Diskuzní fórum železničních modelářů

Ahoj, potřeboval bych si odlít nějaká závaží do lokomotiv podle plastových mustrů. Do čeho to zaformovat a jak k lití přistupovat?

Expert přes olovo je tady Střelec. Jeho nick je nomen omen, protože se zabývá historickými zbraněmi a sám si odlévá olověné kule.

Da se treba do sadry, ale musi byt poradne vysusena (a je dobre ji mit v necem, co nepraskne a nezacne horet).
Jinak Strelec odleval tady http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?p=268513#p268513 do nejakeho Lukoprenu.

Díky, třeba se ještě někdo ozve, kdo to zkoušel s tou sádrou. Zajímalo by mě jak složitý povrch takhle dokážu odlít, jestli by se dala vyrobit třeba nádrž pod lokomotivu.

Nic lepšího než závaží do obyčejné sádry z olova neodliješ. Pro detailnější odlitky to bude vyžadovat nějaké vybavení a jiné materiály. Najdi si jak se lije na ztracený voskový model.

Jako kluci jsme odlévali z olova (tehdy ještě ani z daleka nikdo netušil, že vznikne jakási Evropská unie, která by nám to zakázala) různé přívěšky, nejčastěji lebky . Z olova se dá slušně odlít cokoli, co se dá do sádry zaformovat. Je hlavně potřeba dostat ven bublinky, takže sádra musí být namíchána poměrně řídká a je vhodné použít nějako pomalu tuhnoucí. Nejlepších výsledků lze dosáhnout jak bylo řečeno na ztracený model - není potřeba řešit dělicí roviny. Sušit je potřeba několik dní, voda v sádře způsobí popraskání sádry (nechci psát roztržení) a tím znehodnocení odlitku. A též je důležité nezapomenout na přetokové kanálky, jinak zůstanou místa kam se kvůli vzduchu olovo nedostane.

Díky díky, uvídím co vymyslím.

Do sádry - proč ne, ale zaručeně tam bubliny budou. Bezpodmínečně sádra musí být dobře vysušená. Při lití olova má sádra tendenci vazát k sobě páru, pak díky vlhkosti vznikají bublinky. A je skoro na jedno použití, když se to s teplotním rozdílem přežene, pak praskne.

Lukoprén, známý pod N 5541 - ten je dobrý, akorát jeho životnost je omezená. Je třeba formu separovat grafitovým práškem.

Pak je další možnost písek, někde prodávají písek k formování, dodavatele si bohužel nevzpomenu. Ale je to speciální písek, který při udusání drží tvar.

Důležité je vytvořit vzduchové kanálky - minimálně dva, které by začínaly na nejnižším místě a musí vést samostatně nahoru.

Hlavně při lití olova je třeba mít polomasku nejvyšší třídy.

Na závažíčka doporučuji žáruvzdorný Lukoprén (detaily viz diskuse ke Kaluze od Piko v TT). Lukoprén se sice časem opálí, ale v setu je materiálu na formy až moc. Kromě formy budeš potřebovat nádobu na roztavení olova a nalévací naběračku, nebo to můžeš rovnou tavit na té naběračce, pokud máš olovo čisté.

Jinak jsou samozřejmě ideální licí kleště s kovovou kokilou, ale to se na pár závažíček nevyplatí. Pokud potřebuji víceméně hranaté závaží ne příliš přesných rozměrů a hranolovitého tvaru, vezmu kousek olova přibližně odpovídajících rozměrů (kuli, kus ingotu) a do potřebného tvaru a rozměrů ho upravím kladivem a pilníkem. Polotovar lze též odlít do jednoduché jednorázové formy ze dřeva a Alobalu (nebo v terénu rovnou do zádlabu ve dřevě, ale to je spíš praxe polní výroby malých ingotů při čištění olova z výchozího šrotu pro budoucí lití).

Sádrová forma se použít dá, ale ideální zdaleka není.

Jen připomenu že primitivní závaží - u mě tedy jen olověné hranoly / destičky jsem odlíval na kousek dřevotřísky na který jsem měl přilepený rámeček z lišt 5x5 mm (ohřev v malé plechovce nad plynovým plamenem kuchyňského sporáku; doporučuji hodně větrat).

