Kapesni kolejiste TT

[maayaa]

zajímavé,tohle se stalo tušim u pielstika,kdy fíra co jel na postrku ze Zdic do Kařízku tak usnul a vyrobil přesně to samý.Dneska už je ale na mašinách kontrola prokluzu a ani fíra co neni uplný vemeno by to neměl nechat zajít takhle daleko(na mašině bez kontroly)

[Ferda]

Domnívám se, že tohle nevzniklo úplným omylem. To vypadá jako když fíra brousí ploché místa na kolech. Jeden podvozek zabrzdí a druhý brousí kola o koleje. Jen v tomto případě to poněkud přehnal a patrně tam nechal i podstatnou část okolků.
Na první fotce je vidět, že to spáchal nejméně na dvou místech. Takhle dlouhý rozvor podvozků nemá ani šestikolák.
Jó, a ten "fíra" by zasloužil namočit do téru a posypat peřím!

[Jeňa Sova]

K tomu co psal maayaa, v tomto případě ti skluzovka moc nepomůže, protože porovnává otáčky náprav vůči sobě. Pielstiky ji měly určitě taky. Je to tam spíš kvůli ochraně trakčních motorů. Stejnosměrný sériový motor, používaný v ČKD i Škoda lokomotivách (Piestiky sice nejsou úplně ČKD, ale trakčáky, možná celé podvozky, mají stejné), má totiž maximální otáčky bez zátěže rovno nekonečnu. Takže dokud se nerozletí, zvyšuje otáčky. Takže skluzová ochrana, jelikož se točí všechny osy stejně rychle, nezaúčinkuje. A protože nápravy brousí koleje, což je zátěž, ani motory se nerozletí.
A k tomu, co píše Ferda. Neříkám, že se nedá zabrzdit jen jeden podvozek, ale o takovém postupu k vybroušení plochých míst jsem neslyšel. Znám jeden celkem spolehlivý, všeobecně používaný, ale psát to sem nebudu.
Můj názor je, že šlo o šestinápravovou mašinu na postrku a fíra jednoduše zaspal. I když na takové mašině to musí být dost cítit, když hrabe na místě. Ten rozvor není zas tak dlouhý, podle mě ta fotka dost zkresluje. Sám by z toho už asi nevyjel. A takové vemeno, které dvakrát skoro "nakrájí" kolej, by snad na mašinu nikde nepustili

[maayaa]

to bylo popsaný ve Světě železnice,a bylo to v dobách kdy to tam ještě nebylo.A jel snad jen jeden podvozek.Musel bych se tim prohrabat,abych to našel.Jinak je mi jasný,že je to na hlídání skluzu jedný,dvou náprav a ne celý mašiny.

[Kedyson]

Dlouho dobu jsem nedelal skoro nic. Jen natirani prazcu nahnedo. Spolecne s jednim kolegou jsme domysleli krajinu, smyslem malicke zastavky na smycce by se mela stat cesta na rozhlednu na kopci



Jenze jsem taky stravil hodiny sledovanim youtube pod vyrazy "coffee table layout, kleine anlage", etc. Vsiml jsem si, ze na malych kolejistich v podstate nikdo nema velke nadrazi. Rozhodne ne tak velke, jako mam na svem navrhu ja. Zkusil jsem tedy jednu kolej ubrat. Nestacim se divit. Otevrely se uplne nove moznosti. Tohle mam ted poskladane na zemi (foto neni, odesel mi mobil). Nadrazi je prakticky pryc, ale misto toho je vedlejsi trat s koncovym nadrazickem a dve schovane odstavne koleje pod nim. Chybi bohuzel smycka, coz je velka nevyhoda. Stoupani vychazi asi na 5.3cm v miste, kde vedlejsi trat nadjizdi spodni oval (pri 3cm/metr). Horni nadrazi je asi o 5.5cm vys. Co si o tom myslite?

EDIT - upraveno nadrazi na vic prujezdnych koleji, posunute horni nadrazi tak, aby se nepotkalo se stoupajici vedlejsi trati. Nacrt je kupodivu celkem presny

[vojtas]

Ten návrh s tou koncovou stanicí je hrozně přeplácanej,věř mi,že když necháš ten původní,tak to bude lepší...

[Kedyson]

Na prvni pohled se posledni mesic nic nedelo. Ale zmen bylo spousta. V prvni rade jsem vystrizlivel, uznal, ze verze s koncovou stanici byla priserne preplacana a vratil se k puvodnimu navrhu, na kterem jsem udelal nekolik drobnych, ale ve vysledku dost vyraznych zmen.

1. Zmeneno leve zahlavi, odstranen anglican. Trat se do nadrazi dostava vetsim obloukem = opticke zvetseni a vic prostoru na oddeleni smycky od nadrazi. Navic se anglican na tak male kolejiste nehodil.
2. Na male stanici na smycce pribyla kusa kolej na odstaveni motoraku. Tusim, ze mi to neschvalite, ale provozu to pomuze
3. Koupe motoraku
4. Koupe nadrazi Hagenau s malym skladistem -> kratka vlecka ke skladisti v pravem zahlavi
5. Narovnani prilis klikate casti trate v zadni casti panelu
6. Odstraneni nevzhlednych rozpojovacu (rozpojovat budu dratkem s ploskou na konci, jak jste mi doporucili)
A spousta dalsich drobnosti. Preskladavani koleji, instalace jednomistne remizy, posouvani tunelovych potralu, a dalsi a dalsi neviditelne upravy.



