TT hrátky

[RSC]

Dostal jsem vzkazy k vylepšení budovy depa Auhagen, aby nebylo tak německé, zda nepošlu soubor. Výsledek dodání omítky třeba na tomto obrázku.

Zde je k dispozici odkaz ke stažení cdr souboru pro případ, že si to někdo chce zpřesnit nebo řezat strojem (dokonalé to není, hrát se mi s tím nechce, napasoval jsem to tam také) a pro další přikládám také v pdf na prohnání tiskárnou. https://uloz.to/tam/_C2jdn54vHggI

Koupil jsem si osvětlení do BMO a druhé na krámě nebylo...
Návod na homemade osvětlení tak za 20 Kč pro ty, kteří chtějí mít něco levněji nebo by si osvětlení nekoupili. A tohle by je mohlo uspokojit. Nelze tvrdit, že to je stejně dobré jako kupované, ale přiblížit se dá...
Podotýkám, že na digitál je to jednoduší, protože v koleji jsou "stejné hodnoty". Pro analog a konstatní svit by to potřebovalo složitější obvod, ale pokud stmívání nevadí, funguje také...
Na obrázku díly koupené stavebnice a níže jsou připravené součástky pro samovýrobu, když už jsem chtěl osvětlit oba a chvíli jsem si s tím hrál.
- Stačí kousek led pásku, který si ustřihnete dle potřeby a připájíte jej dle polarity k usměrňovači.
- Asi je lepší si koupit přímo můstkový usměrňovač, než jej dělat z diod. Na obrázku je verze s "nožičkama" a v tom malém černém pouzdře jsou smd provedení, na které lze také pohodlně napájet drátky. Podotýkám, pozorně se podívejte, na kterou nožičku co připojíte. Je to tam napsáno nebo je to označeno a kamarád google vám poradí co a kam.
- Pak potřebujete kondenzátor a skutečně velikost, která zabrání případnémeu poblikávání je s hodnotou "400 a více mikro F". Pozor také na polaritu, je na něm také uvedena, takže to třeba na konec ledpásku připojíte. Nebo hodnotu vytvoříte ze dvou a více paralelně k sobě zapojených.
- Většinou LED pásky svítí intenzivněji, než TT vůz snese, aby to nebylo osvětlení jako v BTTB, tak je třeba dát do obvodu sériově vložený odpor nejčastěji z intervalu 100 - 500, podle toho, jak se vám to jasově bude líbit, například mezi usměrňovač a LED pásek.
Když už jsem v tom byl, tak jsem si ještě přidal koncová světla z LED diod, které lze za usměrňovač také připojit a určitě s předřadným odporem, 100ka bude také stačit. Chce to pak vyřešit prosvit červené barvy jiným zatemněním a zabarvením, což já ještě celé nemám, ale ten "záchodový prostor" se hned nabízel tam ledky dát.

Jde vidět, že to i vzadu svítí. A asi je fajn naskládat do vozu nějaké cestující, protože když to svítí, je to pak uvnitř příliš holé. Já je tam dal...
Nebudu vybavovat všechny vozy tímto řešením, nechce se mi s tím tak hrát, ikdyž příště by to bylo podstatně rychlejší. Klidně to použiji tam, kde ovětlení nebude dostupné, nebo třeba jen tam, kde budu chtít červené konce, to mi přijde velmi rychlé a snadno řešitelné a červenou ledku dám prostě jen do mosazné trubičky příslušného průměru a nikde nebude nic prosvítat....

