Velké kolejiště H0, 420*340 cm, tvar U, epocha V

Fórum pro stavbu, přestavbu a provoz modelového kolejiště.

Moderátoři: StandaR, milan ferdián, Michal Dalecký, Jarda H.

Re: Velké kolejiště H0, 420*340 cm, tvar U, epocha V

Příspěvekod milan ferdián » pát 10 led, 2014 5:29 pm

miroslav lengyel píše:
Ferda píše:Mirku, to je marný. "Stále kvoká!"
Dva roky studuje tohle fórum a pak to postaví opravdu na dřevotřísce.

Ale tak já nikoho nekritizuji,není to můj styl.Jen mě to tak napadlo,protože kolega od vedle má potíže.Na druhou stranu je třeba přiznat,že to také tou dřevotřískou být nemusí.

Budete se divit co vám v budoucnu dřevotříska surová provede s kolejištěm.A jak tak koukám,bude to dokonce krycí osmička.
milan ferdián
 
Příspěvky: 11810
Registrován: ned 30 pro, 2007 5:48 pm

Re: Velké kolejiště H0, 420*340 cm, tvar U, epocha V

Příspěvekod miroslav lengyel » pát 10 led, 2014 5:43 pm

milan ferdián píše:
miroslav lengyel píše:
Ferda píše:Mirku, to je marný. "Stále kvoká!"
Dva roky studuje tohle fórum a pak to postaví opravdu na dřevotřísce.

Ale tak já nikoho nekritizuji,není to můj styl.Jen mě to tak napadlo,protože kolega od vedle má potíže.Na druhou stranu je třeba přiznat,že to také tou dřevotřískou být nemusí.

Budete se divit co vám v budoucnu dřevotříska surová provede s kolejištěm.A jak tak koukám,bude to dokonce krycí osmička.

Já se divit nebudu,já na ní nejezdím. :D
H0 II.epocha DRG+1souprava Würtenberg(startset)a pára K.P.E.V.ještě je nestihli přeznačit.
Uživatelský avatar
miroslav lengyel
 
Příspěvky: 3572
Registrován: sob 17 led, 2009 6:26 am
Bydliště: Ústí nad Labem

Re: Velké kolejiště H0, 420*340 cm, tvar U, epocha V

Příspěvekod Barbucha » stř 22 led, 2014 9:52 am

miroslav lengyel píše:Ale tak já nikoho nekritizuji,není to můj styl.Jen mě to tak napadlo,protože kolega od vedle má potíže. :D


Ono to potkává hodně lidí a pak je to bolestné. Jenže když ty OSB desky jsou proti dřevotřísce tak drahé, o vyřazeném laminu nemluvě. Ale ta pakárna s tím…
Další z příkladů, kdy se to po dvou letech práce řešilo: http://www.zmlhota.cz/31.3.2013.php
DR, H0, epocha III c, v neplánované pauze.
Uživatelský avatar
Barbucha
 
Příspěvky: 2311
Registrován: pát 06 čer, 2008 7:20 am
Bydliště: Brno

Re: Velké kolejiště H0, 420*340 cm, tvar U, epocha V

Příspěvekod Ales » stř 12 úno, 2014 9:00 pm

Díky za Vaše názory. Ano, ke stavbě používám dřevotřísku. Důvodem bylo zejména to, že jsem si ji koupil už dávno, když jsem stavěl moje "testovací " kolejiště. Tehdy vyrobené rámy (R2-R4) používám nyní, i když v jiném uspořádání. Nyní jsem dostavoval rám R1 (smyčka + spirála) rámy a z výškových důvodů jsem jej udělal stejný (měl jsem dřevotřísku i na to).

Konstatujete, že jsem nepoučitelný. K tomu chci říci, že jsem před zahájením stavby nepřečetl všechno. Pokud bych to chtěl udělat, tak jsem dnes ještě nepoložil ani metr koleje, protože bych ještě ani nezačal stavět rámy. Takže problémy DTD jsem nestudoval. I když se snažím udělat vše precizně, abych se k tomu nemusel vracet, nedá se vše udělat na 100 %. Možná tu nějaké riziko je. Ale vidím tu zásadní rozdíly.

S prací s dřevotřískou (laminem) mám určité zkušenosti. Nevím, jaké má kolega od Mirka potíže (uvítám zprávu/odkaz o nich), ale pokud jsem se podíval na odkaz http://www.zmlhota.cz/31.3.2013.php - fotku 16, tak je mi jasné, že to zde ani jinak dopadnout nemohlo. Zde je DTD použita jako konstrukční (nosný materiál) s rozpětím cca 1 m (dle mého odhadu) mezi podpěrami a ještě v tom nejhorším místě (uprostřed rozpětí) jsou vetknuty podpěry, které drží váhu další konstrukce. Dále výztuhy (napříč) nejsou nijak upevněny do stojin. takže zákonitě musí klesnout.
Neberte to, že chci hanět něčí práci (to bych strašně nerad), ale popisuji to takto proto, abych se pokusil vysvětlit jak jsem se s tímto pokusil vypořádat já.

