Druhá epocha

[MartinB]

hank: Děkuju za tip, kaňon říčky Kamenice znam velice dobře, brodil jsem ho několikrát po i proti proudu . K Mácháči a na Kokořínsko se podivám hrozně rád, pěkná krajina a snad tam najdu aspoň něco co mě uspokojí a mam to kousek od baráku, ostatní lokality mam bohužel trochu z ruky

[fíha]

Tak Teplická lokálka byla provozem dost zajímavá.V Adršpachu se těžil sklářský písek a v Radvanicích černé uhlí.Do toho ještě osobní doprava.Písek pamatuji jako kluk a uhlí i na staré vlečce co by zam. ČSD.

[Raaba]

Ahoj,
za sebe musím přiznat, že o epoše II teď silně uvažuji. Láká mě doba, kdy byla železnice v rozkvětu, na lokálkách byl čilý ruch a železničář byl pan někdo. A na lokomotivách byl lvíček místo hvězdy.
Velkým problémem v TT jsou vozidla. Existují modely motoráčků, třeba věžák je k dispozici. Takže bych mohl začít s ním. Nějakou tu páru asi budu muset časem postavit (až si na něco takového troufnu), protože českou nebo ex rakouskou tendrovku jsem v TT jsem nikde nenašel. V N je to asi podobné a HO je už pro mě bohužel moc velké.
Takže mám dotaz. Používali se i před válkou motoráky v nákladní dopravě a kde? Našel jsem fotky M152 i M131 s přivěšeným nákladním vozem, ale nic staršího...
No v každém případě se za etapu II přimlouvám a toto vlákno budu bedlivě sledovat!

[Rudolf]

Co se týká vozidel, není ani v H0 velký vyběr.

Pro druhou epochu je zajímavá volba DRG. Na to je toho spousta (H0 i N).

[radeksindy]

Jsem rád, že se někdo hodlá druhé epoše věnovat. S podklady to není zase tak hrozné, informací se dá najít dost, chce to jen ptát se a hledat.

Docela bych doporučoval vybrat modelovou velikost včas, protože to má dalekosáhlé důsledky jak na kolejiště tak na práci kolem vozidel. V H0 situace s ČSD není růžová, ale proti jiným velikostem přeci jenom znatelně lepší. Rozhodně bych netvrdil, že není výběr žádný. S továrními vozidly to je samozřejmě špatné, ale celkově ne beznadějné.

Z továrních modelů parních lokomotiv je 375.0, 422.0, 413.0, lze mít i 534.1. Jako stavebnice je 464.0, bude 310.0, dokonce vzniká 252.0. KMB modely 354.1, 434.0, 434.1 a 354.7 jsou nepříliš kvalitní a obtížně k sehnaní, ale třeba se ROCO jednoho dne rozhoupe.

U osobních vozů to ještě také jde. Liliput má v nabídce Be, Ce a F se 7m rozvorem, lokálkové vozy Ci a Bi od ADA se dají občas sehnat, před válkou lze použít i Rybák Luto. Malosériově jsou tu i modely Milana Burgeta (Ci, BCi, D), ale je potřeba mít trpělivost, doby dodání jsou dlouhé. Ze stavebnici tu kdysi byly gölsdorfy ABa a Ca od V.Murase, stále snad je v nabídce Fa, ale aktualní situaci neznám. BV-model nabízí stavebnici Be z roku 1936. Rakouská MSE (http://www.mse-modellbahnen.at/) pak nabízí ABe, BCe, Ce s 8m rozvorem, Da, Ca, Cey. Všechno jako stavebnice, asi lze i hotový model, původem jsou to pochopitelně konstrukce kkStB. Ještě je tu Ddk od Kleinbahnu a pokud máte alespoň trochu šikovné ruce, tak třeba Petr Berka nabízí stavebnice, resp. díly DF, Fk a Ddk. Na burze byla k dispozici stavebnice nějakého BCa.

U nákladních vozů je situace nejhorší. KMB měl v nabídce vozy ex StEG (u nás Zl) a v příštím roce se objeví znovu v nabídce ROCO. Sice skončily se zaváděním tlakové brzdy, ale to je drobnost. Heris má pivák Lp a chystá Zl voz. sk. Ib. Na mnoha místech fóra byly zmíněny Vu a Vut 6.vozové skupiny (např. Fleischmann), které byly u nás od roku 1920 a samozřejmě musíme přidat i Z podle výkresu A2, tedy pozdější G10 (např. BRAWA).

