Druhá epocha

[Raaba]

Taková nouzovka v TT - Br89 od PMT + pětiokna Ci + D od BddP, nebo překopávky na bázi LPH + plechovej DF od BddP. na první pohled vypadá souprava celkem dobře. Je to z nacvičování variací na Milanovo minikolejiště, baráky jsou vystřihovánky ze zrušenýho kolejiště...

Určitě se tak dá začít. Jinak na pojezd 423.0 se dá zřejmě použít BR81. I když jde o určité zjednodušení, viz zde: http://www.mo-na-ko.net/images7/ZelPara4320_01.jpg

[_pavel_]

Na 422.0 se dá prý použít pojezd z BR 55 (pokud se nepletu) od Pika v Nku, samozřejmě po úpravách. Jelikož to Piko už nedělá, tak jedině sehnat někde na aukru, modelbazar, burza.....

[JanoH0e]

K otázkam motorový vozeň - nákladne vozne,sú výsledky skúšok motorových vozňov M 132.v roku 1929 na lokálkách s nákladnými vozňami. Skúšala na lokálke do Rožnova pod Radhoštem, hmotnosť súpravy 65,8 t, 3 nákladné ložené vozne o hmotnosti 46,6t. Max rýchlosť 20 km/h. Bez problémov. Ďalšia skúška bola na trati Dívčice - Netolice. Od roku 1930 je slabšia frekvencia nákladnej dopravy na trati Dívčice - Netolice plne v réžii mot. vozňov. O ďalších lokálkach neviem. Zdroj SŽ 4/2004

[hank]

_pavel_: S použitím továrních pojezdů pro modely 422.0 v TT a N je všeobecná potíž, protože obě lokomotivy měly kotoučová (ne loukoťová) kola a Gölsdorfův rozvod, což je modifikace rozvodu Heusinger, kde je zakřivená kulisa nahrazena výrobně jednodušší a levnější úhlovou pákou. Viděl jsem svého času v Zerbě "model" 422.0 v TT vzniklý zřejmě přestavbou BR 81/BR 92 - s původními loukoťovými koly a rozvodem očesaným jen na ojnici a spojnici. Zřejmě jedinou jeho předností byla nízká cena.

Přestavby BR 81/BR 92 v TT na 423.0 (ale taky na 434.2) se jeden čas asi tak před 15 lety dělaly a běžně prodávaly. Sám jsem měl na svém posledním kolejišti dvě 423.0 z tohoto zdroje. Jejich jízdní vlastnosti ale byly pod psa, především kvůli nevyhovující konstrukci běhounů, které se na sebemenší nerovnosti vykolejovaly.

[_pavel_]

_pavel_: S použitím továrních pojezdů pro modely 422.0 v TT a N je všeobecná potíž, protože obě lokomotivy měly kotoučová (ne loukoťová) kola a Gölsdorfův rozvod, což je modifikace rozvodu Heusinger, kde je zakřivená kulisa nahrazena výrobně jednodušší a levnější úhlovou pákou.

Je mi jasné, že to určitě nebylo úplně dokonalé, ale prý to byla nejjednodušší předělávka.

[hank]

JanoHOe:
Tady http://archiv.kvalitne.cz/studie/netolice/netolice.htm je dokonce přehled všech motorů, které v Netolicích jezdily před M 131.1: M 120.101 (ten se samozřejmě pro nákladní dopravu nedal použít, protože měl jen střední nárazník), M 132.003, M 122.010, M 122.012, po válce M 232.212. Nákladní vlaky začaly pravidelně vozit v říjnu 1930. Stejně tu ale museli držet trvale v záloze lokomotivu 310.027 - a to byla další místní rarita, protože sloužila napůl tady a napůl na trati Číčenice - Týn n. Vltavou.

[Raaba]

Přestavby BR 81/BR 92 v TT na 423.0 (ale taky na 434.2) se jeden čas asi tak před 15 lety dělaly a běžně prodávaly. Sám jsem měl na svém posledním kolejišti dvě 423.0 z tohoto zdroje. Jejich jízdní vlastnosti ale byly pod psa, především kvůli nevyhovující konstrukci běhounů, které se na sebemenší nerovnosti vykolejovaly."

Moje představa je udělat běhouny bez okolků nebo jim umožnit posun. Snad by to situaci zlepšilo.

[Raaba]

JanoHOe:
Tady http://archiv.kvalitne.cz/studie/netolice/netolice.htm je dokonce přehled všech motorů, které v Netolicích jezdily před M 131.1: M 120.101 (ten se samozřejmě pro nákladní dopravu nedal použít, protože měl jen střední nárazník), M 132.003, M 122.010, M 122.012, po válce M 232.212. Nákladní vlaky začaly pravidelně vozit v říjnu 1930. Stejně tu ale museli držet trvale v záloze lokomotivu 310.027 - a to byla další místní rarita, protože sloužila napůl tady a napůl na trati Číčenice - Týn n. Vltavou.