Ten základní rozdíl je vidět na této foto (rám R1) http://samone.rajce.idnes.cz/02-Kolejis ... 0x480_.jpg
1) konstrukce musí být nosná - základní rastr hranolků je cca 55 cm a je pevně kompletně pospojovaný (svlaky nebo kolíčky).
2) tam kde jsou koleje, tak je poblíž další nosný prvek, který zamezí propadání povrchu (šikmé příčky)
3) veškerá další (horní) stavba bude stát na hranolcích a DTD nebude zatížena dalšími silami. Pouze ponese koleje, přičemž vzdálenost k nejbližšímu hranolku (pevného rámu) je 5 -15 cm
4) DTD dělá pouze rovinu pro nalepení koleje mezi blízkými hranolky.

Ano, v případě, že by se i přesto propadala, pak řešení bude jednoduché - na vhodná místa se doplní zespodu další hranolky. Koleje již budou položeny se všemi vývody, takže bude jasné, kam je lze dát a kam ne (Nyní jsou schválně min 5 cm od koleje, neboť jsem nevěděl, kde přesně budou jaké vývody a další zařízení.

Neberte tyto řádky jako nesouhlas, že nejsou lepší řešení. Ano jsou, ale já jsem historicky (před 5-ti lety) začal takto, tak zatím pokračuji.

Na závěr dvě "uklidnění" :
1) horní patro bude už zřejmě z MDF 7-8 mm (plovoucí podlaha)
2) použitá DTD je jenom 5 mm :lol:
H0, moje kolejiště : http://samone.rajce.idnes.cz
Uživatelský avatar
Ales
 
Příspěvky: 128
Registrován: stř 13 říj, 2010 6:10 pm

Re: Velké kolejiště H0, 420*340 cm, tvar U, epocha V

Příspěvekod Ales » sob 26 črc, 2014 6:49 pm

Doplnil jsem pár obrázků z další stavby. V lednu (2014) jsem dokončil pokládání kolejí na rám 1+2 a pustil jsem se do elektra. Zatím je nainstalována centrála a napojeny koleje (zatím napřímo). Není připojena vratná smyčka, neboť nemám zatím modul vratné smyčky. Už jsem si dokonce trochu projel zapojené úseky s lokomotivou (mám jen jednu s dekodérem). Jezdila hezky, nicméně bych to jako jízdní zkoušky ještě nenazval.
Původně jsem chtěl použít Jindrovu automatickou vratnou smyčku, ale vzhledem k tomu, že se do mé smyčky nevjíždí z jedné vyhýbky, tak to není vhodná konstrukce pro mé použití. Konstrukce od Mike Boltona se mi moc nepozdává, nechci namáhat mašinky zkratovým proudem. Chtěl bych použít řešení s měřícími úseky na vjezdech. Zatím jsem takové nenašel, asi jsem hledal málo. Začal jsem přemýšlet o vlastním řešení. Pokud má být smyčka nachystána i na případné vycouvání vlaku zpět ze smyčky, tak to zase tak úplně jednoduché není. Nyní však probíhá u mě letní přestávka takže pokrok není v podstatě žádný.
H0, moje kolejiště : http://samone.rajce.idnes.cz
Uživatelský avatar
Ales
 
Příspěvky: 128
Registrován: stř 13 říj, 2010 6:10 pm

Re: Velké kolejiště H0, 420*340 cm, tvar U, epocha V

Příspěvekod Ales » ned 08 bře, 2015 7:31 pm

TAk zase uběhl nějaký čas od posledního popisu, tak bych chtěl krátce popsat, co se zatím odehrálo na mém kolejišti.

I přes letní přestvku se něco dělo. Neodehrávalo se to však na kolejišti ale v mé dílně. Snažil jsem se řešit výše zmíněnou moji otázku, jak na vratnou smyčku. Rozhodl jsem se vytvořit vlastní řešení na bázi mikrokontroleru PICAXE. Aby to nebylo tak triviální, vzal jsem si do hlavy, že to řešení (na rozdíl od běžně dostupných) bude pro vlak delší než je délka smyčky. Mám ji asi jen 5 metrů, tak kdyby se mi tam nevešel :lol: . Současně mám však 4 vjezdy do smyčky (zkrácením smyčky lze redukovat na 2, ale já jsem maximalista :) ).
Řešení jsem měl v hlavě už v době, kdy jsem pokládal koleje v této smyčce a mám ji připravenu tak, že se skládá z 5 oboustranně izolovaných úseků, které by byly vybaveny měřením obsazení. Princip (velmi zjednodušeně) měl být založen na napájení úseku s lokomotivou a dvou sousedních. Pokud by dorazila do posledního přepnula by se polarita a za ní by byly 3 odpojené úseky. Vznikly by tak 4 izolované přechody, přes které by byl zbytek vlaku "přetažen" (smyčka je ve skryté části, tak zhasínání vagonů by nevadilo). Je sice určitá pravděpodobnost, že by se všechny 4 přechody najednou propojily koly nebo podvozky, nicméně jsem odhadoval, že je minimální a že ji ověřím ji až praxí. Na první problém jsem však narazil, když jsem začal kreslit logické schéma.
Při směru vpřed to nebyl problém, ale pokud jsem jej začal rozvíjet, že se kdekoliv může vlak zastavit a rozjet zpět, tak se logická mapa rozrůstala do vicedimenzionální tabulky a počet řešení se zvětšoval geometrickou řadou.
Takže jsem počet úseků redukoval pro začátek na 3. Toto se už dalo řešit. Postavil jsem model smyčky a ladil program pro procesor. Dostal jsem se do fáze, že tato smyčka (t.j. bez měřících úseků před vjezdy do ní) fungovala správně pro průjezd samotné lokomotivy. Ať lokomotiva vjela z kterékoliv strany, tak vždy vjela do smyčky bez zkratu, ve smyčce si mohla jezdit a vyjíždět jak chtěla a ty 3 úseky se správně přepínaly.
Ovšem toto řešení znamenalo několik měsíců (občasné) práce. Z hlediska objemu to odhaduji teprve tak na 1/3 původního záměru. Nakonec jsem se rozhodl toto řešení zastavit, abych se vůbec v roce 2014 někam pohnul. Takže z tohoto zbyl druhý bod do části "Takhle tedy ne". I toto je zkušenost...