Nejjednodušší je situace s vozy DRG, které k nám pochopitelně zajižděly také. Samozřejmostí jsou snad všechny typy rychlíkových vozů DRG nebo původních bavorské a pruské konstrukce (ROCO, Fleischmann, Trix, Brawa atd.). Lze si samozřejmě pořídit i voz CIWL, které se u nás vyskytovaly jak na mnoha vlacích (např. Rivarossi). Prakticky všechny meziválečné konstrukce DRG už existují,lze přidat i něco málo z Rakouska.

Další malosériovky jsem vynechal. Cenově, kvalitově nebo dostupností to nemusí být pro každého.

Záleží tedy na úhlu pohledu, já jsem optimista

[greenery]

... ještě je tu nabídka p.Lepieše - krásné modely, vesměs stavebnice, lepty i kombinovaná stavba, především Zetky se dají postavit ve vícero variantách
http://vlaky-modely.rajce.idnes.cz/

[Vladimír_B]

Trochu odbočím. V odkazu někde na začátku se píše: od roku 1943 muselo být na předcích lokomotiv nakresleno velké písmeno "V", které všem mělo oznamovat vítězství německých armád...
Já myslel, že "Victory" měli tzv. spojenci a Německé Vé znamenalo Vergeltung (odplata)... Neví někdo?

Používali se i před válkou motoráky v nákladní dopravě a kde? Našel jsem fotky M152 i M131 s přivěšeným nákladním vozem, ale nic staršího...

V literatuře jsem se s tím nikde nesetkal. Tehdy spíš byl kombinovaný provoz - motorové vlaky (motory na benzín) a smíšené vlaky s párou na lokálkách. Zajímavé by bylo zjistit, kdy začali jezdit motorové smíšené vlaky - 50. léta?
Ale POZOR! Parní motorové vozy vozily smíšené vlaky již od výstavby drah, to aby v tom byl trochu zmatek.
Někde jsem viděl na fotce ze Slovenska (asi) motůrek a 2n poštovní vůz klasické stavby a možná i z 1. republiky...

lokálkové vozy Ci a Bi od ADA se dají občas sehnat, před válkou lze použít i Rybák Luto

Ády jsou hodně atypické, od pana Berky st. byl někde článek na přestavbu Ady na něco použitelnějšího.
Luto rybáky se vyráběli až od r. 1939, takže jedině se skřípajícími zuby.... A na lokálky až někdy v 70. a 80. letech... V neposlední řadě se u Luta musel upravovat pojezd, aby lépe jezdily. Aktuálně Rybáky vyrábí černokněžník z Peček...
Jeden čas se daly sehnat od "parostrojů" klasické lokálkové ty jediné a pravé C. a k. BCi a Ci/e...
Čtrnáctiokeňáky (s/bez WC) a Ci (dlouhý) formou leptu dělá pan Cekul...
Nějaké prvorepublikové odlitky Os. vozů (H0) dělá i pan Máša (prostě ten co na burze sedí na straně kasy)...

[Jiřik]

Přesně na mašinách nevím, ale označení zbraně V (fau) se objevuje až s nasazením V1 (létající bomba Fiesler Fi 103), později nasazené V2 (raketa A4) a V3 (dalekonosné dělo) v roce 1944. Toto označení je ve spojitosti s Goeblsovým ministerstvem propagandy.
Logicky tedy, když se V na dýmnicích objevilo už v roce 1943, tak s vergeltung nemá nic společného. Toliko za mne.
Jiřik.

[vmucha]

V prvopočátcích motorizace r. 1928 a kousek dále, měly motorové vozy (kolejové autobusy) jen střední spřáhlo a byly bez nárazníků, což v podstatě vylučovalo zapojení jiných vozů, než "originálních" přípojných. Nevím přesně kdy, ale nárazníky a šroubovkami byly vybaveny až trochu později - tipuji r.1933-4. Tak pak snad možná

[radeksindy]

Ády jsou hodně atypické, od pana Berky st. byl někde článek na přestavbu Ady na něco použitelnějšího.

Sice není rozvor 5,5m tím nejobvyklejším, ale u kkStB by se našlo určitě nějakých 150ks Ci a pár desítek Bi. Známnější a trochu rozšířenější byly starší 4,5m a pro velkou část lokálek dodané 6,5m vozy, ale rozhodně to není nic atypického.

