Kolejiště H0 – mini-max

[Max]

No proto mám z těch výhybek ve sklonu obavy, když ten oblouk je 60 stupňů. Pokud je jedna výhybka 15 stupňů vlevo a druhá zas to samé vpravo, tak tam se to srovná. Tam by ten sklon nevadil, ale zde jsou za sebou tři levé výhybky, tak tam by problém mohl být.
Druhé řešení by bylo, že by sklon před výhybkama přešel do vodorovné a za nimi zase do spádu. Pak by ale nějaký ten cm chyběl a následující spád by musel být větší.
Výhybka č.1 má polohu 9 cm, a to zhlaví skryťáku vpravo je v nule.

[Ferda]

Když uděláš podloží pro celé zhlaví z jednoho kusu překližky a dokážeš ho natvarovat tak aby ti to ty sklony vytvořilo (ta překližka ti toho až tak moc stejně nedovolí), tak Tiligovic flexivexle by to měly snést. Mají pružné jazyky. Tvoje výhybky (jestli dobře vidím) mají jazyky na čepu a to může být problém. Základ všeho v tomto případě je, nevyrobit nikde žádný zlom! A taky před konečnou fixací provést poctivé jízdní zkoušky!
Pokud to ovšem jde, je lépe se podobným věcem vyhnout. Hlavně proto, že až v budoucnu pořídíš novou mašinu, tak může nastat problém, a v SN se to bude hodně špatně předělávat.

[Myšpulín]

Jak píše Ferda, základem je pevná plocha z překližky. Navíc doporučuji, pokud se jedná o část mezikruží, zachovat stejnou šíři toho mezikruží. Vysvětlím: Na konci zhlaví zajímají koleje šíři např. 20 cm. Takže i na začátku zhlaví, kde teoreticky stačí šíře 6 cm, doporučuji (pokud to nebrání jiným okolnostem) taktéž šíři 20 cm. Pokud nelze stejnou šíři zachovat, pak co nejplynulejší a nejtáhlejší změny šířek. Pak je na místě více fixačních bodů (stojky, podpěry), které udrží oblouk v plynulém klesání a požadovaném příčném sklonu (rovině).

[Max]

Ano , tohle chápu, aby to pnutí překližky bylo v celé části rovnoměrné, pokud by byla část o dost užší, tak ta by se snadněji zkroutila.

Teď jsem trochu zkoumal to převýšení kolejí v tom odbočení, tak mi vychází, že na oblouku 90 stupňů by to bylo 0,4 mm. (při sklonu 25 promil) Tedy na těch 60o asi 0,27 mm. Tedy když je oblouková výh dlouhá asi 23 cm, bylo by to nějakých necelých 0,2 mm. Čili vrtule to sice je, ale velice nepatrná, proto u traťové koleje neznatelná, jen u výhybky nevím, co to tam provede. Jak píše Ferda - chce to jízdní zkoušky všech typů loko.

Jak moc vadí mašině a vozům záporné převýšení v oblouku (= ven) asi těch 0,2 až 0,4 mm ? Pro R= 440, což je odbočení u obloukovky.

[Ferda]

Pokud nebudeš prudce brzdit v klesání (typicky v analogu vypnutím proudu), nebo sunout ve stoupání, tak záporné převýšení nevadí.
Při tahání do stoupání je dokonce vhodné, zvlášť při malém poloměru oblouku.

[Max]

Tady by to prudké brzdění nemělo být, vlak by měl zastavovat až za výhybkama, za námezníkem.

Ale v jedné části bude i tobogán, a ten bude fungovat jako skryťák, bude rozdělen na oddíly a vlaky tam budou za sebou jako na autobloku. Když jeden odjede, zbývající se o jeden oddíl posunou dopředu. Tam by chtělo nějaké to měkčí brzdění, asi nějaké zpomalovací úseky. A jízda bude směrem dolů. Analog.

[Ferda]

V klesajícím tobogánu malinko podložit vnější kolejnici a brzdit v analogu pomocí kondenzátoru.
Ve stoupajícím tobogánu je vhodný negativní příčný náklon.
Při kratších soupravách nechat klidně obojí v rovině.

Ten kondenzátor je v analogu vhodný vlastně vždy pro realističtější pomalé rozjezdy a zastavení.

[Max]

Ten kondenzátor pro plynulé zpomalení/zastavení je dobrý. Ale je problém v tom, že každá mašina má jiný odběr proudu, takže zatímco jedna by zpomalila jen málo, jiná by zastavila třeba už v půlce koleje (ve skryťáku).