[RSC]

Něco jsem hledal a vypadlo na mne mnoho fotek a v nich se nacházely i jak jsem si hrál nebo jak jsem stavěl kolejiště. Ty úplně první kolejiště snad na fotkách ani neexistují, ale malé kousky z nich mám i v současném kolejišti, tím myslím, že desky jsou otočeny a je vidět původní trať jen se člověk musí podívat ze spodu. A uchovám i své první vozy v provedené a tehdejších úpravách, jen mají často vyměněné dvojkoli, nostalgie těchto jízd má své. Takže si dovolím dnes takové malé retro a jak se můj základní stavitelský přístup posunul.
... bylo to takové tápání, co a jak udělat, když nikdo nebyl po ruce, žádné vedení a zkušenosti. Prostě modelaření za socialismu. Měl jsem tehdejší knížky a mám je i nyní, ale na zručnost to bylo málo. Později se sice dalo potkat s lidmi, kteří byli zkušení, modelařilo se závodně, ale tito věhlastní pánové většinou končili na dotazy slovy slovy: Na to si kluci musíte příjit sami. Jejich jména i modely i dnes ještě na webu najdeme, ale mne to tehdy celkem mrzelo. S odstupem času tento jejich přístup hodnotím ještě hůře, protože nechtěli dávat skoro nic následující generaci, hlavně že se chlubili svými úspěchy a nic na tom nezmění ani fakt, že občas nějaký článek vyšel v modeláři nebo železničáři, či jiném místě... Dnes si říkám, zda větším úspěchem by nebylo, kdyby na ně vzpomínalo mnoho dalších s tím, jak je všechno naučili a jak byli ochotní. Možná dnes se již zapomnělo na to, jakých umístění kde dosáhli, možná toto uznání by bylo víc.
Dnes je doba jiná, na webu toho je hodně a ochota mnohých lidí sdělovat své poznatky je velká. Je to fajn, jen mi vadí, že globální nešikovnost následující generace je velká. Takže doufám, že i tento web napomáhá tento stav zlepšovat. Nečiním si nároky říkat jak je co správně, jen říkám, jak a proč to dělám v mezích možností já. Těší mne, když se nacházejí noví, kteří se tomuto koníčku začínají věnovat. Také sleduji, když to jde, jak se vyvíjejí...
Pár obrázků když jsem tvořil kolejiště, které zabralo skoro celý pokoj a spouštělo se ze stropu, na tu dobu bylo velké. Stále si z něj nechávám hlavní stanici, ani nevím, proč ji nezlikviduji... Vím, prostě se mi do toho nechce a navíc materiál z toho moc využitelný není. Takže je vidět, že dřevo, překližka, polystyren, herkules a papír byly základem. A mám to tak stejně i dnes, jen jsem to trošku zdokonalil.

[RSC]

Takto to dopadlo, stavbě jsem věnoval jedny prázdniny - od rána do večera. A toto byl konečný výsledek, když už se jezdilo. Oba ovládací pulty mi také zůstaly, na tu dobu vypadaly vážně dobře když je vidím, vlastní výkonný zdroj jak na bedničku na brambory - zde jsem využil domácí zázemí ke konstrukci. Možná i proto si současné kolejiště nese motiv tohoto, ikdyž ty pulty nepoužiju. Prostě doba computerová.
Na tu dobu, znalosti, dostupnost a vybavení to nebylo špatné. Prostě samouk, který pravidelně vyrážel do modeláře v Přerově, zda nepřišlo zboží a někdy i dvakrát denně...

[RSC]

