, koleje byly na světě.
Nebylo to ovšem zcela praktické. U takto vyrobených kolejí se obtížně držela geometrie, respektive rozchod v ideálních mezích. Navíc řezat pásek z papíru o průřezu 0,5x0,8 taky není zrovna med.
Při štěrkování se navíc projevila i vlastnost papíru sát vodu a následně se rozlepovat na vrstvy. Je to řešitelné, ale na velké kolejiště opravdu nepraktické.



Ke slovu tedy opět přišel 3D tisk.
Po několika testech se nakonec koleje jeví jako relativně pěkně zpracovatelné.
Pro tiskaře - tisk na FMD tiskárně, filament PLA Pruša silver, tryska 0,25mm, vrstva 0,15mm
Koleje mají rozchod 4,8mm, profil kolejnice obdéník 0,4x0,8mm, pražce 0,8x0,8x8,8mm a jejich geometrie je odvozena od kolejí tiligu (oblíbené TT, tak se nabízelo samo). Výhybky byl v nepohyblivém stavu, protože na skalce šlo jen o ovál, tak nebylo třeba řešit jinak.



Malá vsuvka. Pokud by zde někoho z tiskařů napadlo tisknout kolenice z vodivého filamentu a použít jako normální koleje, tak mě to taky napadlo. V práci jsem měl k dispozici PLA Proto-Pasta s 20% uhlíku, které používáme pro prototypování plastů na komponenty pro ESD dílenský nábytek a byť náboj tento materiál evidentně vede a jako ESD funguje, jako vodič se mi neosvědčil. Po připojení na multimetr a použití jako vodič ani nepípl. Předpokládám, že to bylo rukama, takže je možné že by to šlo, ale já to úplně nepotřeboval, tak jsem dál nezkoumal.

Takže když už jsem měl k dispozici ty koleje a statické výhybky, zavrtal opět červík a vnukl myšlenku, zda by ty výhybky nešly udělat i funkční.
No ba že šly stačí jen trochu přemýšlet a malovat.
Funkční výhybka je vyrobená ze 4 částí. Základního kusu s pražci, průběžnými kolejemi a přídržnicemi, potom ze dvou jazyků a přesuvníku. Jazyky se jednoduše nasadí do zářezů v podloží a spojí se přesuvníkem se zářezy.
Ještě je to potřeba nějak ovládat. Klasický přestavník nebyl úplně vhodný, jednak se zde posouváme jen o nějakých 0,7mm, pak by mi překážel pod kolejemi, kde se mi má pohybovat magnet.
Proto funkční výhybka přinesla dva problémy. Jednak její přestavování a zároveň i potřebu nového typu pohonu, protože stávající nebyl vhodný - jak přestavit řetěz ve smyčce.

Řešení je několik. To první přineslo zkoumání vláka v sekci MINI a to konkrétně návrhy na CARENDT. Pokud se budu pohybovat pouze z bodu A do bodu B v jedné ose, pak se jako ideální jeví lineární pohon.
Od návrhu k realizaci už byl jen kousek. Stačili dvě vodící tyče, dvě posuvná ložiska, jedna závitová tyč TR10x3 a k tomu pár tištěných dílů. HLavní je střední díl ve kterém jsou umístěna ložiska a je v něm vytištěn trapézový závit, takže funguje v podstatě jako matice. Na jeho horní straně je umístěn "přeháněč" - šediví cecík s otvorem pro magnet, který se zcela volně pohybuje v příčném směru.
Na tuto srandu už pak stačí jen umístit horní desku, ve které je natvarovaná drážka podle budoucí geometrie kolejí.



Teď už stačí jen vhodně točit závitovkou a jednotka se nám posouvá z jedné strany na druhou a přeháněč, který je veden v drážce horní desky nám bude kopírovat zvolenou trasu. Tedy bez funkčního přestavníku jen po přímce.
Celek je tedy doplněn o pružný jazyk ovládaný táhlem, který nám jednak určí směr, který se má vydat přeháněč a zároveň nám na vrchní straně desky pohne i s jazyky výhybky a to přes přesuvník na kterém jsou ze spodní strany dva výstupky na které v krajních polohách dolehne. Táhlo lze jednoduše ovládat rukou, servem, či jakoliv jinak.



