Kladské sedlo - domácí kolejiště TT 2000x1150
Napsal: ned 01 čer, 2014 1:36 pmPo svém ideovém úletu do úvah o pidiměřítkách a mikrokolejištích jsem nakonec úspěšně zvládl domácí "kuchyňskou" diplomacii a získal pro sebe rozumný prostor, takže se pokorně vracím k normálnímu modelářskému měřítku.
Tématem kolejiště by měl být jeden z mnoha nerealizovaných plánů stavitelů železnic z přelomu 19. a 20. století. Když se kolem roku 1900 projektovala lokálka z Hanušovic do Moravského Starého Města, vznikl prý současně i projekt na její prodloužení do 16 km vzdáleného slezského Seitenbergu (dnes Stronie Slaskie), podle kterého mělo být Kladské sedlo překonáno tunelem dlouhým asi 2 km. Staroměstští Němci chtěli projekt oprášit hned v říjnu 1938 po záboru Sudet a znovu se o totéž pokusili v roce 1943, ale původní c. a k. plány se prý tehdy v Praze na ministerstvu nenašly a pak už měla tisíciletá říše jiné starosti, takže dál než do Staráku dnes vlakem bohužel nejezdíme. Stejně tak neprošly plány místních největších podnikatelů v textilní výrobě a důlní činnosti, staroměstské rodiny Buhlů, na zbudování 4 km dlouhé vlečky k jejich grafitovým dolům a úpravně tuhy v Malém Vrbně. Náš svět modelových železnic však díkybohu umožňuje i úvahy ve stylu "coby - kdyby" a tak jsem si po doslova stovkách nakreslených návrhů inspirovaných především plánky Milana Ferdiána vybral to, co vidíte. Příběh k tomu - včetně navazující představy o epoše a vozidlech - dám do příštího příspěvku.
Plánek je zatím jen přibližný, jsem natvrdlý pokud jde o prostorovu představivost, a hned zkraje prosím všechny, kdo na to mají gebíry, o pomoc s návrhem krajiny, přičemž doporučené úpravy vedení trasy jsou přirozeně možné a budou vítány.
Takže komentář:
Velikost TT, rozměry 2000x1150 mm, kolejivo Kuehn, širá trať je kvůli knihovnám použitého SW Anyrail naznačena jako oblouky Tillig R=267 mm, ale bude v kuehnovské flexe. Napájení analog, současný provoz max. 2 hnací vozidla, tomu bude odpovídat minimální nutný počet izolovaných/napájených úseků. Ovládání výhybek ruční, žádná návěstidla, jsme na lokálce. Počet výhybek by se (zatím?) neměl zvyšovat, mám už je doma a rozpočet je - jako vždy - omezený. Délky kolejí odpovídají - jestli jsem počítal dobře - krátkým vlakům na lokálce, osobní vlaky povedou sólo motoráky, náklady budou mít kromě krátkého stroje nanejvýš 3 dvounápravové vozy, což mimochodem dlouhodobě přibližně odpovídá skutečnému průměrnému dennímu obratu nákladních vozů od r. 1905 až dodnes. To rozvětvení napravo je zákulisí se "šuplíkovou" přesuvnou pro hnací vozidlo, bude oddělené kulisou, a přístupné seshora i zprava. Polohu stanice bych chtěl zachovat, levý horní roh bude vyhrazen pro určitou zástavbu, ke šturcu vpravo nahoře bude zřejmě naznačena nějakou nefunkční maketou buď úzká kiplórová drážka na nějaký kámen nebo svážnice na dříví k překladišti na normální rozchod. Vybavení stanice pozemními stavbami bude jinak zhruba odpovídat Starému Městu pod Sněžníkem nebo Koutům nad Desnou. Ve šturcu vlevo dole bude remíza, vlevo nahoře nějaká obecná vykládka/nakládka, buď dříví nebo uhlí nebo zemědělské produkty nebo nějaké kombinace všeho. Navíc bych vzhledem k epoše - má být IIIa, ale o tom víc příště ve slíbeném příběhu - rád někde vyšetřil trochu místa pro nějaké vraky zničených vozidel, které dráha ještě nestihla po nedávno skončené válce uklidit. Snad ještě: V mém příběhu fiktivní stanice umístěná nad Starým Městem, někde v místech poblíž dnešní Nové Seninky, původně nebyla koncová, ale po válce zůstal pohraniční tunel pod Kladským sedlem neprůjezdný, takže dál se teď - v roce 1947, kdy se příběh odehrává - nejezdí.
