"Minimální" délka vlaku

[Raaba]

Zdravím všechny modeláře, snílky i stavitele. Jsem ve fázi plnánování malého kolejiště TT v epoše III. Jako většina smrtelníků jsem omezen místem, kde kolejiště provozovat a ještě více tím, kde kolejiště skladovat, což je prostor 135x85cm. Pokoušel jsem se vytvořit něco smysluplného na tomto prostoru a vyšlo mi jako nejrozumnější 3 moduly o délce 130cm a šířce 35cm, které do skladovacího prostoru položím nad sebe. Tím dostanu téměř 4m dlouhé kolejiště. Na konci bude zřejmě skrytá přesuvna (s jejím uskladněním problém nemám, bez krajinky a staveb bude placatá a kopne se pod postel )
Tím je dán prostor kolejiště a ten se snažím rozumě využít. Počítám s koncovým nádražím na lokálce, kde osobní dopravu obstarají motoráčky 131 nebo 152. Nákladní dopravu bude obstarávat manipulák a tady se konečně dostávám k otázce. Od délky tohoto vlaku se samozřejmě odrazí délka staničních kolejí a to je u každého zde prezentovaného návrhu horké téma. Jak dlouhý by měl být manipulák, aby to nevypadalo trapně? Manipulák by tahal asi Hektor nebo Rosnička, pak má mít asi služební vagón a stačí pak čtyři nákladní dvounápraváky? Stanice má sice dominovat mému kolejišti, ale nejraději bych se s celou stanicí vešel na jeden modul (mám tuto snahu vzdát a ukousnout pro stanici více?). Zatím mi délka nejkratší dopravní koleje vychází na cca 570mm. Štrachal jsem na fóru a našel jsem jen zmínku o tom, že osobní vlak na vedlejší trati by měl mít v TT délku alespoň 750mm, ještě že jsem na lokálce!
S konečným plánkem se samozřejmě rád pochlubím , ale už teď děkuji všem přispěvovatelům za parádní rady, které tady člověk nalezne! třeba taková Spořinka od Milana mě postrčila od motání se v kruhu směrem k modulům (segmentům).

[Michal Šuhajda]

Ahoj,
samozřejmě záleží na tom co budeš mít v koncové stanici. Pokud tam bude jen stanice se skladištěm a rampou, tak tam moc velký nákladní provoz nebude. Navíc 1-2 vozy může přivést třeba i motorový vůz. Skladiště už se ve čtvrté epoše (dle mot. vozů) moc nepoužívala, tak připadá v úvahu pár (1-3) vozů ke skládce.
Mimo třeba řepné kampaně a podobných sezónních záležitostí (uhlí v zimě apod.) Pro tento případ uvedená délka kolejí stačí.
Představ si jaká obec resp. oblast asi ke stanici patří a je z ní obsluhována. Smíšené vlaky bývyly na lokálkách k vidění.
Když ke stanici připojíš vlečku, provoz a tím i počet vozů (a třeba i vlaků) stoupne. Pro krátkou vlečku na dva až tři vozy, by stále stačila délka kolejí loko + služ. vůz + 4 vozy, ale když bude navazovat velký lom, cementárna nebo třeba tepelná elektrárna můžou i na lokálce jezdit ucelené vlaky.
Tak a teď si vyber

[milan ferdián]

Délka osobních vlaků na vedlejších tratí pro modelovou velikost TT/1:120 je doporučena
725 mm od námezníku k námezníku.
Parní lokomotiva 423.0/Dd/Be(8)/Be(8)/Be(8)/Be(8)=101+5*112=661mm.Nákladní soupravy stejné délky.(8-rozvor 8,0m)
Pro tebe bych doporučil soupravy ve složení a délce
Os-423.0/Be(7)/Ds/Be(7)=101+99+89+99=388mm (7-rozvor 7,0m)
Mn-423.0+Ds+4*nákladní vozy=101+89+4*84=526mm

[Raaba]

Michale a Milane, díky za odpověď. Počítám s podhorskou vesničkou. Na nádraží bude malé skladiště a zaútěná vlečka, zřejmě do malé sklárny nebo malé textilní fabričky, prostě něco co patří do hor (přesně jak Michale píšeš, pro dva vozy). Jedna varianta nádraží počítá i s delší odstavnou kolejí s volnou skládkou. Právě za účelem sezónních vlaků při sklizni brambor nebo svozu dřeva po náletu kůrovce (ale to lesům v okolí stanice nepřeju!). Zdá se, že mnou navrhované délky kolejí smysl dávají, takže budu pokračovat s návrhem co mám a jak to bude připravené na další konzultaci, předložím to ke zdrbnutí.
Jinak s párou jsem úplně prnoplánovitě nepočítal, protože lokomotivy jsou ČSD jsou hůře dostupné a dražší. Spíš jsem o nich uvažoval výhledově, proto bych to viděl na přelom epoch III a IV.