Proto jsem se znovu zamyslel, které řešení pro vratku použít. Nakonec jsem sáhl po řešení vratky od Mika Boltona. Z široké rodiny procesorů PIC jsou mně sympatičtější vícekrát přepisovatelné čipy xxFxxx, takže jsem se rozhodl původní program pro 12Cxxx. upravit pro 12F629. Ani toto nešlo jednoduše, neboť jsem nepřenastavil dva vstupy na potřebnou konfiguraci a trvalo asi týden, než jsem na to s pomocí rady od Jindry Fučíka přišel (Jindro, ještě jednou díky!). Pak už jsem řešil jen častější spínání vratky, než bylo potřebné, což se se dalo vyřešit snížením měřících odporů. No a konečně, na konci roku 2014 byla vratka připravena k zabudování.
Takže v prvních dvou měsících roku 2015 jsem se konečně zase dostal ke kolejišti a všechny práce byly "zespodu". Nejprve jsem instaloval vratku a měření všech úseků (do budoucna, kdybych se k vývoji vrátil). Tím se konečně celá již postavená část kolejiště (1/2 spodního patra) stala konečně napájenou a pojížditelnou. Tak jsem si s radostí trošku pohrál.

Další práce spočívala v osazení přestavníků. Opět to znamenalo se něco nového naučit a doladit zvolené řešení, které jsem zatím testoval jen na testovací desce. Po mnoha testech v průběhu loňského roku (kromě té vratky) jsem se dopracoval k finálnímu řešení (v3), které se mi zdá nejlépe funkční. Po montáži prvního přestavníku jsem byl přímo nadšen, jak to hezky chodí a jsem skutečně rád, že jsem se odklonil od cesty ovládat jazyky relátky (viz má první slepá cesta). Je to sice pracnější, a nákladnější, ale výsledek stojí za to.
Celkem jsem již, k dnešnímu dni osadil 4 servopohony. Ovládání mám zatím pomocí servodekodéru od JIndry (v 3.5) http://www.fucik.name/masinky/servo/. Zde jsem se prozatím zastavil, neboť se projevily určité (všeobecně známé) vlastnosti serv, které bych chtěl nějak vyřešit (cukání při náběhu a po každém zkratu/generálním stop, proudový ráz).
To už však bude předmětem až dalšího řešení.

Montáž vratky, provedení přestavníku, jeho montáž, a celkový pohled zespodu je v mé fotogalerii

http://samone.rajce.idnes.cz/21-Elektronika-vyhybky/#20150221_212340.jpg (tato a 4 následující)


milan ferdián píše:
Hlavně proveď testování zátěže na spirále. I když jsem se snažil dát co nejpříznivější hodnoty,sám jsem zvědavý zda ICE soupravy v pohodě vyjely stoupání.Pozor na přechodové části stoupání - přechod - rovina.Zde se vyskytuje nejčastější problémy a to v rozpojování vozů.Samozřejmě záleží na typech spřáhel.


Z toho nadšení, jak mi krásně chodila první výhybka jsem si natočil i video. Je poměrně dlouhé... ale :
1) V té první části (poté co jsem se dosyta pokochal výhybkou) je vidět i výhoda vratky od M. Boltona - může se do ní vjet jakkoliv např. couváním (bez vagonů, které by odebíraly proud) a vratka funguje. Toto by se do vratky s měřícími úseky na lokomotivu nedalo - bez dalšího dovybavení (tratě nebo vagonů).

2) od času cca 6:25 tam mám zátěžové zkoušky jízdy po spirále směrem k viditelné části s běžnou délkou vlaku (parametry : R=600, stoupání 25%o, zatím realizováno cca 300 stupňů).

3) od času 10:45 zkouška jízd do spirály s vlakem parametrů mezinárodního rychlíku (zatím jen dieslová trakce :D )

https://www.youtube.com/watch?v=U85bM-PBYc4
MIlane, doufám, že to nezakřiknu, ale myslím, že je to zatím bez problémů... Díky

Toť zatím vše.
H0, moje kolejiště : http://samone.rajce.idnes.cz
Uživatelský avatar
Ales
 
Příspěvky: 128
Registrován: stř 13 říj, 2010 6:10 pm

Re: Velké kolejiště H0, 420*340 cm, tvar U, epocha V

Příspěvekod Ales » úte 08 bře, 2016 8:59 pm

Další rok je pryč, tak bych chtěl opět poreferovat o mém postupu.
Celý rok jsem strávil "pod kolejemi". Nejprve jsem dovybavoval ostatní výhybky přestavníky. Angličan byl trochu složitější (a s ním nejsem zatím spokojen, přijde předělat). Přestavení není hezké, není plynulé, mám tam příliš "vysoké" táhlo a má už moc velkou pružnost. Postupně jsem si vyvinul kompaktnější, avšak lepší provedení přestavníku (verze 4), který řeší
- méně místa pro montáž
- úhlové provedení (lze upravit pro jakýkoliv úhel v případě potřeby)
- převod do pomala (tudíž delší a plynulejší chod serva)
- vyšší sílu přestavení (tj. pružina výhybky jej nepřetlačí - viz můj angličan)
- menší posun jazyku při zapnutí serv,
- jednodušší montáž - šroubuji jej zvrchu a před definitivním upevněním lze posunem lehce doladit na střed
- včetně pružného elementu pro počáteční zákmit serva
Má samozřejmě i nevýhodu - a tou je větší pracnost.

