Kolejiště H0 na půdě, návrh a stavba - MiŠ

[Michal Šuhajda]

Zdravím, už dlouho jsem neaktualizoval informace o kolejišti. Je to hlavně kvůli tomu, že jsem toho moc nedělal, a také tím, že když už jsme něco udělal, tak jsem to nevyfotil.
Přesto jsem vyštrachal pár fotek z telefonu, tak pokud máte zájem, podívejte se na Rajceti
A jako ochutnávka pár nočních obrázků (na rajceti jsou bez editu, zato s komentáři)

[Michal Šuhajda]

V Bečově stále probíhá výluka kvůli stavbě osvětlení kolejiště, výsadbě zeleně a dokončení nástupišť a dalších přilehlých ploch.
Proto byla nejen pro NAD zprovozněna autobusová zastávka.
Pár fotek s popisem je opět na RAJCETI

[miroslav lengyel]

Pěkné Michale.

[Michal Šuhajda]

Už dlouho mi vadila nedodělaná krajina okolo výjezdu z Bečova. Problém byl v tom, že jde o oblouk se souběhem tratí na výjezdu z Bečova, kde mě dlouhodobě zlobily koleje a před vyřešením jsem se nechtěl pouštět do krajiny.
Problém trati v oblouku byl v tom, že měl celkem malý poloměr cca 600mm a je to jedno z malá míst, kam svítí přímé slunce. Díky tomu mi asi před třemi roky vybočila kolej, která se horkem roztáhla. Lokální opravy vedly pouze ke zřízení pomalé jízdy, protože kolej nebyla v dobrém stavu. Na rozsáhlejší rekonstrukci neměla traťovka stále kapacity. Až před dvěma týdny došlo k úplné výluce traťových trati č. 150 na úseku Bečov - Vítkov a trati č. 153 v celé délce (úsek Bečov - Želvice). Byla zavedena NAD a na nevyhovující úsek nastoupilo železniční vojsko a provedlo kompletní obnovu svršku i spodku.
Nyní můžu ohlásit ukončení výluky. Během rekonstrukce byla mírně posunuta osa oblouků, čímž se zvětšil poloměr na cca 630mm, dále byly prodlouženy přechodnice, zejména od zhlaví žst. Bečov což by mělo eliminovat problémy při posunu. Na opraveném úseku je zatím stále zavedena pomalá jízda 10km/h, protože nejsou dokončeny všechny práce. Pomalá jízda bude odstraněna po jejich ukončení, při mém tempu tedy asi tak za rok
Součástí opravy bude i prodloužení koleje 6b, která se používá jako výtažná při posunu v žst. Bečov, samozřejmě dotvoření krajiny - nezdá se to, ale to celkem velká plocha. Součástí bude i železniční přejezd vybavený pouze PZZ bez závor na silnici 3.třídy Bečov - Podhradí.

[miroslav lengyel]

Pěkný Michale. Blíží se konec chatařské sezóny, tak se snad také opět dostanu k mašinkám.

[Michal Šuhajda]

Vzhledem k tomu, že paralelně modeluju 1:1 - stavím dům, tak toho času také moc nemám. Zatím jsem u rozvodů, a jen díky tomu, že vodovod dělal instalatér, měl jsem čas (a energii) na modely.

[Zlámalík]

Michale, pročetl jsem celé Tvoje vlákno včetně všech peripetií při stavbě a smekám klobouk! Rozsah věcí, které děláš "samodomo" i způsob, jak to děláš, zaslouží obdiv - a kombinace pevných kusů s moduly ještě víc.
Protože už pošilhávám po něčem větším, než je Malá Paka na okně, tvoje řešení mne zaujalo. Mám něco vymyšleného, ale chtěl jsem se zeptat, jak řešíš skryté nádraží? Jak chápu, viditelná stanice je nyní na jednokolejce viz plánek na Rajčeti (popsíno tady: viewtopic.php?f=1&t=1426&start=45#p142272), ale jak tam točíš to podzemí? A ono jde nezávisle na těch modulech nahoře? Protože se mi to zdá nějaké zasukované

[Michal Šuhajda]