V tomto místě měl být velký kopec. Pak mi to nedalo a uvažoval jsem, zda toto místo neotevřít, ikdyž je svah ke zdi, což se moc na kolejištích nedělá. Konzultoval jsem svůj záměr i s Milanem F., který mne také ujistil, že by to zde otevřel.
Znamenalo to také dostavět roh segmentu kolejiště (zvětšit rám), protože původně tam byl prostor, že se tam dalo vlézt a třeba něco poopravit. Nakonec jsem udělal kousek od tohoto místa větší servisní otvor, kde se mohu postavit, je to jak vylézt z tanku - mám ještě další dva takové větší k údržbě a minimálně deset malých.
Pak jsem si říkal udělám si zde zastávku mezi tunely - alá Tatenice (na motorákové či osobákové hraní). Jen v oblouku, tedy spíše v přechodnici k oblouku. Což má jeden trošku malý problém z hlediska hrany a tou je vybočení vozů a zamaskovat to tak, aby nebylo moc vidět, že vzdálenost koleje od hrany není všude stejné a vůz tak dostat co nejblíže k hraně. Trošku mne mrzí, že zastávka není na tři celé Y vozy. Kompromis, ale 2 Bmo se do ní pohodlně vejdou.v Přeci jen dávám přednost hezčí krajině a nechtěl jsem to udělat na sílu.
Z retro postupů uváděných v minulých příspěvcích, mnohé osvědčené nedělám o moc jinak. Mám rád, když je to pevné, dá se to snadno změnit a upravovat. Dřevo, vruty, polystyren, papír, herkulles. Malinký náznak postupu z tohoto místa. Na poslední fotce se trošku ztrácí profil tělesa silnice k zastávce a nejsou vidět zítky kolem pěšiny k zastávce. Dokončení, až přestanu řezat, prachu je stále dost. Už bych chtěl, aby se to zazelenalo...

Závěrem, koupil jsem si předsériovou MTB barču. Hmm, až třetí mne uspokojila jak jízdně, tak povrchovkou. A to jsem si myslel, že po bobině bude povrchovka již jen v této úrovni. Není. Takže s tímto třetím kouskem jsem celkem spokojen a přední tabulky na šikmé tisky čísel se již dělají, přelepím a bute to fajn. Nelze očekávat, že se u Kuehna toto provedení objeví, u brejlovců to žádný trhák nebyl, takže proč ne, hlavně že je se závěskama, skrývá tak nedokonalosti, které mi trošku vadí.

[Pavel 152]

S tím předáváním zkušeností má pozitivnější zkušenosti, i mistr Víšek mi poradil. Mezi modeláři zúčastňující se burzy v Praze se zkušenosti přenášejí, je pravda, že jsou starší. A v modelářských kroužcích je to taky o předávání. No ale jako vždy, někdo ani nechce naslouchat a jde svým směrem.

[RSC]

S tím předáváním zkušeností mám pozitivnější zkušenosti, i mistr Víšek mi poradil. Mezi modeláři zúčastňující se burzy v Praze se zkušenosti přenášejí, je pravda, že jsou starší. A v modelářských kroužcích je to taky o předávání. No ale jako vždy, někdo ani nechce naslouchat a jde svým směrem.

Nechtěl jsem o konkrétních jménech mluvit a nebudu.
Zde k lepšímu tedy přidám, že konkrétně tomuto pánovi nevadilo a modely k ježdění na výstavách dal k dispozici celkem bez obav, což bylo úžasné . Například tehdy jeho prototypové kvatro působilo neskutečně zejména tím, jakým způsobem měl tento model motoráku vybaven spodek rámu, snad každá armatura a ta hmotnost...
To, že se přístup výrazně zlepšil, je naštěstí pravdou. Tehdy to byla jiná doba v mnoha ohledech.

Kdo si chce rýt a to i opakovaně ústa o zem, je jen jehoho věcí. Takže nemám nic proti vlastní cestě, ikdyž já osobně mám raději rychlejší postup.

[Ivan]

Díky za hezkou vzpomínku, kolejiště bylo opravdu velké. Zaujal mne na fotkách vozový park. Brejlovec, peršink, co to bylo za modely?

[RSC]

Díky za hezkou vzpomínku, kolejiště bylo opravdu velké. Zaujal mne na fotkách vozový park. Brejlovec, peršink, co to bylo za modely?

Něco bylo z napuštěného papíru a něco odlitky. Není to pešing, ale dvojče. Brejlovec byl odlitek. Odlitek - to byl tehdy posun, kdo měl jeden z prvních z formy, to byla věc. Tehdy, když nebylo možné mít strojní výbavu, to byla možnost jak mít něco našeho. Většinu z modelů nemám, nelíbilo se mi to časem, šly do světa. Něco málo mi zůstalo a ty si již z nostalgie nechám a dívají se na kolejiště.