Po osazení všech osmi přestavníků jsem si konečně mohl začít " jezdit" :-) .Tak jsem si konečně koupil tři digitální dekodery do lokomotiv. No a velmi brzy jsem přišel na to, že ovládat vyhýbky a lokomotivy z jednoho ovladače (J.Fučík -Minimouse) je velmi nepraktické, tak jsem se pustil do stavby malého ovladaciho pultu. Využil jsem TCO od J. Fučíka. To už je o řád lepší. Ale vzhledem k budoucímu napojení na PC jsem zvolil tlačítkovou verzi (2 tlačítka na výhybku) a z nich samozřejmě není poznat, jak jsou výhybky přestaveny. Proto jsem dále pokračoval se stavbou zobrazovače FBO (taktéž od J. Fučíka). K tomu je však nutno realizovat i zpětná hlášení, proto jsem musel ještě vyrobit 3 moduly S88. No a když už řeším zpětnou vazbu, tak jsem i vyrobil detektory obsazení ( vše dle http://www.fucik.name, Jindro díky za tvoji podporu a cenné rady). Takže si myslím, ze jsem do února 2016 zvládl základní elektronická zařízení pro další stavbu kolejiště, která už budu jenom rozšiřovat.
Nějaké foto, z této části mého budovatelského úsilí jsou v albu Elektronika

http://samone.rajce.idnes.cz/21-Elektro ... 211617.jpg

Poslední věc, co jsem za ten rok zvládl je, že jsem si detailně rozkreslil v AutoCAD zbývající polovinu skrytého patra (rámy R3+R4), a něco je již přeneseno (tužkou) i na příslušné rámy.
H0, moje kolejiště : http://samone.rajce.idnes.cz
Uživatelský avatar
Ales
 
Příspěvky: 128
Registrován: stř 13 říj, 2010 6:10 pm

Re: Velké kolejiště H0, 420*340 cm, tvar U, epocha V

Příspěvekod sidlo » stř 09 bře, 2016 7:28 am

Na tomto obrázku http://samone.rajce.idnes.cz/21-Elektronika-vyhybky/#20150214_142938.jpg je něco modrého. Předpokládám, že je to spojení táhla od serva a pérka od výměny. Vypadá to jako pevné spojení. Potom se bude muset přesně usadit servo podle použité délky táhla - pokud tomu dobře rozumím. To mi připadá jako nešťastné řešení.

Hledám nějaké řešení, abych mohl napřed usadit servo a výhybku a až nakonec provést pevné propojení obou táhel a nastavil jejich přesnou požadovanou délku.
Uživatelský avatar
sidlo
 
Příspěvky: 3589
Registrován: ned 27 dub, 2014 7:32 am

Re: Velké kolejiště H0, 420*340 cm, tvar U, epocha V

Příspěvekod Ales » stř 09 bře, 2016 7:39 pm

Předně musím uvést že toto je ještě foto z verze přestavníku 3. Tato je už překonána mojí verzí číslo 4. Obecně u obou vždy pod výhybku připevním táhlo pomocí této trubičky a výhybku potom pomocí vložených zarážek vystředím na střední polohu. Na toto táhlo (u v4.) potom nasadím celý mechanismus servopohonu (páka také ve střední poloze) a přišroubuji jedním šroubem (u převodové páky). V této poloze lze posunem (vlastně otáčením) celého montážního celku velmi přesně nastavit polohu vyhýbky ( lze oddělat již zarážky z výhybky). Teprve po tomto jemném doladění (lze i zapojit a odzkoušet elektricky) přišroubuji druhý šroub, čímž se to zajistí. Pro případné další doladění má úhelník podlouhlé otvory (zatím nebylo potřeba).
H0, moje kolejiště : http://samone.rajce.idnes.cz
Uživatelský avatar
Ales
 
Příspěvky: 128
Registrován: stř 13 říj, 2010 6:10 pm

Re: Velké kolejiště H0, 420*340 cm, tvar U, epocha V

Příspěvekod Myšpulín » stř 09 bře, 2016 8:15 pm

sidlo píše:Na tomto obrázku http://samone.rajce.idnes.cz/21-Elektronika-vyhybky/#20150214_142938.jpg je něco modrého. Předpokládám, že je to spojení táhla od serva a pérka od výměny. Vypadá to jako pevné spojení. Potom se bude muset přesně usadit servo podle použité délky táhla - pokud tomu dobře rozumím. To mi připadá jako nešťastné řešení.

Hledám nějaké řešení, abych mohl napřed usadit servo a výhybku a až nakonec provést pevné propojení obou táhel a nastavil jejich přesnou požadovanou délku.