[Radek Strnad]

Ono také není dvouosák,jako dvouosák.Třeba osobní Rybák je poměrně dlouhý vagón.Já také memám na kolejišti moc místa a tak používám jako nákladní vozy sypáky,uhláky a klapkáče Talboty.Pro jejich malý rozvor se jich na kolej vejde o něco víc a vlak tak vypadá opticky delší.Je to samozřejmě optický klam,ale pokud použiješ menší lokomotivu(já mám 312.8-pův.BR89),tak to bude vypadat super.

[hank]

Pár vzpomínek ze života pamětníka na provoz v koncových stanicích lokálek ve III. epoše, s ohledem na záměr stavebníka kolejiště už po ukončení parního provozu.

Staré Město p. Sněžníkem - MOs - M 131.1/152.0, vše sólo, někdy 2x motor bez přívěsu, občas záskok M 262.0, Pv - 1 pár denně, nakládka dříví, lok. T 435.0 + Ds + 3 - 5 vozů.

Javorník ve Slezsku - MOs dtto, 1 pár pravidelně sólo M 262.0, ráno "dělnický" vlak - 1 pár T 478.2 + Ds + 2 x Bai s kamny, 2x denně Mn - T 478.2 + Ds + méně než 10 vozů - nakládka dříví, vykládka/nakládka pro zem. zásobování a nákup (ZNZP).

Vidnava - všechny MOs M 131.1/M 152.0, Mn 1 pár T 478.2, zátěž z kaolínových dolů (např. i vozy Utz).

Zlaté Hory - MOs střídavě M 262.0 a M 131.1/M 152.0, které tam většinou zajížděly z hlavní tratě (byly dokonce i přímé MOs Zl. Hory - Olomouc), Mn 2 páry T 478.2 + Ds, druh zátěže už si moc nepamatuju, určitě jako všude v Jeseníkách dříví, ale ve Zl. Horách bývaly i Rudné doly .

Kouty nad Desnou - MOs M 262.0 + 1 - 2x Balm, 1 pár Os T 478.1 + 2 x Rybák + 1x Dsd Rybák + 2 x Rybák, nákladní doprava se tam vyřádila při výstavbě Dlouhých strání - všechno potřebné na stavbu přehrady (šutr, cement, písek, betonářské železo, dřevo na šalunk, zařízení elektrárny...) tam chodilo Mn vlaky (plánovaně 1x denně, ale jezdilo se pp, hnací vozidla T 478.2).

"Sousední" Sobotín - M 262.0, T 478.2 - zátěže pro Velamos (strojírna - výroba jízdních kol).

Polná - před ukončením os. dopravy MOs M 131.1, ale i T 334.0 + BDlm + 1 - 2xBlm, Pv T 334.0 - nakládka zem. plodin - hlavně brambory do zetek, vykládka pro ZNZP. Pak už jen nákl. doprava - 2x denně Pv s T 334.0.

Dobruška, Netolice - všechny vlaky jako MPv s přepravou osob, tj. M 131.1/M 152.0 + norma hmotnosti 60 t (v Dobrušce bylo možno 1 motorem M 131.1 odvézt max. 1 ložený 4osák o maximální hmotnosti až 72 t). V Netolicích bývaly běžné i soupravy s postrkem řazené motor + nákladní vozy + motor. Vozilo se uhlí, zátěže pro ZNZP, v Netolicích zátěže z tuhových dolů (vlečka navazovala přímo na hlavní dopravní kolej žst.). V Dobrušce byla (a je dodnes) i strojírna Adast - výroba tiskařských strojů.

Luhačovice - lázeňská lokálka, ve III. epoše tam nejdřív (zhruba do konce 70. let) jezdily všechny MOs M 262.0 a M 286.0 v různých kombinacích sólo i s krátkými a dlouhými Balmy, dokud tam neměli přechodnost brejláci, tak 1 přímý vůz ABa Luhačovice - Praha se zavěsil na konec soupravy M 262.0 - 4x Balm - M 262.0 a takhle se vezl přes Uh. Hradiště až do Přerova. V noci 1 pár MPv s M 262.0, norma hmotnosti 160 t.

Prachovice - MOs (M 152.0) končily na jedné koleji doslova ve šturcu, zatímco těžké náklady do/z cementárny (ucelená uhlí, Rajky, Sav/Savz) po odchodu páry (524.1) tam tahaly T 478.2.