Zdravím Já to zkoušel přes modelovací hmotu ďas, nejprve jsem to,co jsem chtěl obtisknul a po vytvrdnuti té hmoty nalil olovo a odlitek byl na světě
Nevím, kolikrát to jde použít , ale zkoušel jsem to jenom jednou víc nebylo potřeba
Tady je příklad použití té hmoty

stavba hurvinka m 131 z leptu hekttor od himmer na Rajčeti - https://himmer.rajce.idnes.cz/stavba_hu ... u_hekttor/

vinklarekcz píše:Jen připomenu že primitivní závaží - u mě tedy jen olověné hranoly / destičky jsem odlíval na kousek dřevotřísky na který jsem měl přilepený rámeček z lišt 5x5 mm (ohřev v malé plechovce nad plynovým plamenem kuchyňského sporáku; doporučuji hodně větrat).

Podobně jsem lil malý ingoty, akorát jsem hrubou formu z lajsniček připíchnutých na prkně vyložil mokrou džínovinou. Syčelo to, smrdělo to, ale kupodivu neprskalo a těch ingotů jsem udělal asi deset. Jen ten hadr to chtělo asi dvakrát namočit a vyždímat. Pokud se leje přímo z pixly, ve který se taví, je dobrý udělat na ní nalejvací zobáček. Pokud se taví nepřečištšná surovina (trubky, plech), je dobrý taveninu promíchat a svinstvo, který vyplave z hladiny vysbírat. Jinak lepší na tavení je opravdu plyn, než elektrika, pokud není k dispozici pícka.

Matně si vzpomínám že ve starém čísle časopisu ABC byl pěkně popsaný způsob odlévání vojáčků asi z cínu (nebo olova??) a byl tam i popis jak vytvořit formu na odlévání pomocí plastelíny a sádry na formu která se smíchala s Herkulesem v nějakym poměru, pak se vytvořila druhá půlka formy samozřejmě pamatovat na nalévací a odplyňovací hrdla se pak forma zevnitř něčim naimpregnovali a po řádném vysušení formy se to do ní nalilo.
Výsledek podle tehdejších fotek byl velice detailní, tak by to i tu nádrž asi dokázalo.Chtělo by to zjistit víc a zkusit to, olovo a nebo i cín se dají jednoduše na sporáku přetavit.
Už si to ale přesně nepamatuju ale byl bych rád kdyby se našel někdo a ten návod sem naskenoval, měl bych i docela zájem.
A nebo poptat a hledat kdo odlívá ty vojáčky a z čeho dělá ty formy.

Ingoty jdou výborně odlévat do hliníkových U profilů různých rozměrů, které jdou koupit např. v Hornbachu.
Nařezat na 10-15cm, dát dva k sobě a stáhnout svěrkou, držet v kleštích a postavit na výšku na kus lukoprenu.
Jde to z toho pěkně vyndat.

sion píše:... A nebo poptat a hledat kdo odlívá ty vojáčky a z čeho dělá ty formy.

Již je to pár (tedy víc než míň) let, kdy na jednom jarmarku maník odléval cínové vojáčky. Měl tam klasickou jednoplotýnku, na tom (a tady už si nejsem zcela jist) nějaký plechový hrnek či plechovku a odléval to do klasických sádrových dělených forem stažených gumičkama. Tak co deset minut, čtvrthodinka, co to rozdělal, vyndal vojáčka a lil znovu. Myslím že to byl spíš cín než olovo. Manželka či kterás děvčica mu sundávala a nandávala gumičky, protože on používal azbestové rukavice. Jestli měl nebo neměl při prvním lití ohřátou či studenou formu nevím, byl jsem tam až odpoledne a to už toho měl naodlévaného celkem dost. Takže ta forma musela dobře držet. Víc detailů si nepamatuji, jen že ten hrnek bral do kleští a celkem to v těch rukavicích dobře zvládal, teklo mu to krásně přesně do vtokových jamek, které ani neměl nijak moc velké. Jo a nemlaťte mne, pokud to nebyla elektrická, ale plynová jednoplotýnka. Tomu jsem opravdu nevěnoval pozornost, přes vystavené vojáčky na to nebylo moc vidět.