Diskuzní fórum železničních modelářů

Dobrý den kolegové, protože dozrál čas a konečně mám i prostor pouštím se do projektu kolejiště. Protože se mi líbí zdejší názory dávám své plánování do veřejné diskuze. Částečně bych chtěl navázat na diskuzi o nějaké patro níže myslím s názvem co dál, jelikož už je mi taky hodně roků nechci žádný vlakodrom a megalomanii. Pojďte proto se mnou plánovat. Jelikož nemám žádné jiné modely než Epochu I a tramvaje tak zadání projektu je : část města s průběžnou tratí pro průjezd městem a malé nádraží s přechodem na tramvaj a tramvaj pokračující do města. Koleje TILLIG Standart s litou srdcovkou a tramvajové koleje LUNA.
K dispozici je rozměr rámu do L 3,8 x 3,8 m šířka do 1,2 m a nebo moduly. Otázka je zda opravdu kompakt se spodním nádražím. Idea vycházi ze staré školy pana Pit Pega ( přezdívka ), jeho návrhů kolejiště kterými jsme byli ohromováni v minulém století. Jeho upravený návrh se objevil v Železničním magazinu díl kolejiště pod názvem Sen o tramvaji, který by se dal použít jako základ. Těším se na návrhy a oponentury.

Nemám sice žádný návrh, ale mám dotaz má název CZERNOWITZ něco společného s dnešními Brněnskými černovicemi?

Ano má to souvislost. Tato oblast je velmi zajímavá z hlediska potencionálního modelového námětu. První bod je původní jednokolejná trať procházející touto oblastí na náspu a překračující místní dráhu a ulici mosty směrem Vlára. Druhý bod je nádraží místní dráhy směrem Líšen, následuje vlečkový areál malých firem a poslední je propojení místní dráhy s tratí na Vláru a později s tramvajovým provozem města. Je to idea znázornění této provozu v oblasti ale ne určitě do poslední koleje ale jako určité uspořádání se samozřejmou redukcí.

Zatím nic moc pouze první nástřel
http://rtepii.rajce.idnes.cz/Tak_pro_radost/#czernowitz.jpg[/url]

Já sem z černovic

Páni! Nemám sice žádný návrh, ale ten námět mi příjde zajímavý a docela originální. Přeju mu proto dobré nápady a úspěšnou realizaci
Radek

To je dobře. Ale jako předlohu máme o hodně roků zpátky dnešní podoba nemá moc společného s původním kolejovým systémem této oblasti. I já si už pamatuji pouze fragmenty.Ty dvě půlky jsou zatím jako první idea je nutno zde projít s jednokolejkou na Vláru. Budu muset ještě načrtnout výškový profil v jednotlivých částech.
Zde je další úprava z původního návrhu je zde jednokolejka, místní nádraží a vlečková zóna. Trať tramvaje je červeně. V původních černovicích ale odcházela vlevo do města tu je zatím za nádražím a jde v pravo. Modře je profil v oblasti MN nad ním jednokolejka a opěrná zeď a už ulice města. Je to poskládané aby to stoupalo oproti pozorovateli. Skutečnost byla ale jiná násep Vláry rozděloval oblast na dvě poloviny.
Návrh je zase na stejné adrese jako výše.

Radek píše: Páni! ....... ale tan námět mi příjde zajímavý a docela originální. Přeju mu proto dobré nápady a úspěšnou realizaci
Radek

Přesně tak Tenhle záměr se mi moc líbí především netradičním (budoucím) provozem. Doufám ve zdárnou realizaci a držím palec, aby se vše povedlo. Může nastat sice problém s "jakými" modely (jaká ěra ?! - je zmiňována I. epocha) provozovat kolejiště, že by samovýroba + malovýrobci ?! Ale zcela jistě jde o zajímavý počin !!

Přikládám plán Černovic z mapy Brna z roku 1909. Chybí zde samozřejmě propojení na tramvaj. To přišlo později ve 40 létech. Ona ale i stanice Líšeň se svou smyčkou na konci je velmi zajímavý námět.
http://rtepii.rajce.idnes.cz/Tak_pro_radost/#CZ.JPG