Proto jsem spíš uvažoval o stupňovitém zpomalování pomocí diod/nebo selenů, kdy v dalším úseku bude o pár voltů méně. Problém s různými typy motorů zde zůstává, ale nezávisí tolik na odběru proudu, tedy můžu mít i přípřež nebo postrk.
Jako řešení by mohl být fototranzistor+LED, kdy jedoucí vlak přeruší paprsek z LED a tím nastane zpomalení, u další LED ještě o pár voltů méně a u třetí LED vypnutí proudu.
A tedy dotaz - nemáte někdo něco podobného už v provozu nebo aspoň nějak detailněji doladěno ? Analog.

[Ferda]

Přípřež můžeš provozovat tak nebo tak. Ony si ty mašiny práci rozdělí samy. Je jim v zásadě jedno jestli je brzdí druhá mašina, nebo 20 vozů.
U postrku to už pravda není. Zvlášť, když jedna je už v zastavovacím úseku a postrk stále tlačí.

Rozdělit zastavovací úsek na 2 sekce je v zásadě možné, ale jednodužší a hlavně spolehlivější je napájet celé podzemí sníženým napětím a pak na zastavení stačí i slabší kond. Taky by se prodloužila jízda ve skryté části, což by možná přidalo na realističnosti. Navíc by nebylo ty soupravy pod povrchem tolik slyšet. Ve stoupání zachovat plné napětí.

To řešení co popisuješ je poněkud překomplikované. Spolehlivost klesá skoro kvadratickou řadou s počtem podobných na sobě závislých zřetězených prvků. Už vidím ten mazec, až ti druhá dioda zapomene snížit napětí a stroj ti prosviští posledním úsekem za pomoci dlouhého výběhu.
Bylo by to tak komplikované, nespolehlivé a drahé, že by se už asi vyplatil digitál.

[Max]

U postrku to už pravda není. Zvlášť, když jedna je už v zastavovacím úseku a postrk stále tlačí.

....až ti druhá dioda zapomene snížit napětí a stroj ti prosviští posledním úsekem za pomoci dlouhého výběhu.
Bylo by to tak komplikované, nespolehlivé a drahé, že by se už asi vyplatil digitál.

Ono to může protlačit i ta druhá mašina vpředu, proto ta poslední LED s tranzistorem vypne napájení celého úseku, takže i třeba vložená mašina, či postrk budou bez proudu ve stejný okamžik, jako ta mašina vpředu. Totéž by platilo i pro ty zpomalovací úseky - snížení napětí pro všechny mašiny na vlaku najednou.
Jedna mašina je krátká, druhá dlouhá, jedna má velký setrvák a tedy i doběh, navíc někdy motorová jednotka bere proud třeba všemi koly, takže zastavovací úsek v klasickém provedení je zcela nanic.

[Max]

Takže rámy jsou už konečně hotovy a "dlouhé zimní večery" lze využít ke stavbě kolejiště -165x320.
Původně plánovaná šířka narostla ze 140 na 165, aby vůbec ty oblouky tam vlezly.
http://img2.imageshack.us/g/ram1q.jpg/

Ale pořád ještě zvažuji nějaké úpravy na plánu (viz úvodní příspěvek), kde se mi moc nelíbí ten společný vjezd do skryťáku pro oba konce hlavní tratě. Očekával jsem nějaké návrhy odborníků, ale žádné nepřišly.

Vlak po přední straně kolejiště vystoupá do hlavní stanice, a z ní se smyčkou vrací na stejnou trať po níž zase klesá zpátky do skryťáku (napojení výhybkou v tunelu vlevo nahoře).
http://img99.imageshack.us/img99/1141/koleho2u.jpg
Je jasné, že na třech metrech se žádné zázraky dělat nedají, ale možná někdo přece něco lepšího poradí....?
/heslo : na Minimální ploše - Maximum možného..../

[milan ferdián]

.........



Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

[Max]

Milane, díky za návrh - ale zrušil jsi mi tam jediný kousek tratě, kde mohl člověk pokoukat vteřinku nebo dvě na celý rychlík či nákladní vlak v jízdě na trati. Co teď ? To abych koumal, kam jinam tu viditelnou část hlavní tratě umístit. Aby jen vlak nevyjel z tunelu do stanice a zase se hned do druhého schoval. Jak jsem napsal, těch 3,2 metru je strašně málo....

[Max]

Mám dotaz na majitele kolejišť ze dvou (či více) sešroubovaných rámů.
Jak rámy zpevnit vůči sobě, aby se kolejiště dalo přenést či převrátit na bok ?
Samotné šrouby mezi rámy jsou málo - ty by se vyštíply ze dřeva. /=dva rámy 160x165 , viz obrázek zde o kousek výš/ Je to moc veliká páka ,tak zvažuji výztužné prkno po celé délce= 320 cm. Nebo to jde i jinak ?

[Yarda]

Co přeplátovat styk obou rámů z boku plechovou příložkou tl.1,5-2mm a prošroubovat skrz plech i dřevo šrouby M8?