Diskuzní fórum železničních modelářů

Nikdy neříkej nikdy a tak je tady nápad a úprava stanice pro milovníky modrého zábradlí

1) Současná Velká Paka je taková spíše čtvrtoepošní a má dva sypané perony. V téhle nové verzi chci hrany tři - pořád jsem ale nevěděl, jak tam udělat ten další perón. Betonový úzký - no to je taky už staré řešení... Takže jsem se odhodlal do návrhu sáhnout víc, všechny nákladní koleje jsem kus odsunul a získal místo na poloostrovní perón (viz příspěvek v jiném vlákně zde) mezi hlavními kolejemi podle současných zvyklostí. Šířka sice nebude světoborná, ale pro znázornění reality bude dostatečná. K tomuto typu nástupiště patří boční šikmé rampy a přechod přes koleje. Délka peronu je na vlak se čtyřmi Bmz, aby se vešel ještě před přechod.
Když už, tak už a i první peron se dá upravit na tento styl - navíc se středovým přístupem od budovy a jednou nástupní hranou.



2) A s tím souvisí úprava na pravém zhlaví - když už jsem to posunoval, dostal jsem se vpravo moc ke kraji kolejiště, oblouk před stanicí začal být nepříjemně utažený. Tak mne napadlo to zakroutit jinde a Angličana nahradit dvěma výhybkami - výsledkem je dle mého mnohem přirozenější tvar zhlaví, navíc snáze sjízdný. Sice se zkrátila délka širé tratě, ale ty dvě vytažené výhybky se dají rozumně "zazelenit" tak, že divák ani nepozná, kde vlastně stanice končí a tak vizuální dojem zůstane snad stále dobrý.


Plánek upraveného řešení je níže - délka staničních kolejí je nyní lepší, resp. užitná je stejná, ale povedlo se natáhnout tu část mezi čelem vlaku a výhybkou, takže to nebude působit tak natlačeně.

Však já dříve říkal, že se pomalu dostaneš k tomu, že Velkou Paku předěláš komplet
Takhle to více odpovídá současné epoše, což je tvůj styl

Sice se zkrátila délka širé tratě, ale ty dvě vytažené výhybky se dají rozumně "zazelenit" tak, že divák ani nepozná, kde vlastně stanice končí a tak vizuální dojem zůstane snad stále dobrý.

S tím se dá souhlasit, už na tom 3D náhledu jsem tu veksli nenašel na první dobrou

Můžu se ještě vrátit ke stavební části debaty s dotazem, jak to nakonec dopadlo s parozábranou, kde nakonec je a proč? Proběhly tady varianty dát jí až za krokve a nebo naopak úplně do podlahy.

Nakonec v podlaze nebude parozábrana vůbec a podlaha bude otevřená. Dole v místnosti je dnes trámový strop, na něm dřevěný záklop, zamazaný hlínou.
Na tom budou tedy nyní ležet KVH hranoly cca 50x100 naplocho, s roztečí cca 60 cm, uložené v lůžku z hliněné mazaniny a podložené tuhou vatou pro zamezení přenosu hluku, mezi hranoly bude výplň z minerální vaty síly cca 50 - 60 mm.
Na hranolech a vatě bude nahoře tenká geotextilie proti nepořádku a podlaha z palubek 26x120 (bez pera), skládaných s mezerami cca 4 mm od sebe. Tedy to bude celé provětrávací. Důvod je ten, že by se mi nepovedlo navázat parozábranu v krajích do žádného rozumného místa a raději takto, než pak někde řešit hnijící trám. Odvětrání mezerou pod palubkami do strany je taky varianta, ale vyžaduje větší výšku.

Parozábrana tam samozřejmě je, ale je až součástí izolace střechy - z půdy směrem ven postupně: sádrokarton, OSB deska nebo původní podbití z prken (zvenku nad krokvemi), parozábarana, tepelná izolace nad krokvemi, pojistná hydroizolace, krytina.
Děkuji hlavě Vojtasovi za cenné rady.

Ivan píše:Však já dříve říkal, že se pomalu dostaneš k tomu, že Velkou Paku předěláš komplet
Takhle to více odpovídá současné epoše, což je tvůj styl

No tak jo, no


Co se změnilo? Dohromady nic.
Když už jsem tam dostal ty poloostrovní peróny, vadilo mi, že čtvrtá kolej od budovy, přes kterou už nevede přechod pro cestující, je do odbočky. Oblouk ve čtvrté koleji taky lízal kraj perónu, takže by se zkrátila jeho využitelná délka. Viz příspěvky o něco výše. No ale, když by se celé zhlaví trochu natočilo, tak o dva stupně... Zkrátka - už po čtyřech hodinách práce to bylo hotové Nyní je průjezdná kolej ta čtvrtá, což by třeba sneslo i 80 km/h (???) a i do nákladní skupiny se z pravé strany jede přes dvě symetrické výhybky, tedy mnohem plynuleji.