Malá lahůdka bylo v tomto případě křížení. U klasické železnice zde není potřeba nic ovládat, zde bohužel ano, aby přeháněč byl nasměrovaný tím správným směrem. Vyřešeno bylo otočným válečkem s drážkou, který je taktéž ovládán táhlem.

Skoro celé to pak vypadá takto


Po prvních zkouškách se tento koncept jeví jako funkční a životaschopný.Proběhl první průjezd funkční výhybkou v měřítku 1:300 s magnetickým pohonem. Pro mě takový malý narozeninový dárek (bylo to přesně v den mých narozenin - před týdnem a ještě před nějakým tím časem jsem ani nemyslel, že je to možné). Konečné provední je prozatím odloženo. Momentálně použitý pohon v sestavě závitové tyče TR10x3 a kontinuálního serva (bylo po ruce a jevilo se jako dobře ovladatelné přes arduino) se ukázal jako pomalý. Proběhne tedy úprava v osazení závitové tyče TR8x8 a možná i následná výměna serva za rychlejší motor.

Uvidím jak se tato verze vyvine dále, nicméně po prvních zkouškách to vypadá, že bude funkční a pro tento typ kolejiště vhodná. Narozdíl od první verze umožňuje volbu směru, byť v omezené míře - tedy u nudloidního kolejiště, kde nemáme oblouk, který se nám vrací do protisměru.
Oproti původní verzi ovšem přináší také nevýhody. Tou hlavní je že přehaněč má pevně danou výšku a kolejiště je tedy v rovině. Tou sekundární je fakt, že pokud chceme na kolejišti most, bude pod ním muset být otvor, aby mezi pilíři mohl přehaněč projet.

Ovšem stále jsem ve fázi zkoušek, takže je možné, že se to ještě malinko změní.

Tak to bychom měli dějství druhé. Posunuli jsme se ze smyčky k výhybkám..... teď se posunout ještě k tomu celému kolejišti.
No.... takže hurá k dalšímu pokračování

[Matys]

Dějství třetí - MRS-3D aneb vyšší dívčí

Když už jsem se začal v problematice magnetického pohonu vrtat na bázi hlubokého výzkumu a vývoje, tak bylo jako hlavní cíl stanoveno velké funkční kolejiště. Jenže jako u každého výzkumu a vývoje, když vyřešíte jeden problém objeví se před vámi hned dva další. U tohto projektu to platí snad dvojnásob.
Magnetický pohon má zkrátka svá specifika. Mám řešení pro smyčku a mám řešení pro nudloid.....ale toto stále nevyhovuje pro klasické kolejiště.

Problém jsem začal řešit hloubkovým studiem všechm možných plánů kolejišť co jsem kde našel. U každého jsem se snažil naroubovat stávající pohony na geometrii namalovanou v plánu. Smyčka není problem, ale jak zajíždět do stanice, když budu zajíždět do stanice lineárem, jak se napojit na hlavní smyčku.....zkrátka všechno na palici.

Navíc....všechny plány kolejišť jsou malovány pro normální lidi a ne takové blázny jako jsem já. Magnetický pohon má prostě svá specifika a pokud se mi na plánu kříží koleje ve více úrovních (např skryťák pod běžnou tratí v kopci nebo krásné křížení tratí přes železniční most) jsou v tomto systému "zatím" téměř neřešitelné - tedy pokud to není obyčejná smyčka. Problém jsou i mosty.....přiznat pod nimi otvor pro přeháněč? Nebude to vypadat blbě? Jak jsem psal, problém za problémem.

