Ahoj , nezlob se na mě, ale od Tvé verze Dyšiné mám pocit, že návrhy mají sestupnou tendenci.
U posledního návrhu ti budou ostré oblouky u konců kolejí komplikovat posun (spojování, rozpojování vozů). Též napojení remízy je divné. U vedlejší trati není poznat co je stanice a co vlečka, obě větve jsou stejně dlouhé a uspořádání kolejiště je též skoro stejné. Jakou máš představu o řešení krajiny za výjezdem z tunelu? Předpokládám, že trať stále stoupá a po výjezdu vpravo je hřeben. Pokud nebudeš mít dořešený odtok vody, při dešti ti na výjezdu z tunelu vznikne jezero.
Snad se Tě inspiruje přiložený návrh. Abych jen nekritizoval přidávám svou verzi s úvraťovou stanicí. Bohužel jsem si při kreslení převrátil Tvuj prostor a předělávat už se mi to nechce. Proto kolejistě pro Tvou dispozici uvidíš, přiložíš-li k monitoru zrcátko
Vodice jsou okresní město, které leží na hlavní trati na z Prahy. Kromě toho, že ve zdejší stanici odbočuje místní trať, slouží stanice jako výchozí/koncová pro část osobních vlaků do/z hlavního města. Proto je stanici se čtyřmi dopravními kolejemi poměrně rozsáhlé depo. V depu jsou kromě lokomotiv místní trati též stroje, které vozí osobní vlaky. Na hlavní jednokolejné trati je čilý ruch. Bohužel se nám hlavní trať poměrně brzy ztratí z dohledu. Věnujme se tedy odbočné trati. Je to lokálka, která okresními Vodicemi spojuje městečka a vesnice v okolní pahorkatině. Hned za stanicí proto trať začíná stoupat a koleje nabírají výšku. Přes všechnu snahu se stavitelé nevyhnuli dvěma tunelům, kterými museli prorazit kopce. Poté co vlak vyjede z druhého tunelu stoupání poleví a kola zarachotí na první výhybce. Vlak vjíždí do úvraťové stanice Lipina. Stanice patří ke střediskové obci a na jediné manipulační koleji se proto vykládají a nakládají vozy v jednom kuse. Kromě zemedělských produktů, uhlí a stavebnin slouží kolej k zásobování materiálem a nakládní výrobků místníh strojírenského podniku a skladu Jednoty. Ve stanici je též rušno zejména ráno, kde se vlakem z okolí sjíždí dospělí do zaměstnání a děti do základní školy.
Většinu vlaků zde čeká objíždění. Jen mimo špčku některé vlaky vedené motorovými vozy zde pouze odvěsí přípojné vozy a dál pokračují "sólo". Čeká je cesta zpět k první výhybce. Zkušený strojvedoucí s ena rozjezdu snaží dostat z motorového vozu maximum. čeká ho totiž další stoupání až do sedla v horském hrebeni, který trať překoná zářezem. Sotva se přehoupnou přes hory a začnou klesat, je tu koncová stanice. Je to spíš stanička, pouhé dvě krátké dopravní koleje a jedna kusá u skladu. Ovšem městečko Bolešín a dvě vlečky (sodovkárna a lesní závod) se starají o to, že posádky manipulačních vlaků nejzdí s prázdnou, ale spíš naopak. Nesmíme zapomenout na remízu, která slouží k nocování strojů. Před remízou je popelová jáma a vodní jeřáb na doplnění zásoby vody, ovšem uhlím zde lokomotivy nezbroji. Dnes už remízu využívají parní stroje jen vyjímečně, většinou zde nocuje motorový vůz.
Na prvním obrázku je plánek bez skrytých částí, počítám s původním návrhem SN a protože jsem si trochu pohrál s WT přidávám i obrázky 3D včetně vozidel.
První náhled je celkový pohled na kolejiště, ze kterého je zřejmé rozmístění jednotlivých stanic
Druhý náhled zobrazuje koncovou stanici všetně vleček a remízy. Na vlečce sodovkárny stojí (od šturcu) vůz s uhlím pro kotelnu (to s komínem), krytý vůz ze skláren s prázdnými lahvemi a chlaďák k nakládce. V remíze odpočívá lokomotiva od Mn vlaku, seřazené vozy na odvoz (včetně služebáku) jsem kvůli přehlednosti nedělal, stály by nejspíš na koleji mezi výhybkou k remízene a vlečkou LZ se dvěmy klanicovými vozy. U skladu stojí dvě "zetky"
Víc náhledů mi nebylo povoleno vložit.