V ramci vlackomanie jsem si poskladal provizorni verzi technickeho panelu, ktery by se pripojil ke skryte vytazne koleji v zadni casti kolejiste (zatim jen odstavne). Vyrazne zlepsi "pouzitelnost" panelu (vratne smycky v obou smerech, koleje pro dalsi souravy). Na to ale bohuzel opravdu neni misto. Jsk uz jsem psal driv, momentalne zijem s pritulkou v garsonce a nas jediny pokoj ma 16m2. Uz stavajici kolejiste je v tomto prostoru maly zazrak...



A pri prochazeni webu jsem se z nepochopitelnych duvodu zamiloval do minimalistickych kolejist, a tak jsem si hned jedno poskladal Jde asi o to nejjednodussi, bez skrytaku, ale opravdu se mi libi. Plocha je pouhych 75x75cm. Ted na to sice neni cas, ale doufam, ze casem se podari postavit to (nebo neco podobneho)



Dalsi foto na http://kedyson.rajce.idnes.cz/Panel/#

[chameleon]

Jestli bys to male kolejiste stavel navic, tak bych se spis zamyslel nad meritkem To takove N nebo Z by v rozmeru 75x75 vypadalo rozumneji

[Kedyson]

Cim vic koukam na videa a prochazim toto forum, tim vic me laka pouziti profilovych koleji. Zasadni otazka zni: jde nejak implantovat profil na plechove vyhybky? Pokud ne, neni co resit. Na spotrebovavani penez mam svoje stare BMW...

Mimochodem, tu kusou kolej na smycce jsem zrusil. Musim uznat, ze to vypada hrozne a pripravil bych se tim o jediny kousek sire trate. Misto toho rozdelim smycku na dva izolovane useky, jeden v tunelu na motorak nebo kratkou souravu, druhy na zbytek smycky u zastavky.

[Kedyson]

*

[radekkrupka]

Profilové koleje musíš použít včetně pražcového podloží. Tzn. Koleje vtrhat a začít znovu. Platí to o výhybkých i kolejích. Na druhou stranu - pokud o tom přemýšlíš - teď je ta pravá chvíle, dokud jsi nezačal tvořit krajinu... pak už to bude jen horší.

[Kedyson]

Radku, tady koukam na nejake profilovky od Tilligu http://www.modelyvlacku.cz/index.php?main_page=product_info&cPath=71_167_579_79&products_id=184. To jsou asi jine polomery, nez klasicke plechace, ze? Tak jsem cetl, ze profil neumi v zatackach takovy polomer, jako plech. Je to pravda? Pokud ano, tak opet neni o cem premyslet, mam to namerene presne. Nemuzu uhnout ani o milimetr, jednak mam hotovy ram, druhak musi zapadnout do TV steny a s tim se opravdu hnout neda.

[radekkrupka]

Ano, výhybky v profilu mají jinou geometrii než plech.

Co se týká geometrie klasických kolejí - z profilu nejlépe stavět z flexi - ohneš jak chceš a kde chceš. Plechové kusové kolejivo mělo oblouky od poloměru tuším 286 mm. To ohneš i z flexi. Problémem bude (s jakýmkoliv kolejivem), že na těchto poloměrech můžou mít (a budou) některá vozidla problémy. Budou buď vykolejovat nebo vůbec neprojedou. Platí to zvlášť o párách. Řada z nich má minimální poloměr 310 mm nebo větší... 310 se dnes považuje skutečně za minimum pro trať. Méně tak max. na vlečkách.

[Kedyson]

Ano, výhybky v profilu mají jinou geometrii než plech.

Co se týká geometrie klasických kolejí - z profilu nejlépe stavět z flexi - ohneš jak chceš a kde chceš. Plechové kusové kolejivo mělo oblouky od poloměru tuším 286 mm. To ohneš i z flexi. Problémem bude (s jakýmkoliv kolejivem), že na těchto poloměrech můžou mít (a budou) některá vozidla problémy. Budou buď vykolejovat nebo vůbec neprojedou. Platí to zvlášť o párách. Řada z nich má minimální poloměr 310 mm nebo větší... 310 se dnes považuje skutečně za minimum pro trať. Méně tak max. na vlečkách.

Po plechu mi vsechny lokomotivy projedou bez problemu. Vcetne parnich. Pises, ze na polomeru 286mm nektere masiny maji problemy. Ale pokud to projedou po plechu, mely by to projet i po profilu, nebo ne?

Neber to tak, ze se hadam. Chci jen ziskat dostatek informaci. Nerad bych nakoupil koleje za 2500 a zjistil, ze z nich soucasny navrh neposkladam.

[D]

Kedyson:
Plechové kolejivo TT mělo nejmenší (a nejrozšířenější) vyráběný poloměr oblouků 286 mm.

Tillig vyrábí profilové oblouky TT v poloměrech 267, 310, 353 a 396 mm. Vlastní poloměr oblouku však není problém udělat z flexi koleje.

Krátká vozidla a staré BTTB modely by s malým poloměrem 267 neměly mít problém. Současné modely výrobci doplňují údajem o nejmenším průjezdném poloměru. Obecně se jako takové nepsané minimum doporučuje poloměr 310 mm, ale máš-li jen krátká vozidla, tak by menší nemusel vadit. Problém pak může být jen s estetikou, že budou vozy v zatáčce nepřirozeně zalomené. Pozor si také musíš dát na výhybky, ty mají jinou geometrii. Staré plechové měly úhel vybočení 22,5 °, nové mají 15 ° (některé i méně).