Proč hledat vymyšlené. Používám dvě téměř identická řešení. V modelářských prodejnách prodávají "Spojka M2" průměr 1 nebo 1,5 mm nebo 1,8 mm (třeba tady http://www.mpjet.info/market/index.php?main_page=product_info&cPath=5_21&products_id=231). Na to našroubuji matici M2 a z mosazného drátu vyrobený protikus opět se závitem M2 na jedné straně a volnou dírou na druhé. Táhlo vyrobím ze dvou kusů většinou z ocelové struny 1,5 mm a do otvoru spojky a protikusu zaletuji oba díly táhla. Trochu to je vidět zde http://vlakymyspulin.rajce.idnes.cz/Prestavnik/#P7070022.jpg (vlevo svisle nebo napravo našroubováno přímo na šroub trčící z přestavovacího segmentu. Druhé řešení je téměř shodné, jen místo mosazného protikusu používám něco takového http://www.mpjet.info/market/index.php?main_page=product_info&cPath=5_186_188&products_id=1814 (u těchto je cena přímo děsivá, používám od jiného výrobce) a to nasazuji na něco podobného http://www.mpjet.info/market/index.php?main_page=product_info&cPath=5_25_34&products_id=305, jen zahnutého pod úhlem 90°. Tím můžu mít namontován přestavník v ose koleje nebo ovládací tyč napříč panelem s pákou. Ale jak uvádím, toto jsou díly, jež jsem na první pokus našel na netu. Osobně vybírám přímo v prodejnách a až na ty spojky jsou mnou používané díly trochu jiné (a lacinější). Montážní délka táhla se nechá korigovat v délce kolem 10 mm. Matice slouží jen jako kontra a teoreticky se nemusí osazovat. S ní to lépe drží - vymezí vůli v závitu. Když tak časem hodím na net nějaké foto.
H0, III až IV, ČSD, nemodelář
Myšpulín
 
Příspěvky: 1506
Registrován: stř 24 led, 2007 7:43 pm
Bydliště: Hostinné

Re: Velké kolejiště H0, 420*340 cm, tvar U, epocha V

Příspěvekod Ales » pon 14 bře, 2016 10:03 pm

Ještě krátké video s funkčností ovládacího panelu

https://www.youtube.com/watch?v=SlLLSWMU-LI
H0, moje kolejiště : http://samone.rajce.idnes.cz
Uživatelský avatar
Ales
 
Příspěvky: 128
Registrován: stř 13 říj, 2010 6:10 pm

Re: Velké kolejiště H0, 420*340 cm, tvar U, epocha V

Příspěvekod Ales » stř 12 říj, 2016 8:25 pm

Tak leto je definitivně pryč.Něco jsem sice v jeho pruběhu udělal, ale o tom až příště. Dnes se chci zmínit o jedné radosti ,kterou jsem si dopřál v uplynulém víkendu. Proto by dnešní nadpis mohl být "Jak postavit centrálu z21".

Ano do tohoto jsem se pustil. Proč ? Na začátku byla náhoda. Něco jsem hledal a náhodou jsem našel stránku která popisuje stavbu wifi centrály http://www.dccmm.cz/index.php/dcc-model ... ci-arduina
V nejakych dalsich etapach jsem mel v záměru realizovat připojení počítače a bezdrátovou mouse. Toto zařízení v sobě propojuje obě funkce. Dalši možnost je že když přijde se podívat synovec, tak si bude moci ze svým tabletem také zajezdit. V neposlední řadě jsem přemýšlel, jak na mé Maxi Mouse realizovat ještě jednu nebo dvě další klávesnice na ovládáni dalšich zvukových funkcí u zvukové lokomotivy, nehledě ne to, že jsem chtěl přeprogramovávat zvuky tak, abych měl ty pro jízdu na jedné klávesnici (rozuměj F0-F9), abych nemusel je stále přepínat, což je také "makačka na bednu". Takže pro mé je toto takové 5v1 (nejmíň :) ). Popis stavby se mi zdál dobře napsany, tak jsem začal shánět. Na druhou stranu jsem ješté nemél Arduino v ruce a jaksi jsem k nému měl i néjaké předsudky... Zatím jsem pracoval (což je možná trochu přehnané slovo pro mých pár pokusů) s PICAXE ( viz viewtopic.php?f=7&t=7740 ) a PIC ( např. předěláni vratné smyčky od Mike Boltona na jiný procesor dřive v tomto vlákně). Nicméne jsem objednal klon Arduino a Ethernet shield (324 Kc), PCB od BorgMcz (http://www.dccmm.cz, 145Kč). Než Aruino došlo, součástky jsem našel doma (odhaduji cca 20 Kč), je jich jen pár a wifi router jsem dostal od mého táty, kterému tímto moc děkuji :P . Ještě jsem k němu koupil zdroj (50 Kč) a mohl se pustit do stavby.
Plošňák byl moc hezky zpracovaný, to si samozřejmě při mé domácí výrobě mohu nechat jen zdát. Pájení bylo celkem rychle hotovo a začal jsem skládat. Zde jsem narazil na problém, nebot router měl adresu 10.0... a arduino 196.... Ethernetové síte nejsou rozhodně ničim v čem bych se vyznal. Tam znám pouze dva přikazy (ipconfig a ping). Myslel jsem, že bez rady toto nepřekonám. Návod počitá s nastavenim sítě na ten rozsah 196.... No trochu jsem se zapotil s PC, ale nakonec jsem přišel na to, že router lze přenastavit a nakonec jsem na počítači "viděl" i Arduino (ping), i když jinak nekomunikovalo. Ale když jsem z něj vymámil i stránku s adresami (IP, XpressNet), tak jsem si oddechl. No a pak už to postupnými kroky oživování šlo bez problémů, až jsem se divil. Pominu-li to, že se Arduino v pořádku našlo na USB počítače i v programu XLoader, považuji to fakt za zázrak, že tak složitá cesta fungovala na první pokus. Posuďte sami, kolikrát se vlastně přikazy mění :
Tablet -> wifi signál -> router -> Ethernet kabel-> Ethernet shield -> Arduino -> Z21 shield -> XpressNet -> Centrála NanoX -> DCC signál -> Dekodér v loko.
To snad není možné, a ono to funguje ! A za celkové náklady cca 500 Kč (+ wifi router).

