Tomáš píše:tak díky moc za ty názory
jo beru to tak,že ty jámy dám hned na vjezd do depa,jinakcose myslí velkouzásobou uhlí? byly tam nějaké uhelné doky,jako betonové zásobníky uhlí,nebo tam jen občas dojely vagony a vysypaly hromadu uhlí,kterou potom nakládal nějakej jeřáb?
V nejmenších výtopnách (což není tenhle případ) se zbrojilo ručně rovnou z vagonu, nebo z hromady. V depech byly různé dopravníky, nebo speciální výtahy (Teudloff) nebo jeřáby pevné i pojízdné.
Skládka uhlí zabírala docela velký prostor v depu měla být povinná minimální zásoba uhlí odpovídající spotřebě za týden. Kromě provozní skládky se tak zřizovaly skládky záložní třeba mimo hlavní prostory pro zbrojení lokomotiv, ale v dosahu. Na skládku se uhlí naváželo vagony ze zásobovací koleje, na kterou by se mělo dát zajet pokud možno přímo. a navíc skládky neměly být moc blízko popelové jámy ani zbrojení naftou (kvůli nebezpečí požáru)
Co se týká samotného provedení skládky dovolím si citovat z knihy Lokomotivní depa a jejich modely od p. V. Zusky: "pokud jde o samotný prostor skládky bylo vedle hrazení betonového a zděného často používáno hrazení ze silných fošen, zasouvaných ve vodorvné poloze a vrstvách mezi svislé zabetonované traverzy, tj ocel. sloupky profilu I dno skládek bývalo betonové, mírně skloněné a odvodněné, odvodňovací kanály byly řešeny protim možnosti zanesení drobným uhlím. Při uskutečnění modelů větších skládek je žádoucí pamatovat na rozlišení oddělených druhů uhlí (černé, hnědé, kusové, kostka pořípadě ořech)"