Lednice - MOs sólo M 262.0/M 152.0, Mn T 458.1, zátěž - Fruta (konzervárny), zemědělské produkty.

Štíty - M 131.1/M 240.0/M 152.0 + 1 - 2 přívěsy, někdy postrk, po odchodu 354.1 - 2 páry denně Mn T466.0/2.

Koryčany před koncem osobní dopravy (konec 70. let) - MOs sólo M 240.0, MPv měly plánované hnací vozidlo M 240.0, norma 120 t, zátěž do/z nábytkářské fabriky.

Skoro všude se vozilo uhlí (Vtr, Vte, Vsa) do nějakých místních uhelných skladů, stavebniny (zetky všeho druhu), v horách a podhůří se nakládalo dříví - dlouhé dříví a výřezy (krácené "klády") na Nas, "metrovica" na uhláky.

Pokud byly oddělené Mn nebo Pv vlaky bez os. dopravy, stačily 1 - 2 páry denně, většinou míň než 10 vozů, někdy taky jen lok + hytlák + nic.

Kupodivu na tratích, kde jsem se v těch letech vyskytoval, už nejezdily smíšené vlaky v klasických soupravách. (Ale jinde ještě jo - třeba v Morkovicích nebo v Mochově.) Zato vlaků MPv, jak vidno, bylo leckde bohatě dost. Třeba v té Dobrušce to bylo i 12 párů vlaků denně a většina z nich vezla nějaký ten nákladní vůz.

Tak snad těch pár nesouvislých vzpomínek trochu pomůže.

zdraví
hank

[Raaba]

Pánové díky za rady. Co se týče toho, že délky dvounápravových vozů se liší, to jsem nedávno zjišťoval, když jsem si zkusmo sestavoval vlaky s metrem v ruce. Souhlas, dá se trošku švindlovat...
Ty rady od Hanka jsou k nezaplacení! Já začal běhat po světě až v začátcích epochy IV a můj dědeček mašinfíra už bohužel jezdí někde v Zababově (nemyslím moduláře), takže toho už se nezeptám. Docela mě překvapilo, jaký to byl na lokálkách frmol. To je taky důvod, proč nechci modelovat dnešní zmírající lokálky a na Pendolíno místo nemám

[marho]

Pár vzpomínek ze života pamětníka na provoz v koncových stanicích lokálek ve III. epoše, s ohledem na záměr stavebníka kolejiště už po ukončení parního provozu.

Staré Město p. Sněžníkem - MOs - M 131.1/152.0, vše sólo, někdy 2x motor bez přívěsu, občas záskok M 262.0, Pv - 1 pár denně, nakládka dříví, lok. T 435.0 + Ds + 3 - 5 vozů.

Javorník ve Slezsku - MOs dtto, 1 pár pravidelně sólo M 262.0, ráno "dělnický" vlak - 1 pár T 478.2 + Ds + 2 x Bai s kamny, 2x denně Mn - T 478.2 + Ds + méně než 10 vozů - nakládka dříví, vykládka/nakládka pro zem. zásobování a nákup (ZNZP).

Vidnava - všechny MOs M 131.1/M 152.0, Mn 1 pár T 478.2, zátěž z kaolínových dolů (např. i vozy Utz).

Zlaté Hory - MOs střídavě M 262.0 a M 131.1/M 152.0, které tam většinou zajížděly z hlavní tratě (byly dokonce i přímé MOs Zl. Hory - Olomouc), Mn 2 páry T 478.2 + Ds, druh zátěže už si moc nepamatuju, určitě jako všude v Jeseníkách dříví, ale ve Zl. Horách bývaly i Rudné doly .


Tak snad těch pár nesouvislých vzpomínek trochu pomůže.

zdraví
hank

Kráceno ...

Děkuji za tu studnu cenných informací.

[Tkadlec Jaroslav]

do Javorníku jezdili i uhláky a Raj a občas i nějaká cisterna s chemii ,hlavně Zetka s hnojivy

[Janek.KP]

Pár vzpomínek ze života pamětníka na provoz v koncových stanicích lokálek ve III. epoše, s ohledem na záměr stavebníka kolejiště už po ukončení parního provozu.

....

Kouty nad Desnou - MOs M 262.0 + 1 - 2x Balm, 1 pár Os T 478.1 + 2 x Rybák + 1x Dsd Rybák + 2 x Rybák, nákladní doprava se tam vyřádila při výstavbě Dlouhých strání - všechno potřebné na stavbu přehrady (šutr, cement, písek, betonářské železo, dřevo na šalunk, zařízení elektrárny...) tam chodilo Mn vlaky (plánovaně 1x denně, ale jezdilo se pp, hnací vozidla T 478.2).

