Kolejiště HO o rozměru 3400x2500mm do L

[ondřej001]

Zdravím,
po dlouhých letech konečně došlo na stavbu domácího modelového kolejiště , tentokrát v HO.
Téma kolejiště bych chtěl dostat do podhůří Jizerských hor cca 1920-1950. Jedno hlavní nádraží a jedno vedlejší v zapadlé sklářské zastávce Liptákov.
Musím přiznat, že jsem nějakou dobu ve spojení s p. Šuhajdou a ten navrhl pár možností. Poslední verze viz. příloha. Nepočítám, že stihnu stavět někdy ještě další kolejiště, tak se ještě raději optám zde na možnosti, něž začnu pokládat koleje.
Dík za případné nápady.

[JaroHo]

já vím, není to rada, ale je to hodně pěkně promyšlené a atraktivní Hodně se mi to líbí, oblouky na koncích na výjezdech z nádraží mají jaký min.poloměr?

[ondřej001]

Dík za pochvalu . Poděkovat hlavně Michalovi.
výjezd z hlaví nádraží R 371 mm.

[Myšpulín]

Je možné ukázat SN? Díky.

[ondřej001]

SN

[Michal Šuhajda]

Ahoj,
Jsem rád, že Ondra zveřejnil návrh. Nikdo nejsme dokonalí a třeba se podaří odhalit nějaké problémy.
Sám už vidím, že není důvod mít díl B (rohový) užší. Tedy lze styčnou hranu s dílem C (ten zkosený vpravo) posunout o 10cm. Budou se snáze dělat rámy. Zkosení je kvůli běžnému přístupu ke zhlaví horní stanice.
Doplním popis kolejiště.
Kolejiště má být přístupné při provozu pouze zpředu, při montáži a větší údržbě by mělo být přístupné ze všech stran. Pro snadnější manipulaci je rozděleno na tři díly A, B, C (ve směru hodinových ručiček). Při návrhu jsem se snažil o kolmé kolejové přechody mezi díly což se povedlo kromě jedné trati (stoupání ze SN do V).
Díky rozdělení je též možné kolejiště je možné stavět postupně. Nejprve by měly vzniknout díly A, B, které již vytvoří samostatný provozní celek. Proto je v tunelu mezi stanicí Město (M) a zastávkou s nákladištěm (ZN) umístěna spojka (modrá). Tato spojka vznikla dodatečně, díky Dancerovi a jeho kolejišti zde na fóru. Díky:) Po dokončení dílu C může spojka sloužit ke zpestření provozu, ze stanice M se stane stanice odbočná resp. přípojná. Některé vlaky nebudou projíždět celou trať a mohou pouze projíždět po trase SN ->M ->SN, případně os. vlaky mohou pendlovat mezi M a SN.
Základním motivem kolejiště však byl provoz na jednokolejné hlavní trati se dvěma mezilehlými stanicemi. Vzdálenou inspirací je trať Turnov - Liberec. Stanice M patří k okresnímu městu, kterému zajišťuje spojení se světem. Má tři dopravní koleje, dvě s jednostranným nástupištěm. Je zde jedna průjezdná man. kolej s bývalým skladištěm a rampou. Volná skládka je u kusé koleje vpravo. Vlevo je krátká vlečka. Za stanicí je malé depo, které kdysi sloužilo pro postrkové parní lokomotivy. Postrky byly nutné, protože trať překonává směrem do Vsi (V) značné stoupání. Lokomotivy se neotáčely, proto depo nepotřebuje točnu. Rotunda bude mít pouze dvě stání, ale takovou mi WT nenabídnul.
Trať stoupá přes zastávku s nákladištěm (ZN). Zde je nástupiště s malou budovou /přístřeškem a krátká kusá kolej, která slouží především k příležitostné nakládce dřeva. Kusá kolej je v mírném sklonu k zarážedlu, proto se obešla bez odvratu.
Vrchol stoupání je v tunelu v oblouku před stanicí V. Tato stanice je volně navržena podle Sychrova – je o trochu přímější, navíc je zde jednokolejná vlečka do malého závodu. Z V trať klesá po obloukovém mostě přes hluboké údolí, které posléze překročí ještě jednou a zmizí v tunelu.
Kolejiště je navrženo s „mým oblíbeným“ společným SN pro obě tratě. JSN je umístěno v přední části pod hlavní stanicí zejména kvůli přístupu. SN je uvažováno jako jednosměrné, spojky za zhlavím zajišťují výjezd na libovolnou trať. SN má 6 průjezdných kolejí (předpoklad je 5 odstavených souprav a zadní oblouková volná pro průjezd + 2 kusé koleje pro obousměrné jednotky nebo zátěž. Kusá kolej vpředu se dá používat jako programovací (po odpojení od zbytku kolejiště).

