Depo v TT

Fórum pro stavbu, přestavbu a provoz modelového kolejiště.

Moderátoři: StandaR, milan ferdián, Michal Dalecký, Jarda H.

Re: Depo v TT

Příspěvekod "Beňa" » pát 05 úno, 2016 11:49 am

Já myslím, že hrázděné stavby na česká/moravská/slezská nádraží prostě patří, a to nejen do pohraničí, ale i do vnitrozemí. Spousta skladišť a čekáren byla hrázděná, výtopen taky.
U stavby je úplně jedno, jestli je hrázděná, nebo zděná, důležité je, jestli je dle Rakouských/Českých normálií, ideálně pak pokud možno vše od jedné železniční společnosti.
Když se potkají peníze, volný čas a chuť, vznikají modely...
Uživatelský avatar
"Beňa"
 
Příspěvky: 148
Registrován: ned 06 črc, 2008 11:47 am
Bydliště: Olomouc

Re: Depo v TT

Příspěvekod hank » pát 05 úno, 2016 12:32 pm

Tempotaxi píše:Přátelé, asi si nějak nerozumíme.
Neměl jsem na mysl železniční normálie, ale styl stavby, architekturu, teda způsob provedení stavby.

Hrázděné zdivo je typ zdění, při kterém je dřevěná trámová nosná konstrukce vyplněna cihlami, hliněnou maltou omazanými slabými trámky či výjimečně kameny. Výplň je pak omítnuta, trámy však nikoli – vzniká tak typická podbyoba hrázděného zdiva. V českých zemích není tento způsob stavby zdí příliš častý, nalézáme ho především v západních a severních Čechách v oblastech bývalých Sudet.
Tradičními lokalitami hrázděných staveb je Německo, Švýcarsko, Rakousko, ale také Anglie nebo Francie. U nás se nejčastěji vyskytují tyto stavby v německém pohraničí.

Když se buduje České kolejiště, tak tam má být česká architektura. Každé kolejiště se zasazuje do krajiny a přidávají se typické stavby, které se tam hodí. Nebo myslíte, že na jednu stranu kolejiště dám krkonošskou chaloupku a na druhou stranu kolejiště jihočeskou zemědělskou usedlost. Uznáte, že tohle je prostě blbost.


Tak tohle je typické zmatení pojmů v důsledku nepochopení.

Zmíněné hrázděné stavby v českém severozápadním pohraničí jsou výhradně tradiční lidové stavby, které sem přinášeli nově usedlí Němci ze svých původních domovin už od středověku. Jejich výskyt souvisí se zděděnou tradicí, ale i s materiály dostupnými v místech. Třeba šumavští nebo slezští Němci, ale i lužičtí Sasové a Srbové stavěli úplně jinak, což je v přilehlých oblastech našeho pohraničí vidět dodnes - viz "rozťáplé" volarské domy, lužický ständerwerk = podstávka apod. Tradice a vlivy se ve styčných oblastech navíc mísily, ale to už se mi sem nevejde.

Používání hrázdění u drážních (ale i jiných veřejných, průmyslových a erárních) pozemních staveb v Rakousko-Uhersku v 19. století mělo jiné důvody. Většinou šlo o úsporu nákladů a někdy také o možnost stavbu rychle demontovat nebo dokonce i přestěhovat. Jejich používání se v žádném případě neomezuje na nějaký region. Minule jsem dal pár příkladů hrázděných remíz, ale našly by se i mnohem častější příklady budov skladišť, zastávek nebo dokonce i stanic. Používaly je nejdřív soukromé společnosti (ÖLEG, KFNB, MSCB, MGB), ale později i kkStB. Znovu opakuji, že se vyskytovaly i hluboko ve vnitrozemí, v Čechách, na Moravě i ve Slezsku. Někde - třeba v Olomouci - jejich použití ještě souviselo i s umístěním objektů v pevnostních pásmech, viz Hanácký pacifik, kde se staniční budova nádraží Olomouc město znovu a pořádně vybudovala až po zrušení olomoucké pevnosti.

Záznamy architektů - např. ze staveb tratí ÖNWB - potvrzují, že když měli představu odporující místní tradici, museli ji často u místních stavitelů a polírů těžce prosazovat.

