Síla zvyku Fuldo, jeden čas jsem vyráběl rozváděče pro průmyslové technologie.
Co se sádry týče, tato moje konkrétní praktická zkušenost je taková, že jsem odlitky skal sušil na radiátoru. Výsledná lehkost sušených dílků mne překvapila tak, že mi to dokonce připadalo, že dílek je lehčí, nežli hmotnost suché práškové sádry na něj použité. Jen jsem neměl odvahu to napsat.
Velký dík patří tobě Milane. Možná ani ty sám netušíš, kolik stavitelům šetříš práce a starostí.
Jinak jsem opoměl zmínit jednu potíž, a sice štěrk. Z důvodu časové tísně jsem Lukášovi zaštěrkoval pouze výhybky a jejich blízké okolí. Lukáš sice měl nakoupen
náš štěrk,jenže k tomu přikoupil ještě tmavě hnědý štěrk od Auhagenu. Já vůl jsem to do směsi přimíchal a jal se zasypané koleje standardně prolít lepidlem. Dokonce tím origo od Poláka.
Jenže Auhagen k mému úžasu štěrk barví. A ta barva pustila a zcela znehodnotila výsledný mix. Zjistit to jde až po zalití lepidlem. Jak to napravit jsou dvě možnosti. Buď to se Lukáš smíří s touto hrůzou, nebo štěrk vydlabe a smíchaný mix v zásobě vypere od barvy a nechá znovu důkladně vyschnout. Vše ale závisí na odstínu odbarvené frakce Auhagen. Pokud to bude nějaký oranžový granulát, bude to v pytli.
Doporučuji se tmavě hnědému šterku od Auhagenu vyhnout, ono to při zalití vsakuje a přebarvuje své okolí, nejen ten štěrk.