Souhlasím se zmíněným problémem vozidel.
Je otázkou zda se budeme držet striktně provozovaných vozidel na jednotlivých sekcích a nebo přijmeme určitý kompromis.
Pro tento projekt jsou k dispozici upravené loko od Kleina hlavně remotorizace. A to máme 3 typy lokomotiv. Druhý Klein 1 loko. To mluvím o provozu na Vláře. Pro místní trať dvounápravová loko od PMTpřípadně upravená TIGERLI Liliput. Dále tu máme dvě parní tramvajové lokomotivy třínápravová a dvounápravová a tramvaje WVB a Haling a něco v přípravě vlastního (lept). Osobní vozy vozy Liliput, MB, BV, MSE, ADA a vlastní stavba. Nákladní vozy Klein, Trix, atd a upravené modely RAIMO plus něco z vlastní produkce.
Pro vlastní provoz ale není nutné hafo vozů na viditelných kolejích. To je ten problém na který jsem narazil při plánování jak propojit jednotlivé současné segmenty a kde skryté nádraží.
Na místní dráze musí vlak odjet lok dopředu a taky se tak vrátit zpět.
Na Vláře prakticky může docházet pouze k průjezdu soupravy.
No a teď mi milý pánové raďte, pro dnešek mi asi došla pára.

Tak jsem postoupil do další fáze kdy jsou vygenerovány i první pohledy. Koncept v současné době propojuje tramvaj v levé části okolo katedrály. V pravo je napojení na tzv. Vláru přes předávací kolej a navazujicí vlečky. Dále pak pokračuje trať do pseudo stanice Lösch. V dalším konceptu dojde k otočení propojení tramvaje a to pravou částí s podjezdem mostu a otočením nahoru do města. Jsou to opravdu koncepty s částečným řešením výšek ale ne hotovo. Je tu spousta věcí které je nutno zohlednit. Krajinotvorbu, zásahy stavitelů města a další. Musí to mít alespoň trochu logiku aby to nebylo plácnutí do vody. Rád přijmu jakékoliv připomínky a nápady.
Plánek a obrázky jsou zde
http://rtepii.rajce.net/Tak_pro_radost

Mám slabost pro 1.epochu, takže držím palce a těším se na fotky.
Jasné je, že kolejiště musí být v domácích podmínkách trochu zjednodušené, co se týče rádiusů a délky kolejí. Nejsem si ale jist, jestli je šťastné například nechávat katedrálu obkroužit tratí. Nebude to působit stísněně? Lepší by bylo možná v jednom místě nakumulovat hustou městskou zástavbu včetně katedrály. Vznikla by tak větší iluze městského centra. V ostatních částech kolejiště bych pak spíš šel do předměstských polí a luk, které prostor opticky zvětší. Jako obyvatel severních Sudet neznám však místní reálie a předpokládám, že v plánu je to naznačeno jen schematicky, takže se nechám překvapit.
Další možnost jak rozšířit vozový park by bylo prodloužit epochu až do 20.let, kdy stejně ještě většina starších vozidel nebyla přeznačena. Nepřišel bys o vozy na loukoťových kolech a mohl bys navíc použít další vozidla. Například "moderní" motorové vozy od Kubera. Nápisy na stanicích by už asi ale neměly tu poezii a musely by být provedeny v novém úředním jazyce. Výhoda Sudet je, že tady dvojjazyčnost zůstala, ale zase se přehodilo pořadí jazyků...

Souhlasím s tebou ( s Vámi ). Projekt Czernowitz je inspirován oblastí města Brna kde se potkávaly tratě místní dráhy Černovice - Líšeň a Vláry. Co se týče katedrály tak v druhém konceptu který tu bude prezentován je smyčka kolem katedrály vynechána je tu pouze šturc. Obkroužení dómu a vytažení spojovaqcí tratě, totiž tuto partii doslova zaplácá. V druhém konceptu je trať vytažena do města v pravé straně rohem. Co se týče úředního jazyku, tak se pohybujeme v oblasti také se silným druhým jazykem.

Napadlo mě ještě, že ono avizované rozšíření časového záběru na hranice 1. a 2.epochy by Ti (Vám) umožnilo provozovat také německé páry, které se sem dostaly po první válce. Například 415 od KMB, 413 od Pika, nebo 534 Roco, která jezdila právě na Vlárce. Vím, sice nemají tu poezii našich (rakouských) strojů pana Gölsdorfa a jejich baňatých komínů, ale jsou to obvykle spolehlivé modely...

Nezbývá mi než souhlasit.Toto rozšíření je opravdu možné. Prakticky jednotlivé epochy jsou stanoveny dle německého vzoru. Na našem území to však neplatí protože vznik správ byl zcela odlišný a prakticky by se dalo řící, že epocha I by mohla být po přeznačení lokomotiv na ČSD.
Dneska jsem otočil celou zástavbu aby se uvolnil levý roh a dóm jsem dal na vyvýšeninu do zadního pravého rohu. Vypadá to lépe dóm je pak dominantou rohu který se nedá úplně využít. A uvolněné místo se doplní smíšenou zástavbou. Asi malá fabrička s navazností na tramvaj a zástavba.