Našel jsem nedávno doma hezký odlitek E422, přijde mi snad i hezčí, než ty co lze dnes koupit na burze. Tak jsem se rozhodl, že z nostalgie si to zopakuji a zkusím si to znovu trochu s lepšími technickými možnostmi. Jen mne teď zamrzelo, že mi na něm dveře nějak nesedí s leptíky DH Loko, co jsem si teď pořídil a nebude to jen v odlitku, když si to kontroluji přes typáky, takže řeším, co s tím a jak, aby to nebylo moc blbě. Pojezd již mám, i elektroniku na DC jsem připravil (vejde se do toho lehce upravená deska z Kuehn brejlovce, co mi zbyly po ozvučení), jen mi chybí sběrače. Chtěl jsem ty MTB a nějak se k nim nemohu dostat, takže nejhůř budou ty z leptu... Takže tímto nejspíše poruším, že lokomotivu z odlitku již ne. Škoda, že na ni neexistuje celý lept, alespoň o tom nevím. Tahle mašinka se mi, nevím proč, vždy líbila.

[RSC]

A tohle na mne také vykouklo, kdyby někdo nechtěl již hrát na hudebnéí nástroj a chtěl si hrát s něčím jiným.

Nedělní dětská fantazie. Když kočička u nás musí být také mašinkou, veze si uvnitř koťátka.. .

[RSC]

Přidal jsem si do kolejiště ještě kratší popelové jámy délek tuším cca 13 a 10 cm. Znamenalo to strhnout kousek kolejí a udělat díru k jejímu usazení, navlečení na pruty a usazení. Hloubku již jde upravit dle potřeby, mají cca 11mm. Kdyby se někomu náhodou také hodily, tak zde lze tyto jednoduché soubory k 3D tisku stáhnout: https://uloz.to/tam/_QpLSypPgmG1s .
Zde krátká a delší jáma zároveň. Prostě jsem se mi to líbilo, dát zde dvě. Trošku pakárna byla vložit jámu před výtopnu, která již má uvnitř uchyceny koleje a toto nepoškodit. Podařilo se.
Dlouhou na délku Aauhagen depa někde v předešlých příspěvcích ke stažení.

A zde jsem si řekl, že dávat jámu před výtopnu nemusím, takže proč ji nevložit do nádraží, ať je to trošku zajímavější. Kdyby to bylo divné, mohu to ještě změnit.

Trošku mne zamrzelo, že MTB motorák měl krémový pruh na 3 místech jako když nedostříklý, spíše možná setřený, než zaschl. Protože tento kus jezdí tak klidně a tiše, rozhodl jsem se nedokonalost dostříknout. Zkoušel jsem také řešit i prosvítání vnitřního osvětlení, kdy jsem na tišťák nalepil stínítko a tajně jsem doufal, že by to mohlo vyjít . Není to ještě dokonalé ve tmě, je to sice výrazně lepší, ale přijde i na barvu, aby to bylo dokonalé.

[dfrolek]

Ahoj. Ještě k těm historickým fotkám. Obdivuji na Tvůj tehdejší věk (-náctiletý?) rozlet a velkorysost, s jakou je kolejiště vybudováno. Srovnávám to s mojí osobou. Nevím, jestli jsem na to tehdy neměl odvahu, nebo mě determinoval koberec a rozměry předpřipraveného kolejiště. Byl to jenom takový ovál se čtyřkolejným nádražím a vzadu s jednou vlečkovou kolejí. Podloží vysypáno hnědými pilinami, tráva byla statická. Měl jsem tam taky spoustu domečků, stromečků takže to vše vypadalo pěkně. Měl jsem snahu tam tehdy dobudovat druhý okruh s mostem, nádraží jsem rozšířil, ale nějak to nedopadlo. Mohl by jsi, prosím pro ilustraci, zveřejnit plán tehdejšího kolejiště? (omlouvám se, jestli jsem ho přehlédl) To bylo podle nějakého plánku, nebo jsi to navrhl sám? Děkuji, fandím

