Návrh kolejiště tvar L v TT/1:120

[sidlo]

Jak píše Miloš_P, už se to tu probíralo. Hlavní směr u obloukové výhybky je ten, který prohlásíme jako hlavní. Tu kolej úplně vpravo vidím jako nejméně vhodnou. Klidně bych za 1. kolej prohlásil tu prostřední. K té bych dal třísvětlové návěstidlo. Přes stanici by byl rychlostník 40. Nebude to ničemu odporovat.

[jipol57]

Souhlasím s tím rychlostníkem 40. Ale pak nemá význam spodní žlutá. Návěst 40 a něco.
Ale vlastně se nebavíme o jaké barvy jde. Já jsem zatím uvažoval o (zvrchu) zelená - červená - bílá - žlutá. Spodní žlutá - jízda odbočkou.

Ale může to být taky žlutá - zelená - červená - bílá. A takhle to má Brno hl.n., kde jsou všechny zhlaví v oblouku, rychlostník 30km/h, a návěstidla jsou na všech kolejích stejná. Jízda odbočkou není, protože žádná kolej není přímá. Tak jako v daném případě.

[Ferys]

Souhlasím s tím rychlostníkem 40. Ale pak nemá význam spodní žlutá. Návěst 40 a něco.

Stanic s rychlostníkem 40 a rychlostní návěstní soustavou je celá řada, v mém okolí např. Obrnice. V Žatci totéž s rychlostí 50, v Kralupech 80.

[Jirkátor]

Tak jen pro upřesnění. Předpis SŽDC D1, článek 398 říká, že "hlavní kolej je dopravní kolej, která je přímým pokračováním průběžné traťové koleje alespoň na jednom zhlaví. Není-li možno určit tímto způsobem hlavní kolej, rozhodne schvalovatel ZDD, která dopravní kolej se označí jako hlavní kolej." Takže ať si to Jirka, jako zpracovatel staničního řádu této stanice, očísluje, jak bude chtít.

Jen bych vzal v úvahu ještě toto: "z hlediska konstrukčního se rozlišuje:
- hlavní větev s větší hodnotou poloměru oblouku (u jednoduché výhybky přímá větev)
- vedlejší větev s menší hodnotou poloměru oblouku (u jednoduché výhybky odbočná větev).

Nebo jinde je uvedeno, že "v případě obloukových a oboustranných výhybek se za "přímý" směr považuje ten směr, v němž je poloměr ramene výhybky větší, tedy bez závislosti na hlavním či vedlejším dopravním směru.

[sidlo]

Jen bych vzal v úvahu ještě toto: "z hlediska konstrukčního se rozlišuje:
- hlavní větev s větší hodnotou poloměru oblouku (u jednoduché výhybky přímá větev)
- vedlejší větev s menší hodnotou poloměru oblouku (u jednoduché výhybky odbočná větev).

To není pravda. Hlavní směr výhybky může být i odbočný nebo ten s menším poloměrem, viz OTTO PLÁŠEK - VÝHYBKY A VÝHYBKOVÉ KONSTRUKCE https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=&ved=2ahUKEwjRxYu375D3AhWI6qQKHerfB3UQFnoECAUQAQ&url=http%3A%2F%2Flences.cz%2Fdomains%2Flences.cz%2Fskola%2Fsubory%2FSkripta%2FCN01-Zeleznicni%2520konstrukce%2520I%2FM03-V%25C3%25BDhybky%2520a%2520v%25C3%25BDhybkov%25C3%25A9%2520konstrukce.pdf&usg=AOvVaw1sQ88ArhfYyGgeVEIUn1r3.

[jipol57]

Stanic s rychlostníkem 40 a rychlostní návěstní soustavou je celá řada, v mém okolí např. Obrnice. V Žatci totéž s rychlostí 50, v Kralupech 80.

