Diskuzní fórum železničních modelářů

Zdravím Vás,
V oblasti modelová železnice a železnice vůbec jsem víc než nováček, mládí v pr.... a do důchodu daleko .
Projekt panelu mam zatím na papíře (WinTrack),ale ted řeším Nerudovské - kam stím, ale jsem rozhodnutej
epoha - II - 1930-36
měřítko - až podle prostoru
téma - českoněmecké pohraničí severní Čechy, víc širé tratě, skryté nádraží pro 5-6 souprav, průjezdné nádraží (hlavní trat skryté nádraží) s odbočkou na větší jednokolený okruh s jednou malou zastávkou, těžba dřeva + pálení dřevěného uhlí.
Vás , znalce, chci poprosit o informace jak vypadala traťová značení, návěstidla a podobně.
Nechci stavět úplně podlle pravydel, přesto chci aby to trochu vypadalo.
Děkuju.

Jeden ze šikovných kolegů "lajblt" před časem udělal seriálek o návěstidelch ČSD 1918-89 :
http://vlaky.bestsite.cz/navestidla_csd.htm

Jarda H. píše:Jeden ze šikovných kolegů "lajblt" před časem udělal seriálek o návěstidelch ČSD 1918-89 :
http://vlaky.bestsite.cz/navestidla_csd.htm

Jardo děkuju,
kolega "lajblt" je opravdu šikovnej
pojud se tu někdo z vas věnuje druhé epoše rád přijmu podněty a návrhy

Čo sa týka II. epochy do roku 1938, predpisy boli o niečom inom ako po roku 1940, kedy nastala "europeizácia" predpisov. V podstate všetko bolo inak. Námedzníkmi počínajúc cez prejazdy a vypravovávaním vlakov končiac. Bolo to dané rôznymi pomermi pred rokom 1918 - súkromné spoločnosti napr. nemecké mali iné predpisy ako štátne dráhy, podľa vzoru nemeckých drah, napr. pruských alebo bavorských. To sa začalo meniť po roku 1924, niekde to pretrvalo až do roku 1940 - vedľajšie trate. Takže najprv si treba ujasniť, či sa pôjde podľa predpisov ČSD a na lokálke podľa zjednodušených predpisov ČSD. Ďalej je potrebné počítať s nemeckou menšinou, takže nápisy napr. cez prejazd dvojjazyčné ( kríže ešte neboli) atď. Napr. skloníky sa používali 2 druhy, na lokálke nemuseli byť rychlostníky, iba tabule na zníženie rýchlosti, atď. Na vrátach a kusých koľajach sa sa nepoužíval posun zakázaný ale stoj obdĺžnikového tvaru posadený na užšom konci. Tieto odlišnosti si je potreba naštudovať, bolo toho dosť. Najlepšie si je zohnať predpis z tej doby.

Kříže na přejezdech se začaly zavádět po r. 1930, a to hned ve dvou velikostech, a byly černě olemované. Ale jinak na lokálkách kromě skloníků a pískáčků snad ani žádné další návěsti skoro nebyly. I ta návěst "Pomalu pro nákladní vlaky" je pozdějšího data.

...místo námezníků byly pouze bílé čáry a říkali jim taky jinak. Samozřejmě bylo jiné přestavníky u výhybek...

JanoH0e píše:Čo sa týka II. epochy do roku 1938, predpisy boli o niečom inom ako po roku 1940, kedy nastala "europeizácia" predpisov. V podstate všetko bolo inak.

Jak už jsem psal nechci stavět úplně podle pravydel, některé detajly vynecham

hank píše:Kříže na přejezdech se začaly zavádět po r. 1930, a to hned ve dvou velikostech, a byly černě olemované. Ale jinak na lokálkách kromě skloníků a pískáčků snad ani žádné další návěsti skoro nebyly. I ta návěst "Pomalu pro nákladní vlaky" je pozdějšího data.

Vladimír_B píše:...místo námezníků byly pouze bílé čáry a říkali jim taky jinak. Samozřejmě bylo jiné přestavníky u výhybek...

pokud k tomuhle mate někdo fotodokumentaci budu vám vděčnej

MartinB: Dej mi prosím e-mailovou adresu, ať vím, kam to mám poslat.

Na obrázku je to ten biely trámec pred lokomotívou, hovorilo sa mu aj policajný - bezpečnostný - pražec.

hank píše:MartinB: Dej mi prosím e-mailovou adresu, ať vím, kam to mám poslat.

hank: pokud je toho moc e-mail ti posílám, na druhou stranu těch co se chtějí věnovat nebo už věnují druhé epoše tu v komunitě moc neni, tak proč tu nezveřejníš co mužeš, pomužeš tím nejenom mě. Vlákno s debatou k první epoše už někdo úspěšně založil, většina debat tady na foru je epocham III - V a tohle debatní vlákno jsem založil nejenom z vlastní touhy po vědomostech, ale taky jsem chtěl scelit tu hrstku parním kotlem praštěných druhoepochářů

Zdravím.I pro mne začíná toto vlákno být zajímavé.Zblbnul jsem a IIepocha se mi líbí.Nějaký čas si už dávám dohromady informace.V plánu je kolejiště v IIepoše a navíc v E trakci tak jak to u nás jezdilo.
Nebude to ale žádná kopie.Na to nemám místo.Jen pokud možno dobové prostředí.Navíc spíše německé/slezké.

