Místní dráha Landek - Snědava (segmentové kolejiště)

[jipol57]

1. Motor se nevypne, pouze se mechanicky zablokuje. Dál to už prostě nejde.

Já to pořád nechápu. Když se teda zablokuje a nevypne, tak to znamená, že je pořád pod proudem? To asi ne, ale asi nějaká nadproudová ochrana ho vypne a postaví do poruchy a je konec. Už nejede.
Ale jak by si tu "poruchu" pamatoval? Vždyť když je ovládaný jen tlačítky, tak po rozepnutí tlačítka je bez napětí. To je záhada.
A nemůže to být něco mechanického uvnitř? Že když, narazí na nějaký doraz, že by se mu špajcly zuby v převodech a zaseklo se to mechanicky? Ale to by zase nepomohlo to zvyšování napájecího napětí, jak tady někdo radí. O to víc by se mohl zaseknout. Nejraději bych ho prozkoumal. Ale abych ho kvůli tomu kupoval, tak to se mi nechce. Zlatá moje čínská serva, za desetinovou cenu. Ty ale zase potřebují řídící kmitočet a nejedou jen tak na tlačítko.

Ten motor asi nebude krokový, ale normální s reverzem, a závislý jen na těch koncových spínačích. Tak to asi bude.

Edit: podle návodu může být ovládaný tlačítky, nebo trvale. A tak, když by byl ovládaný trvale, tak by motor byl trvale pod proudem? To by se dalo zjistit, když nejede, tak jestli odebírá proud. Třeba jen jiskření na kontaktech tlačítka (nebo jen spojovat drátky). V tom případě by asi byla příčina, to zaseknutí převodů.

[zdenek]

Ten motor se točí stále jedním směrem dokola a každá půlobrátka na vačkovém kole je přestavení jedním směrem, pak zase druhým a tak stále dokola. Pokud by do motoru šel stále proud (myšleno tak, že bych úplně vyřadil koncové spínače), tak se výhybka bude přestavovat pořád tam a zpátky, tj. rovně, do odbočky, rovně, do odbočky a to tak dlouho, dokud nepřerušíte napájení. Vnitřní zapojení je pravděpodobně hodně jednoduché, společný přívod jde rovnou na motor, druhý vodič z motoru jde na přepínač ovládaný vačkou a přepínač připojuje napětí buď z jednoho nebo z druhého vodiče. A to je vše. Vtip ovládání je dán tvarem vaček a načasováním přepínání toho přepínacího kontaktu. Takže z toho vyplývá, že dojetím do jedné koncové polohy se vačkovým přepínačem odpojí vodič jedné polohy a motor se přepojí na vodič druhé polohy, tím je připraveno přestavování na opačnou stranu. A v tom "dojetí" do koncové polohy a přípravě na přestavení do opačné je kámen úrazu, každé úplné nedojetí znamená, že přestavník zůstane mrtvý. Na modulech používáme MP1 s mosazným drátkem 0,7 a poměr tuhost - pružnost je OK, délka drátku od přestavníku k jazyku výhybky je cca 30 mm. Zdroj napětí máme tvrdý elektronický se stabilizovaným napětím 12V. Momentálně jsme začali montovat i MP5 na pohony výkolejek a taky bez problému. A ještě k ovládání, vzhledem k tomu, že se motor přestavníku se točí stále dokola jedním směrem, tak by vlastně neměl jít spálit a na ovládání je nejlepší klasický dvoupolohový přepínač (pokud se bavíme o analogu).

[jipol57]

Děkuji za vysvětlení, měl jsem zato, že se motor klasicky reverzuje. Ale pořád tam jsou ty převody, kdy poslední kolečko dělá ty půlobrátky. A kdyby se opravdu při překonáváni síly převody zasekly, tak tím, že je pořád stejný směr otáčení, tak nemá naději se sám odblokovat zpětným chodem. Jedině, když s ním uživatel "zahrká", tím ten zpětný chod pro odblokování udělá ručně.
Problém v elektrice to asi nebude. A žádný řídící čip tam nebude, aby si pamatoval nějakou poruchu, jak jsem teoretizoval. Podle mě to bude mechanický problém a vyřeší to jedině lehký chod jazyků a jemnější struna, aby se při překážce na jazykách raději prohnula. Ale přestavník mohl dojet do svého konce.

[D]

Přestavníky MTB máme zatím na čtyřech místech (skryťák, odbočka, nákladiště, Sluníčko) a po správném seřízení všude fungují bez problémů. Zavádíme je i do dalších stanic.

Na co si dát pozor:

1. Na Sluníčku, kde mezi zdrojem a přestavníkem máme ještě dva metry drátu, diody usměrňovače a PN přechod v dekodéru, se po cestě ztrácí až moc z napětí zdroje (až 2 V) a tak na tužší jazyky vstupních 12 V nedostačuje. Projevovalo se občasné vrčení některého přestavníku z nedostatku síly k pohybu. Po výměně zdroje na tvrdých 15 V fungují všechny bezvadně (15 ks).
   
