Již je to 11 let, co jsem se začal poohlížet po nějakém domácím koníčku a objednal jsem si svůj první model T478.3187. Jelikož jsem se dočetl, že ještě nějakou dobu nedorazí, tak jsem po vánocích objednal T478.3174 a ten záhy přišel. Segment co jsem v roce 2012 osadil alespoň kolejemi, je dnes trochu upravený a čeká na nové elektrické zapojení. Jde o malé nádražíčko prozatím propojené do kruhu, aby si děti mohli občas projet nějakou mašinku. Příští rok bych mohl mít konečně nějaký čas a peníze na budování prvních krajinářských doplňků.
První moje představa o velkém kolejišti v páté epoše, charakterizované odstavenými nepotřebnými nákladními vozy na každém nádraží a neinovovanou osobní dopravou s vůní minulosti, avšak s pestrými nátěry vozidel, se přetransformovala do potřeby většího provozu, fungující nákladní dopravy a fádních unifikovaných nátěrů čtvrté epochy.
Výrobci modelů mě brzy přesvědčili, že moje milná představa o menším kolejišti hned a pár vozidel k tomu, se neslučuje s dostavěním zbytku kolejiště a dokoupením vozidel někdy v budoucnu. Vozidla jsem tedy potřeboval nakoupit hned pro celý záměr a kolejiště zůstalo vždy u ledu. Snad se to brzy otočí a po nakoupení chybějících šukafonů s přívěšáky, pilštyků, mlejnic a dvaašedesátek nastane konečně prostor pro budování miniaturního světa pro jejich provoz.
Vyndal jsem tedy z krabiček prozatím neupravenou flotilu vozidel pro finální kolejiště.