Naštěstí máme Milana Ferdiána a jeho nepřebernou studnici plánu, nad kterou se dá nekonečně dlouho přemýšlet a ladit. Jako oběť jsem si pro velké kolejiště nakonec vybral jeho plán Horní Paseky - Dolní Paseky. Bylo ho třeba malinko upravit pro specifické potřeby MRS, takže levý oblouk, který míří do tunelu byl protažen tak aby geometrie půdorysně míjela stanici Horní Paseky a skryťák byl posunut až za ní. Tím jsem si uvolnil ruce, tratě se mi nikde nekříží a ke všemu se dostanu ze spodní strany kolejiště. Použití stejného "cecíku" jako je na lineáru se tedy přímo nabízí, jen je potřeba zajistit jeho pohyb ve více osách. A tady je v tom zase ta 3D tiskárna.
V klidu si tak sedím v dílničce, sleduji jak tiskne koleje a najednou to v hlavě udělalo cvak (to že mi ruplo v kouli to už doma vědí, ale tohle bylo jiné významné cvak). Tisková hlava se přeci pohybuje po jasně stanovené trajektorii s vysokou přesností ve všech třech osách. To je přesně to co potřebuji.

No, dalo to trochu více přemýšlení a malování, ale koncept už má jasnou podobu. MRS-3D bude taková tiskárna naruby. Jde vlastně o lineární vedení v ose X a Y s přesným řízením, kdy místo tiskové hlavy se pod kolejištěm bude pohybovat hlava s přehánečem, kterému bude umožnen pohyb v ose Z. Vcelku snadno se to řekne, poněkud huře udělá

Nicméně první kroky v tomto počinu již byly uskutečněny.
Kromě toho že mám navrženou základní konstrukci pro lineární pohyby a pomalu dávám do kupy i potřebné díly, tak už jsem připravil i horní desku kolejiště. Tedy...ono je to více desek, které budou spojeny v jednu, protože celková velikost kolejiště zdaleka přesahuje tiskovou plochu mí tiskárny, tak i tiskáren které mám k dispozici v práci.
Momentálně to vypadá asi takto:


S terénem to samozřejmě bude vypadat mnohem lépe.

Kolejivo bude použito stejné, a to jak běžné tak i výhybky. Co je zde jinak je samotné ovládání výhybek.
Vzhledem k tomu, že jich zde bude použito 10 a to v různých výškách, tak i systém z lineáru by poněkud zavazel. Přišel jsem tedy s novou variantou přesuvníku.

Přesuvníky nebudou ovládány pomocí serv, ale přímo hlavou s přeháněčem. Mají přeci taky jasně stanovenou pozici, tak přoč toho nevyužít. Přestavení výhybky bude provedeno jednoduchým posunem stranou od osy koleje.....opět jasně stanovený pohyb.


Až to bude vše v kupě tak to bude vcelku jednoduché. Jízda po kolejišti pak bude vlastně stanovena programem. Představa je taková, že před tím než se mi rozjede vláček ze stanice Dolní Paseky, hlava si pod kolejištěm objede všechny přesuvníky a nastaví výhybky do správné pozice, pak si odjede do pozice kde stojí vlak, ze spodní strany si pak přijede cecík, chtne se magnetem k vlaku a po stanovené trase ho doveze do stanice Horní Paseky na stanovenou pozici, tam se odpoji a bude připraveno k další akci. Teoreticky funguje vše tak jak má (to ostatně vždycky).

Tato varianta pohonu by měla řešit většinu problémů pohonů předchozích.
Dá to více práce vše sladit, jednotlivé pozice, pohyby, rychlosti, ale konečný stav by mohl vypadat jako klasické kolejiště....ovšem v měřítku 1:300 a s divným pohonem. Doufám

Jen ten most bude přád divnej

No je to koncept a dá to ještě dosti práce, ale myslím si, že toto je opravdu zajímavá varianta. Nepředpokládám, že by se toto mělo nějak rozšířit, však kdo by se s tím chtěl dělat, na druhou stranu, když se zadaří, tak si umím představit i variantu, kdy se horní deska s kolejištem Paseky sundá a nasadí se deska s kolejištěm jiným, vymění se karta s programem a jezdí se dál. Že bych ty kolejiště nakonec začal i sbírat? jediným omezením v tomto případě bude půdorysná velikost pohoného systému a ten je v tuto chvíli navržen pro kolejiště o veikosti 2000x1000mm (v TT) a také to, že bude muset respetovat specifika pohonu, tedy křížení tratí apod.
Myslím si, že je zde ale dosti chytrých hlav, které dokáží vymyslet kolejiště podle specifik tohoto pohonu a zároveň i provozně zajímavých. Třeba takový 36tý díl knihy od Milana bude jen o magnetických kolejištích