Neznám tyhle stanice, možná to tak je. Ale připadá mi zbytečné traťovou rychlost danou rychlostníkem, ještě opakovat v návěstní soustavě. Pokud nemá být nižší, než na rychlostníku.
A jak zmiňuješ ty Kralupy s rychlostníkem 80, pochybuju, že jsou všechny výhybky 80tkové a není potřeba v některých odbočkách snižovat rychlosti návěstní soustavou pod 80.

[Jiri Dvoracek]

Zdravím pánové,

velmi děkuji za Vaše tipy a náměty, ať už tady anebo přes SZ. Je mi jasné, že by si ty dvě návěstidla zasloužila posunout, ale dal jsem je schválně více do stanice, aby na ně bylo vidět z nástupiště a nemusel jsem používat další návěstidla. Sice dojde ke zkrácení užitné délky staničních kolejí, ale jestli mají 240 anebo 220 cm už není zase takový rozdíl. Nejdelší osobní vlak bude mít max. 4 ypsilony. Číslování kolejí mám již vyřešeno a sice zleva 4-2-1-3-5. Jedná se opravdu o koncovou stanice, kde je vjezdové návěstidlo 4 světelné ž-č-b-ž s předvěstí ž-b. Na odjezdy dám tedy také všude 4 světla a sice z-č-b-ž. Pouze u koleje číslo 4 bude seřaďovací návěstidlo b-m. Jinak dneska konečně přibyly první vozy RegioJetu na budoucí 12 vozový rychlík.

Jirka

[Jiri Dvoracek]

Dobré dopoledne,

tak po delší odmlce se konečně mohu vrátit ke stavbě svého kolejiště. Doba to byla trošku hektická, změna práce, další stěhování, další přírůstek do rodiny (už ani nevím kolikátý), ale konečně se to všechno tak nějak ustálilo natolik, že jsem dostal od svého manažera volného času trošku i toho osobního volna. Během té náročné doby jsem doobjednal elektroniku od Digitraxu, zbavil se několika přebytků, pro které nebudu mít využití a plánek jsem už raději moc neměnil, abych to zase nepřekombinoval. Rozměry jsem ponechal a sice 3600 mm x 3600 mm x 3600 mm. Hlavním námětem je tedy dvoukolejná elektrifikovaná trať obcházející celý panel s jednou zastávkou s nástupištěm o délce 1200 mm a na obou koncích zakončena vratnou smyčkou. Hlavní trať bude řízena oboustranným autoblokem, elektronikou od Digitraxu a programem JMRI. V horní části panelu je pak odbočka do koncové stanice. SNA (0 mm) a SNB ( +130 mm) zůstaly stejné. Tedy 6 průjezdných kolejí s délkami 5300 mm, 4800 mm, 4300 mm, 3800 mm, 3300 mm a 3200 mm. Ty dvě nejdelší možná ještě rozpůlím, ale plánuju dlouhé ucelenky s přípřeží a taky 15 vozový rychlík RJ do Splitu, tak se ta délka bude možná hodit. Ze SNA dvoukolejná spirála o poloměrech 353 mm a 396 mm. Ze SNB dvoukolejná spirála o poloměrech 439 mm a 482 mm. Jediná změna je na odbočné trati, kde se nyní nově na širé trati nachází vlečka do betonárky se zastávkou a remízou. Odjezdové návěstidlo bude sloučené s předvěstí koncové stanice. Další dvě vlečky do sila a pivovaru zůstaly zaústěny přímo do stanice. Stanice zůstala koncová (+400 mm) o 5 kolejích s délkami 2500 mm, 2600 mm, 2500 mm, 2200 mm a 2000 mm. Nástupištní hrana u kolejí zůstala také stejně dlouhá a sice 1200 mm. Nejdelší souprava bude rychlík z Prahy ve složení brejlovec a 4 ypsilony. Dále pak jenom barča + dvě patra + BDs a pak motorové vozy 854, 842 a 810. Čili délka je dle mého názoru dostatečná. Celkovou hrubou stavbu bez krajiny bych rád dokončil do konce roku 2024, ale není kam spěchat. Takže Vám přeji hezké Vánoce a pohodový modelářský rok 2024. Ať se daří dílo.