Hanku, ty nezklameš! Vždycky víš sám nebo víš, kam se podívat. Díky! Celá moje představa vznikla nad posledními návrhy od Milana, variace pro M152 v N-ku. Když není v TT vhodná pára, tak proč neudělat model z II epochy jen pro motorák. Jenže ta pára do té epochy prostě patří. Nicméně bylo by alespoň něco na první ježdění

[vmucha]

V podstatě všechny motoráky z II.epochy lze koupit hotové od Kubíčka http://www.lepty.cz/petr/eshop/2-1-TT/6-2-Motorove-vozy i když moje osobní zkušenost je negativní.

[Raaba]

V podstatě všechny motoráky z II.epochy lze koupit hotové od Kubíčka http://www.lepty.cz/petr/eshop/2-1-TT/6-2-Motorove-vozy i když moje osobní zkušenost je negativní.

To jsou ty, co prodává Pragomodel? http://www.pragomodel.cz/pragomTT.htm
V čem jsou zkušenosti negativní, neboli na co si mám dát případně pozor? Díky za info.

[Střelec]

V podstatě všechny motoráky z II.epochy lze koupit hotové od Kubíčka http://www.lepty.cz/petr/eshop/2-1-TT/6-2-Motorove-vozy i když moje osobní zkušenost je negativní.

V čem je problém? Nejezdí to? Uvažoval jsem od něj o věžáku, zvenčí vypadá docela dobře. Stačí mi v analogu, digitál mi k srdci nepřirost.

Co se týká Hankem zmíněných přestaveb 423.0/433.0, kdysi je nabízelo BddP, ale stavělo to pro ně nějaký prase na prakticky neupraveným podvozku Br81/92, jenom obohaceným o běhouny, montovaný á la Br86 BttB. Kastle byla slušně zpracovanej odlitek, ale uvnitř děs běs. Aby se do ní vešel motor, ten šikula část jeho pláště odřízl a vzniké špony nechal dílem na místě a dílem uvnitř motoru. Běhouny nebyly řádně odizolované, takže v oblouku zkratovaly okruh ještě dřív, než vykolejily, jejich přítlak ke kolejnici řešily nalepené kostičky olova. Kola byla upatlaná od lepidla a posunuté kliky, takže lokomotiva se podivně kymácela. Nakonec mi obchodník vrátil prachy...

[milan ferdián]

Není problém,jednu část kolejišť N/1:160 pro publikaci navrhnout pro II.epochu/lokálky.Můžu použit tu část od TTečkařů,kterou přepracovávam do N-ka.Zde tipuji základní rozměry cca 1500x870,PECO.Pro provoz zmiňované motoráčky plus záloha pára 310.0 nebo 422.0.

[vmucha]

V podstatě všechny motoráky z II.epochy lze koupit hotové od Kubíčka http://www.lepty.cz/petr/eshop/2-1-TT/6-2-Motorove-vozy i když moje osobní zkušenost je negativní.

To jsou ty, co prodává Pragomodel? http://www.pragomodel.cz/pragomTT.htm
V čem jsou zkušenosti negativní, neboli na co si mám dát případně pozor? Díky za info.

Nevím jestli Pragomodel prodává Kubíčkovo modely, já jej kupoval přímo od něj. Objednal jsem si od něj 120.4 v první verzi (se střešními větráky), přislíbil mi to. Nicméně realita úplně jiná. Dostal jsem vůz z druhé verze (nadokenní větráky) ke všemu označený řadovými tabulemi M 131.1! Nemluvím o střeše která na jedné straně vypadá jakoby ji pohladila kočka drápy (vytmeleno, nebroušeno). Nevím jestli jsem měl jen smůlu na konkrétní pojezd, ale ani po zajíždění na obě strany (nejméně 5 hodin na každou stranu) se nedalo jet bez škubání. Vůz se rozjížděl až od poloviny stupnice na ovladači. Nakonec asi po 14 dnech ježdění se uvolnil pojezd z rámu a vůz šel na dno skříně. Tak tolik moje zkušenost s hotovým modelem od Kubera. Jelikož budu vozový park ještě rozšiřovat o další 3 vozy, nebudu už pokoušet štěstí a nechám si je udělat jinde (třebas z jeho leptů, které se mi jinak líbí).

[Vladimír_B]

Ještě jsme zapomněli zmínit kolejové zábrany - tj. trámec napříč kolejí místo výkolejky, v Maďarsku je to k vidění dodnes. Na ČSD se o tom zmiňuje předpis i z roku 1955...
Další důležitým prvkem byly zvonkové návěsti. V modelu se znázorní jen vlastní návěstní zvony a celé dřevěné "rozvaděče" se zvonem nahoře před dopravní kanceláří...
http://navestidla.blgz.cz/2011/06/Od-na ... eceni.html

Z knížek bych doporučil tyto dvě knížky: http://www.martinus.cz/?uItem=48242 pokud by tedy šly sehnat...

[hank]

Vladimír_B: ... případně se zvonce "číňanů" mohou objevit i u stavědlových, výhybkářských, závorářských a strážních domků (tj. i na širé trati), buď v přístavbách (zděných či dřevěných) přilepených na jejich fasády nebo přímo na jejich střechách.