Diskuzní fórum železničních modelářů

od **Dain** » stř 11 bře, 2015 7:46 pm

mne prijde, ze drat svodu je dost tvrdy, takze i neudrzovany neudela takove kratke vlnky, ale pokud se z nejakeho duvodu hne v drzacich, udela plynuly oblouk mezi drzaky, ne zretelne vlnky.

od **kuTTil** » stř 11 bře, 2015 7:50 pm

Myšpulín píše:Jsou tu jistě větší odborníci, ale jen tak zběžně. Hromosvod byla tyč vetknutá ve štítě do střechy a na ní byl napojený hromosvod. Aby do střechy nezatékalo, býval vybaven malou kruhovou stříškou asi 10 cm nad střechou. Myslím, že se umísťoval někde poblíž komínů. V poslední době se tyč nahrazovala nebo doplňovala tímto hromosvodným drátem, který se vytvaroval tak, aby trčel vzhůru většinou u kraje střechy. Jestli to je ale správně, nevím.

Ohledně svodu, ohyb kolem žlabu byl dělaný pozvolně asi stejně jako svod od okapu, tedy obejít žlab a pak v úhlu kolem 45°se přiblížit ke stěně a po ní dolu. Ty to máš moc kolmo. Ale jinak paráda.

A jen takový detail, nevím od které doby je dole u země drát kryt rovnoramenným el profilem odhad 40x40 až 50x50 natočeným hrotem ode zdi do výše asi 150 až 180 cm. Nad ním byla spojka, aby se nechal hromosvod odpojit a změřit zemní odpor.

díky za reakci ,právě že to kolmo nemám, je to blbě vyfocené ,kopíruje to okap ,tak ,že tam je oblouk pod střechu,právě že nevím jak to vypadalo za dob ČSD ,tak to dělám aspon ,jak je to ted, až bude celek nafotím to lépe v detailu na střeše právě bude ještě ta tyč

od **mizl** » stř 11 bře, 2015 8:10 pm

Otázkou do jaké doby je hromosvod situován, jelikož se do dnešního dne dělal čtyřmi způsoby.

1- Na nejvyšším místě střechy (převážně uprostřed hřebenu), byla silná jímací tyč cca 1,5 - 2 m dlouhá. Je to sice hodně dlouhá tyč, ale opravdu se to tak dělalo. Tyč byla převážně ze dvou kusů. Spodní byla silnější a na ní byla navařená slabší. Od tyče poté vedl drát rovnou ke svodu do země přes zkušební svorku.

2 - Jímací tyč se zkrátila na cca 1 - 1,5 m. Začali se počítat svody s ohledem k obvodu a výšce budovy. Tím vznikla norma, kde se uvádělo, že svody v "normálním prostředí" a běžně stavěných budovách, jsou od sebe vzdáleny cca 15 m. Norma měla pár stran formátu A5.

3 - Přestalo se hojně využívat jímacích tyčí, jelikož norma povolovala u běžných staveb jímací vedení s doplněním "malých" pomocných jímačů, zhotovených z drátu. Odstupy svodů zůstalo. Norma se trochu nafoukla na malý sešit formátu A5

4 - Moderní norma, která se nafoukla na tlustou knížku formátu A4 a výpočet zvládne pouze vysokoškolák s počítačem, Jelikož základem výpočtu je koule o průměru 20ti m. Jaký je princip Vás zatěžovat nebudu. Nicméně provedení se dost zásadně liší od starších technologií zhotovení. Například tím, že již nesmí být anténní stožár spojen s jímacím vedením a musí bát uzemněn zvlášť zelenožlutým lankem k zemnící ekvipotenciální svorkovnici. Navíc zde přibyli 3 stupně ochrany bleskojistkami a přepěťovými ochranami. Prostě z hromosvodu je udělaná věda v praxi, které rozumí pouze tvůrci normy a to f. DEHM. Majoritní výrobce bleskojistek a přepěťových ochran.

Jednoduše řečeno. Dřív museli být veškerá kovové předměty na střeše pospojeny s jímacím vedením. Křížení se provádělo takzvanou "dálnicí". To jsou ty půlkola drátu z každé strany křížení. Svody museli být vedeny nejkratší cestou k zemi. K jímacímu vedení musí být připojen i okap a převis přes něj musel být plynulí bez ostrých úhlů. Jímací vedení nesmělo a nesmí být vedeno tak, aby blesk šel vzhůru k nebi, ale co nejkratší cestou, bez zbytečných překážek a co nejrychleji rovnou k zemi.

Tak asi tak. Popsal jsem zhotovení velmi stroze a nejsou zde popsány detaily.

Michal

od **mizl** » stř 11 bře, 2015 8:18 pm

Dain píše:mne prijde, ze drat svodu je dost tvrdy, takze i neudrzovany neudela takove kratke vlnky, ale pokud se z nejakeho duvodu hne v drzacich, udela plynuly oblouk mezi drzaky, ne zretelne vlnky.

To máš pravdu. Drát se používá FeZn průměr 8 a 10 mm. Drát se rovnal v mašině, nebo se natahoval "hupcukem". Drát byl potom dokonale rovný i na střeše. Takto vydržel cca jednu sezónu. Rozuměj - jaro, léto, podzim, zima. Poté se musela udělat údržba. Aspoň natřít stříbřenkou. Po několika letech se vlivem atmosférických vlivů smršťuje a roztahuje až se zvlní a natáhne. Takže z 30 m se stane 32 m. Je to neuvěřitelné, ale opravdu to takto funguje. Samozřejmě, že se drát nenatahuje do nekonečna má své limity.