[RSC]

Ahoj. Ještě k těm historickým fotkám. Obdivuji na Tvůj tehdejší věk (-náctiletý?) rozlet a velkorysost, s jakou je kolejiště vybudováno. Srovnávám to s mojí osobou. Nevím, jestli jsem na to tehdy neměl odvahu, nebo mě determinoval koberec a rozměry předpřipraveného kolejiště. Byl to jenom takový ovál se čtyřkolejným nádražím a vzadu s jednou vlečkovou kolejí. Podloží vysypáno hnědými pilinami, tráva byla statická. Měl jsem tam taky spoustu domečků, stromečků takže to vše vypadalo pěkně. Měl jsem snahu tam tehdy dobudovat druhý okruh s mostem, nádraží jsem rozšířil, ale nějak to nedopadlo. Mohl by jsi, prosím pro ilustraci, zveřejnit plán tehdejšího kolejiště? (omlouvám se, jestli jsem ho přehlédl) To bylo podle nějakého plánku, nebo jsi to navrhl sám? Děkuji, fandím

Na té fotce je mi 14. Bylo to mé třetí kolejiště. První bylo TT, klasický okruh s malým nádražím a z toho dvě vlečky, jedna do lomu. Stavěl jsem jej cca v 10ti letech ze startkových kolejí a dvou lokomotiv a několika vozů. Ty se zachovaly a třeba i ta "fransouzská" je i teď vidět na současných fotkách na kolejišti - synátor jí má rád, připřahuje ji k soupravám jako postrk.
Přijde mi teď úsměvné jak jsem piliny lepil lakem a pak jsem to stříkl různými barevnými spreji. Na zvládnutí technologií a co to dělá to byla určitě zkušenost. Skoro mne mrzí, že fotka neexistuje a to se u nás hodně fotilo. Kolejiště mělo uprostřed papírovou slepovánku hradu Peršntějn. Další kolejiště nikdy nedokončené bylo H0, bylo to takové sbíraní zkušeností pokus omyl ohledně elektrického zapojení a pokusu o určitou automatizaci. Z tohoto kolejiště mám i v současném kusy překližky, na které jsou vypáleny od slunce koleje. Tehdy jsem to připevňoval hřebíčky a šroubečky. Tento způsob uchycení nemám z mnoha důvodů rád a někde jsem to rozebíral...
Pak jsem obdržel od strejdy TT bobinu, DB diesla a BR81, k tomu rychlíkáče a nějaké nákladní vozy a hlavně knížku, kde jsem si mohl přečíst více. Na tu knížku nedám dopustít, tehdy byla super a může říci i dnes něco. Jen jsem ji nechal pořádně převázat a dal ji tvrdé desky.

Klidně bych si koupil nějakou takovou i dnes, já ten papír mám prostě rád. Občas mi někdo něco současného věnuje a možná čeká velké nadšení z dárku, výhrady komentovat nebudu. Ani jsem nezkoumal zda nějaká pořádná je.
Každopádně jsem si pořídil Milana F knížky. To se mi líbí, to je jiná liga. Já do toho občas jen tak koukám a vzpomínám, kdy jsme ve škole kreslili a kreslili plánky vysněných kolejišť. Myslím, že to bylo k věci a snad na těch železničních předmětech to nikdy nikoho neurazilo. Tuhle na mne také nějaký vykoukl, ona je to celkem sranda, když je tam popisovaný brzdič, schémata brzd a pak zase kousek kolejiště. Pravdou asi je, že i tehdy jsem provozoval takové megalomanštější plány.