Suma sumárum, klidně bych si na kolejiště postavil hrázděnou zastávku nebo skladiště vedle hanáckého statku nebo valašské dřevěnice a nebude to blbost - viz třeba Nová Hradečná, Slatinice nebo staré oelegovské budovy před rekonstrukcí tratí v okolí Valašského Mezíříčí.

Jinak samozřejmě souhlasím s tím, že pokud jde o lidové stavby, je nutno zvolit konkrétní region a zachovat jednotný sloh. Nebo se lidovým stavbám na kolejišti úplně vyhnout. Ale to nemá nic společného s používám hrázdění u drážních staveb.

Ještě dodám, že vliv lidové architektury na drážní stavby se u nás projevil až po roce 1918, kdy drážní architekti ČSD - zřejmě i pod vlivem "hradního" architekta Jurkoviče - používali na novostavbách 20. let prvky jako třeba motiv slunce v dřevěném bednění štítů apod. (Uh. Hradiště, Uh. Brod, H. Lideč - Bylnice, myjavská trať apod.) Ale třeba ing. arch. Danda to kritizoval - dle mého soudu správně, i když se mi zmíněné budovy subjektivně taky líbí.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6073
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: Depo v TT

Příspěvekod Tempotaxi » pát 05 úno, 2016 1:04 pm

Hrázděné stavby
Nádraží, hospody, vily, továrny a sklady
Oproti hrázděným domům a hospodářským stavbám je mladšího data použití hrázděných stěn na stavbách vlakových nádraží, výletních hospod, vil nebo staveb průmyslové architektury.
Obsah: Nové hrázděné stavby • Nádraží a drážní stavby • Hospody a vily • Průmyslové stavby - sklady a továrny •
Nové hrázděné stavby
Ani protipožární opatření preferující zděné provedení neznamenala úplný zánik částečně dřevěných hrázděných staveb, resp. staveb s užitím hrázděné konstrukce. Hrázděná konstrukce se navzdory těmto předpisům začíná znova uplaťnovat v poslední třetině 19. století na stavbách nejrůznějšího účelu, přičemž hrázděné bývají především půdní nadezdívky a štíty.
Nádraží a drážní stavby
Veskrze se však nejedná o domy nebo hospodářské stavby (snad s vyjímkou pozdějšího užití hrázděných půdních nadezdívek u dvorů velkostatkářů), ale o hrázděné objekty budované při rozvoji železniční sítě - vlaková nádraží a provozně související drážní stavby.
Hospody a vily
Částečně hrázděné ovšem mohou být i stavby výletních hospod nebo letních či továrnických vil, vyznačujících se na počátku 20. století oblíbeným secesním dekorem.
Průmyslové stavby
Do ostatních staveb hrázděné konstrukce můžeme zařadit i hrázděné sklady nebo továrny.
Zejména v případě industriálních staveb nebo již zmíněných vlakových nádraží jsou výplně hrázděných polí často tvořeny pálenými cihlami. Pálené cihly zůstávají v mnoha případech neomítnuté v podobě tzv. režného zdiva a představují výrazný dekorativní motiv průčelí těchto staveb hrázděné konstrukce.
Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Hrázděné stavby - nádraží, hospody, vily, sklady a továrny © Martin Čerňanský
zdroj.http://www.lidova-architektura.cz/architektura-historie/stavby-konstrukce/stavby-hrazdene.htm

Jasně, máte pravdu, že stavby jsou po celém Česku. Když vezmu trať Kladno – Kralupy nad Vltavou, tak jediná stanice na celé trase je stanice Kladno Dubí, kde je hrázděná staniční budova a byla hrázděná zbořená skladištní část. Bylo zde i výtopna, ale ta už je dávno zbořena. Pak ve stanici jsou ještě tuším dva činžovní domy.
Já opravdu nemám nic proti těmto stavbám, pokud je tam někdo dá, tak je tam dá. Ale pořád si myslím, že je plno krásných drážních staveb, které stojí za to postavit. Ale problém je v tom, abych nedělal pak staniční skanzen budov. To znamená, že všechny budovy ve stanici mají do sebe krásně zapadat ve stejném slohu. Je, ale pravda, že kolikráte jsou všelijaké dostavby stanic. Třeba se přistaví další část skladiště, které má úplně jiný ráz než to původní skladiště.
Uživatelský avatar
Tempotaxi
 