Luto rybáky se vyráběli až od r. 1939, takže jedině se skřípajícími zuby.... A na lokálky až někdy v 70. a 80. letech...

První série je z roku 1938, ještě před Mnichovem a vůbec se tu nejedná jen o lokálky.

Čtrnáctiokeňáky (s/bez WC) a Ci (dlouhý) formou leptu dělá pan Cekul...

Na ty bych úplně zapomněl, stejně jako na dílka Vlasty Lepieše, které jsou to nejlepší co se dá tady sehnat.

]Nějaké prvorepublikové odlitky Os. vozů (H0) dělá i pan Máša (prostě ten co na burze sedí na straně kasy)...

A víš přesně co? Na burze jsem jednou za rok, takže mám jen povrchní přehled. Hned u dveří, zády k výdejně jídla, jsou taky nějaké odlitky. Tam mají to BCa.

Zase tak málo toho není, ale bohužel to jsou většinou stavebnice.

[hank]

Věc: Rozvor 5,5 m. Ten patří 5okeňákům, tj. průchozím velkoprostorovým vozům z 80. a 90. let 19. století s označením malým písmenem "i" jako "Interkomunikation". Vozy ABi, Bi, BCi, Ci měly rozvory ve velice širokém rozsahu 4,1 - 5,5 m, protože je vyráběly různé vagónky pro všechny možné společnosti, nejvíc jich asi bylo v intervalu 4,5 - 5,2 m, ale to je snad nepodstatný detail. V monarchii šlo vůbec o první jinou konstrukci vozů než neprůchozí kupáky, takže ve své době velký pokrok, zřejmě jako první je nasadila společnost KEB - Dráha císařovny Alžběty Vídeň - Linec - Salcburk s odbočkou přes Summerau do Č. Budějovic. Ještě je potřeba podotknout, že vozy vyšších tříd nebo jejich kombinace měly různé uspořádání jednoduchých a dvojitých oken, ale většinou šlo o vozy Ci s 5 okny. A pozor, většinou byly bez záchodů. Ve 2. epoše už dosluhovaly, takže byly k vidění spíš na lokálkách, často postávaly jako posilové vozy někde ve šturcech a ke slovu přicházely třeba v rekreační víkendové nebo špičkové školní dopravě. Řada jich taky dostala kamna a byly nasazovány do motorové dopravy - některé z nich pod označením Cim, kde to "m" znamenalo původně nezávislé topení. Znovu ke cti přišly v parních soupravách za války, kdy při omezování motorové dopravy jezdilo všechno, co mělo kola.

Věc: Nákladní vozy v motorových soupravách. Řekl bych, že se začaly objevovat mnohem dřív, než je všeobecně známo. Např. Vladimír Zuska vzpomíná, že když po odtržení Sudet v r. 1938 zůstal v Čechách z bečovské trati jen úsek Rakovník - Šanov, tak ze začátku tam jezdily soupravy motor - přívěs(y) - motor (motory byly rakovnické věžáky M 120.4 nebo M 130.2) a na konci mívaly podle potřeby přivěšený třeba vagón s uhlím. Na telčské jezdily celou válku M 130.4 jako postrky smíšených vlaků s 310.0 a v Dačicích mívaly dokonce i staniční posun. Většího rozšíření se však tento způsob organizace dopravy dočkal opravdu až po válce. Zkoušel se (neúspěšně) třeba na lochovické lokálce. Kromě notoricky známých tratí s provozem M 131.1 (Dobruška, Netolice) se tak jezdilo např. s vozy M 242.0 do Vysokého Veselí. Není to nic divného, M 131.1 měly výkon 180 k, M 242.0 dokonce 200 k, což už je srovnatelné s malými parními lokomotivami. M 131.1 mívaly normu pro smíšené vlaky kolem 60 t a na netolické se ke konci provozu M 131.1 dokonce jezdilo i s postrky, tj. motor - nákladní vůz - motor. (BTW, to už jsme sice v další epoše, ale pro srovnání: Do Koryčan jezdily vlaky MPv s motory M 240.0 a normou 80 t, do Luhačovic dokonce M 262.0 s normou 160 t.)