Moderní hromosvody se dělají ze slitiny hliníku. Na narovnání drátu stačí obyčejná vrtačka. Je to takový fígl.

Michal

od **kuTTil** » stř 11 bře, 2015 8:41 pm

Dain píše:mne prijde, ze drat svodu je dost tvrdy, takze i neudrzovany neudela takove kratke vlnky, ale pokud se z nejakeho duvodu hne v drzacich, udela plynuly oblouk mezi drzaky, ne zretelne vlnky.

Děkuji za diskuzi,taky to může pomoct ostatním při stavbě hromosvodu ,jsem rád za rady ,ten drát asi moc už nesrovnám ještě bych ho mohl víc pokřivit a držáčky zlomit je to pěkná drbačka a jsem rád aspon za to, jak to je, stejně to zdálky ani vidět nebude ,že tam nějaký hromosvod je, schválně to tak vyfotím až to bude na svém místě,
a k tomu období chtěl bych provozovat motorové i parní vlaky ČSD,kdy pára začíná pomalu končit,takže asi 70-80 léta pokud to je správně chtělo by to nějaké fotky s tím hromosvodem mně to našlo samé blbosti, nevím jak takové fotky hledat abych se mohl inspirovat, jo pod střechou je drát přerušen kvůli odendavací střeše
http://himmer.rajce.idnes.cz/moje_resen ... CF0068.jpg
pár dalších fotek,jak by to mohlo vypadat

od **mizl** » stř 11 bře, 2015 9:07 pm

O.K. Pro informaci jak je s tou dnešní normou.... Našel jsem výstižný obrázek principu výpočtu koulí

Koule se nesmí dotknout střechy ani budovy, pokud sní koulíme po budově. Pokud se dotkne, pak se přidává buďto jímací vedení, nebo jímač.

Zde jsou vidět staré jímací tyče. cca 1940 - 70

Obrázek

Začátek máš. Druhý svod přidej úhlopříčně na druhou stranu budovy. Svody mezi sebou propoj hřebenovým vedením. A máš hotovo. Zkušební svorku můžeš naznačit například izolací drátu. Jako ochranu svodu do země použij úhelník. Natři stříbřenkou a ušpiň šedočerným patinátorem. A pokud budeš chtít hodně oškliví hromosvod, tak použij rezavý patinátor

Michal

od **Myšpulín** » stř 11 bře, 2015 9:09 pm

Ahoj, toto je právě špatně. Nesmí vést nahoru, ale plynule dolu, asi pod úhlem 45°. Asi stejně, jako by vedl svod od žlabu, tedy šikmo ke zdi a pak dolů. Představíš li si ten okap, pak pod žlabem koleno 45°, šikmo ke zdi, koleno 45° na vyrovnání a přímo dolů. Snad to popisuji dost srozumitelně. Ale jinak parádní stavbička.

od **mizl** » stř 11 bře, 2015 9:14 pm

Tak mne napadá ...

Nebylo by vhodné přenést příspěvky ohledně hromosvodu do tohoto tématu ??

viewtopic.php?f=5&t=7651

Michal

od **kuTTil** » stř 11 bře, 2015 10:08 pm

mizl píše:Tak mne napadá ...

Nebylo by vhodné přenést příspěvky ohledně hromosvodu do tohoto tématu ??

viewtopic.php?f=5&t=7651

Michal

pokud to bude lepší pro orientací při hledání ,tak proč né a chci se zeptat mohlo by to vest i takto chtěl bych tam mít tu lávku a nevím jestli to takhle není blbost

od **mizl** » stř 11 bře, 2015 10:25 pm

Rozhodně to nic proti ničemu. Akorát budeš mít předimenzované svody :wink:

Možná to bude rasovine, nevím .... zkus lávku přichytit ze dvou stran k vedení. Vedení můžeš klidně vést blíž u lávky. A pokud budeš chtít a nebude ti to vadit při manipulaci, pak doprostřed lávky můžeš prsknou jeden jímač. Ovšem kompromisy někdy můžou být i modelového hromosvodu :wink:

Michal

od **workous** » čtv 12 bře, 2015 10:04 am

od **Dain** » čtv 12 bře, 2015 12:36 pm

mizl píše:
To máš pravdu. Drát se používá FeZn průměr 8 a 10 mm. Drát se rovnal v mašině, nebo se natahoval "hupcukem". Drát byl potom dokonale rovný i na střeše. Takto vydržel cca jednu sezónu. Rozuměj - jaro, léto, podzim, zima. Poté se musela udělat údržba. Aspoň natřít stříbřenkou. Po několika letech se vlivem atmosférických vlivů smršťuje a roztahuje až se zvlní a natáhne. Takže z 30 m se stane 32 m. Je to neuvěřitelné, ale opravdu to takto funguje. Samozřejmě, že se drát nenatahuje do nekonečna má své limity.

Moderní hromosvody se dělají ze slitiny hliníku. Na narovnání drátu stačí obyčejná vrtačka. Je to takový fígl.

Michal

to me nikdy nenapadlo, ze to ma az takovou roztaznost. jinak dneska rano jsem pro jistotu koukal po starych cinzacich ve vysocanech a kazdy mel to, co jsme psali - drat mezi jednotlivymi drzaky dela oblouk, v bonusovem pripade esicko

ta roztaznost matrose je tedy dost velka.