Reálné zobrazení provozu na pidikolejišti s jedním motorem

Moderátoři: StandaR, milan ferdián, Michal Dalecký, Jarda H.

Re: Reálné zobrazení provozu na pidikolejišti s jedním motor

Příspěvekod jihous » úte 23 led, 2018 10:57 am

Rocky_MK píše:Rád bych po 3 letech trochu oživil toto téma. Opravdu by mě zajímal jakýkoli konkrétní příklad nasazení M152 v nákladní dopravě...
Ať pátrám jak pátrám, je to samý Hurvínek (nedejbože, abych si ho musel teď někdy pořizovat :D). Máte někdo něco? Ať hledám jak hledám, nenacházím. Díky.



V diskuzi se ještě neobjevila trať Netolice - Dívčice, přeprava dřevo, řezivo, uhlí do místní teplárny, kde končila "slepá trať a do 1989 tuha z místního "huháku". Vím že existuje foto M152.0 s vagony řeziva, ale už nevím kde hledat. Paradoxně po ukončení osobní dopravy 2010-2012 je nasazováno lego 708 pro odvoz kulativy a štepky.


PS: omlouvám se hankovi, přehlídl jsem v jeho příspěvku Netolice
jihous
 
Příspěvky: 317
Registrován: čtv 05 kvě, 2011 12:13 pm

Re: Reálné zobrazení provozu na pidikolejišti s jedním motor

Příspěvekod Rocky_MK » úte 23 led, 2018 3:44 pm

Už jsem si všiml, že M152 se tu na první straně objevila už před x lety, musel jsem to přehlédnout. Děkuji moc, já už jsem nabyl dojmu, že vozba a posun nákladních vagonů byla doménou už jen Hurvínka nebo dlouhých motorů. Že se to takto praktikovalo ještě po roce 2000 s 810, to by mě fakt nenapadlo. Moc díky všem.
Nemám na kolejišti sedmivozový RailJet v N a stále ještě dýchám
Uživatelský avatar
Rocky_MK
 
Příspěvky: 1086
Registrován: stř 22 led, 2014 8:51 am
Bydliště: Brno/Hodonín

Re: Reálné zobrazení provozu na pidikolejišti s jedním motor

Příspěvekod hank » pon 25 úno, 2019 8:35 pm

Výborný článek v čerstvém čísle Světa železnice mě přivedl k další trati, kde se ve III. epoše vozily nákladní vlaky motorovými vozy.

Trať Bor – Svojšín (tehdy se Svojšín ještě jmenoval Svojšín-Černošín) byla motorizována v roce 1934 prostřednictvím motorových vozů M 120.4, které ale nebyly použitelné pro nákladní dopravu, a tak se zátěže do Boru a Bělé nad Radbuzou vozily v parní trakci oklikou přes Tachov; zřejmě už tehdy vyhodnotili vedení nákladních vlaků v uvedeném úseku jako neekonomické. Když v prosinci 1948 výtopna Cheb dostala jako úplně první motorák této řady vůz M 131.156, dislokovala ho právě do Boru. Po úspěšném vyzkoušení s nákladními vlaky do Svojšína mu byla stanovena norma hmotnosti pro vlaky MPv bez cestujících ve směru do Boru 50 t a opačně 80 t, s cestujícími 45/60 t. Od února do prosince 1949 bylo MPv vlaky v uvedeném traťovém úseku odvezeno neskutečných 2137 nákladních vozů, tj. v průměru 6 vozů denně. A navíc v roce 1950 v pauzách mezi vlaky ve Svojšíně motorák odvážel vozy se zeminou vytěženou při výstavbě 6 km vzdálené výhybny Ošelín. Popsaný způsob organizace provozu přetrval až do r. 1964, kdy byly přepracovány oběhy a na trati byly nově zavedeny dva páry parních Pv vlaků.

Mám tady sešitový jízdní řád 621 pro GVD 1962/63. Podle něho bylo v úseku Bor – Svojšín pravidelně vedeno 18 vlaků: 5 vlaků MOs (norma 45/60 t), 10 vlaků MPv s přepravou cestujících (norma 45/60 t), 3 vlaky MPv bez přepravy cestujících (norma 50/80 t). 1 pár vlaků (MPv 9644/9647 bez přepravy cestujících) v dopoledních hodinách měl v jízdních dobách zapracovanou obsluhu nácestného nz Holostřevy, ostatní vlaky MPv pouze provážely zátěž mezi oběma koncovými stanicemi. Dále SJŘ 621 pro GVD 1962/63 uvádí pro vozbu vlaků MPv tato ustanovení:

MPv_Bor_Svojsin_1962.jpg


Ze všech tratí s provozem vlaků MPv, o nichž jsem tu zatím psal, je toto jediný mně známý případ, kde bylo povoleno vozit soupravy motor + přívěs + nákladní vůz.

