Kolejište H0 300*160 cm - co s ním?
Napsal: čtv 30 bře, 2023 10:20 pm
Dostalo se ke mně „hánulkové“ kolejiště o rozměrech cca 300*160 cm, poplatné době svého vzniku.
Kolejiště vzniklo na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století. Po celou dobu svého života bylo umístěno v rodinném domku, zavěšené pod stropem nad schodištěm. Do provozní polohy se spouštělo z přilehlého záchodu. Celý spouštěcí systém jsem neviděl, protože byl skryt nad stropním podhledem. Na záchodě byla malá skříňka s klikou, ze které vedlo lanko ke stropu a ze stropu nad schodištěm vycházela čtyři lanka, na kterých bylo kolejiště spouštěno.
Další zajímavostí je ovládání výhybek mechanicky páčkami na ovládacím panelu. Ovládací mechanizmus je skryt v panelu a zatím jsem nenašel odvahu systém rozkrýt.
Použité koleje jsou známé „plechové“ výrobky firmy PIKO. K podkladu jsou koleje přišroubovány mikrovruty. Nikdy jsem podobné neviděl. Protože po celý svůj život bylo kolejiště v relativním teple a suchu, jsou koleje pouze zoxidovány bez zjevných známek koroze.
O kolejovém plánu je zbytečné mluvit. Na kolejišti je naznačeno něco jako „stanice“. Z ní vycházejí tři samostatné okruhy. Prostřední okruh je napájen s opačnou polaritou, takže vlaky mohly jet při použití jednoho napáječe (zde FZ1) v protisměru. Kolejiště bylo stavěno jako analogové, s několika odpojitelnými úseky. Je postaveno jako provozně jednoduché, bez jakýchkoliv závislostí. Alespoň jsem žádné nenalezl.
Kolejiště je postaveno na dřevěném rámu, který je vzhledem k rozměrům poměrně subtilní. Podklad kolejí je ze sololitu nebo překližky, podepřených dřevěnými sloupky. Stavitel v tunelech důsledně dodržoval světlou výšku 10 cm, takže na kolejišti se běžně vyskytují stoupání 12 cm/100 cm! S průjezdnými profily podle NEM se stavitel moc nemazal. Vůbec netuším, jaká vozidla mohl původní majitel provozovat. Já jsem ke kolejišti dostal vraky lokomotiv E44 a E69 z produkce PIKO.
Krajina je vytvořena jako pevná skořepina neznámého složení. Na některých místech je použit polystyren.
Původní majitel mi řekl, že ho mohu klidně hodit do kontejneru, ale vycítil jsem, že by mu to bylo líto. Já jsem udělal tu chybu, že jsem místo toho, abych ho vzal za slovo, tak jsem ho převezl do firmy, kde jsem měl zrovna volný prostor. A teď nevím, co s ním.
Isopropylalkoholem, Kontaktolem a brusnou gumou jsem očistil kolejnice, místo FZ1 jsem připojil ROCO kostku a MM a pomocí Bardotky ROCO jsem kolejiště otestoval. Test dopadl dobře. Dva ze tří okruhů jsou sjízdné bez problémů s jedinou (a to dost podstatnou) výhradou. Při výjezdu ze stanice vlevo, je takový zlom, že Bardotka se opře pluhem o kolejnice a ztratí kontakt s „podložkou“. Při průjezdu opačným směrem to dává. Na několika místech jsem musel upravit průjezdný profil. Na způsob napájení prostředního okruhu jsem zatím nepřišel. Jedna kolejnice je stále bez napájení.
Jak jsem již napsal, kolejiště jsem ve slabé chvilce převezl do firmy, místo toho abych ho vyhodil. A teď je mi líto ho zlikvidovat. Mně je k ničemu. Mám jeden panel 200*100 cm a Minisegmenty GeoLine.
Dovedl bych si ho představit v nějakém klubu, který má dostatek prostoru, jako „cvičné“ pro začínající mladé členy. Byla by na něm ale spousta práce, protože některé partie jsou opravdu unikátní.
Nebo jako „hračkové“ pro příchozí. V Pečkách občas mají pro tyto účely jednoduchý dvoukolejný ovál z kolejiva ROCO GeoLine. Tady by vlaky mohly jezdit „opravdovou“ krajinou. Jezdily by v protisměru, mizely by v tunelech, přejížděly by most. To by se mohlo dětem líbit. A dospělí by si mohli projet své přinesené modely…
https://sandyh0.rajce.idnes.cz/Kolejiste_H0-300_160_-_co_s_nim/
Pozn.
