Diskuzní fórum železničních modelářů

Vrátím se k tématu odlitku BCa, viz. nedávno. Tento pán (zřejmě Máša) má krom BCa i nějaký "delší", který akorát ssebou neměl.

Zdravím, kolegové.
Vrátím se k těm kolejovým zábranám. A přidám téma kolejových uzávěr. Dělám Hevlín ve druhé epoše, cca 30. léta. Mám poměrně velké množství podkladů, přesto informace neúplné a hodně improvizuji. V Hevlíně byla jedna manipulační kolej. Přemýšlím, jak byla zabezpečena. Schémata jsou sice mnohdy velmi podrobná, ale ohledně zabezpečovacího zařízení ne vždy úplná. Například zde jsou dvě výkolejky: http://kubickaparabola.wz.cz/clanek03/S ... x297mm.jpg
Zde je ještě pozůstatek po příčného podchodu drátovodů a symbol spíše zábrany než výkolejky: http://kubickaparabola.wz.cz/clanek03/S ... x297mm.jpg Pak mám další situaci, poměrně nejpřesnější (právě z 30. let, kde se dělalo dálkové ovládání závor od výpravní budovy) , kde je ještě v místech přechodu drátovodů pod kolejí nápis kolejová uzávěrka 1. Na opačném zhlaví nejspíše byla uzávěrka 2. Zábrana ovšem byla asi pouze na zhlaví, které nemělo odvratnou kolej.
Z toho všeho jsem vydedukoval, že před válkou v 30. letech mohla být ve stanici jedna kolejová zábrana a na obou zhlavích, kde je naznačen podchod drátovodu pod kolejí, ještě kolejová uzávěra. Ovšem jak se tyto uzávěry ovládaly, samostatným dvojitým vedením se samostatnou pákou ve stavědlovém kozlíku? Nebo to bylo propojené s vjezdovým návěstidlem. Jakože nějak jedním drátem, který se před závorou rozdvojoval? Jsem ze zebezpečovacích zařízení II. epochy totálně zmetěný...

Zdravím Vás,
Uběhlo pět let od založení této debaty. Pět let plných změn a zvratů v mém soukromí.
1. rozrostla se mi rodina, je nás 7.
2. z toho důvodu jsem musel změnit byt za větší (HURÁÁÁ , mám prostor pro panel)
3. změnil jsem práci, samozřejmě za víc peněz.
Takže - modelová velikost - H0
- vozový park - jen pára
- II. epocha
vyhranil sem si prostor pro tanhle panel


Vzhledem k to mu , že jsem totální elektro analfabet chci vás poprosit o konkrétní rady.
Analog nebo DCC ?
V případě analogu předpokládám zapojení (určitě mylně) - zdroj - přepínač - přestavník ( či cokoli jiného)
Na tomhle panelu to bude minimálně 20 takových obvodů + napájení kolejí + napájení staničních úseků (prostě hromada kabelů)

V případě DCC předpoklad zapojení počítač - centrála - lokodekodér ( 6x ) + výhybkový dekodér (kolik pro tolik výhybek)

návěstidla praděpodobně jen odjezdová
prosím hoďte mě do obrazu, přijímám i kritiku plánu kolejiště.

Ahoj, gratuluji k větší rodince a většímu prostoru.
1. při hloubce 150 cm člověk nedosáhne až ke zdi. Ovšem kolik je doporučované maximum si nevzpomenu.
2. ve stanicích vychází krátké koleje - nemají ani metr a příliš složitá zhlaví.
3. trochu bych pozměnil koncepci: hlavní trať - jedna viditelná a jedna skrytá stanice (zrušil bych to dvoukolejné zaústění do skryťáku), lokálka do koncové stanice.
Jako lokálkovou bych nechal stanici vlevo a trať do ní od shora ústící. Trať do téhle stanice od spodu bych poslal do skryťáku. Hlavní stanici prodloužit/vytáhnout doprava do oblouku a každé zhlaví mít jen na jednu traťovou kolej. Ušetří/zkrátí se tím zhlaví a druhá trať může odbočovat na širé trati/v tunelu.
Takže tu vznikne vlastně smyčka, která by mohla být také napojena do skryťáku.
4. rozdíl mezi analogem a DCC je pouze v tom, kolik drátů opouští kolejiště do panelu. Počet drátů na kolejišti o moc menší není, zato jsou kratší (u DCC)...
5. druhá epocha ano, ale pro kterou správu? Třeba pro DRB se toho vyrábí dost, pro ČSD je to horší. Pokud jde jen o parní provoz, tak už by byla lepší epocha třetí a rok třeba 1970 a může být čistě parní provoz taky. A navíc už na osobácích mohou jezdit Y.
6. návrh v PC je hezký, ale také je důležité si umět představit to kolejiště plasticky v prostoru, nebo si to zhruba rozkreslit, aby člověk viděl jak mu to vychází a co se mu třeba vejde do stanice.
7. v neposlední řadě je taky dobré si uvědomit velikost a náročnost (finance, několik let stavby) tohoto projektu...

Ahoj,

analog nevim, ale v digitalu mam jeste 16V AC rozvod kvuli napajeni prislusenstvi (zatim tedy jen serv). DCC draty vedou signal k prehozeni vyhybky, ale samotna energie na pohyb motorku se bere z 16V AC. Obe dvojice dratu potom jsou zapojeny na stejny plosnak.

A PC k digitalu nutne nepotrebujes.

Osobne mi pri volbe analog x digital nejvic pomohla prvotni investice do setu (asi 1500 pres Aukro) a jedne digitalizovane masinky. Pak uz nebylo cesty zpet .