S pozdravem

Jirka

[HonzaM]

Líbí se mi, že kolejiště není přeplácané tratěmi za každou cenu a oceňuji dostatek prostoru pro krajinu a dlouhou viditelnou dvojkolejnou trať. Připadá mi ale hodně zvláštní, že na té dvojkolejce není žédné násraží. Na mém kolejišti jsem také instaloval autoblok, ale přešel jsem na TrainController a autoblok se nepoužívá.

[StandaR]

Myslím si, že dvoukolejka je tam pouze jako "párádštreke". Tudíž jen aby se na ní kochalo jízdou dlouhých vlaků a jejich křížení, nádraží by zabralo zbytečně moc místa a nezbylo by zase nic z trati samotné. Je to dost klasický koncept u kolegů v německu.

[Jiri Dvoracek]

Honzo, díky za postřehy. O nádraží na dvoukolejné trati jsem uvažoval v minulosti, ale vzhledem délce vlaků, které chci provozovat, by to nádraží muselo mít na délku tak 4 m, aby mi nestály vlaky od návěstidla k návěstidlu. Takže jsem se ho vzdal z prostorových důvodů. A jak říkáš, tak je pro mne lepší dlouhá viditelná trať, kde se vlaky míjí, ale třeba i předjíždějí. Klasická zastávka pro osobní dopravu postačí

StandaR: Naprostý souhlas. Přiměřeně veliké nádraží by zabralo většinu místa a stavět ho malé, kde by zase všechny vlaky jen projížděly, je zbytečný luxus.

[HonzaM]

Jasně, v daném prostoru a zvoleném měřítku a požadavku na dlouhé vlaky a dlouhou viditelnou dvojkolejku to jínak nejde. Já mám podobně velký prostor a stejné požadavky (dokonce také Digitrax), v N-ku mi ale stačí 3 metry pro nádraží kam se vejde sedmivozový RailJet i desetivozové TGV. Jak budou řešeny skryté konce té dvojkolejky? Seřaďovací nádraží? Nebo to bude falešná dvojkolejka? Můžeš zveřejnit spodní skryté patro?

[Jiri Dvoracek]

HonzaM: Jak říkáš, Ty máš 3m v N, tak si spočítej, kolik by bylo potřeba v TT. A to nemluvím o vlaku RJ do Chorvatska, který má 15 vozů. Co se týče SN, tak už to tady kdysi bylo, ale hodně dávno. Klasické průjezdné nádraží, takže kolejiště je vlastně takový velký ovál. Fotka je ještě bez vloženého dílu před rozšířením.

[Ivan]

Ahoj,

nebudu se vyjadřovat ke stanicím, ale jen je konceptu. Ten totiž trpí jednou zásadní věcí, která podle mne zbytečně kazí celkový dojem. Tím problémem je ta pravoúhlost konceptu trati, která působí nepřirozeně.
Dále jelo problematické vidím místo vpravo nahoře, kde je narvaný výjezd z vlečky a hned u toho vjezd do dvojkolejneho tunelu. Tratě v tomto místě spolu nesouvisí, měly by být opticky odděleny a na to pravě nevidím místo.

A pozor, přijde mi, že vizualizace nesedí s plankem.

[HonzaM]

HonzaM: Jak říkáš, Ty máš 3m v N, tak si spočítej, kolik by bylo potřeba v TT. A to nemluvím o vlaku RJ do Chorvatska, který má 15 vozů. Co se týče SN, tak už to tady kdysi bylo, ale hodně dávno. Klasické průjezdné nádraží, takže kolejiště je vlastně takový velký ovál. Fotka je ještě bez vloženého dílu před rozšířením.

Tohle je ale pouze jeden konec té viditelné dvojkolejky. Jak je to na druhém konci? Pokud jde o ty oblouky na dvojkolejce, já mám na kolejišti oblouky se srovnatelně malém poloměru (v poměru k měřítku), ale všechny mám v tunelech, protože tam vlak s Y vypadá jako skládací metr.