Tři foto jsem přidal do části Elektronika http://samone.rajce.idnes.cz/21-Elektro ... 210249.jpg

Ještě jsem nedělal jízdní zkoušky ( např. přesnost zastavení), zatím jsem jezdil jen po kusu testovací koleje, ale líbí se mi, že se ty zvukové funkce dají sdružit na jízdní a "statické". Samozřejmě, dá se namítnout, že pro ovládání rychlosti a funkcí se musí dívat na displej. Ano to je pravda, pro rychlost je to nevýhoda, ale je možné, že po nějaké době se dá rychlost nacvičit i bez dívání. No a na funkce se musím dívat i na moji Maximouse a dost přemýšlet, na které klávesnici vlastně jsem a kam se musím přepnout. Tak uvidíme, až důkladně vyzkouším....
H0, moje kolejiště : http://samone.rajce.idnes.cz
Uživatelský avatar
Ales
 
Příspěvky: 128
Registrován: stř 13 říj, 2010 6:10 pm

Re: Velké kolejiště H0, 420*340 cm, tvar U, epocha V

Příspěvekod Ales » čtv 01 pro, 2016 8:20 pm

Nejenom stavbou modelové železnice je modelář živ, proto jsem se pustil do sebevzdělávání. Půjčil jsem si knihu "Modelová železnice" od Zbyňka Stárka (vydáno v nakladatelství C Press 2013). Při letmém nahlédnutí mě upoutalo docela velké množství obrázků a schémat,  kniha vypadala na pohled velmi dobře, proto jsem se těšil na počtení.
Bohužel však toto moje těšení dostalo velkou ránu hned na první straně, kde jsem narazil na dvě hrubky a jeden překlep. To mi signalizovalo, že asi nebude vše úplně v pořádku. Na dalších stranách se to potvrdilo a bilance k 6. straně je 6 chyb a jeden špatný termín (termín přestupník jsem ještě nikde nečetl , řekl bych že správně je výměník) Další chyby jsem už přestal počítat a tímto mé očekávání, dá se říci, kleslo k bodu mrazu. Hned na následujících stránkách 16 až 20 se přidává další charakteristický rys této knihy - a to že obrázky jsou umísťovány často velice nezávisle (rozumějte zpřeházeně) k textu. Pro dokreslení, jak asi : v textu o třínápravových lokomotivách jsou logicky umístěny obrázky třínápravových. Nicméně u čtyřnápravových parních lokomotiv se už střídají obrázky čtyř a pěti nápravových. U pětinápravových lokomotiv najdete obrázeky šesti nápravových a úzkokolejných. No a samozřejmě pak přijde vyvrcholení- u textů o šestinápravových parních lokomotivách najdete zcela logicky dvou a třínápravové... to jsou ještě věci, které se samozřejmě dají jednoduše přiřadit - kolečka si dokáže spočítat každý...
Ale pokud vás toto neodradí a dostanete se například do části o blokování úseků - kolem strany 92, tak to, že jsou obrázky na přeskáčku je velice nekomfortní až nesrozumitelné. Autor vůbec nepoužívá žádné číslování obrázků a příslušné odkazy v textu s uvedením čísla obrázků.
Čtení potom probíhá tím způsobem, že začněte číst odstavec, zjistíte o čem je, odvodíte si jako by se asi mohl příslušný obrázek hledat jmenovat a pak hledáte na dané dvoustraně (pokud jich tam je šest, tak to také není úplně triviální),  na dvoustraně předchozí nebo i na dvoustraně následující, zda náhodou k této části není nějaký obrázek. No a když jej naleznete , pak musíte vychytat chyby v tomto obrázku. Jeden příklad za všechny - na straně 93 obrázek "Křížení dvou souprav vlaku ve stanici s využitím dvou bloksignálů". V textu se dozvíte, že jsou tam použitá návěstidla "NB1",  "NB2",  návestidlo "3" a "4".  V obrázku jsou však zakreslená návěstidla "1", "B2",  "4" a  "4"  ( zde nemám překlepy).  Je už na vaší úvaze, ke kterému návěstidlu v textu si přiřadíte návěstidlo v obrázku, aby vám k tomu seděl text...
Další nešvary , jako chybějící vysvětlivky značek, používání různých značek pro stejné věci a tak dále a tak dále vás už nemůžou překvapit.
V závěru knihy je poměrně neobvykle zařazeno sedm stran cen jednotlivých komponentů modelové železnice - počínaje lokomotivami a vagóny přes ceny kolejiva a konče různými drážními stavbami posypy a tak dále.... což by nebylo špatné. Ovšem autor vůbec neuvádí, k jakému roku je to vztaženo. To stále ještě nezní tak špatně, ale vzhledem k tomu že v knize cituje z plánovaných novinek Roco na rok 2002 a kniha je vydána v roce 2013 je opět na vašem zvážení, ke kterému roku si ty ceny vztáhnete... Takže opět vypovídající hodnota je velmi nízká.
Řadu perliček najdete úplně v závěru knihy , kde je přiloženo několik barevných fotografií. Kromě standardních překlepů musím uvést že fotografie jsou různé kvality - je tam řada pěkných fotek (rozumějte ostrých) potom několik průměrných, některé které bych si ponechal možná ve svém počítači pro dokumentaci nějakých pracovních postupů, ale rozhodně bych je nepublikoval neboť nejsou úplně ostré (jako kdyby focené starým mobilem s malým rozlišením) a korunou je záběr lokomotivního depa s točnou, který je kompletně rozmazaný..
Závěrem k této knize musím konstatovat, že autor sice shromáždil poměrně širokou řadu informací vhodnou pro začátečníky v modelové železnici (ale skutečně jen pro ně), která je významně znehodnocena naprostým pominutím profesionální redakční korekce.