Když se podíváte, jak se ty koleje krásně kroutí, je to VI. epocha jak vymalovaná, toto řešení jsem pracovně nazval Horažďovice nad Smržovkou.
Hotovou verzi jsem poslal Karlovi Kočímu (KK-koleje), aby ji zapracoval do návrhu - byl hodný a vypadá to, že se na to snad i těší


Dřív tu byla námitka moc krátkých kolejí - no, to jsou pořád, ale přece jen se mi povedlo něco získat, takže odzadu (odshora) jsou na dopravních kolejích využitelné délky vlaků: 109 cm, 104 cm a 116 cm v nákladní skupině a 105 cm, 105 cm a 80 cm u peronů. Přičemž od čela vlaku po výhybku počítám na každé straně těch cca 17 cm, abych nestál u námezníku.

Co se týká příprav, tak na půdě je podlaha opravená a vymazaná jílem na čisto, následovat bude okartáčování trámů a krokví.

Jsem patrně první, kdo ty trámy (po víc, jak dvou stech letech) čistí. Vypadám u toho adekvátně. Odsávání, brejle, respirátor, všechno jedno, lítá to všude.
Nástroj na čištění leží na vysavači. Nylonový kartáč dřevo nezničí, opravdu jen okartáčuje. Je to fuška, ale vypadá to parádně.

Když, tak koukám na ty trámy, nebyla by lepší epocha 1. Trochu olejového laku a je to i s čuchovým dojmem.

Dům prokazatelně stál už v roce 1826, takže spíš diorama s volským potahem - a to je tady už teď...

Jakože fakt pěkný. Jestli zachováš to krásu krovu, tak to bude radost se tam zašívat. Apropo na Slovácku, když se v domácnosti "stratil" chlap, řeklo se, že nejspíš bude ve sklepě. Tebe budou hledat na půdě

Krásná vláčkárna. Už se těším, až se to bude plnit

Me by zajimalo kolik unese takovejhle krov, zatepleni vatou + eventuelne rastr na vatu napric a pres to rastr na palubky.
Mam ted doma neco podobnyho a mam strach jak moc to muzu zatizit.
Strecha je delana nova nekdy po roce 2000, vcetne krovu.

patejl píše:Me by zajimalo kolik unese takovejhle krov, zatepleni vatou + eventuelne rastr na vatu napric a pres to rastr na palubky.
Mam ted doma neco podobnyho a mam strach jak moc to muzu zatizit.
Strecha je delana nova nekdy po roce 2000, vcetne krovu.

Zásadní věc je ukotvená pozednice do zdi či betonového věnce. Už jsem viděl pár baráku, kde to jako dodělají časem U starých baráků byla zatlučená velká kramle přes trám do zdi. Dnes se kotví závitovou šroubovicí a chem. kotvou. Já to mám kotvené vždy mezi krovy a při dnešních větrech( venkovních) jsem rád!

Tohle unese asi hodně. Nahoře je pálená krytina Tondach, 18 cm vaty, podbití a zevnitř mezi krokve přijde rastr, 2 cm vaty a SDK desky. Před vánocema na střeše leželo 30 cm mokrého sněhu a nevypadalo to, že by to nějak vadilo. Krokve mají 11 x 11 cm, hlavní trámy ve vazbě cca 13 x 15, vazné trámy napříč zhruba 15 x 20. To dřevo je modřín, ale je strašně hustý a těžký. Prý se to kácelo zásadně v zimě, nechalo do jara ležet v jámě s vápnem, aby to vyžralo breberky, pak to rok vysychalo a pak teprve zpracovávalo. Protože nebylo nic proti červotoči, profily se volily silnější - počítá se jen s pevností jádra, kde jsou letokruhy husté a mezi něž se červotoč nedostane! Okolní tzv. bělina není pro únosnost podstatná.

Ale současné smrkové řezivo váží polovinu, letokruhy má řídké a udrží míň. Navíc se ty krovy nedělají tak bytelné jak tohle. Únosnost záleží na mnoha věcech, ale když to má unést 30 cm sněhu, tak ta vata a obklad se tam ani nepozná. Zkus pro sichr nějakýho statika, co ví, jak se to dnes chová a co si můžeš dovolit.

Zajímavé, konečně se stkávám s komplexně zpracovaným návrhem.
Zdraví
JV