Ahoj,
Děkuji za pochvalu, ačkoli nevím, jestli si ji zasloužím. Ve srovnání s některými zdejšími modeláři včetně Tebe si občas připadám jako patlal.
Co se týká SN, jsou to dvě stanice řazené za sebou. Nejdůležitější pro provoz je Výhybna Vítkov. celá jednokolejná trať tvoří vlastně okruh, který je propojen dvěma spojkami ve zmíněném Vítkově. Vítkov tak okruh dělí na dvě smyčky. V jedné jsou SN a v druhé viditelná část.
Moduly tvoří většinu viditelných tratí a stanic vč. lokálky. Bez modulů se v podzemí jezdit dá, ale stojí to za houby, protože chybí druhá smyčka, ze které jsou jen kusé koleje. Proto když potřebuju něco udělat a nechci se rozptylovat ježděním, rozeberu moduly, aby mě to nelákalo
Zkusím přiložit upravený obrázek skrytých částí, třeba pomůže:
Tratě z Bečova víceméně vedou skrytě a klesají po obvodu místnosti, až se potkají ve Vítkově a společně vedou k SN, kde se opět rozběhnou do předního resp. zadního SN. SN jsou na opačném zhlaví propojeny, takže tvoří smyčku.
Nevýhodou je potřeba udržovat v každém SN jednu průjezdnou kolej. V SN jednosměrný provoz, abych se vyhnul kolizím.
Co mi vadí je poměr viditelných a skrytých tratí. přemýšlel jsem o různých úpravách (např. odkrytí dvoukolejného klesání mezi Vítkovem a SN, instalaci trolejí a za Vítkovem vybudování smyčky paralelní k viditelné části - pro elektrické lokomotivy a zmatení pozorovatelů), ale zatím jsem nepřišel na nic co by mě přesvědčovalo, že výsledek nebude příliš překombinovaný.
Takže to zatím nechávám na dobu po přestěhování do nového domu, jenže ten musím napřed dodělat.

[Zlámalík]

Fíha, díky. Jestli dobře vidím, tak směry od Bečova a od Prefy se sjedou na spojkách ve Vítkově a pak projedou obě SN a zas přes spojky vyjedou ven, lhostejno kudy.
Tak to je dokola ještě delší, než jsem myslel
Bez překopávek to asi zkrátit nepůjde - něco mne napadá, ale nechce se to vejít.

[Michal Šuhajda]

Přesně jak píšeš, v SN je možný vjezd/výjezd z/na obou konců trati.
Celková délka okruhu je cca 35m. Z toho je ale jen cca 1/3 viditelná. O zkráceni neuvažuji, jsem limitován výškami a sklony. Takže spíš přemýšlím o odkrytí některé části trati, ale řešit to budu asi až někdy v budoucnu. Taky by se mi hodil nějaký úsek trati s trolejí, no uvidíme, třeba mě časem něco napadne.

[Michal Šuhajda]

Tak jsem trošku pokročil na záhlaví Bečova. Souběh tratí už je kompletně zaštěrkován. nejbližší okolí je přesypáno přesátou hlínou, jako podklad pro budoucí zatravnění. Dále byl zprovozněn i železniční přejezd na silnici z Bečova do Podhradí. Vzhledem k tomu, že jde o důležitou spojnici obcí, nevyhnula se tato akce zájmu novinářů, kteří dokumentovali stavbu pro reportáž v Železničáři i místním tisku. Fotky pro reportáž jsem během schvalování uloupil a pirátsky zveřejnil na Rajčeti
Díky tomu mohu zájemcům nabídnout popis stavby i pár obrázků z obnoveného provozu na trati, byť zatím pouze v "hnědém" okolí.
Doplňková infomace:
Navržená kombinace dřevěných pražců a asfaltu se již moc nevyskytuje. Dnes jsou místo pražců používány spíše kolejnice resp. ocelové profily, ovšem v 80 . letech bylo toto řešení běžné. protože ocel se nedoporučovala.
Viz např. stať o přejezdech na webu Honzíkovy vláčky
Oproti skutečnosti nemám řešeno dno žlábku, protože mám i dost starších vozidel, které mají vyšší okolky. Používám kolejnice Tillig - code 70, takže nad upevňovadly není moc místa, a rozhodně nechci, aby mi vozidla na přejezdu nadskakovala.

[Hungry Bear]

Pokud si vzpomínám, tak na přejezdech prostor mezi kolejemi a po jejich krajích býval vydlážděn - aby při pracech na svršku nemusel být destruován asfalt, ale jenom rozebrány (a pak složeny zpět) dlažební kostky

[Jirkátor]

Myslíš jako třeba tady?

[Zlámalík]

S důrazem na slovo "býval". Už dávno ne. Dnes ideálně STRAIL přejezdové desky. Pod nimi je průběžné lože a nemusí se destruovat ani dlažba.
https://vitessestrail.cz/pryzove-zelezn ... jezdy-pzp/

[Michal Šuhajda]

Asfalt mezi ocelí (kolejnice/ profily) je novější řešení. Před tím tam bývaly místo oceli pražce. Bohužel fotky, které jsem měl, zůstaly na mrtvém HD.
Jinak dlažbu místo asfaltu pamatuju taky, ale ta se blbě dělá. To už jsem si užil u nakládkové plochy v Bečově. Doporučuji tu stať od J.Eisenreicha, která je na webu Honzíkovy vláčky - odkaz výše. Mimochodem je to jedna z mála informací o konstrukci přejezdů, kterou jsem našel. Ale autora osobně znám a mohu potvrdit, že je to odborník a nadšenec v jednom.