Zde je vidět, jak kolejiště je zavěšeno ze stropu. Ještě k němu byl přídavný větší díl s chemickou vlečkou, ve které byla i smyčka a hromada rozpřáhadel na posun.
K plánu historického kolejiště: Myslím, že z fotky je dostatečně zřejmé, jak to bylo koncipováno. Dvě větší stanice a mezi nimi menší spirála nahoru a pak dolů. Do toho zamontovaná jednokolejka formou také spirály s jednou vloženou spíše zastávkou. Na tu dobu si myslím, že to bylo fajn řešení, kde jsem se držel sklonu do 3 cm na metr a v obloucích se jim vyhýbal. Hrozné bylo to vše řezat ručně, rám kolejiště byl spojen velkými hřeby. Když se tento rám stal rámem jednoho současného modulu, kde je město a točna, hřebíky byly vytaženy, vše nahrazeno pořádnými vruty a lepidlem (ty hřeby i tehdy držely báječně a problematicky jsem je vytahoval).
Pak došlo na to, že rodiče chtěli mít již jen jeden strop. Takže co s tím, zlikvidovat? Já kolejiště přeřízl v třetině, aby se levněji dovezlo dodávkou z Moravy do Čech a nemuselo jet draze na náklaďáku a následně jej dostal do současného místa a složil. Mezi tím, ještě leželo rok v garáži. Jednoznačně se pak ukázalo, že koleje to prostě mají za sebou a nemá smysl to předělávat, takže s těžkým srdcem jsem jej za dvě odpoledne rozebral. Tehdy již jsem se po asi 20 letech k vláčkům vrátil a již jsem měl i nějaké nové lokomotivy. Náhodně jsem si koupil skoro nového červeného roco brejlovce ve Žďáře na Sázavou za lidovku a tím se to postupně rozjelo. Koupil jsem výprodejovou červenou roco Br18 (Dnes žasnu, za co se roco to prodává). Jízda těchto strojů na starém kolejišti byla nepřesvědčivá, takže uzrál plán, můžeš si začít znovu hrát, místnosti máš... Jen jsem to asi vozit nemusel, mohl to rozebrat u rodičů a odvést postupně jen materiál, mohl jsem mít o lokomotivu více.
Protože kolejiště nebylo úplně marné a k tomu ta nostalgie, nakonec jsem ustoupil od jiného motivu jednokolejek a použil stejné téma. Jen to co bylo "panel", tak se asi 4x zvětšilo a je rozhozeno do prostoru kolem zdi. Takže lze se mrknout na plánek současného, který je někde na začátku načrtnut propiskou a představit si to na obdelníku. Jen dnes to má navíc smyčky, skryté nádraží, další vlečky a z jednokolejky ještě odbočuje lokálka.
A ten koberec pod kolejištěm si opravdu užil, v něm bylo barev a všeho. Měl takový bezva vzor, takže cokoliv do něj nateklo, se celkem ztratilo. Toleranci k modelaření jsem u rodičů vždy měl, jen jsem se to vše učil sám. Železniční kroužek bohužel v dosahu nebyl a nejbližší byl hodně daleko. Etapa na dopravce měla své kouzlo, tam modelářský kroužek byl a dnes je nepředstavitelné, že by děti nechodily dva měsíce do školy a místo toho stavěly kolejiště na oslavy 150 let železnice na území Československa. A o tom někdy příště.

A na závěr jedna odlitková. To jsem měl takovou životní etapu, předělat na škole všechny BTTB lokomotivy na české, kromě Nohabů. Od té doby mám trošku trauma a vyhýbám se celkem nákupům DR vozů. Jistěže si nějaké občas pořídím, ale mnohé BTTB, které jsem nerozdal nebo neprodal, jsem zrenovoval. Nakonec jsem si stejně koupil ve výprodejích i lokomotivy, které jsem měl v BTTB. Takže chybí již jen BR119 a to jsem si při návratu říkal, nebudu pořizovat nic cizího... Postavičky jsou z moduritu, to se mi nedařilo tehdy sehnat. Home Made.