Koleje chci vést celou trasou v rovině zvednuté nad nulovou úrovní, tj. nad hladinou vody, cca o 4 cm. Prostor do výšky mám neomezený. Krajina by měla mít - pochopitelně v rámci možností daných plochou - podhorský charakter, asi jako vypadá na těchto obrázcích vedení skutečné dráhy údolím Krupé:
Právě o pomoc s dotvořením krajiny - ideálním výstupem by byl vrstevnicový plán s naznačením rozmístění krajinotvorných kulis - vás chci poprosit. Možná chci moc, ale skutečná lokálka je v dolní polovině vedena hluboko zaříznutým údolím Krupé, zatímco nahoře se vedení trasy otvírá do podhorských luk pod Kralickým Sněžníkem, a rád bych kombinací 3D krajiny a kulis naznačil obojí, včetně nějakého výhledu k horám. Kdo zná tenhle kout Moravy, ví, co mám na mysli.
Na skutečné dráze je nepřehlédnutelnou stavbou most přes Krupou v km 4,256 dlouhý přes 65 m a vysoký zhruba 10 m. Rád bych někam výrazný ocelový most umístil taky, sice nebude tak dlouhý ani vysoký jako jeho předloha, ale měl by být určitou dominantou kolejiště. Odlišně od skutečnosti bych nevolil plnostěnný ocelový nosník, ale raději příhradovinu. Tedy jestli se mi něco vhodného podaří sehnat nebo postavit. Zatím však vůbec nemám jasno o rozumném a nenásilném vedení vodního toku, v tomto ohledu bych také potřeboval nějakou radu.
Ještě odkaz na obrázky: Jsou to pohlednice z r. 1906, tj. stav rok po otevření dráhy, a jejich reprodukce jsou z pamětní publikace ke 100. výročí dráhy do Starého Města vydané v r. 2005.
Tématem kolejiště by měl být jeden z mnoha nerealizovaných plánů stavitelů železnic z přelomu 19. a 20. století. Když se kolem roku 1900 projektovala lokálka z Hanušovic do Moravského Starého Města, vznikl prý současně i projekt na její prodloužení do 16 km vzdáleného slezského Seitenbergu (dnes Stronie Slaskie), podle kterého mělo být Kladské sedlo překonáno tunelem dlouhým asi 2 km. Staroměstští Němci chtěli projekt oprášit hned v říjnu 1938 po záboru Sudet a znovu se o totéž pokusili v roce 1943, ale původní c. a k. plány se prý tehdy v Praze na ministerstvu nenašly a pak už měla tisíciletá říše jiné starosti, takže dál než do Staráku dnes vlakem bohužel nejezdíme. Stejně tak neprošly plány místních největších podnikatelů v textilní výrobě a důlní činnosti, staroměstské rodiny Buhlů, na zbudování 4 km dlouhé vlečky k jejich grafitovým dolům a úpravně tuhy v Malém Vrbně. Náš svět modelových železnic však díkybohu umožňuje i úvahy ve stylu "coby - kdyby" a tak jsem si po doslova stovkách nakreslených návrhů inspirovaných především plánky Milana Ferdiána vybral to, co vidíte. Příběh k tomu - včetně navazující představy o epoše a vozidlech - dám do příštího příspěvku.
Plánek je zatím jen přibližný, jsem natvrdlý pokud jde o prostorovu představivost, a hned zkraje prosím všechny, kdo na to mají gebíry, o pomoc s návrhem krajiny, přičemž doporučené úpravy vedení trasy jsou přirozeně možné a budou vítány.