[lajblt]

Vypadá to dobře, ten nápad s možností zprovoznění po 2/3 stavby je super. Jediné, co mě tahá za oči, je ten protioblouk vpravo dole v horní stanici. Posuň obloukovou výhybku i s mostem více dolů tak, aby vznikl v obou kolejích plynulý oblouk bez zlomů.

[Ivan]

Moc pěkný návrh, osobně bych vyměnil rotundu za pravoúhlou remízu o dvou vratech (např Hodolany), ovšem proti gustu stavitele žádný disputat
Pak mne ještě napadlo malou stanici natočit před tunelem o pár stupňů, aby se rozbila trochu ta rovnobeznost a pravouhlost.
Stejně by se udělal u velmi mírný oblouk u horní trati před tunelem. Jen trochu, v tunelu by pak byl i o chlup větší poloměr. Jen mne to napadlo zkusit... Návrh každopádně moc pěkný.

[Michal Šuhajda]

@ Ivan: Ve chvíli kdy horní stanici natočíme, je zaděláno na potíže kvůli dělení kolejnic mezi díly B a C. Jak jsem psal snažil jsem se o kolmé přechody, protože jsou nejjednodušší na stavbu a je na nich nejméně problémů při průjezdu vozidel.
Úprava v depu je možná, akorát je tam celkem málo místa na protioblouk od výhybky. U té rotundy se to celkem šikovně vyřešilo samo
@ lajblt: ano, to je dobrý nápad. Stanice se více přiblíží původnímu Sychrovu, kde je první výhybka též na mostě.

[jardaaa]

nebude výhybka na mostě komplikovaná co do ovládání/přestavování?

[ondřej001]

byla by to výzva. Přestavník umístit v klenbě viaduktu

[jafobe]

A co kdyby se vjezd do depa zaústil z druhého zhlaví? Pak by asi byl prostor na to dostat koleje souběžně do pravoúhlé remízy, podobně jako to je třeba u Bezdručic kdy kolej k remíze vede podél celého nádraží.

[Ivan]

@ Ivan: Ve chvíli kdy horní stanici natočíme, je zaděláno na potíže kvůli dělení kolejnic mezi díly B a C. Jak jsem psal snažil jsem se o kolmé přechody, protože jsou nejjednodušší na stavbu a je na nich nejméně problémů při průjezdu vozidel.
Úprava v depu je možná, akorát je tam celkem málo místa na protioblouk od výhybky. U té rotundy se to celkem šikovně vyřešilo samo

Pravda, zapomněl jsem na dělení mezi segmenty, čili raději ponechat.

Ad jafobe, napojení depa na druhé zhlaví není špatný nápad. Navíc by nedocházelo k tomu, že loko by při manipulaci musela zajet do tunelu.
Ovšem řešíme fakt jen detaily

[ondřej001]

ještě k tomu viaduktu:
Kamenný viadukt je 32 metrů vysoký, 11 metrů široký a jeho osm oblouků dosahuje rozpětí 9,5 metru. Poloměr zakřivení půdorysu (mostovky) -R=386 m. Řada půlkruhových oblouků celkově měří 120 metrů.