   Výsledek: Bez zatížení se přestavník rozjede už na 7 Voltů, po instalaci k výhybce potřebuje více. Napájení 12 V stačí pro přepínač v analogu. Jistotou je ale napájet přestavníky 15 V DC v analogu i digitálu.
   
   
2. V nákladišti Bořetice se zřejmě z důvodu nedostatečného upevnění přestavníku a přepravních otřesů v modulu jeden přestavník značně vychýlil, takže struna v nedostatečně velkém otvoru pod výhybkou zadrhla a zabránila přestavníku dojet do koncové polohy. Koncový vypínač neodepl, motor byl stále pod napětím a jeho vrčení si v ruchu setkání nikdo nevšiml. Pro stálý tlak motoru si přestavník našel cestu k jeho uvolnění a došlo k poškození úchytů hřídele s vačkami, ta se vyšinula do strany a protáčela se bez reakce na jeden z koncových spínačů. V jednom směru tedy přestavoval dobře, v druhém nezastavil a jezdil tam a zpět. Po zjištění závady trvala výměna vadného přestavníku i se seřízením kolem pěti minut.
   
   Výsledek: Je nutná pružná struna, přesné seřízení a tolerance v díře pod výhybkou. Díky dobře vymyšlenému systému uchycení přestavníku jsou případná výměna nebo seštelování velmi rychlé. Jen je na přístup k seřizovacím šroubům třeba myslet už při konstrukci kolejiště.

Asi bych o vlastnostech i úskalích přestavníků MTB mohl napsat článek i s fotkami vnitřků. Zdá se, že podobné informace jsou občas někomu prospěšné. Těm, kteři o přestavníku bez zkušeností fantazírují, by mohl rozbít jejich bludné představy.

[jipol57]

Těm, kteři o přestavníku bez zkušeností fantazírují, by mohl rozbít jejich bludné představy.

A tak po vysvětlení, že se motorek točí stále dokola, už moje představy, tak bludné nejsou, a na nutnosti lehkého chodu se shodneme. A o možnosti, poklesu napětí mezi zdrojem a přestavníkem, že je dobré ho změřit těsně u přestavníku, jsem už napsal dříve.
Takže nebude tak špatný, jen vyžaduje pečlivější montáž.
A jak popisuješ 2. případ, tak u tlačítkového ovládání k tomu nedojde, jen zkrátka nepřemůže překážku a nejede.
Nějaké ty obrázky bych uvítal. Abych neumřel blbý. Díky.

[lajblt]

"Když ti jde pára z uší, kousni se napřed do jazyka, aby ti to zase začalo myslet."
Prostě a jednoduše - vyměnil jsem 7812 za regulovatelný, co mi zbyl v šuplíkových zásobách, připojil jsem ho na 16V~ (z FZ1), nastavil na něm cca 14V=, vymontoval jsem poslední "neposlušný" MP5, párkrát ho přehodil na stole a už to zase všechno chodí jako z praku. A když už mi to tak hezky chodilo, projel jsem důkladně všechny soupravy, vyměnil dvojkolí BTTB u další várky vagonků za kovová soustružená, pár jsem jich k tomu napatinoval, vyrobil jsem náklad do sypáků, opiloval pár problematických srdcovek a pak už jsem se jen kochal dobře udělanou prací.
Zítra budu pokračovat ve výměně dvojkolí a čeká mě stavba ovládacího panelu pro viditelnou stanici. Přece jen by to chtělo to prkýnko s dvěma BTTB klávesnicemi vyměnit za něco modernějšího.

[lajblt]

Mám dotaz, pánové. Mnozí z vás mají perfektní ovládací panely. Rád bych si někde nechal vyrobit horní desku ve stylu přiloženého obrázku. Kulaté díry vyvrtat dokážu i se slušnou (ne)přesností, ale ten zbytek, to se rukou na stole dělá těžko. Nechávali jste si podobné panely tisknout, řezat laserem nebo jak jste k nim přišli? Předem děkuji za odpovědi.
Pro upřesnění: větší kroužky jsou tlačítka, ty menší LED, obdélné díry mají imitovat průsvitky, pod nimi budou také LED. Rozměr je 400x200 mm.

[radula63]

Tomáši
Máš to moc hezky nakreslený.
Já řešil ovládací panel takto: viewtopic.php?f=1&t=4120&start=345#p277103
Skrz panel mi vystupují jen tlačítka, ledky jsou pod panelem... tedy pod fólií laminace. V papíru před laminováním vříznuty otvory, laminací byly "zaskleny".

[lajblt]

Tak takhle elegantní a jednoduchý řešení mě nenapadlo, díky. Původně jsem chtěl pořídit tenký plast a vyřezávat dírky skalpelem, ale tvoje řešení je mnohem lepší. Vytisknu si to na A3 tiskárně, vyříznu a nechám zalaminovat.