Takže komentář:
Velikost TT, rozměry 2000x1150 mm, kolejivo Kuehn, širá trať je kvůli knihovnám použitého SW Anyrail naznačena jako oblouky Tillig R=267 mm, ale bude v kuehnovské flexe. Napájení analog, současný provoz max. 2 hnací vozidla, tomu bude odpovídat minimální nutný počet izolovaných/napájených úseků. Ovládání výhybek ruční, žádná návěstidla, jsme na lokálce. Počet výhybek by se (zatím?) neměl zvyšovat, mám už je doma a rozpočet je - jako vždy - omezený. Délky kolejí odpovídají - jestli jsem počítal dobře - krátkým vlakům na lokálce, osobní vlaky povedou sólo motoráky, náklady budou mít kromě krátkého stroje nanejvýš 3 dvounápravové vozy, což mimochodem dlouhodobě přibližně odpovídá skutečnému průměrnému dennímu obratu nákladních vozů od r. 1905 až dodnes. To rozvětvení napravo je zákulisí se "šuplíkovou" přesuvnou pro hnací vozidlo, bude oddělené kulisou, a přístupné seshora i zprava. Polohu stanice bych chtěl zachovat, levý horní roh bude vyhrazen pro určitou zástavbu, ke šturcu vpravo nahoře bude zřejmě naznačena nějakou nefunkční maketou buď úzká kiplórová drážka na nějaký kámen nebo svážnice na dříví k překladišti na normální rozchod. Vybavení stanice pozemními stavbami bude jinak zhruba odpovídat Starému Městu pod Sněžníkem nebo Koutům nad Desnou. Ve šturcu vlevo dole bude remíza, vlevo nahoře nějaká obecná vykládka/nakládka, buď dříví nebo uhlí nebo zemědělské produkty nebo nějaké kombinace všeho. Navíc bych vzhledem k epoše - má být IIIa, ale o tom víc příště ve slíbeném příběhu - rád někde vyšetřil trochu místa pro nějaké vraky zničených vozidel, které dráha ještě nestihla po nedávno skončené válce uklidit. Snad ještě: V mém příběhu fiktivní stanice umístěná nad Starým Městem, někde v místech poblíž dnešní Nové Seninky, původně nebyla koncová, ale po válce zůstal pohraniční tunel pod Kladským sedlem neprůjezdný, takže dál se teď - v roce 1947, kdy se příběh odehrává - nejezdí.
Koleje chci vést celou trasou v rovině zvednuté nad nulovou úrovní, tj. nad hladinou vody, cca o 4 cm. Prostor do výšky mám neomezený. Krajina by měla mít - pochopitelně v rámci možností daných plochou - podhorský charakter, asi jako vypadá na těchto obrázcích vedení skutečné dráhy údolím Krupé:
Právě o pomoc s dotvořením krajiny - ideálním výstupem by byl vrstevnicový plán s naznačením rozmístění krajinotvorných kulis - vás chci poprosit. Možná chci moc, ale skutečná lokálka je v dolní polovině vedena hluboko zaříznutým údolím Krupé, zatímco nahoře se vedení trasy otvírá do podhorských luk pod Kralickým Sněžníkem, a rád bych kombinací 3D krajiny a kulis naznačil obojí, včetně nějakého výhledu k horám. Kdo zná tenhle kout Moravy, ví, co mám na mysli.
Na skutečné dráze je nepřehlédnutelnou stavbou most přes Krupou v km 4,256 dlouhý přes 65 m a vysoký zhruba 10 m. Rád bych někam výrazný ocelový most umístil taky, sice nebude tak dlouhý ani vysoký jako jeho předloha, ale měl by být určitou dominantou kolejiště. Odlišně od skutečnosti bych nevolil plnostěnný ocelový nosník, ale raději příhradovinu. Tedy jestli se mi něco vhodného podaří sehnat nebo postavit. Zatím však vůbec nemám jasno o rozumném a nenásilném vedení vodního toku, v tomto ohledu bych také potřeboval nějakou radu.
Ještě odkaz na obrázky: Jsou to pohlednice z r. 1906, tj. stav rok po otevření dráhy, a jejich reprodukce jsou z pamětní publikace ke 100. výročí dráhy do Starého Města vydané v r. 2005.
. Budeš zdvíhať trať tak či tak do koncovej stanice a predĺžiš si tak viditeľnú trať. Zjednoduší sa ti manipulácia s manipulákom a os. vlakmi, ale aj motorákmi. Asi tam budeš chcieť prevádzkovať "věžáka".
.