Jestli to někoho zaujalo, tak situační plán nz Holostřevy platný v letech 1949 - 61 je ve zdejší diskusi stále dostupný tady:
viewtopic.php?f=11&t=5038&start=30#p93038
Délka manipulační koleje od námezníku k námezníku byla 115 m.
K obligátní staniční budově podle normálie ZvKČ LVI/H bylo připojeno příruční skladiště LXXXI/H, dále byla v zastávce vedlejší budova 19a/H a dodatečně vybudovaný chlívek s kůlnou; tyto budovy existují dodnes a protože byt je obýván, nejsou ani příliš zchátralé. Kromě toho v popisovaných dobách bývalo v nz skladiště materiálu traťmistra - blíže nespecifikovaná malá kůlna. Odkazovaný plánek znázorňuje vlečku stavební fy Posista, která naposledy patřila podniku Silnice Stříbro a úředně byla zrušena v listopadu 1999. Zánik manipulační koleje v červnu 2018 proběhl tím do nebe volajícím způsobem, že když ji SŽDC vytrhala včetně obou výhybek, neobtěžovala se oznámit to ČD Cargo, takže když si jeden špeditér smluvil zakázku na přepravy do Holostřev, Cargo tuto skutečnost zjistilo teprve až se příslušní pracovníci dostavili na místo připravit nákladiště k vykládce. Vyšší stupeň modrogumovosti aby člověk hledal s lucernou v poledne: O tom, že kraj neobjedná osobní dopravu, se jednalo už dlouho předem, tak aby si SŽDC zajistila nulové starosti i s nákladní dopravou, preventivně a za zády všech zúčastněných provedla tuhle prasárnu. Ale to už jsem OT, omlouvám se...
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6073
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: Reálné zobrazení provozu na pidikolejišti s jedním motor

Příspěvekod Stanin » úte 26 úno, 2019 4:27 pm

Rocky_MK píše:Už jsem si všiml, že M152 se tu na první straně objevila už před x lety, musel jsem to přehlédnout. Děkuji moc, já už jsem nabyl dojmu, že vozba a posun nákladních vagonů byla doménou už jen Hurvínka nebo dlouhých motorů. Že se to takto praktikovalo ještě po roce 2000 s 810, to by mě fakt nenapadlo. Moc díky všem.

Na tohle jsem dneska nahodou narazil http://trainweb.cz/foto/motorovy-vuz-81 ... rami-10152
Stanin
 
Příspěvky: 541
Registrován: ned 16 čer, 2013 8:48 pm
Bydliště: Brno

Re: Reálné zobrazení provozu na pidikolejišti s jedním motor

Příspěvekod hank » úte 03 pro, 2019 9:29 pm

Provoz vlaků MPv s přepravou osob byl v určitých obdobích denním obrázkem i na trati Rožmitál pod Třemšínem - Březnice. 9 km dlouhá lokálka byla motorizována od konce 20. let, smíšený provoz byl poprvé úspěšně vyzkoušen v r. 1946 s blatenskými motorovými vozy M 130.1. Od r. 1952 sem začali přicházet hurvínci M 131.1, pak při jedné z četných reorganizací těch dob strojová stanice Rožmitál spadla pod Zdice a zároveň v únoru 1953 dráha dočasně zakázala smíšený provoz motorů M 131.1 kvůli přetěžování a zvýšené poruchovosti; Zdice sem na 3 měsíce nasadily motoráky M 232.x (není mi bohužel známo které a zdroj to neuvádí), což trvalo až do května 1953. Pak se Rožmitál vrátil pod Blatnou a na trať znovu MPv s M 130.1 až do r. 1955, kdy byl obnoven provoz nákladních vlaků s blatenskými lokomotivami 423.0. Ten trval do r. 1961, kdy se vrátily vlaky MPv znovu s vozy M 131.1 a ty byly v r. 1978 nahrazeny motory M 152.0/810, což vydrželo s klesající četností vlaků MPv až do formálního ukončení smíšeného provozu u ČD v r. 1994.

Trať je spádovaná z Rožmitálu do Březnice, do Rožmitálu se většinou vozily prázdné vozy k nakládce. Normy hmotnosti 40 t do Rožmitálu a 60 t do Březnice platily pro hurvínky i šukafóny. V r. 1953 byla vykládka průměrně 11 vozů a nakládka 5 vozů denně, ale některé dny se tu sešlo až 50 (!) vozů. V 60. letech tu jezdívalo v průměru 11 párů vlaků denně, v 70. - 90. letech 9 párů. V 80. letech několik let jezdil ráno 1 pár MPv vlaků s přepravou osob vedených lok. T 444.0 s M 152.0 v závěsu. Až do 80. let kromě brzkých ranních a pozdních večerních vlaků každý vlak vezl nějaké nákladní vozy. V neděli večer bývaly motory posíleny přívěsem Blm, jinak odstaveným na strojní koleji k remíze, která se už dávno nepoužívala. (Strojní kolej byla zrušena v r. 1985 při výstavbě nové vlečkové koleje pro nakládku dřeva, remíza byla zbořena v r. 1995.) Ale prakticky už od 50. let se zde občas nakládaly separáty s dřevní hmotou vedené blatenskými lok. 423.0, T 444.0, T 444.02, T 435.0. A často sem zajížděly i vojenské převozy s vojáky a technikou směřujícími do brdských vojenských prostorů.

Přepravované komodity: Daleko nejvíc tu bývalo a dodnes je dřevní hmoty - výřezů, vlákniny, pilařských výrobků, v 70. a 80. letech se ložila dokonce i kůra. Po válce a v době reálného socialismu k tomu přistoupily i výrobky místních strojírenských a textilních podniků a zátěže pro ZNZZ. Přímo u vlečkové koleje ve stanici bývala (nevím, zda je dodnes) kráticí linka. V dnešní době je dřevní hmota prakticky jedinou přepravovanou komoditou.

Rožmitál je dnes neobsazená dopravna D3 a je to natolik typicky lokálková záležitost, že přímo volá po modelovém ztvárnění.

(Zdrojem mých informací je nová pamětní publikace ke 120. výročí tratě Rožmitál pod Třemšínem - Březnice, autoři Švandelík - Říha- Vašíček, vydalo SAXI. Doporučuji k zakoupení.)
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6073
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Předchozí

Zpět na Mini kolejiště

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků