Koncová stanice Epocha I

[VladikC]

Pro úzké tratě - levá část do tunelu, pravá venku, ale pro starší epochy jsou ty pražce taky moc blízko u sebe.
Podlože Technomodel, dnes Tillig.

Omouvám se, možná úplná blbost, ale nešlo by pražce nechat vyřezat na laserové vypalovačce z překližky nebo kartonu? Myslím třeba jako celek jeden úsek trati, samozřejmě dle možností vypalovačky. Dali by se dodržet jak rozměry pražců, tak i jejich vzdálenosti. Navíc vypálením nějaké "stopy" - značky do pražce, by se dala lépe dodržet geometrie kolejiva. Nedovedu si však představit uchycení kolejového prutu, asi pěkná pakárna.

[MirekTT]

Nedovedu si však představit uchycení kolejového prutu, asi pěkná pakárna.

Próč?
Jednoduše ty hezké vypálené pražce proložíš po určité vzdálenosti kuprextitovým pražcem, na které pruty přiletuješ. Pruty jsou tuhé a nutně nepotřebují být uchycené na každičkém pražci.

[fruafru]

Není jednodužší nechat si vyřezat šablony a podle nich položit flexi?

[radeksindy]

Pražcová pole vypalovaná laserem jsou v H0 dostupná od několika výrobců. Ale vzhledem k ceně nejsou zase úplně rozšířená. Výrazně levnější je totiž nakreslit si pokládací plán, nalepit na podklad, nařezat pražce z běžně dostupných dřevěných profilů a nelepit kus po kuse. Přichycení prutu pak závisí na použitém drobném kolejivu - tedy buď lepení nebo pájení. Pajení je možné v případě pokud se použijí nýtky vložené do pražců na něž se pajejí buď přímo pruty nebo mosazné podkladnice. Asi nejjednodušší metoda je použití odlitků s čepem, který se zasadí do pražce. Pokud je pole laserováno, pak to je to jednoduché a otvory pročepy se vylaserují. Není pak potřeba extra přípravků při pokládce. Pokud jsou to jednotlivé pražce, tak se vyrobí navrtávací šablona a přesně se navrtají pražce a do nich se drobné kolejivo s čepem vloží.

[VladikC]

Pražcová pole vypalovaná laserem jsou v H0 dostupná od několika výrobců.

Hmmm. Tak jsem zase Ameriku neobjevil. Už mne někdo předběhl. Zdálo se mi to mnohem schůdnější než lepit jednotlivé pražce.

[michal_n_cz]

Lokálkový pražec měl za císaře pána šířku 20cm, což je v H0 2,3mm (srovnejete s údajem na obrázku v předchozím příspěvku - 3,3mm pro Tillig - to je skoro 50% navíc !!!). Dlouhý byl 2,4m, tedy 27,6mm - Tillig 30,3mm. Ať bude rozposouvávat pražce jak chcete, nikdy nedosáhnete uspokojivého vzhledu.Jediná šance jak dosáhnout lepšího vzhledu, je vlastní výroba, nejlépe z prutu nižšího profilu - alespoň code 70 lépe 55.

Upřesním rozměr pražce systému Tillig Elite. To co je na fotce a ty výše uvedené rozměry se týkají jen pražců, které jsou u aktuálně dodáváných flexi kolejí. Vyhýbky a jednotlivé pražcové pole mají pražce široké jen 2,8mm. Drobné kolejivo je též jemněji provedené, než u flexi podloží. V době kdy se začal kolejový systém Elite vyrábět se, ale dodávaly flexi také z těmi jemnějšími pražci. Pravděpodobně se podělala forma nebo to technologicky v hromadné výrobě nezvládali - do těch jemnějších pražců a příchytek bezproblémově velkosériově nastrkávat. Proto kupovat flexi Elite nedoporučuji. Je to i nepraktické, když je mají pražce natírat stejně se to musí rozebrat, odmastit natřít/nastříkat a pak je ta pakárna nastrkávat koleje zpět do podloží které mají spojky pod pražci cik cak přešmykané. Praktičtější je použít jednotlivé kolejnice (jsou navíc celý 1m a flexi jen něco přes 900mm a těch pár cm při stavbě nějakého typu modulů fakt chybělo ) a k tomu jen rovné podloží, pokud je potřeba obkouk, stačí nasekat spojky jen na jedné straně každou druhou až třetí podle požadovaného rádiusu - nastrkává se to výrazně lépe. Elite je totiž kolejový systém u kterého potřeba úplně nejníň druhů komponentů a dá se s toho udělat téměř vše - jednotlivé kolejnice, rovné podloží, a flexi podloží pro vyhýbky 12° a/nebo 15° a tyto se dají různě trasformovat, spojky, ale samozřejmě více trpělivosti a šikovnosti než u kobercových systémů ala GeoLine.
Těď jde o to, zdali je to je to již akceptovatelný kompromis. 2,3mm kontra 2,8mm - už to není těch 50%.
Jeden typ na možná vhodné kolejivo - Peco Code 83 - viděl jsem fyzicky u p. Kratochvíla (Moravia model Brno), nevím zdali to má úplně pravidelně v nabídce, ale měl je na krámě. Provedením je to primárně pro severoamericé železnice, imitace dřevěných pražců, celkem hubené, příchytky jsou imitace hřebů. Když by se u flexin přesekaly propojky a pražce oddálily do příslušného rozestupu, tak by to mohlo tento fabrikát mohl vyhovovat. Obrázky v katalogu jsou tady:
http://blaetterkatalog.weinert-modellba ... rtpage=250
je to až ke konci Peco části jako novinky 2005.
Tím samozřemě rozhodně nechci vyvracet Radkovu alternativu - vše samo domo - vlasní vývoj - to může být taky cesta různě dlouhá, s mnoha slepými uličkami. Samozřejmě upravování fabrikátu se může pracností přiblížit ručně dělanému kolejivu.
Michal N.

[michal_n_cz]

... levnější je totiž nakreslit si pokládací plán, nalepit na podklad...

No ono by také šlo rozřezat fabrickou vyhýbku na jednotlivé pražce a rozložit je na nový pokládací plán. Takže navážu na mů j předchozí příspěvek. 15° rošt vyhýbky Elite rozřezat, zvětšit rozestup a vznikne odhadem 12° vyhýbka. Jak na pokládácí plán? Někde půjčit jednu hotovou sestavenou, naskenovat, jpeg vložit do nějakého grafického editoru (Corel třeba) spasovat 1:1 rovnoběžně rovnou větev s osou x, roztáhnou x o příslušná % vynést si polohy os. pražců - tak nějak to vidím. Zrovna nedávno jsem listoval nějakáý starý DDR Modelleisenbahner a tam zrovna kolejiště K.P.E.V. udělané právě z takto upraveného kolejiva - tenkrát ještě samozřejmě starý Pilz Code 100 - geometrie narovnané a natažené staré obloukovky Pilz R440/R900 odpovídá defakto Pilz Elite 15° - princip je stejný . Srdcovky samozřejmně nové. On totiž starej Pilz byl průkopník a koumák, profilové koleje a pražce zvlášť jako polotovar pro modeláře - vymyslel ten celý systém už v 60-tých letech. Všichni tenkrát čuměli na profilové kolejivo... Tillig to zjemnil a rozvinul.
Michal N.

[radeksindy]

Chtěl jsem původně hlavně upozornit, že změna rozteče pražců je jen jedním z parametrů lokálkového kolejiva nebo kolejiva starších epoch. Je to sice celkem jednoduché, ale z mého pohledu celkem zbytečné s jen velice malým efektem. Jediné kdy to má výraznější dopad, je stanice, kdy pro hlavní koleje použijete menší rozteč než pro manipulační a skládkové koleje, tam vynikce přímým srovnáním (nemluvě o kombinaci beton/dřevo pro IV. a V. epochu). Ale to se nedá aplikovat do starších epoch, podobné uspořádání vzniklo dlouhodobým vývojem a přestavbami stanic.

Michalem zmíněná úprava výhybek, je dobrá a dokáže vylepšit vzhled. Nejdůležitější je použít co geometricky nejmodelovější výhybku. I v jiném vláknu probírané polské kolejiště Ostpreussen, je postaveno na Tilligu, který v žádném parametru neodpovídá výhybkám I. epochy. Ty měly čepové a ne pružné jazyky, přídržnice byly z kolejových profilů nikoli z L profilů, žádné dvojité pražce, často lité srdcovky atd. Celkový dojem je přesto dobrý, protože nikdo se tam nesnažil cpát EW1 a EW3, ale hlavně EW5/EW6 s případnými EW3 ve stísněných poměrech. Spousta zajímavých kolejišť I. epochy v H0 vznikla z výhybek pro americké modely MicroEngineering nebo Shinohara. Dají se dobře upravovat a americké drobné kolejivo ruší ve výsledku méně, než moderní evropské.

[VladikC]

Zdravím, poušel jsem se najít v pro mne dostupné literatuře parametry kolejiva používaného K.P.E.V., ale nějak jsem neuspěl. V příručce pro strojvedoucí z roku 1899 "Brosius und Koch´s Lokomotiv-führer, Der Fahrdienst", jejíž reprint jsem si v Německu pořídil, je pouze pojednání o šířce kolejového svršku, tedy pokud je to správný termín, vzdálenosti souběžných kolejí, výkres výhybky, ovšem bez kót, a spoustu dalších věci (v případě zájmu mohu naskenovat zde vystavit), trojcestná výhybka a angličan, ale např. vzdálenost pražců od sebe a jejich rozměr jsem tam tedy nenašel. Mé jazykové vybavení je však velmi omezené, možná jsem to přehlédl. Máte tyto údaje někdo k dispozici? Asi bych koleje nepředělával, ale pro doplnění informací o dráze jako takové, by se mi hodily.

[radeksindy]

V běžně dostupné literatuře jsem toho moc o kolejivu K.P.E.V. nenašel. Výkresy výhybek se ale dají bez problémů zakoupit a to hned na několika e-shopech:

http://www.asoa.de/zander.htm
http://www.gleismodellbauer.de/

ale určitě i další.

V H0 exitují výrobci stavebnic výhybek podle pruských předloh. Dokonce i v N. Ale i v TT se dají udělat pěkné kousky:
http://www.feine-module.de/bau-gleisbau-code40-t1.php

K rozteči pražců lze jen podotknout, že se to nedá určitě vyjádřit jedním číslem. Konkrétní parametry jsou vždy dány nápravovým tlakem, poloměry, maximální rychlostí atd. Vždy v příručkách železničního svršku najdete soustavu tabulek, kde se podle parametrů dohledá rozložení pražců. To, že se v případě našich lokálek bavíme nejčastěji o 75cm, je dáno tím, že většina byla stavěna pro stejné zatížení, oblouky a lokomotivy. Ale ne všechny a ne vždy.

[VladikC]

MIBA Spezial 6 obsahuje navod na stavbu vlastni vyhybky pro lokalni drahy vcetne tabulky rozmeru pro H0 a ukazky vyroby prazcu s podlozim z kaucukove hmoty.

[VladikC]

Zde něco málo ke kolejím - MIBA Spezial 64.

[Max]

K rozteči pražců lze jen podotknout, že se to nedá určitě vyjádřit jedním číslem. Konkrétní parametry jsou vždy dány nápravovým tlakem, poloměry, maximální rychlostí atd. Vždy v příručkách železničního svršku najdete soustavu tabulek, kde se podle parametrů dohledá rozložení pražců. To, že se v případě našich lokálek bavíme nejčastěji o 75cm, je dáno tím, že většina byla stavěna pro stejné zatížení, oblouky a lokomotivy. Ale ne všechny a ne vždy.

Ano, je tomu tak a proto před válkou na tom lokálky byly často lépe než hlavní trati, které ještě někde měly svršek dle starších norem, tedy i tu zmiňovanou rozteč pražců 95 cm. Zde ukázka poválečné rozteče pražců pro H0e.