....

zdraví
hank

Omlouvám se Hankovi za zkrácení příspěvku, ale zajímalo by mě na základě tohodle článku http://skrebi.wz.cz/vlak/zako.html, jestli je tohle bývalé překladiště pro stavbu přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně viz http://www.mapy.cz/s/6wZI ? A pokud ne, tak kde tedy bylo

[fruafru]

Zdar. Podle mě je minimální délka závislá na kolejišti. Základem je velikost kolejiště, každý se snaží na daném prostoru získat co nejvíce. Takže jestliže mi na kolejišti vychází délka kolejí 650 mm, musím tomu přizpůsobit délku souprav, nesnažil bych se délce souprav přizpůsobovat kolejiště, asi to nedopadne dobře, bude proinvestováno spousta času marnou snahou někde se vytočit, nebo to nebude vycházet vzhledově. 135cm není opravdu nijak závratný rozměr, proto bych se snažil o max. využití. Nebo bych zvážil možnost jiného délkového rozměru - 85cm, je sice víc dělících rovin ale když to vezmu krát dva? Je 170 cm díl pro stanici..díly širé trati můžou být užší tak by se dalo uskladnit víc dílů.
Taková tabulka důležitosti:
1/ sledovat vlak v krajině? (jestli zvolím delší stanici, příkladně přes dva díly, nebo se raději budeš kochat jízdou vlaku v krajině za cenu menší stanice)
2/ možnost budoucího rozšíření? ( Jestli by nebyla nějaká šance na pokračování, kde by mohly jezdit delší soupravy, jako že se jedná o takové dočasné kolejiště)
3/ co bude v koncové stanici? ( jestli se jedná o vesnici, město, jaké vlečky budou napojené do stanice, od toho se odíjí počet a druh vozů co budou do stanice zajíždět)
4/ intenzita plánovaného provozu ( do toho bych tak nějak zahrnul počet modelů, kolik souprav se dá poskládat, jestli bude převažovat osobní nebo nákladní doprava...)

[hank]

Janek.KP: Ale na té mapě, kam vede tvůj odkaz, je Sobotín...

Vlečka ke hlavnímu nákladišti pro výstavbu Dlouhých Strání začínala hned za přejezdem v Loučné-Filipové (za tím "esíčkem" silnice I/44) zhruba tady 50°3'20.882"N, 17°5'0.614"E a končila někde tady 50°3'50.445"N, 17°5'17.352"E zpevněnou plochou až skoro u zámeckého parku v Loučné. Ta plocha je na satelitních mapách pěkně vidět. Část zátěže jezdila až do Koutů.

zdraví
hank

[Janek.KP]

Hank: no já jsem si právě myslel, že to bývalé nakladiště mohlo být za Sobotínem, ale přišlo mi to tam malé ... já to tam neznám, díky za upřesnění.

Ještě k těm Koutům nad Desnou při stavbě elektrárny - když jsem se koukal na fotky http://picasaweb.google.com/radekkrupka/ZelezniceDesna#slideshow/5413503686815440482, tak jsem zkoušel tipovat, že část Mn vlaků končila u nově zbudované rampy naproti bývalé výtopně a další Mn naproti na slepé koleji pod b. výtopnou u volné skládky. Tam jezdily i Facs ( štěrk ) a Uacs ( cement ) ? Nebo jsem opět mimo

Jinak jsem "omylem" při hledání podkladů k Desné našel něco ke Koutům, takže tady http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=11&t=2908&p=123919#p123919
Ale "koutek nad desnou" mě zaujal, tak proto se ptám na složení Mn při stavbě elektrárny...

[hank]

Janek.KP: Pokud si dobře vzpomínám, tak obsluhy tehdy vypadaly tak, že pravidelný Mn jel ráno až do Koutů, pak se formou vlečkového vlaku jednou nebo dvakrát jelo do Filipové a zpět do Koutů a odpoledne pak zase zpět z Koutů do Šumperka. Na přelomu 70. a 80. let byl v GVD plánovaný do Koutů vždy jen jeden pár Mn vlaků denně. Vlastní stavba začala 1978 (to byl ten rok, kdy jsem si ještě naposledy stačil projít údolí Divoké Desné před jeho uzavřením pro pěší na dlouhých 13 let). Pak (1984) jsem se z Jeseníků odstěhoval, takže dál to už nevím... Ale později v 80. letech ty zátěže narostly, takže ta organizace mohla vypadat i jinak.

[jirkah]

Ahoj nechci zakládat nové téma tak položím dotaz zde .Jaká je doporučená délka vláku nebo ještě jinak doporučené sestavy vlaků.
Příklad Brejlovec + 5 x Y.
Děkuji všem za doporučení.
Jirka