Výborně, podezření se potvrdilo...
Předloha tvého vozu je opravdu zřejmě ze Stadtbahnu (Vídeňské městské dráhy), sice označený druhou třídou, ale většina z nich měla při stejné délce, rozvoru a dělení oken 3. třídu a řadu Cu. Změř ještě prosím rozvor, délku skříně, délku podélníku rámu a délku přes nárazníky, v přepočtu by to mělo být v tom pořadí 5000/7400/9630/10 000 mm.
A teď pozor: S přivřením oka bys z toho mohl udělat vůz Cil společnosti StEG vyráběný v Simmeringu a v Kopřivnici v roce 1901v počtu 30 ks, čísla StEG 1861 - 1890, část jich přešla ke kkStB jako Ci 30-782 až 96 a posléze k ČSD jako Ci 4-1682 - 9 (s brzdou) a Ci 4-2800 - 5 (bez brzdy), kde však některé mohly mít rakouská čísla až do roku 1925. (Bohužel neznám přesné návaznosti čísel, takže nevím, jestli se ty číselné intervaly kkStB vztahují ke stejným vozům. Pokud ne, znamenalo by to, že si je nástupnické dráhy rozdělily zhruba napůl.) S přivřením oka píšu proto, že vozy StEG měly trochu jiné rozměry, 5800/7400/9000/10 280 mm. Nejvíc by asi tloukl do očí ten rozvor. Vozy měly sací brzdu, parní topení a plynové osvětlení (což na tom obrázku chybí, tvůj vůz nemá pod rámem zásobník na plyn) a protože byly určeny k provozu na lokálkách, neměly záchod. Ve 30. letech byly některé vozy ČSD přeznačeny na Cim, opatřeny kamny na uhlí a určeny pro motorový provoz, se soupravou 4 - 6 těchto vozů se v zimě 1932 - 33 v okolí Prahy prováděly zkoušky nových motorových vozů M 264.0.
Nicméně nic není ztraceno: V roce 1926 Tatra Kopřivnice vyrobila tři vozy skoro stejných rozměrů jako pro ten Stadtbahn, tj. s rozvorem 5 m a délkou přes nárazníky 10 320 mm. Vozy si objednaly Slezské zemské dráhy pro normálně rozchodnou trať Svinov - Kyjovice-Budišovice a dostaly tam označení Ci 101 až 103, měly tlakovou brzdu Knorr, parní topení a elektrické osvětlení a i jim chyběl záchod. V provozu na své trati byly do r. 1948, kdy byla napojena na systém MHD v Ostravě a elektrizována, takže na ní začaly jezdit tramvaje. Vozy pak přešly do závodové dopravy podniku Vítkovice (tehdy ovšem ještě ještě VŽKG), kde setrvaly až do r. 1979, kdy byl vůz Ci-103 předán do Technického muzea v Brně-Líšni, v roce 1980 opraven a ve sbírkách ho mají dodnes. V roce 2002 ho tam zdokumentoval známý český železniční historik, publicista a nadšenec ing. Ivo Mahel a výkres vystavil na internet tady:
http://www.sabdigital.com/expozicemhd/d ... zd_103.JPG
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.