Alespoň na začátku bez poznámek typu: "Bez milosti zlikvidovat..." Tak "chytrý jsem taky
K dispozici je bez jakýchkoliv podmínek.
Kolejiště vzniklo na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století. Po celou dobu svého života bylo umístěno v rodinném domku, zavěšené pod stropem nad schodištěm. Do provozní polohy se spouštělo z přilehlého záchodu. Celý spouštěcí systém jsem neviděl, protože byl skryt nad stropním podhledem. Na záchodě byla malá skříňka s klikou, ze které vedlo lanko ke stropu a ze stropu nad schodištěm vycházela čtyři lanka, na kterých bylo kolejiště spouštěno.
Další zajímavostí je ovládání výhybek mechanicky páčkami na ovládacím panelu. Ovládací mechanizmus je skryt v panelu a zatím jsem nenašel odvahu systém rozkrýt.
Použité koleje jsou známé „plechové“ výrobky firmy PIKO. K podkladu jsou koleje přišroubovány mikrovruty. Nikdy jsem podobné neviděl. Protože po celý svůj život bylo kolejiště v relativním teple a suchu, jsou koleje pouze zoxidovány bez zjevných známek koroze.
O kolejovém plánu je zbytečné mluvit. Na kolejišti je naznačeno něco jako „stanice“. Z ní vycházejí tři samostatné okruhy. Prostřední okruh je napájen s opačnou polaritou, takže vlaky mohly jet při použití jednoho napáječe (zde FZ1) v protisměru. Kolejiště bylo stavěno jako analogové, s několika odpojitelnými úseky. Je postaveno jako provozně jednoduché, bez jakýchkoliv závislostí. Alespoň jsem žádné nenalezl.
Kolejiště je postaveno na dřevěném rámu, který je vzhledem k rozměrům poměrně subtilní. Podklad kolejí je ze sololitu nebo překližky, podepřených dřevěnými sloupky. Stavitel v tunelech důsledně dodržoval světlou výšku 10 cm, takže na kolejišti se běžně vyskytují stoupání 12 cm/100 cm! S průjezdnými profily podle NEM se stavitel moc nemazal. Vůbec netuším, jaká vozidla mohl původní majitel provozovat. Já jsem ke kolejišti dostal vraky lokomotiv E44 a E69 z produkce PIKO.
Krajina je vytvořena jako pevná skořepina neznámého složení. Na některých místech je použit polystyren.
Původní majitel mi řekl, že ho mohu klidně hodit do kontejneru, ale vycítil jsem, že by mu to bylo líto. Já jsem udělal tu chybu, že jsem místo toho, abych ho vzal za slovo, tak jsem ho převezl do firmy, kde jsem měl zrovna volný prostor. A teď nevím, co s ním.
Isopropylalkoholem, Kontaktolem a brusnou gumou jsem očistil kolejnice, místo FZ1 jsem připojil ROCO kostku a MM a pomocí Bardotky ROCO jsem kolejiště otestoval. Test dopadl dobře. Dva ze tří okruhů jsou sjízdné bez problémů s jedinou (a to dost podstatnou) výhradou. Při výjezdu ze stanice vlevo, je takový zlom, že Bardotka se opře pluhem o kolejnice a ztratí kontakt s „podložkou“. Při průjezdu opačným směrem to dává. Na několika místech jsem musel upravit průjezdný profil. Na způsob napájení prostředního okruhu jsem zatím nepřišel. Jedna kolejnice je stále bez napájení.
Jak jsem již napsal, kolejiště jsem ve slabé chvilce převezl do firmy, místo toho abych ho vyhodil. A teď je mi líto ho zlikvidovat. Mně je k ničemu. Mám jeden panel 200*100 cm a Minisegmenty GeoLine.
Dovedl bych si ho představit v nějakém klubu, který má dostatek prostoru, jako „cvičné“ pro začínající mladé členy. Byla by na něm ale spousta práce, protože některé partie jsou opravdu unikátní.
Nebo jako „hračkové“ pro příchozí. V Pečkách občas mají pro tyto účely jednoduchý dvoukolejný ovál z kolejiva ROCO GeoLine. Tady by vlaky mohly jezdit „opravdovou“ krajinou. Jezdily by v protisměru, mizely by v tunelech, přejížděly by most. To by se mohlo dětem líbit. A dospělí by si mohli projet své přinesené modely…
https://sandyh0.rajce.idnes.cz/Kolejiste_H0-300_160_-_co_s_nim/
Pozn.
Alespoň na začátku bez poznámek typu: "Bez milosti zlikvidovat..." Tak "chytrý jsem taky
K dispozici je bez jakýchkoliv podmínek.