[RSC]

V tomto čase jsem rozdělal vícero projektů a třeba také vyhrabal stavebnice, které jsem si koupil s tím, jak je postavím, ikdyž víme, že se najde hromada jiných věcí a ony leží v polici založeny a připraveny na tu neznámou dobu...
Mám rád hodně staré železniční záležitosti, takže jsem si koupil tehdy novinkové pětiokeňáky ES. Zejména k T3 se mi líbí a neřeším vůbec to, zda a jak, navíc ji mám v různých železničních správách. Malá lokomotiva - malé vozy. Prostě se mi T3 nelíbí třeba s tříosáky, kdy E-čkový set tříosáků z první epochy jsem si třebaz objednal, ale pro jinou lokomotivu a ne pro T3, pro kterou jej jaksi nabízí, nelíbí se mi to objemovou nevyvážeností, ale to je jen můj problém.
Tyto vozy mne samozřejmě potěšily zejména tím, že stěny vozu jsou hezky odlité. Na druhou stranu mne nepotěšilo to, že něco chybělo a něco bylo lehce rozbité - asi by to chtělo balit trošku jinak, než do jednoho pytlíčku.
Obrázky v návodu jsou některé tak orientační, nevypovídající a nečitelné, že to tam ani nemuseli dávat. Já si poradím, ale návody děláme zejména pro ty, kteří potřebují pomoci. Chápu, u nich je jedno, jak si to složí a kam co nalepí.
Asi bych ocenil, kdyby součástí byly i ložiska na které by byly uzpůsobeny díry (ceně by to již neublížilo), takto jsem se celkem dlouho bavil u prvního tím, jak do toho napasovat peho, takže tři vrtáčky postupně za sehou (několikrát, než to vzdálenostně sedělo) a vůz jsem přesvědčil, že je bude mít, musí přeci hezky jezdit. Od věci by nebylo, kdyby měl i nápravy, délky os jsou různé. Pravda, mám jich doma dost na to, abych si vybral...
Dost jsem si zanadával nad řešením schůdků a jejich bytelným usazením do rámu. Osobně bych je navrhoval jinak a udělal jinak. Za mne problematické řešení a i složité, s tím, že i prasknou, takže proč nedělat věci složitěji, když jdou jednoduše. Drobnost, kderá by určitě potěšila.
Ať jsem se snažil sebevíce lepit bočnice k sobě přesně, stejně na tmelení a jemné broušení došlo, přeci jen chci mít tento hezký vůz jak ze vstřikolisu. Po čtvrté úpravě to bylo dokonalé. Dal jsem do toho kousek plechu jako závaží, přijde mi že jsou teď těžší, než musely být, ale jako vůz talbot ne. Takže to bude asi OK. Hlavně, že prostým šoupnutím a pečlivým sestavením jedou daleko.
Co vůz určitě zbytečně poškozuje jsou za mne odbytá okna a musím říci, že zbytečně. Lept mohl klidně obsahovat i verzi okna na vsazení, materiál navíc by tam skoro žádný nebyl, viz obrázek a nemusel jsem se s tím tolik piplat atvar mohl i více odpovídat skutečnosti.

