Rozšíření stávajícího kolejiště

[Ivan]

Což třeba takhe? Angličan tam sice je, ale mne to na domácím kolejišti nevadí. Hlavně jsem zrušil ona "esíčka".
Jinak Vojtasův návrh se mi líbí stejně nejvíce.

[HonzaM]

Což třeba takhe? Angličan tam sice je, ale mne to na domácím kolejišti nevadí. Hlavně jsem zrušil ona "esíčka".
Jinak Vojtasův návrh se mi líbí stejně nejvíce.

Který z vojtasových návrhů se Ti líbí nejvíc, měl tam tři varianty?
Tebou navržené úpravy jsem částečně realizoval, ještě se podívám na ty další, musíš ale brát v úvahu sortiment a možnosti zvoleného kolejiva. Než něco navrhneš, zkus si to v XtrackCADu nebo ve SCARMu, uvidíš, že leccos udělat nejde. Oceňuji vojtase, že udělal návrh ve SCARMu a tím si sám před zveřejněním ověřil realizovatelnost.

[Ivan]

Mně se líbil hned ten první rukou, který pak rozkreslil i v programu.

Já spíš jen naznačil ideu, neznám geometrii kolejiva N.

[Zlámalík]

Tebou navržené úpravy jsem částečně realizoval...

Za mne takto ano, levé zhlaví má v průjezdné koleji plynulou křivku a celek vypadá uvěřitelně. Angličan tam nech, když chceš.

Než něco navrhneš, zkus si to v XtrackCADu nebo ve SCARMu, uvidíš, že leccos udělat nejde.

Honzo, my to víme. A jsou i jiné programy, můžeš se oprostit od podvědomé inzerce
Jenže když budeš navrhovat v počítači skládáním typových prvků, nic nevymyslíš. To chce volnou ruku, trochu odhad a až se doberu k pravděpodobné verzi, překreslím to do počítače a jdu řešit, jak a z čeho to udělat.

[HonzaM]

Honzo, my to víme. A jsou i jiné programy, můžeš se oprostit od podvědomé inzerce
Jenže když budeš navrhovat v počítači skládáním typových prvků, nic nevymyslíš. To chce volnou ruku, trochu odhad a až se doberu k pravděpodobné verzi, překreslím to do počítače a jdu řešit, jak a z čeho to udělat.

Promiň, nevím co tou inzercí míníš - to že napíšu že používám určitý sw bys mohl považovat za inzerci nebo propagaci pouze pokud bych z toho měl nějaký prospěch. Jistěže existuje více sw pro navrhování kolejišť, bylo by užitečné je tady prezentovat a ideálně je třeba i porovnat, nebo alespoň napsat v čem uživatel vidí jejich přednosti. U těch s kterými jsem se měl dosud příležitost setkat mi nevyhovuje že je to takové LEGO, musím vybírat z databáze prvků a skládat layout z výhybek, rovných kolejí a oblouků, u SCARMu zřejmě je možnost také vytvoření vlastních radiusů a délek. Myslím že by dost zejména začínajících modelářů takový přehled uvítalo.

[Ivan]

Zlámalík zřejmě narážel na to, že to tu často zmiňuješ, ale to není důvod proč teď píšu.

SCARM umožňuje dle mého pohodlně pracovat s flexi, já vlastně vše kreslím jen z flexi. Jestli tě to zajímá třeba jen pro porovnání s xtrackem (ten zas neznám já), tak flexi lze tvarovat třemi způsoby:
- "ručně" - táhne se myší a na flexi se v reálném čase objevuje aktuální poloměr a úhel, podle toho jak člověk jede myší
- "spojováním" - mám dva konce kolejí, které chci nějak spojit. SCARM se pokusí mezi volné koleje vložit flexi kolej tak, aby to vyšlo a většinou tu část tvoří oblouk a přímka (samozřejmě ne vždy to lze)
- "zadáváním parametrů" - tuto možnost využívám nejčastěji, zadám dle svých potřeb buď délku přímky, nebo poloměr oblouku a úhel ve stupních. Kladná či záporná hodnota udá, na kterou stranu se oblouk vykreslí (+ doprava, - doleva)

To jen na okraj, je to trochu off topic. Ono každému bude vyhovovat něco jiného a každý sw má jistě klady i zápory. Mne se líbí scarm kvůli jednoduchosti a navíc umožňuje export (byť trochu nepohodlně) do křivek, plán jsem ta dostal i do CADu. XTRACCAD to dle návodu však umí také, navíc přímo do DXF, takže ho asi časem vyzkouším

[HonzaM]

Ivan:
Díky za to vysvětlení ke SCARMu, to jsem neznal. Je na to potřeba nějaké dokoupení rozšíření, nebo je to i u free verze, respektive existuje jen free verze?
U XTrackCAD se mi líbí možnost pomoci “klasického” Ctrl x, Ctrl c, Ctrl v vybrat třeba celé hotové zhlaví, otáčet ho a posouvat. U flexi zadám počáteční a koncový bod, pokud jsou to konce dříve vytvořené trati, napojí se aby trať pokračovala v dosavadním směru. Na vytvořené křivce lze zvolit body a křivku dále tvarovat, automaticky je přitom kontrolováno dodržení minimálního radiusu. Lze zadat automatické položení paralelní trati ve zvolené rozteči. Když vyberu výhybku, mohu zvolit, kterým bodem, vjezdem nebo výjezdem, se má připojit a když ji pak myší přiblížím ke zvolenému místu, automaticky se tímto bodem připojí a natočí do příslušné polohy. SW je zdarma a existuje jak verze pro Windows, tak pro MacOS, pokud vím, SCARM, Wintrack a další pro MacOS nejsou.
Bude myslím dobře, když zde uživatelé dalších systémů popíší obdobným způsobem své poznatky, bude to užitečné pro začínající modeláře, kteří se rozhodují který použít. Každý z těchto systémů potřebuje se do něj zacvičit a je logické, že když už nějaký z nich člověk zvládne, nechce se mu do něčeho nového a někteří pak mají snahu ty další systémy pomlouvat. Podobné je to i s volbou měřítka, řada modelářů považuje za nejlepší to, do kterého se pustili a zdůrazňují jeho výhody a pomlčí o nevýhodách.

