NeKoncové TT 2600 x 900 bez smyčky

[hopeter]

Posun , SN , staniční budovy ...
Vše je kompromis... Mám za sebou hračkové kroužení , viděl jsem spoustu vlakodromů , mixů epoch atd. Místo je omezeno , finance ještě víc , znalost skutečného provozu mizivá... Po delším sledování DF a ostatních modelářských stránek mě vyšlo to co jsem začal. Koncová stanice zabere nejméně místa , finance jsou z prodeje hračkového kolejiště. Dodal jsem si odvahy a vyvěsil jsem návrh zde - nelituji. Uspořádání stanice je vymyšlený univerzál.Díky vlečce snad umožní pestrý provoz.
Kolejiště schované pod zemí se mě příčí ale někam vlaky musí odjíždět. Při stoupání 3,5 cm na metr mám čistý prostor pro ruce cca 105 mm. Manipulaci předpokládám v rovné části smyčky a šturcu kde bude zepředu přístup. Možná přidám ještě jednu kusou kolej souběžně s rovnou částí vnitřní smyčky. Zbytek už bude přístupný jen pro případ vykolejení apod. Maximální délku vlaků počítám pět dvouosých krátkých vozů a s tím by neměl být problém vyjet stoupání a vejít se na délky kolejí.
Poloha staniční budovy je jen informativní. Místní lokálka byla postavena někdy kolem roku 1856 až 1869 a žádné nádraží nemá skladiště uprostřed. Myslím , že výpravní budova uprostřed a skladiště u kusé koleje směrem ke koncovému zhlaví nebude velký prohřešek. Kusá kolej směrem k vjezdovému zhlaví je pro remízu.
Smyslem mého snažení je postavit modelové kolejiště ne do puntíku ale tak abych se vyvaroval závažnému nesmyslu. Budu rád za další poznatky.

[Pavel-HP]

Stoupání 3cm na metr / max. a v oblouku raději 2cm na metr.

[hank]

Jenom maličkost: V letech 1856 - 1869 se lokálky ještě nestavěly... Začalo se až v roce 1879 (první v našich zemích byla loketská) a na plné pecky se to rozjelo až po roce 1893, kdy byl přijat "lokálkový" zákon umožňující zemské garance. A taky set budov, které jsem ti poradil, odpovídá přelomu 19. a 20. století.

[workous]

Jen za sebe mám celé zhlaví z kusovek (jak se zde uvádí hračkové kolejivo Geoline) a vše je v pohodě ....

[HonzaM]

Stoupání 3cm na metr / max. a v oblouku raději 2cm na metr.

V N-ku mám na svém kolejišti 4 cm na metr a Taurus RailJet Fleischmann do toho stoupání bez problému vytáhne sedmivozovou soupravu, ta trať je ale v přímém směru.

[HonzaM]

Jen za sebe mám celé zhlaví z kusovek (jak se zde uvádí hračkové kolejivo Geoline) a vše je v pohodě ....

Jedná se o dlouhodobou trvanlivost (pohyby, oxidace). V klubu je předepsáno mít samostatně napájenou každou výhybku i každý kus flexi koleje, nikde nespoléháme na vodivé spojky. U modulů je samozřejmě situace horší, protože se s nimi manipuluje a ne vždy jsou uskladněny v ideálním prostředí. Ale shora uvedenou zásadu mám uplatněnu u domácího kolejiště.

[Morris Zapp]

Jenom maličkost: V letech 1856 - 1869 se lokálky ještě nestavěly...

Přesně tak. A pro nás z modelářského hlediska je podstatné, že čím je lokálka mladší, tím spíš se navrhovaly krátké koleje (samozřejmě ne vždy a všude). Takže když stavím model bez konkrétní předlohy a mám staniční koleje dlouhé 60 cm (= 72 m), tak bych měl tvrdit, že je to lokálka z doby těsně před Sarajevem...

U modulů je samozřejmě situace horší, protože se s nimi manipuluje a ne vždy jsou uskladněny v ideálním prostředí. Ale shora uvedenou zásadu mám uplatněnu u domácího kolejiště.

Naopak: modul si v klidu položím na stůl, můžu k němu dobře zeshora i zespoda, nemusím pájet nad hlavou, nemám na něm žádná obtížně přístupná nebo dokonce nepřístupná místa. Nebo dokonce modul se závadou vyřadím z užívání, dokud ho neopravím, a na setkání ho nepřihlašuju - tím užívání ostatních modulů nikterak neblokuju. Kdežto na domácím kolejišti musím všechno dělat mnohem festovněji, obvykle obsahuje spoustu míst, jejichž opravy jsou za trest, a spoustu potenciálních závad, které provoz na celém kolejišti zcela zablokují.

Stoupání 3cm na metr / max. a v oblouku raději 2cm na metr.

Vzhledem k délkám kolejí ve stanici bych se nebál ani výrazně strmějšího stoupání - tam prostě delší/těžší vlak vůbec nemůže jet...

Myslím , že výpravní budova uprostřed a skladiště u kusé koleje směrem ke koncovému zhlaví nebude velký prohřešek.

