Během doby, co jsem dělal v provozu, jsem si všimnul, že na dráze neplatí ani tak pravidlo, že se to či ono dělá podle nějaké "šablony", ale že prioritnější jsou místní podmínky - tzn. když to nejde normovaně, půjde to udělat speciálním případem. Tohle je jeden z nich - bývaly stanice se stejnými stavědly (Dolní Lipka, Borohrádek, HK-Slezské předměstí...), ale když bylo potřeba, byla i stavědla různá - např. v Ústí nad Orlicí byla stejná stavědla 1 a 2 a k tomu bylo úplně jiné stanoviště výhybkáře III. na někdejším letohradském zhlaví (ano - sypu do jednoho pytle hrušky a jabka, ale ony v jednom pytli opravdu byly) nebo v Letohradě byla taky dvě různá stavědla (na ústeckém zhlaví přízemní, na lichkovském to vysoké).
Takže nejen, že je to přípustné, ale i podložené v praxi.