Jo a ještě: To, co zmiňuje Vladimír_B, byla fotka (zveřejněná ve Světě železnice) ze 30. let z oravské lokálky, kde byl motor M 122.0 a krásný starouherský pošťák se střešním světlíkem. V 70. - 80. letech taky žádná vzácnost, namátkou mě napadají různé flamendráky, tj. pozdně večerní, noční a opravdu časně ranní vlaky jako třeba sólo M 262.0 + F (rybák) ze Zábřeha (mimo Bludov po spojce) přes Hanušovice do Jeseníka (odjezd ze Zábřeha 03:40), nebo sólo M 286.1 + 2xFa na staré Tišnovce, odjezd z Tišnova kolem 01:30.

[JanoH0e]

Akce V - http://www.fronta.cz/akce-victoria-a-je ... otektorate

[Vladimír_B]

>>Děkuji za Vé.
>>K tématu motor a pošta - až do konce vlakové pošty bublal každou noc z Plzně do Klatov "loďák" 831 s Postw. Anebo každou noc vyjížděl z Prahy Mas.n. poštovní vlak na trať 090 vedený MV 843 a vlekoucí několik poštovních vozů. Po "rovinaté" trati měl motor vysoký normativ a jeho spalováky dostali pořádně za uši...
>>Díky za zdroj fotky z Oravy...

A víš přesně co?

Nevím, dostanu-li se však do Vánoc na burzu, zeptám se. Také mě to zajímá. Nabízí to snad dva roky, resp. loni to nabízel, letos nevím a tuším, že to byl nějaký "dlouhý" (rozvor>6,5m) osobní 2n vůz...

Zase tak málo toho není, ale bohužel to jsou většinou stavebnice.

A to je to krásné na modelaření přeci! Také se dá několik vozů "jen" přeznačit na ČSD...
>>Můj pohled: pokud bych dělal II. epochu, tak bych spíš udělal věci typické (počátky motorizace, osobní vozy s puncem starého Rakouska...), než se pouštět do smíšených motorových vlaků a vynechal bych i ty rybáky, jež se hodí spíš do poválečných let. Na druhou stranu bych se vůbec nebránil prudkému závanu moderny - Modrý šip, či jiný 4n motor. V tomto období byly sice pražské, ale jezdily do různých koutů vlasti, př. od r. 1934 rychlíkové křídlo Praha-Louny-Teplice a Teplice-Podmokly-ČL-Liberec...
>>Na lokálku Vám stačí (minimalisticky) motor+vlek, pára+D(F)+BCi+Ce+několik nákladních vozů, při přidání "hlavnější tratě" Vám stačí osobní parní vlak (5-6vz) a nákladní parní vlak...
310.0 bude k dostání v leptu, 422.0 se dá sehnat starší KMB, nebo Brawa, 434.0 se dá udělat z německé potvory, 423.0 nebo 354.0/1 se dá taky na něčem postavit... (H0)

[Raaba]

>>Na lokálku Vám stačí (minimalisticky) motor+vlek, pára+D(F)+BCi+Ce+několik nákladních vozů, při přidání "hlavnější tratě" Vám stačí osobní parní vlak (5-6vz) a nákladní parní vlak...
310.0 bude k dostání v leptu, 422.0 se dá sehnat starší KMB, nebo Brawa, 434.0 se dá udělat z německé potvory, 423.0 nebo 354.0/1 se dá taky na něčem postavit... (H0)[/quote]

V mém případě by šlo určitě o lokálku. Téma koncové stanice, nudle z několika segmentů. To co mám rozestavěno by určitě fungovalo i pro II epochu. Ale s párou v TT je to pro epochu II mizérie. Prohrabal jsem fórum i net obecně. Existují odlitky 422.0 nebo 423.0, ale nikoliv pojezdy. A na vlastní pojezd parní lokomotivy, to si fakt netroufám. V HO je to mnohem růžovější. Tedy až na ty rozměry
No, budu ještě plánovat. Zatím studuji podklady, čtu literaturu a přemýšlím. Rozhodně by se mi model zasazený do první republiky líbil!

[Střelec]

Taková nouzovka v TT - Br89 od PMT + pětiokna Ci + D od BddP, nebo překopávky na bázi LPH + plechovej DF od BddP. na první pohled vypadá souprava celkem dobře. Je to z nacvičování variací na Milanovo minikolejiště, baráky jsou vystřihovánky ze zrušenýho kolejiště...