Komu není rady, tomu není pomoci

[hopeter]

Komu není rady ... mě trošku rady je
Letopočty jsem našel na wikipedii https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Jarom%C4%9B%C5%99%E2%80%93Trutnov
Nedalo mě to a na mapách.cz jsem si našel několik koncových stanic a ejhle opravdu mají skladiště většinou uprostřed.
Kolejivo mám celkem nakoupeno a v nepřístupných místech určitě propájím spoje. Napájení kolejiva výhybek a jednotlivých kolejnic určitě taky udělám - ono to vlastně po přerušení odpojitelných úseků ( analog )ani jinak nejde.
Stoupání tratě ještě podrobím testu ohledně kompromisu výška stropu SN a strmost stoupání - vyrobím škatuli výšky SN do ní sestavím kolejivo a zkusím přepřahat a nakolejovat....
S délkou staničních kolejí už těžko něco zmůžu leda bych přešel na moduly...
No a vznikla verze 6.2. Sklad uprostřed , výpravna poblíž vjezdového zhlaví , u kusé koleje volná skládka a výtopna na druhé straně. Nejsem si jistý správností zaústění vlečky ale třeba někdo poradí. Inspirací mě byla Dobruška a Rokytnice nad Jizerou.
Do SN jsem přidal jednu kusou kolej.

[Adam96]

Ten tunel můžeš klidně posunout trochu blíž ke smyčce, budeš mít více viditelné trati, více požitku z jízdy. Od stanice to opticky oddělíš hustým lesem

[hopeter]

Tunel ještě nemá pevné místo. Abych měl dost vysoké nadloží tunelu a dostatek místa pro cestu za budovami nádraží je v plánu skála. Před tunelem ještě plánuji propustek nebo most aby byl tvar krajiny od tunelu z kopce. Proti poslednímu nákresu bude ještě cca 12 cm doleva aby nebyl most hned u tunelu. Aby byla volná trať lépe vidět plánuji v místě smyčky dolík a volnou trať na náspu. Nejnižší místo krajiny bude v místě kde rovná flexi přechází do oblouku.
Výškové poměry mám už doladěny. SN v nule až po poslední výhybku , tunel +45 mm , koncové nádraží +98 mm. Prostor pro manipulaci v SN 90 mm - odzkoušeno, přepřahání a nakolejování zvládnu. No a dostal jsem se na stoupání 3 cm na metr.
Jediné co mě ještě trápí je uspořádání kolejiště koncového nádraží po přepracování a můžu začít vyřezávat rám...

[Rocky_MK]

Mně se to zdá být dobré, možná jen tu výhybku na vlečku bych posunul blíž ke vjezdovému zhlaví místo té zatáčky a vyměnil ji za pravou - zkrátka aby se k výtopně jezdilo do odbočky a na vlečku rovně. Při sunutí do odbočky jsou vozy náchylnější k vykolejení.

[hopeter]

Ta levá výhybka je takový hřích , že zbyla... Jen co se objeví na skladě koupím pravou a udělám tak jak radíš. Než jsem se rozkoukal má můj oblíbený ešop kuehnovi výhybky vyprodané

[Michal Šuhajda]

Tunel ještě nemá pevné místo. Abych měl dost vysoké nadloží tunelu a dostatek místa pro cestu za budovami nádraží je v plánu skála. Před tunelem ještě plánuji propustek nebo most aby byl tvar krajiny od tunelu z kopce. Proti poslednímu nákresu bude ještě cca 12 cm doleva aby nebyl most hned u tunelu. Aby byla volná trať lépe vidět plánuji v místě smyčky dolík a volnou trať na náspu. Nejnižší místo krajiny bude v místě kde rovná flexi přechází do oblouku.
Výškové poměry mám už doladěny. SN v nule až po poslední výhybku , tunel +45 mm , koncové nádraží +98 mm. Prostor pro manipulaci v SN 90 mm - odzkoušeno, přepřahání a nakolejování zvládnu. No a dostal jsem se na stoupání 3 cm na metr.
Jediné co mě ještě trápí je uspořádání kolejiště koncového nádraží po přepracování a můžu začít vyřezávat rám...

Ahoj, místo tunelu může vlak zmizet za lesem, za budovou, pod mostem apod.. Nebudeš muset dělat zytečně vysoký kopec, (skálu) a nesmyslně vést trať "krtinou".
Stoupání se neboj , když budeš vycházet z reálu, najdeš na lokálkách stoupání i přes 30%o. Jak psal Morris stejně budeš provozovat pouzte krátké vlaky, raději si uvolni místo v SN, klidně i za cenu toboganu. Protože od uvedeného rozdílu nivelety tratí musíš odčítat - výšku kolejnic, tloušťku kol. lože, tloušťku nosné konstrukce, případně prostor pro odvodnění (příkop), či prostor por přestavníky (pod stanicí) Najednopu zjkistíš, že se Ti 98 mm scvrklo na 80 i méně. Až budeš v SN čistit koleje a proklínat se bude pozdě

[hopeter]

Základní rám , zatím jen virtuálně a bez kolejových cest.
Stoupání tratě 3,5 cm na metr a výška SN 106 mm ( od podlahy ke stropu ).

[Morris Zapp]

...a výška SN 106 mm ( od podlahy ke stropu ).

Hm, do toho by se moje pazoury teda nevešly. Jak budeš manipulovat s vozama v SN, nedejforde na "zadnější" koleji? A kam vlastně dáš přestavníky od výměn - přímo nad SN máš zhlaví horní stanice...

Nechceš si to ještě pořádně rozmyslet, než začneš řezat prkýnka? Jseš z oblasti, kde funguje vysoce aktivní grupa (http://www.trat3b.cz), nechceš je kontaktovat?

Neber to jako nějakou nepřátelskou kritiku - naopak, tvůj "lineární" koncept je v zásadě velice dobrý, je vidět, že tě zajímá skutečný provoz a ne doblba kroužení vlaku pro okruhu. Tak si to nezkaž...