IMG_1359.JPG (33.57 KiB) Zobrazeno 5090 krát

Když vidím jak precizně to je odlito, tak stěny mohly být klidně vyrobeny s malou drážkou na vsazování rámů oken. Protože já tyto vozy se škaredě utopenými okny jsem nechtěl, tak jsem piloval a piloval a piloval a opatrně lepil, protože takto vypadají mnohem lépe a nemohl bych to tomuto modelu udělat. Je to škoda, stejná jako např. zbytečně Wepe si kazí stavebnice tímto způsobem (ikdyž zde to tolik nevadí). Je to sice piplačka, ale vozu to určitě prospěje, zasklení je také pracnější, ale zase interiér může být hezčí, zejména pro ty, kteří chtějí svítit.
Jen pro srovnání jaký je rozdíl v řešeních (i ten lept lehce nesedí, vůči rozmístění oken) a schválně volím obrázek z úhlu, aby byl vidět rozdíl mezi stavebnicovým řešením a mým na oknech skříní vozů (určitě jsem stavebnicové řešení na žádném neponechal). Taková drobnost a jak to změní vzhled, který je někde jinde, alespoň z mého pohledu. Přes to co jsem napsal, je to pěkný vůz, pěkná stavebnice, jen jsem asi trošku náročnější, nejsem, vyvážil bych kvalitu provedení všech součástí na stejnou úroveň.

A z těch snad deseti věcí, se kterými si hraji paralelně, jak mne to zrovna baví nebo to schne, tak mne zase chytlo sakrální bastlení v podobě kaplí a kapliček. Tak jsem si jich několik nahrubo řízl v době, kdy laser neřezal roušky. Když to nechcete překreslovat a stříhat, tak to lze extra rychle i takto a několik vrstev zaráz, po sešití to jen vyperete, aby zmizla spálenina. Prostě technologická inovace kolegy, jak rychle řešit potřeby nedostatků.
Stačí nalézt vhodné kartonové obaly a krabice a stavebnice je na světě. Něco ještě ke "stavebnicím" dodělám a u větší kaple jsem se ještě nerozhodl, jakou střechu bude mít, mám několik variant, takže si pohraji s hmotou a tvarem střechy i vůči kolejišti, aby mi to lépe zapadlo. Jen se to snadněji dělá, když už to vidíte před sebou a lze to donést na kolejiště. A ještě k tomu málá perlička, jsem si protáhl dva segmenty o 15 cm minisegment, abych mohl kapli vhodně umístit. Sice odšroubovatelný minisemnent, ale nechám jej tam vpodstatě napevno (málá výhoda větších kolejišť a nějakého volného prostoru navíc).
Zde mých 8 kaplí a kapliček v pytlíčcích, myslím, že některé zapadnou a snad se povedou. Nabídka komerčních kapliček mne nějak nenadchla a myslím si, že zrovna tyhle české by se celkem prodávaly, vždyť jich je v české krajině tolik...

[RSC]

Když teď nejezdíme vlakem, je hezky, tak jsme vyhnali dnes G koleje ven i s nějakým vybavením, může to být větší svezení a nepůsobí tak obrovsky, jako doma. Když k nám někdo přišel, tak byl většinou lehce zaskočen nebo nadšen, že máme v obýváku G koleje a k tomu další dopravní hračky. G jsou většinou výprodejové kousky a také část z domu vláčků, když se lividovalo. V uhláku se povozily i koťátka a nechtěly z toho ani vystoupit, jak se jim to líbilo.

A také se, kromě dalších činností, bavím kapličkami, které budou tvořit celek s kostelem. Ve skutečnosti tam také jsou, ale zde jsem se skutečného provedení nedržel. Takže hrubé kapličkové stádium vypadá teď takto. Našel jsem bezva krásnou kapličku v H0, co mají v nabídce Pečky. Takovou bych bral v TT.
Promýšlím si typ střechy na velkou kapli jakou použít a variant je jaksi více. Stejně to skončí tak, že nějakou hrubou verzi vyzkouším, než udělám konečnou. Jedna věc je to nakreslit a druhá, jak to oku vyhovuje v realitě...

[dfrolek]

Úžasná kaple je zde, hlavně to podloubí pod ní. Jako dělaná pro Milanovy plánky, kdy pramen vytéká uprostřed kolejiště
https://mapy.cz/zakladni?x=14.9084798&y=50.5065872&z=19&source=base&id=2068653