"Minimální" délka vlaku

[Jiri Dvoracek]

To asi zalezi na epose. Dneska je uz pet ypsilonu luxus, ktery si CD nemohou dovolit Ja treba koukam na razeni vlaku na zelpage. Na Os chci mit 4xBymee a BDS, ne dalsim 2xBmp a BDS, na rychlik mam 4xY, na EC 6xY a na Metropol pak 10xY.

[jirkah]

Tak to máš pravdu , ale spíš mě šlo o to obecně abych podle toho věděl jak dlouhou asi nechat smyčku v SN. Pravidlo hovoří musí být delší něž nejdelší vlak.Takže proto jsem chtěl doporučení nebo praxi kolik vozů taháte nebo budete tahat bez ohledu na epochu . Jinak ty stránky řazení jsem studoval taky a je pravda ,že dnes je pro ČD každý vagon navíc luxus.
Jirka

[Jiri Dvoracek]

Nejdelsi byvaji zpravidla nakladni vlaky a to uz bude na Tobe a taky na tom, co utahne lokomotiva. Smycka by mela byt minimalne stejne dlouha jako nejdelsi odstavna kolej v SN a nebo v nadrazi Ale je to jenom muj nazor, urco mne nekdo opravi

[jirkah]

No a to je právě ono , že se dělá podle staniční koleje , která má příklad 200 cm , ale pokud tak dlouhý vlak se neprovozuje (standartně ,reálně na modelovém kolejišti ) tak je právě otázkou zda je to nutné aby délka smyčky byla jako nejdelší staniční kolej.Když může být podle nejdelšího vlaku .Proto by mě zajímalo kolik vozů se tak obvykle a nejčastěji dává.
Jirka

[mpinta]

U staničních kolejí je délka závislá především na způsobu ovládání a dalších parametrech. I když lze říct, že s tím souvisí i délka smyčky.
U smyčky je to zcela jasně dáno pravidlem, že každý projíždějící vlak nesmí sepnout současně oba krajní předěly přechodového bloku.
U vozů s vodivými koly to tedy je délka nejdelšího projíždějícího vlaku. Prakticky lze udělat i smyčku jen na nejdelší souvislou délku vozidel s vodivými koly, v případě plastu na vagónech pak jen na délku loko. To uvádím jen pro úplnost, protože kompletní provoz s plastem považuju za téměř nepoužívaný.
Shrnutě řečeno, délka smyčky je daná pevně, kdežto délka staniční koleje je závislá na dalších parametrech a může být v mnoha případech klidně kratší.

[hank]

Hoši, hoši, vy z toho zase děláte bramboračku...

1. Určitě by neměly být nejdelší dopravní koleje stanic ve viditelné části kolejiště delší než kterákoli "dopravní" kolej (tj. kolej určená pro příjezdy a odjezdy vlaků) ve skrytém nádraží. Důvod je snad jasný. Opačně to nevadí, ale většinou to nemá smysl. (Umím si představit situace, kdy to smysl má, ale to tu teď nechci rozebírat.)
2. Řazení vlaků samozřejmě záleží na epoše a kategorii trati. Což platí zcela obecně a od toho by mělo povinně začínat jakékoli plánování jakkoli primitivního kolejiště. Takže bys nám prosím mohl prozradit svůj plán...
3. Existují samozřejmě i netypické a zdánlivě nelogické situace dané historickým vývojem. Např. kategorie trati se mohla časem změnit směrem nahoru i dolů. Viz třeba nevyužitá délka stanic na moldavské dráze odůvodněná v dobách, kdy tam každých 10 minut jel uhelný vlak do Saska, nebo opačně potíže nacpat do stanic některé dlouhé vlaky řazené "na tři kotle" na ramzovské dráze koncipované v parametrech lokálky. Své o tom věděli i lidi na řepných lokálkách, které 9 měsíců v roce tiše spaly, zatímco v kampaních na nich běžně jezdily vlaky, které se nevešly na dopravní koleje... Většina železničních správ na to reagovala prodlužováním kolejí, např. na hlavní trati ferdinandky byly stanice dlouhé 600 - 800 m už za císaře pána. Někde (třeba na té ramzovské) to ale kvůli reliéfu krajiny a terénním podmínkám prostě nešlo. A běžné bylo i to, že dráha na investice prostě neměla, což pamatujeme my -sátníci z dob ČSD, které 40 let žily z podstaty založené často ještě za toho zmíněného císaře pána... Takže nastávaly absurdní situace takového typu, že např. v Sedlčanech dodnes vyprávějí bohatýrskou historku, jak tam měli takový doběh zátěže, že se jim tam během jediného dne naskládalo 80 nákladních vozů...

Edit: Ona je vůbec základní otázka tato: Když dopředu víš, že nebudeš mít dvoumetrové vlaky, na co potřebuješ mít stanici s dvoumetrovými kolejemi