Příspěvky: 4302
Registrován: úte 24 zář, 2013 8:35 pm
Bydliště: Kladno

Lednice

Příspěvekod sidlo » pát 05 úno, 2016 1:25 pm

hank píše:Ještě dodám, že vliv lidové architektury na drážní stavby se u nás projevil až po roce 1918, kdy drážní architekti ČSD - zřejmě i pod vlivem "hradního" architekta Jurkoviče - používali na novostavbách 20. let prvky jako třeba motiv slunce v dřevěném bednění štítů apod. (Uh. Hradiště, Uh. Brod, H. Lideč - Bylnice, myjavská trať apod.) Ale třeba ing. arch. Danda to kritizoval - dle mého soudu správně, i když se mi zmíněné budovy subjektivně taky líbí.

Do které kategorie patří Lednice? Je to normálie nebo lidová tvořivost?
Obrázek
Uživatelský avatar
sidlo
 
Příspěvky: 3589
Registrován: ned 27 dub, 2014 7:32 am

Re: Depo v TT

Příspěvekod hank » pát 05 úno, 2016 2:33 pm

sidlo: Lednice - i Poštorná - jsou upravené normálie, Poštorná je 16/H, tu Lednici neumím takhle zfleku zařadit, protože to nádraží neznám a podle tvé fotky to neumím přesně identifikovat, ale podívám se na to. Pokud si dobře pamatuju, tak v obou případech má použití keramických obkladaček na fasádách souvislost s nějakou místní výrobou. Jestli se nepletu, v Poštorné bývala slavná cihelna?

Trochu to připomíná zásady Rakouské severozápadní dráhy. Ta měla přímo v normáliích, že na fasády včetně ozdobných prvků se mají používat místně dostupné materiály. A tak na barák podle stejné normálie někde použili světlý kámen, jinde tmavý, někde neomítnuté cihly s kamennými prvky, jinde neomítnuté cihly s cihelnými ozdobami, někde omítky s kamennými nebo cihlovými ozdobami a kde nebylo k mání vůbec nic, tak ty ozdoby aspoň naznačili štukem ve fasádě.

Některé pozemní stavby z let, kdy už tady v architektuře naplno řádila secese (německy mluvící Rakušan by napsal "Jugendstil"), jsou sice podle normálií, ale upravených skoro k nepoznání podle tehdejší poslední módy. A pozdější úpravy z nich setřely i původní typické znaky, třeba počty okenních os... pak se to v terénu identifikuje dost blbě. Třeba Oslavany, Rozsochy, Stožec, Senice na Hané nebo Hradec Králové Slezské předměstí jsou všechny podle normálie 252/H. Když si člověk položí vedle sebe současné fotky, u některých by tomu ani nevěřil.

Edit: Podle počtu okenních os a uspořádání uliční fasády by ta Lednice mohla být upravená stavba podle normálie 18/H kkStB, která byla poprvé použita na českomoravské transversálce, ale pak se v různých modifikacích uplatnila i na spoustě jiných drah (třeba KFJB mezi Vršovicemi a Benešovem, Karlovy Vary - Mariánské Lázně apod.)
Naposledy upravil hank dne pát 05 úno, 2016 2:48 pm, celkově upraveno 1
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6073
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: Depo v TT

Příspěvekod hank » pát 05 úno, 2016 2:38 pm

Tempotaxi: Výborně, a zrovna to Kladno-Dubí je typický příklad účelového užití hrázděných staveb, v tomto případě kvůli poddolování terénu. A pak už nebyly prachy ani vůle ty budovy nahradit, takže se dochovaly obě v téměř původním stavu, a ještě později byly prohlášeny za památky. Remíza - btw typická buštěhradská stavba, stejná je v Křimově u Chomutova, kde teď hospodaří muzejní spolek - byla ale celá zděná.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6073
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Předchozí

Zpět na Modelové kolejiště

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 návštevníků