Obrázek

V této souvislosti musím uvést knihu Fenomén ČME 3 od pana Ladislava Nováka, kterou jsem četl a studoval těsně před ní, a která je naprostým opakem předchozích řádků. Tato kniha popisuje přesně novější historii lokomotivky ČKD Praha Libeň a naprosto přesným a vyčerpávajícím způsobem pojednává o vývoji a stavbě lokomotiv ČME3 a to takovým způsobem, že jsem z ní získal naprosto přesnou představu i o vnitřních agregátech lokomotivy jejich funkčnostech a základních technických parametrech. Dokonce mám až takový pocit, že kdyby před mě položili součástky této lokomotivy, že ji snad dám dohromady :D . Chápu, že takováto kniha neosloví každého, ale pro železniční nadšence je velmi zajímavá. Nepamatuji si tam jediný problém citovaný výše. A takto zpracovanou knihu musím jedině pochválit ...
A proč jsem se věnoval ČME3 o tom někdy příště...

Obrázek
Naposledy upravil Ales dne sob 16 zář, 2017 8:45 pm, celkově upraveno 8
H0, moje kolejiště : http://samone.rajce.idnes.cz
Uživatelský avatar
Ales
 
Příspěvky: 128
Registrován: stř 13 říj, 2010 6:10 pm

Re: Velké kolejiště H0, 420*340 cm, tvar U, epocha V

Příspěvekod sidlo » čtv 01 pro, 2016 8:48 pm

Ales píše:Půjčil jsem si knihu "Modelová železnice" od Zbyňka Stárka (vydáno v nakladatelství C Press 2013).


Autora znám osobně a pokud vím, tak není modelář. Knihu jsem také listoval. Působí na mě jako rešerše starších katalogů modelářských firem. Nízká odborná úroveň publikace mě nepřekvapuje. Co mě překvapuje u tohoto autora je to polygraficky neprofesionální provedení.
Uživatelský avatar
sidlo
 
Příspěvky: 3589
Registrován: ned 27 dub, 2014 7:32 am

Re: Velké kolejiště H0, 420*340 cm, tvar U, epocha V

Příspěvekod Ales » sob 14 led, 2017 5:18 pm

Nyní zpět ke slíbenému čmelákovi. Na kolejiště jsem neměl posunovací lokomotivu (nemám tedy ještě ani to kolejiště), ale jak píši dříve, české loko je potřeba kupovat tehdy když jsou a ne, když je člověk potřebuje. Čmělák se mi vždy líbil. Dlouho jsem se díval na obrázky čmeláka od ROCO a PIKO, až jsem se konečně rozhodl, že si jej pořídím. Prostudoval jsem jejich recenzi zde na modely.biz. Oba vypadaly dobře, byť ROCO vyšel lépe, ale rozdíl ceny se mi zdál značný. Rozhodl jsem se, že si koupím od PIKO - T669.0012 (dnes řada 770). Poté co dorazil, začal jsem přemýšlet, jak si ho upravím k obrazu svému.