Navrh bych upravil, jezdeni po ovalu se brzo omrzi. Mas knihy od Milana Ferdiana? Pripadne se podivej do tematu "Plany Kolejist" tady na foru. Nekde je tam link na galerii Milanovych planku.

Vladimír_B píše:při hloubce 150 cm člověk nedosáhne až ke zdi. Ovšem kolik je doporučované maximum si nevzpomenu.

Průměrná postava => max. 80 cm, "napoleonské" figury zřejmě přiměřeně míň , kdo má řekněme > 185 cm, může si "lajsnout" i 90 cm, víc už radši ne. "Dosáhnout" taky znamená nejen tam natáhnout konečky prstů, ale hlavně být schopen něco tam u zdi s tou rukou dělat.

hank píše:"napoleonské" figury

Omlouvám se za odbočku, ale Napoleon byl na svoji dobu průměrně vysoký - 168 cm. Vzniklo to kvůli tomu, že se nechal malovat mezi svými elitními vojáky, kteří byli na svoji dobu nadprůměrně vysocí...

Vladimír_B píše:

hank píše:"napoleonské" figury

Omlouvám se za odbočku, ale Napoleon byl na svoji dobu průměrně vysoký - 168 cm. Vzniklo to kvůli tomu, že se nechal malovat mezi svými elitními vojáky, kteří byli na svoji dobu nadprůměrně vysocí...

Na svou dobu mozna vysoky, ale na kolijste poradne nedosahl. Mozna proto tolik valcil, doma ho nedrzel poradny konicek .

Jinak zajimavy fakt

iu mna je to prilizne rovnako,tiez mi je cez 40 ,a zacal som toho roku so stavbou môjho dufam posldneo kolajiska ,ale v N-ku,vid.Telgartska slucka,je to dost narocny projekt,ale ked je chut,tak verim,ze to dotiahnem do uspesneho konca.Tento rok,budem mat prejazdne komplet kolajisko,iked nebudem mat polozene vsetky kolaje ,hlavne v staniciach,tak drzim palce,nech sa vsetko podari.Foto z kolajiska tu http://alesoksa.rajce.idnes.cz/Telgarts ... ka_rok_1./

Doplnil bych několik poznámek:
1) nějak mi to nesedí výškově. Jednak to napojení do skryťáku, ale i to křížení zelených tratí vlevo. Tam bych to viděl výškově prohodit.
2) ta žlutá část mi připadá zbytečně komplikovaná. Co třeba tu dvojkolejku vést až úplně doleva, tam otočit o 180 stupňů a udělat skryťák se smyčkou. Koleje by vyšly o dost delší. A taky bych se snažil udělat je pokud možno stejně dlouhé, abys nemusel přemýšlet, který vlak kam patří.
3) Ta zelená trať vzadu v tunelu je zbytečně klikatá. Já bych ji narovnal a dal bych tam ještě jeden skryťák, aby celá ta horní smyčka nebyla blokovaná jedinou soupravou. Ze stejného důvodu bych trochu rozšířil a hlavně prodloužil i tu stanici vlevo.
4) Kolega již zmiňoval krátké koleje ve stanicích. V té hlavní by určitě prodloužení nebyl problém, zejména pokud by se levé zhlaví protáhlo trochu do oblouku.
5) Já osobně bych neřekl, že zhlaví jsou složitá, naopak aspoň v tom levém bych přidal spojku mezi oběma tratěmi.
6) Jen na okraj, kolejiště je z elektrického hlediska smyčka, takže bude třeba vhodné zapojení.

Jinak je zřejmé, že tady asi nejde o posun, ale spíš o jezdění (a proč ne?), takže bych se skoro přimlouval za digitál a ev. i počítač. A ty páry se zvukem!

Ať se daří a hezké svátky.

Hezký den,
také bych se přikláněl k jakémusi učesání plánu. Kličkující vlak je ve skutečnosti tak trochu nesmysl.
V některých místech by byly vhodnější větší poloměry oblouků. Obě zhlaví nádraží by potřebovaly doplnit kolejové spojky a upravit tak aby se prodloužily dopravní koleje. Navíc ho kazí ta odbočka do skryťáku.
Skryťák bych napojil určitě jinak, třeba i v tunelech,případně z obou stran nádraží.

Nabízí se i udělat skrytou propojku mezí oběma tratěmi.

Zhlaví ve skryťáku lze upravit tak aby délky odstavných kolejí byly zhruba stejně dlouhé.
Stačí mít rovnoběžné mateční koleje obou zhlaví.
V podzemí bych také volil co největší poloměry s plynulými přechody, to pro zvýšení spolehlivosti jízdy.

Něco pro začátečníka:
http://sandyh0.rajce.idnes.cz/Planky/#Scan2.jpg

Zdravím vás zase po nějaké době,
některé Vaše rady jsem si vzal k srdci , ale jen některé. Konečně mužu začít stavět, vím trvalo mi to, ale trpělivost přináší ovoce .
Tohle je finální návrh panelu a nic už na něm nehodlám měnit.


Pojede to v plně analogu ,co mě teď trápí je elektro zapojení, pročetl sem si stránky Mašinky 2003, některé témata zde na foru týkající se zapojení, sehnal sem si program KiCad na tvorbu tišťáku.
Mam ( i pro mě jako antitalenta na elektro) srozumitelná schémata na modelové zastavení a rozjezd,pulzní regulátor a indikaci obsazení koleje.
Chci vás požádat co ještě bych mohl využít, jaký obvod, vaše náměty prosím doplňte i o srozumitelné schéma zapojení včetně seznamu součástek. Všechny obvody si chci vyrobit sám, takže jak jen to bude možné žádné programovatelné složité obvody, zas tak šikovnej na elektro nejsem
Děkuju
šnek MartinB