[Ivan]

Honzo, používám jen verzi free, je tam omezení co se týče počtu objektů, ale já při svých projektech na ně ještě nenarazil. Teď jsem dohledal, že je to 100 objektů. Placená verze má pokročilou 3D grafiku (i když nevím jak moc pokročilou, nic extra to nebude ). Já si grafiku krajiny raději dělám pak ručně, stylem alá Milan.
Natáčení, posování celých zhlaví je samozřejmostí, paralelní koleje také. Jediné co je problém je dodatečné tvarování flexi, to zřejmě nejde. Jde to však rozřezat a opravit jen část. Z toho co popisuješ má XTRACKCAD skutečně blíže běžnému CADu, než SCARM. A jelikož v CADu dělám hodně, tak je možné, že mi bude bližší, teď však nemám čas na testování a ani to momentálně nepotřebuji. Jak jsem psal předtím, vyhovuje mi svou jednoduchostí. Scarm je jen pro Win.

[vojtas]

Já mám SCARM strašně rád kvůli tomu, že se tam dají tvarovat flexi koleje textovým zadáním. Ve Wintracku je flexi podle mě úplně nepoužitelná, Anyrail je snad ještě horší. S AutoCADem pracuju každý den, ale XTrackCAD jsem zkusil snad jednou a jenom import blokům typů kolejiva mě tak odradil, že jsem ani nepokračoval. Prostě jsem se naučil používat jeden program, který mi způsobem ovládání vyhovuje a tam jsem skončil. Jenom mě teda neuvěřitelně vytáčí, že žádný sw pro modelovou železnici neumí normálně namalovat klotoidu a musím si to namalovat v AutoCADu s addonem. To jako žádní modeláři nekreslí na modulovce přechodnice?

[Pavel-HP]

Přechodnice na modulovce si nedokážu dosť dobre predstaviť.

[Ivan]

Já mám SCARM strašně rád kvůli tomu, že se tam dají tvarovat flexi koleje textovým zadáním. Ve Wintracku je flexi podle mě úplně nepoužitelná, Anyrail je snad ještě horší. S AutoCADem pracuju každý den, ale XTrackCAD jsem zkusil snad jednou a jenom import blokům typů kolejiva mě tak odradil, že jsem ani nepokračoval. Prostě jsem se naučil používat jeden program, který mi způsobem ovládání vyhovuje a tam jsem skončil. Jenom mě teda neuvěřitelně vytáčí, že žádný sw pro modelovou železnici neumí normálně namalovat klotoidu a musím si to namalovat v AutoCADu s addonem. To jako žádní modeláři nekreslí na modulovce přechodnice?

Tak to máme úplně stejně .
Přechodnici jsem zapomněl zmínit, že ji neumí, já ji ještě nepořeboval, protože kreslím spíše menší kolejiště, kde přechodnice je luxus. Jednou jsem se o něco takového pokoušel, asi by to při realizaci dopadlo tak, že bych si vynesl na desku kolejiště začátek bežného oblouku a přechodnici spáchal ručně "vokometricky" z flexi. Dá se to spočítat i ručně, není to tak složité, ale jednoduché taky ne. Jen jsem to dělal naposled tak na škole, takže už vím kulový

To jsme už trochu odbčili. Honzo, už sis vybral finále?

[sidlo]

Něco o přechodnici je tady https://sites.google.com/view/sidloweb3/neza%C5%99azeno/p%C5%99echodnice

[vojtas]

Přechodnice na modulovce si nedokážu dosť dobre predstaviť.

Jednoduše.
Ke každému obloukovému modulu nějakého poloměru si podle nějaké "modelové rychlosti" spočítám jaké převýšení tam chci nastoupat(třeba, a nebo si to vezmu z reálné situace pokud modeluji skutečnou trať) a podle toho zvolím délku přechodnice. Obloukový modul bude končit v místě počátku oblouku, a k němu přišroubuji modul modelující úsek od začátku přechodnice do začátku oblouku. Variabilita v layoutu tak zůstává úplně stejná, obloukové moduly můžu skládat za sebe jak chci, ale každý oblouk zakončím "přechodnicovým modulem". Do protioblouku vložím dva přechodnicové moduly proti sobě. Přidaná hodnota modelovosti asi tak 1000%, pracnosti 0%.

[Pavel-HP]

Nebudu ti tvoji teorii vyvracet.

[HonzaM]

To jsme už trochu odbčili. Honzo, už sis vybral finále?

Na 90% budu realizovat tenhle plánek. Je to do značné míry vojtasův plánek, nepatrně upravený - jsou použity tytéž výhybky které jsou v jím navržené sestavě. Hlavní pro mne byl ten nápad s řešením obloukové stanice, od počátku jsem o obloukové stanici uvažoval, měl jsem to ale na úhlopříčce. Teď musím vyřešit spodní patro kudy půjde druhá trať, ale tam žádné výhybky nebudou, jsem odpůrcem skrytých stanic (důvodem je obtížný přístup při manipulaci s vlaky a při údržbě, a obtížný přístup k přestavníkům horního patra - na modulech i domácích kolejištích jsem vždy zažil nutnost opravy nebo výměny alespoň jednoho přestavniku - želvy i MP1.)