No, kdo to teď všechno přečetl a sem, tak asi dá zapravdu mé drahé, že mi vážně ruplo v kouli....... ona je celá ta myšlenka tohoto pohonu taková strašná ptákovina, že nemůžu být normální.... když mě to ale tak hrozně baví

No .... a čeká nás ještě jedno pokračování.....ale nebojte, tohle už nemám jak trumfnout

[Matys]

Dějství čtvrté - MRS-GT2

Prozatím poslední díl tohoto nesmyslu se právě teď odehrává v sekci mini kolejiště. Za oběť mi tam padly legendární Kameničky.
Jistě jste si všimli, že jsem zatím řešil koleje, ale neřešil jsem nic co po nich jezdí. No....já už to samozřejmě řešil.
Zatímco u Skalky se vozy pohybují po namalovaných kolejích a jsou to jen krabičky, tak s první 3D kolejí bylo potřeba vymyslet i co na nich vlastně bude jezdit.
Krabičky po nich samozřejmě mohou jezdit i nadále, ale když už jsou plastické koleje, tak proč nemít i krásné lokomotivy a vagony, že.
Jak jsem zmínil, v obchodě si toho moc nekoupím, takže opět hurá malovat a ladit.

V současnosti mám k dispoici prototyp podvozku pro lokomotivu řady 708. Narovinu říkám, že ladit kolo o velikosti 3mm a jeho uchycení k podvozku tak aby to fungovalo je taky pecka

Takhle.....jezdí to, ale není to ono. Proto je potřeba zkoušet a ladit. Ale momentálně není kde. Proto je poteba malé kolejiště k testování jízdních vlastností, než se budu dále vztekat s výhybkami na lineáru a pokračovat s 3Dčkem.
Pustil sem se tedy do stavby Kameniček a protože se mi nechtělo ladit sestupnou spirálu pro článkový řetěz navrhl jsem si tam pohon podobný, určený pro smyčky jako původní MRS V1.0, ale postavený na bázi ozubeného řemenu.


Princip jednoduchý. Ozubený řemen profilu GT2 umístěný ve vedení, napnutý přes dvě kladky a poháněný 20ti zubovou řemenicí. Vypínání řemenu je řešeno posunem pohoné jednotky, která je dostatečně pružná, aby eliminovala průchod článku obloukem a v případě že dojde k zaseknutí článku např v krajní poloze umožní proklouznutí na řemenici. Tření mezi řemenem a vedením je sníženo namazáním vazelínou.

Je to zatím poslední varianta pohonu. Odzkoušeno a funguje. S dcerou si teď užíváme stavbu kolejiště a jakmile bude hotovo a budou se moci testovat podvozky, bude se dále pokračovat v předchozích variantách....tedy v lineáru a v 3Dčku

Toť zatím z oblasti magnetického pohonu kolejště vše. Výzkum a vývoj pokračuje, takže se jistě brzy objeví další poznatky a s tím spojené další problémy

Pokud by se někdo chtěl zúčastnit, kreativitě se samozřejmě meze nekladou a osobně se rád podělím o hlubší poznatky, které jsem zatím nastřádal.
I když....už jsem tu toho sesmolil více než hodně, tak nevím jestli ještě vůbec bude někdo chtít něco vědět

[hank61]

Paráda. Za mě obdiv. Diky.

