1) Současná Velká Paka je taková spíše čtvrtoepošní a má dva sypané perony. V téhle nové verzi chci hrany tři - pořád jsem ale nevěděl, jak tam udělat ten další perón. Betonový úzký - no to je taky už staré řešení... Takže jsem se odhodlal do návrhu sáhnout víc, všechny nákladní koleje jsem kus odsunul a získal místo na poloostrovní perón (viz příspěvek v jiném vlákně zde) mezi hlavními kolejemi podle současných zvyklostí. Šířka sice nebude světoborná, ale pro znázornění reality bude dostatečná. K tomuto typu nástupiště patří boční šikmé rampy a přechod přes koleje. Délka peronu je na vlak se čtyřmi Bmz, aby se vešel ještě před přechod.
Když už, tak už a i první peron se dá upravit na tento styl - navíc se středovým přístupem od budovy a jednou nástupní hranou.
2) A s tím souvisí úprava na pravém zhlaví - když už jsem to posunoval, dostal jsem se vpravo moc ke kraji kolejiště, oblouk před stanicí začal být nepříjemně utažený. Tak mne napadlo to zakroutit jinde a Angličana nahradit dvěma výhybkami - výsledkem je dle mého mnohem přirozenější tvar zhlaví, navíc snáze sjízdný. Sice se zkrátila délka širé tratě, ale ty dvě vytažené výhybky se dají rozumně "zazelenit" tak, že divák ani nepozná, kde vlastně stanice končí a tak vizuální dojem zůstane snad stále dobrý.
Plánek upraveného řešení je níže - délka staničních kolejí je nyní lepší, resp. užitná je stejná, ale povedlo se natáhnout tu část mezi čelem vlaku a výhybkou, takže to nebude působit tak natlačeně.
U starých baráků byla zatlučená velká kramle přes trám do zdi. Dnes se kotví závitovou šroubovicí a chem. kotvou. Já to mám kotvené vždy mezi krovy a při dnešních větrech( venkovních) jsem rád!