Návrh kolejiště tvar L v TT/1:120

[Jiri Dvoracek]

Co se týká přístupu ke kolejišti v rohu, stejně tam musí být nějaký manipulační zakrytý otvor neb k trati v rohu to bude minimálně 110 cm.

Ahoj, je tam čtverec o hraně cca 60 cm. Zhruba v místech, jak Michal upravoval oblouk vedlejší tratě Je to vidět na fotkách na straně 64. To by mělo stačit.

[Jiri Dvoracek]

Ke krajině, začíná zde pahorkatina (směrem k jednokolejné trati). Dvoukolejná trať je zde nucena vystoupat a kvůli zmenšení sklonu stavitelé rozvinuli trasu do oblouku v nevýrazném mělkém údolíčku potoka. Jako vzor mě napadá trať Havl. Brod - Brno, nebo Zdice - Hořovice. U hlavní trati se za výrazné stoupání považuje už 10 a více promile, tedy můžeš klidně provozovat postrky, nebo přípřeže, aniž bys musel s tratí nějak výrazně nabírat výšku. Okolí trati je celkem ploché jsou tu především pole (velké lány). Za obloukem využívá část přímé trati zastávka střediskové obce. Obec je až za tratí (fiktivní, nebo kulisa) Vidíme jen bytovky, kterou nedaleko trati postavilo kdysi JZD pro své zaměstnance. Při rozrůstání obce vyrostlo u zastávky několik moderní rodinných domků. (Šumperáky, apod. ). Celé kolejiště kříží hlavní silnice. V nižší části je úrovňový přejezd, poté co trať vystoupá, už byl u zastávky vybudován podjezd.

Takhle nějak jsi to myslel? Plus mínus

[milan ferdián]

Mě hodně vadí propojené silniční komunikace. Probrat historické pohlednice, které mají za námět dvojkolejné tratě v krajině.
-m-

[Michal Šuhajda]

Jo, skořápky z toho náhledu není vidět sklony. Trať by měla stoupat, v místě oblouku v levém rohu - bych udělal hluboký zářez a silniční nadjezd. Možná by tu měl smysl i krátký tunel. Jde o místo kde bylo překonáno rozvodí - nízký hřeben, který pokračuje dál ve směru jednokolejné trati(nahoru). Za nadjezdem /tunelem může dvoukolejná trať opět klesat na původní výšku.
Jednokolejná trať je vedena (stoupá) po úbočích terénní vlny místo náspu, který působí trochu násilně. Za stanicí byl nutný zářez v a trať dále vede ve směru vrstevníci, ovšem stále nabírá výšku. Na konci oblouku je již téměř ve výšce hřebenu, který opět projde tentokrát již nehlubokým zářezem. Hřeben se postupně promění v náhorní plošinu u JZD.
Tu silnici od jednokolejky bych nechal jak byla( směrem přes 2k trať) Buď přes nadjezd, nebo bych ji zaútočil víc do rohu ( nadjezd/ tunel). Okolo zastávky by byla jen polní cesta a s těmi domky bych trochu šetřil.

[Jiri Dvoracek]

Tak varianta číslo 2:
Výšky: řeka 180, 2k trať začíná na 230 pak stoupá na 240 k úrovňovému přejezdu. Obloukem o 180 stupňů stoupá na 265 do zastávky a překoná přitom přes most řeku a vedlejší cestu. Za zastávkou pak 2k trať přes most překoná hlavní silnici a vjede do krátkého tunelu. Od zastávky postupně stoupá na až na 290 a za tunelem přitom jede v zářezu a podjíždí silniční most. Nádraží na vedlejší trati je ve výšce 335. Za stanicí je úrovňový přejezd a pak vedlejší trať stoupá až na 399.

[milan ferdián]

Koukám, že se více trápíš než stavíš. Jo holt změny původního plánu si vybírá svoji daň . Ať zdárně ve stavbě pokračuješ.
-m-

[Michal Šuhajda]

Ahoj, nejsem žádný velký kreslíř ve 3D, ale zkusil jsem rychle navrhnout nástřel krajiny. Je bez vegetace kromě stromů, které kopírují vodní tok. Take tam není kulisa, takže hrana pozadí je terén na kraji kolejiště.
Je to kreslení narychlo a přední oblouk dvoukolejky mi ujel, ale snad to přežijeme.

[Jiri Dvoracek]

Ahoj, nejsem žádný velký kreslíř ve 3D

Tak jsem to pochopil správně. Akorát ten tunel musí být níže, neboť v levém horním rohu už mám mlýn

Koukám, že se více trápíš než stavíš.

Neboj, Milane, netrápím se. Jenom se mi naskytla příležitost k rozšíření, tak jsem rozpojil oblouk a trošku rozvinul dvoukolejku

[Michal Šuhajda]

Posunout tunel asi není problém, pokud ti příliš nezkrátí zastávku, ale nemusí být dlouhý. Důležité je dostatečné nadloží (to se dá dohnet i zalesněním dostatečně vysokými stromy) U kraje kolejiště už nebude vyšší kopec bránit ve výhledu. Pokud bude tunel příliš blízko křížení se silnicí, možná by stálo za to nahradit podjezd přejezdem, ať tam nevznikají najednou výškové skoky jak v Alpách, pořád jsme v české pahorkatině.

[Jiri Dvoracek]

Tak snad finální verze. Škoda, že v této demoverzi nemám stromy, ale snad je to z toho patrné

[Michal Šuhajda]

Z náhledu to vypadá, že je hřeben mezi dvoukolejkou a koncem oblouku horní trati. Ten hřeben odstraň. Horní trať se v oblouku vynoří ze zářezu a povede v odřezu “po stráni” nad dvojkolejnou tratí a pak na konci přímého úseku opět malý zářez, tak jak ho tam už máš, kterým se trať dostane opět za kopec.
Podobně jako trať mezi Chotiměří a Radejčínem nad Portou Bohemicou a trati Lovosice - Ústí n/L.
u Prackovic.

[Jiri Dvoracek]

Tak jsem konečně dospěl do bodu, kdy můžu vyrazit vlakem na Jadran Sice to není Jančura, ale i tak tam dojedu. (foto1). A jelikož vlak jede po elektrifikované dvoukolejné trati, tak nesmí chybět trolejové vedení. Sice jsem si to trolejové vedení nechával dělat od šikovnějšího modeláře, ale jelikož jsem měl doma nějaké zbytky, tak se mi určitým záhadným způsobem podařilo spájet jeden cvičný kus, abych měl představu. Zabralo mi to 10 minut, tři vejce do skla a jednu broskev (foto2)

[Jiri Dvoracek]

Tak aby nezůstalo jenom u kreslení a plánování, tak začaly práce na vložení středního dílu nutného pro rozšíření kolejiště. Bylo to sice trošku pracné všechno to odstrojit, ale na druhou stranu jsem měl možnost si důkladně všechno zkontrolovat po náročném stěhování. Zároveň mi to dalo možnost udělat všechny přechody mezi jednotlivými díly kolmé a všechny výhybky umístit na nově budovaný prostřední panel

[Jiri Dvoracek]

Tak začínám konečně rozšiřovat. Vložený díl s vjezdovým zhlavím pro SNA. Díky rozšíření je možné vjezdové i odjezdové zhlaví pro SNA a SNB umístit na vložený díl a všechny přechody jsou kolmo

[Jiri Dvoracek]

Vjezdové zhlaví SNA elektricky zapojeno a vyzkoušeno. Nyní se práce soustředí na odjezdové zhlaví SNA. Kolej vlevo zapojena jako programovací