[Myšpulín]

I za mne velký obdiv. Zcela určitě toto stavět nebudu, ale při pročítání mne napadla taková asi blbá myšlenka. Pokud jsem dobře pochopil princip MRS v1.0, jde o jakýsi uzavřený řetěz složený z článků, který je v jednom místě z boku poháněný dvojicí třecích kol. Dovolím se zeptat. Jak by se to chovalo, kdyby jsi do místa pohonu vložil jen řekněme čtvrtinu toho řetězu? Je-li řetěz celý (spojený), pak je částečně tlačený, ale hlavně tažený. Takto podle toho, kam by se pohyboval a v jaké vzdálenosti by byl od pohonné jednotky, by byl nejprve tažený a postupně by přecházel na tlačený. Co tím sleduji. Vezměme si princip horské dráhy, ani ne tak té velké, stabilní, ale té malé, pouťové. Tam je také vozík uváděn v pohyb třecí "spojkou" v podobě pneumatiky na hřídeli elektromotoru a zabírá do "vedení" na spodku vláčku. Pokud by jsi měl těchto pohonných jednotek více (tady to je ta samá po objetí kola), byly by spolu rychlostně synchronizovány, pak by si mohly "předávat" ten řetěz mezi sebou. Tj. vzdálenost mezi sousedními pohonnými jednotkami by byla menší než délka řetězu. A pokud by dráha toho řetězu probíhala i výhybkou, jež máš v MRS LINEAR, která by jej směřovala pod patřičnou kolej, bylo by možné volit i rozdílné dráhy.
Nevím, jestli se mi podařilo srozumitelně a přesně popsat to, co mám na mysli, když tak to nějak víc rozvinu. Ale jak píši. Princip stojí a padá na tom, že ten řetěz je předávaný si jednotlivými pohonnými jednotkami, musí být tedy funkční jak při tažení, ale hlavně při tlačení, což by mohl být problém.

[Matys]

Kolego Myšpulíne, líbí se mi tvé myšlenkové pochody
Narazil jsi na zde neprezentovanou variantu, pracovně nazvanou MRS ELEMENTO, která existuje zatím jen v několika skicách v mém projekt bloku.
S řetězem jako takovým zas takový problém není, vzhledem k vůlím ve vedení a řetězu zvládá vcelku slušně tah i tlak. Trochu horší je jeho najíždení do pohonné jednotky, ale to je řešitelné speciálním koncovým článkem.
Jako největší problém jsem v této variantě viděl synchronizaci jednotlivých jednotek. Malé množství by se asi dalo programově uhlídat, ale u vyšších počtů už by to asi stálo za to. Uvažoval jsem nad výměnou pohonů jednotky z DC motoru na korkové, které se dají synchronizovat lépe, ale trochu jsem narážel na rozměrovou náročnost.
Nicméně, vzhledem k tomu, že vše souvisí se vším, při tvorbě pohonu pro GT2 mě přepadla myšlenka pohánět všechny jednotky jedním řemenem. Synchronizace by byla vyřešena a jediné co bych potřeboval konstrukčně doladit, je připojování konkrétních jednotek, řekněme přes nějakou třecí spojku, tak aby byly v záběru jen ve správný čas. Myslím tím na situaci, kdy mám v kolejišti více elementů řetězu, řekněme pro každou soupravu jeden a jedna souprava mi stojí na vedlejší koleji, řetěz je v záběru pohonné jednotky, která se ale nesmí točit, když mi na hlavní trati jede jiná souprava.
Ono je to až na ty drobnosti s pohony krásně jednoduché, takže se asi ve světle nových poznatků ELEMENTO dočká širšího rozpracování. Možná i před verzi 3D

[Myšpulín]

Tak to už jsi se dostal dál, než jsem já uvažoval. Já měl na mysli jen jeden řetězový segment, který by byl poháněn někde na záhlaví stanice (tedy dvě pohonné jednotky na stanici) a pak případně něco na širé trati. To by řešilo průjezd stanicí po různých kolejích. Nevím totiž, s jakou osovou vzdáleností kolejí počítáš a jakou zástavbovou šíři má ona pohonná jednotka, jestli by se mezi jednotlivé staniční koleje vešla. Já jsem hold odkojen tou největší velikostí a pro všechny menší blechy nemám rozměrovou představivost. Já to viděl na řemen natažený přes všechny pohonné jednotky. S krokovými motory nemám zkušenosti. Ze školy si pamatuji, že existovaly i jiné možnosti synchronizace, na principu elektřiny a více fází. Ale to jsme asi někde "poblíž" těch krokových motorů. Snad se znalejší vyjádří.