Moje představa byla, že tam kromě dekodéru (plux22) dostanu nejen kvalitnější repro (ZIMO DUMBO s ozvučnicí) ale i kondenzátory s hodnotou blízkou maximu dekodéru ZIMO MX645, což je 5000 uF a další zátěž.
Toto se dá jakš takš dostat do normálních (průchozích) lokomotiv, ovšem, když se člověk podívá na čmeláka s jeho úzkým profilem, kde je samozřejmě motor, převody, deska elektroniky a potřebná konstrukce nesoucí tyto části, tak se to zdá skoro nemožné. Studoval jsem jej hodně dlouho - ze všech stran. Poměřoval, porovnával,... Prvním závěrem bylo, že reproduktor nemůže přijít na to místo, kde je od výrobce příprava na kruhový reproduktor. Ten je mizerný a špatně hraje. Našlo se pro něj místo v prostoru, který je určen pro jeden kondenzátor velikosti cca R10x20 (dle výrobce). Nechtěl jsem použít ten úplně nejmenší reprák, ale kostku 13x18x13, ovšem do prostoru pro reprák výšky 10 mm se také nevejde. Vyzkoušel jsem, že by jej šlo tam dát po vychýlení desky plošných spojů, ale není to ono, zůstává prohnutá a to by v budoucnu mohlo být zdrojem nějakých závad. Proto jsem vyřízl držák kondenzátoru (plast tvaru L) a repro nalepil a zajistil pod DPS.
S kondenzátory to bylo dost složité. Nicméně jeden -2200uF- jsem narval (po částečném vyfrézování) do prostoru pro kulatý reproduktor v nádrži. Zde jsem odrovnal tři různá brusná tělíska k mikrofrézce, než jsem přišel, z čeho je rám odlit. Překvapilo mě, že se nejspíše jedná o hliníkovou slitinu. To jsem nečekal, myslel jsem, že soudruzi z NDR použijí něco těžšího (možná je to ten důvod, proč je PIKO výrazně lehčí než ten od ROCO). No nic, pak jsem to vzal korundovou frézou a už to šlo dobře. Uprostřed se dá ale odbrousit pouze 1 mm, protože tam už je potom motor. Po vložení kondenzátor malinko přečnívá (s krytem), ale je to jen 0,5 mm, jak je vidět na foto, a to není vůbec vidět (ani z boku, pokud loko stojí na kolech) a ani to ničemu nevadí. Další kondenzátor 1000uF je ještě vedle repráku, napříč, nad převodovkou přední nápravy, naprosto v pohodě, ničemu nevadí. A další sada 3 repro (á 470uF) je tam, kde u skutečné lokomotivy je také zásoba energie - v bateriovém prostoru (tj. malý, zadní představec karoserie). Po sečtení kapacit vychází 4600 uF, což je naprosto výborná hodnota. (pokud bych sehnal 680 uF místo 470, které používá ZIMO, tak bych dosáhl i na těch 5000 uF).

Když už jsem se tak v ní vrtal, tak jsem doplnil strojvedoucího a osvětlení kabiny, neboť rozhraní Plux22 nabízí skutečně výborné možnosti pro ovládání. Doplnil jsem i přepínání na dálková světla - to jsou připraveny od výrobce, stačí doplnit dva odpory 2700 ohm v SMD provedení. Zde nechápu, proč to výrobce rovnou neosadí, když tam pájí už 4 odpory, na destičku světel, tak ten pátý snad nemůže být ani halířová položka. Pájel jsem SMD poprvé a není to úplně jednoduché, obzvláště pokud přední destičku nejde z lokomotivy demontovat... No poté co jsem jednomu odporu ulomil pájecí plošku, tak druhý a třetí jsou tam. Musím ocenit skutečně tu desku (DPS). Myslím, že je dobře udělaná, protože tam jsou přípravy na využití většiny dalších vývodů (pájecí plošky pro odpory a pájecí plošky pro vývody. To je super, to se mi líbilo. Ještě žádnou mašinu s PLux22 nemám a toto je fakt výborné. V porovnání s recenzí musím uvést, že je již odstraněna jedna výtka PIKO, že sice mají konektor PLUX22 ale používají jen 16 vývodů. Zde je již připojeno/připraveno všech 21 pinů. Jediné, co bych desce trochu vytknul je její uložení, že je v polovině volného prostoru nad motorem a tudíž se tam nedá dát už nic. Pokud by byla nahoře nebo dole, tak by se tam ty kondenzátory dostávaly mnohem lépe.
Poslední úpravou, kterou jsem udělal je doplnění olověných závažíček (9 kusů), neboť to byla také výhoda ROCO, který má mašinu o cca 90 g těžší. Jednak jsem nahradil co jsem odfrézoval a jednak jsem ji dozatížil a dostal jsem se na 366 g.

Lokomotiva po osazení dekodéru naprogramovaného od p. Smutka hraje parádně. Jackovy zvuky jsou nádherné, velice propracované a moc se mi líbí. Je radost poslouchat, jak jde motor do záběru a jak i po uvolnění klesají otáčky i s malým překmitnutím a "štěknutím" dieselu před jejich vyrovnáním, no prostě paráda.
Zřejmě použitý motor od PIKO má trochu jiné parametry, než většina motorů, protože mi dost na standardní nastavení, které Jacek nahrává do svých projektů, cukal. Nejprve jsem myslel, že cuká tím, že není zajetý, ale to cukání bylo dost výrazné, i při jízdě stejnou (střední) rychlostí. Ale když jsem jej vyzkoušel jen na stejnosměrné napětí (analog), tak jezdil pěkně. Tak jsem se musel pustit do studia a v rámci jednoho večera jsem mu musel trochu upravit parametry v příslušných CV a teď už jezdí v pohodě. Je to krásné, jak doopravská lokomotiva..... :D

Slíbené foto :
http://samone.rajce.idnes.cz/50-Cmelak_T669.0012_-upravy/#20160812_14.35.41.jpg
H0, moje kolejiště : http://samone.rajce.idnes.cz
Uživatelský avatar
Ales
 
Příspěvky: 128
Registrován: stř 13 říj, 2010 6:10 pm

PředchozíDalší

Zpět na Modelové kolejiště

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 16 návštevníků