M.B. sice jsem nebyl tázán, ale také existují autorská práva, i na archivní materiály volně dostupné, ale zveřejněné v nějaké literatuře...
Na internetu lze nalésti mnohé, třeba: http://www.vrchlabsko.info/nostalgieat.html jsou tam i další díly z let pozdějších. Z literatury mě napadá třeba speciál Světa železnice, který byl věnován šumavským lokálkám... I ve filmech se dá lescos vykoukat (Přednosta stanice, Železný dědek...). Z modelářských stránek třeba http://kubickaparabola.wz.cz/
Ve druhé epoše by Vám neměl chybět dřevěný "Černý" most, viz. odkaz výše. Byl to jeden z nejrozšířenějších mostků, jež spojoval polní cesty rozdělené zářezem trati. Jak z obrázků patrno, tak všude bylo čisto, uklizíno, křoviny vykáceny podél tratí, nádraží obehnána plotem, na nejmenších nádražíčkách byla jen jedna olejová lampa... Pokud se nebudeme bavit o té nejposlednější malé lokálce, tak na dráze bylo mnohem více personálu i na tratích, různá závorářská stanoviště (každé pro n přejezdů), obsazené zastávky se závorářským stanovištěm, nebo hradlem/hláskou, nebo samostatná hradla a hlásky... Na zhlavích byly mnohdy strážní domky, současně plnily i funkci výhybkářských stanovišť...

Také by nebylo špatné zaměřit se na konkrétní dráhu a modelovat pro ni typická vozidla, nebo naopak mišmaš vzniknuvší po znárodnění (zestátnění) drah... Ve druhé epoše by byla jistě zajímavá třeba horská dráha na Moldavu...

fíha: tak to Vám jistě neunikl odkaz na Krakonošovu dráhu http://www.zackenbahn.de/index.html

Vladimír_B: Ano. Obecně platí, že by si každý měl vybrat nejen epochu, ale taky buď kraj nebo železniční společnost, kterou modeluje, a dodržovat určitou stylovou jednotu. Ve II. epoše ČSD ještě sloužila většina drážních pozemních staveb v původní podobě, takže na první pohled bylo okamžitě jasné, která z rakouských železničních společností tu trať založila a původně provozovala. Nebylo by zřejmě správné mít v jedné stanici např. staniční budovu od Rakouské severozápadní dráhy a skladiště od České severní dráhy, zatímco strážní domek by byl třeba od komerciálek. (Výjimkou mohou být uzlové stanice, kde se stýkaly trati dvou nebo více společností.) A taky by měla být upřesněna kategorie trati, např. lokálky stavěné se zemskou podporou Království českého vypadaly ve všech regionech stejně. MartinB píše, že jeho tématem mají být severní Čechy, i to by chtělo upřesnit - jestli spíš Krušné hory, České středohoří, Labské pískovce, Lužické hory, Jizerky... Tím bude dán i celkový ráz krajiny (pískovcová skála vypadá jinak než žulová...) včetně reliéfu (sopečné vrcholy ve Středohoří vypadají jinak než oblé kopce v Jizerkách, tvar údolí modelovaných vodními toky je jiný v pískovci a jiný v břidlici...) a vegetace (borovice v pískovcích, smrčiny ve vyšších patrech Krušných hor a Jizerek, smíšené lesy s převahou buku ve středních polohách...) Tomu by se měly podřídit i neželezniční stavby, třeba lidová architektura v Krušnohoří (patrové hrázděné stavby) je úplně jiná než v Lužických horách (patrové domy na podstávce) nebo v Jizerkách (roubené přízemní chalupy). A mohl by naznačit i převládající průmysl - v severním pohraničí to může být sklárna, textilka, papírna, pila, třeba i kamenolom nebo menší hlubinná šachta (nejen uhelná - v oblasti se těžily i jiné nerosty, třeba fluorit na Děčínsku nebo na Harrachovsku).

A máš pravdu i s těmi autorskými právy, většinou čerpám z druhotných zdrojů, takže to sem raději moc nevyvěšuju. I když původně jde o kopie normálií, na které nikdo copyright nemá, některé podrážděné reakce (dle mého názoru neoprávněné...) autorů různých publikací mě nutí být v tomto ohledu opatrný.

Vladimír_B: Autorská práva samozřejmě respektuji a tobě děkuji za odkazy, každá informace k danému tématu je pro mě duležitá.

hank: Maš pravdu severní Čechy je velkej pojem konkrétně chci oblast Labských pískovců (ten kraj mam rád, roky sem tam trempoval), představa je nekopírovat existující trať (ono tam těch tratí na českém území ani moc neni), ale postavit smyšlenou trať v kraji pískovcových skal, nějakou tu skutečnou přírodní dominantu chci taky postavit, na jaře opráším celtu a spacák přibalim hlavně foťák a pojedu nafotit pár staveb v té oblasti a trochu krajiny to kvuli patině , hodně budu čerpat i z tvé diskuze - České a moravskoslezské lokálky 1895-1910, to mě dost nakoplo ( mimochodem , smekám a hlubose se klaním před tvími znalostmi).

Nechci stavět nekoukatelnej paskvil, proto hledám cokoli co mi pomuže

MartinB: Kdybys chtěl příklady reálného vedení tratí pískovcovou krajinou, tak doporučuju Českou severní dráhu (Mladá Boleslav - Česká Lípa) především v okolí Doks a Máchova jezera, kde jsou zářezy v pískovci jak z učebnice, částečně lokálku Mělník - Mšeno, která je vedena po okraji Kokořínska, lokálku Teplice nad Metují - Trutnov vedenou teplicko-adršpašskou skalní oblastí, a některá místa v údolí horní Jizery na trati Turnov - Železný Brod. Co umí udělat voda v pískovcové krajině, to je vidět na té horní Jizeře a taky na Ploučnici nad Českou Lípou, ale hlavně - pochopitelně - na Kamenici mezi Českou Kamenicí a Hřenskem.